Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310689/mid_utrpeni-mladeho-werthera-SE9-310689.png
4
2296
2296
Námět k románu, který založil jeho světovou slávu, Goethe načerpal při své praxi praktikanta u soudu. Kromě vlastní lásky posloužila Goethovi jako námět sebevražda jeho kolegy, mladého právníka a filozofa K. W. Jerusalema, který se zastřelil za okolností, které Goethe věrně převzal do svého románu. Utrpení mladého Werthera (1774) je kombinací románu v dopisech a románu-deníku, v němž autor dokázal geniálně skloubit díky vyprávění v první osobě bohatý vnitřní svět hlavního hrdiny, vylíčení jeho duševních stavů a autenticitu, kterou celému textu dodávají vydavatelský úvod, poznámky a závěrečná zpráva o Wertherově smrti. Na samém počátku románu popisuje Werther vzájemné vztahy zúčastněných osob a zdůrazňuje krásu přátelství a význam vzdělání pro člověka. Nečekaná láska k Lottě se postupně změní v hluboký a vášnivý, ale bohužel jednostranný cit, který nakonec narazí na hráz předsudků měšťanského světa. Wertherova subjektivita ztroskotá na objektivitě okolí, na lidech, kteří jsou jinak uzpůsobeni pro život než on. Werther sám se ztotožňuje s přírodou, trpí omezeností své doby. Jeho štěstí z lásky k Lottě se mění tváří v tvář skutečnosti v zoufalství. Dobrovolně zvolené východisko – smrt – je pro něho krokem, který ho spojí s přírodou. Jeho soupeř v lásce Albert je naopak člověk veskrze praktický, ztělesňuje měšťanský životní princip, píli, šetrnost, svědomitost, mírnost a rozumový přístup k životu. Lotta je prostá, přímá, veskrze kladná žena, která žije v souladu s okolním světem a své štěstí omezuje na oddanost rodině, i když jí Wertherova vášnivá láska odhaluje jiný svět. Pro Werthera ztělesňuje ovšem půvab ženy, jakýsi ideál ženy jedné epochy. Werther si je však velmi dobře vědom omezenosti, přehrad a hrází, které svírají „všechny činorodé a poznávací síly člověka“. Vidí, že veškerá lidská snaha směřuje jedině k tomu, aby byly ukojeny nezbytné potřeby, jež nemají jiný účel než „prodloužit naši ubohou existenci“, pokouší se najít řešení ve svém nitru a najde je ve vlastním tragickém konci. Utrpení mladého Werthera vyvolalo velký ohlas i vlnu sebevražd. Lidé se v románu poznávali a zjišťovali, že jejich vlastní prožitky nejsou banální a že osobní problémy mohou mít obecnou platnost. Mladí lidé se bouřili a toužili po velikých činech, ale nedokázali tuto touhu uplatnit a realizovat. Werther jim ukázal cestu: je možné nepodrobovat se nízkým požadavkům doby, je možné se vzepřít, vzbouřit se a před skloněním hlavy dát přednost hrdému odchodu ze života. Wertherovský příběh se svému tvůrci vymkl z rukou. V druhém, přepracovaném vydání (1787) proto považoval Goethe za nutné umístit jako motto výstrahu pro senzitivní čtenáře: „Buď muž a nenásleduj mne!“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1995 , Aurora (Praha)Originální název:
Die Leiden des jungen Werther, 1774
více info...
Přidat komentář
Díky Bohu jsem se románu během povinné četby na gymnáziu vyhnul on-line rozborem, protože vím, že bych Werthera nenáviděl, kdybych ho musel číst na sílu. Já jsem si knihu zamiloval a řadím ji mezi své nejoblíbenější, protože se mi líbí kombinace poetického stylu psaní Goetha, osudů hlavních postav a celého tragického příběhu, obohaceného popisy emocí a přírody. Čtení jsem si užil, je nenáročné a zároveň hluboké, ale chápu, že pro někoho možná i sentimentální. Pro mě jde o nadčasovou knihu, ke které se rád někdy vrátím.
Koncentrace všeho naprosto estetického v epistolárně podaných 2 letech, kdy se týpek rozhodl, že už to dál nejde. Kdybychom v dnešní době v tak mladém věku, v jakém psal Goethe, psali takovým jazykem jako on tenkrát, byl by svět nesmírně estetický a naše inteligence v průměru vyšší o jedno pásmo. Bylo to zkrátka nádherné.
Rozvláčné, ukňourané a patetické, psané však krásným a košatým jazykem. Vysoká forma a nízký obsah.
Když jsem měl Werthera číst před třiceti lety, vyhnul jsem se tomu a referát jsem opsal (učitelka to stejně poznala). Mám tedy po letech splněno. Kniha je psána krásným poetickým jazykem, což mi ovšem úplně nesedí. Vím, že se jedná o klasiku a že kniha je určitě výborná... jen není pro mě.
Nakonec jsem se do knihy zacetla proto dve hvezdicky ale prejmenovala jsem si ji na "Utrpeni mlade Diany" to knuceni me opravdu nebavilo mozna kdybych byla mladsi tak se dokazu vice vzit do nestastne lasky.
Ačkoliv se klasice nevyhýbám, spíš naopak, k Utrpení mladého Werthera musím bohužel říct, že mě moc nebavilo. Možná je to tím, že už nemám v sobě mladickou rozervanost, která by mi pomohla se do Werthera vcítit. Naopak, jeho posedlost Lottou jsem nedokázala pochopit a jeho situace mě nepřišla tak bezvýchodná, aby musela končit sebevraždou. Možná to bylo způsobeno i překladem E. A. Saudka, který mi už v dnešní době příjde zastaralý. Líbil se mi kontrast mezi Wertherovou extrémní citovostí a strohým popisem jeho posledních dní. Pro studenty literatury je to určitě dobrý příklad pro pochopeni (pre)romantického hrdiny.
Moc jsem od knihy nečekal, ale docela mi sedla. Ač nejvíce se mi zamlouval začátek, kdy se hrdina díval na svět tak nadšenýma očima, i zbylá část měla něco do sebe. A velký dojem na mě udělal jazyk, tak květnatý a na slova bohatý. Obzvlášť proto, že u sebe s přibývajícím věkem vidím problém nalézt i běžně užívaná slova, tohle na mě působilo dost osvěžujícím dojmem.
Knihu jsem si chtěla už dlouho přečíst, na gymplu na ni nedošlo. Kladně hodnotím dopisovou strukturu, čímž byla novátorská, květnaté popisy - hlavně přírody. Osobně mě Werther hrozně rozčiloval, asi nejsem dostatečný typ romantického hrdiny, i když chápu, že v tehdejší době to mohl obýt zcela běžné. Závěr byl naopak zcela věcný, snad proto, že jsem opustili dopisy a přešli k "prosému" popisu děje.
Doslov byl velmi přínosný.
Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale vracet se k ní asi nebudu.
Mladý muž přijíždí do města, do kterého ho přivádí rodinné povinnosti. Zde je obklopen nádhernou přírodou, kde může rozvíjet svůj umělecký talent. Ovšem zde taktéž potkává dívku Lottu, do které se bezmyšlenkovitě zamiluje. Bohužel Lotta patří již jinému... Bylo utrpení toto číst, postavy bez žádného vývoje, příběh taktéž o ničem... Někdy je lepší nechat milovanou osobu odejít bez boje, než ji vidět se trápit...
Čtení této knihy opravdu představovalo utrpení. Goethe sice umí s jazykem zacházet nádherně a téma bylo jistě ve své době troufalé a zajímavé, ale celkově vyzněla kniha nabubřele až kýčovitě. Kniha je plná velkých slov a rádoby hlubokých myšlenek, ale za mě je to ve skutečnosti příběh o sobeckém slabém budižkničemu, který se jen nesmyslně lituje. Za mě dost zklamání.
Láska si nevybírá, láska se neptá, láska se tvaruje, láska chutná, láska vábí, láska odmítá, láska trápí, láska zavrhuje… V tomto díle můžete najít všechno. Mnohem zajímavější než téma mi připadal jazykový cit, bravurní schopnost zachytit okamžik, poutavý um sofistikovaně vylíčit jednoduché. Klasika. Jejím zařazením na seznam k přečtení si zajistíte zpestření, posunete svůj obzor zase o píď dál, nicméně pak se možná rádi vrátíte k dílům srdci milejším a bližším. Tak jako já.
Nádherná kniha plná citů a zajímavých myšlenek. Doporučila bych ji spíše těm, co mají negativnější pohled na svět nebo už zažili nějaké útrapy. Myslím si, že je to lepší pro porozumění Wertherova vidění světa.
Tohle buď milujete, nebo nesnášíte. Mám dvě kamarádky, o kterých jsem si myslela, že mám podobný vkus na knihy, než jsme se začaly bavit o Utrpení mladého Werthera. Takže já si myslím, že je to určitě kvalitní kniha, ale buď se do toho zamilujete, nebo tu knihu budete nenávidět jako já. Já jsem nemohla ustát to věčné fňukání a celou dobu jsem si myslela, tak s tím něco dělej (možná protože já jsem taky často ufňukaná, takže jsem to poznala z druhé strany, nevím). Takže doporučuji přečíst a udělat si názor sami.
No, popravdě jsem ráda, že je to za mnou, protože místy pro mě bylo čtení této knihy opravdu utrpení. Hrozně zdlouhavé pasáže, kdy se neustále omílá dokola to samé, nejsou nic pro mě. Nebýt čtenářské výzvy, nikdy jsem se k této knize nedostala. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem si přečetla další klasické dílo, na druhou stranu vím, že už to znova číst nikdy nebudu.
Jak je v některých pasážích velmi mnoho afektu, co se důvodu takového extrémního krásného a nešťastného pocitu, zůstává kniha často jen velmi po povrchu. Byť nelze upřít tehdejší nadčasovost, nabízí tento román jen velmi omezený pohled na lásku. Neodhalil jsem vlastně úmysl autora. Pokud měl román naznačit to, že sobecké vnímání lásky a mezilidských vztahů a neschopnost jít dál - vede k tragédii, pak je tragédií i to, že tolik vzrostl počet sebevražd a Werther je vnímán jako postava pozitivního rázu. Celkově je to však těžko soudit dnešníma očima, byť kniha působí v mnohém nadčasově, v jiném už na ní zub času ponechal výrazné stopy.
Láska, láska ach ta láska. Werter sa zamiluje do Lotte a nevie z nej spustiť oči. Trávi s ňou čas, má ju úprimne rád, len škoda že sa vydá za iného.
Páčili sa mi tie úprimne opisy ako ju ľúbi, ako je nadšený z jej prítomnosti. Stačilo mu že je s ňou. Škoda že to končí tragicky.
Knihu asi viac pochopia mladí, zamilovaní...
Toto opravdu nebyla kniha dle mého vkusu. 2/3 knihy obsahující zdlouhavý popis tragické lásky Werthera k Lottě a 1/3 popisující Wertherovu sebevraždu mě nikterak zásadně neoslovily a i emocionální dopad na mě byl minimální. Možná je to stylem psaní autora, který neustále omílá dokola ty stejné myšlenky nebo zaměřením knihy samotné, ale Geothe mým šálkem kávy pravděpodobně nikdy nebude, byť všeobecně se hodí mít o Utrpení mladého Werthera, jakožto klasice světové literatury alespoň základní povědomí.
Štítky knihy
prvotina láska smrt trápení 18. století milostné romány romantismus německá literatura Německo romány v dopisech, epistolární romány
Autorovy další knížky
| 1968 |  Utrpení mladého Werthera |
| 1973 |  Faust |
| 1982 | Faust a Markétka |
| 1974 | Spřízněni volbou |
| 1976 | Balady |
Celou knihu se stupňuje atmosféra, až na konci je tam jakási vikingská mytologie, která to naruší... Asi jsem čekal více, je tam hodně hluchých míst (popisy přírody), oproti Nebezpečným známostem to nemá takovou sílu a vášeň v sobě, je to psané i hodně v náznacích.