Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528898/mid_utrpeni-mladeho-werthera-6589b1cf512ce.png
4
2296
2296
Nejproslulejší román 18. století, který je psaný formou dopisů záznamů z deníku. Romantický román v dopisech líčí lásku muže, který miluje ženu svého přítele, a protože nevidí východisko ze situace, rozhodne se zemřít. Dílo rozhodujícího významu pro historii německé i světové prózy, je jedním z prototypů romantického románu v dopisech, založeného na prosté klasické zápletce. Autorovi šlo o víc, než o příběh nešťastné lásky. Jako hrdinu zvolil člověka své doby, představitele mladé buržoazie, který ve snaze dosáhnout svobody naráží na překážky v podobě feudálních konvencí. Je příliš osamělý a neschopný proti společnosti bojovat a proto raději volí smrt.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1928 , Jan ToužimskýOriginální název:
Die Leiden des jungen Werther, 1774
více info...
Přidat komentář
Klasícký příběh vášnivé lásky. Námět, který se objevuje snad v každé národní literatuře. Kolik podob má taková láska! A když připočteme předsudky doby, v níž Goethe žil, máme před sebou dílo velikosti antické tragédie! Mladý muž a jeho veliká neopětovaná láska k Lottě. A když láska nedojde svého naplnění, volí Werther raději dobrovolný odchod z tohoto světa. Téma nešťastné lásky je věčné a stále se opakující jako život sám.
Krásný literární počin na jedno odpoledne. Jen někdy mi přišla Wertherova láska už spíše jako jakási posedlost, nemůžu si pomoct.
Nadčasové téma nešťastné lásky v poněkud starším lyrickém kabátu. Je však Goethe dalším, který za tento klišé-motiv sklidil nezaslouženou slávu? Ustálené spojení wertherovská horečka není nejednomu literárnímu odborníkovi či alespoň nadšenci cizí. Je tu však ještě jedna okolnost, která toto dílo činí o něco lepší, motiv tolik charakteristický pro tuto knihu. A tím je sebevražda.
Když se čtenář přenese přes tenkou jazykovou bariéru současného světa od dřívějšího, což je obvykle otázkou maximálně desítky stránek, procitne do Wertherových nadšeníplných a přitom zároveň tolik melancholických úvah. Myšlenka na sebrání vlastního života se sice objevuje až ke konci, její motiv pluje mezi řádky téměř celou knihu. Jakým způsobem však Goethe téma jako je toto podal, nemá obdoby.
Myšlením Lotty by člověk skoro lhostejně a nadřazeně pohlížel na Wertherovo nešťastné, zdánlivě unáhlené činění, občasné jiskrné chvilky, kdy barvitě popisuje slasti života, a prokousal by se tak celou knihou s nepochopením. Tento postoj prvotně zachvátil i mě, oči mi otevřel až melancholický skok hlavního hrdiny spojený se smůlou, jež ho poté provázela. Vrtěla jsem nechápavě hlavou nad zkaženou společností, nad vládnoucím pokrytectvím, v němžse utápěla Wertherova naivní nevina. Stačí se pramálo textu podvolit, shodnout v několika názorech a jste tam, kde vás autor chtěl mít. U pochopení.
Goethemu se dle mého názoru ve své době podařilo nemožné: uhájit svému hrdinovi právo na sebevraždu. A snad poté i svému příteli, jenž mu byl předlohou. Jeho cílem nebylo vyvolat vlnu sebevražd u čtenářů této knihy, ani podpořit takto činící z jiných důvodů. Chtěl uhájit bolavé následky lásky, uhájit svého hrdinu, poukázat na jinou stranu sebevraždy. Ponechal v ní varování jaká láska je, přestože v ní budem navždy nepoučitelní.
Na svou dobu kniha určitě vzbudila hodně ohlasu. Rozhodně má svoje určité kouzlo. Mě však možná proto, že jsem zvyklá na moderní literaturu, až na pár chvilek skoro vůbec nezaujala. Ano, objevilo se zde nesčetné množství pravdivých myšlenek o životě, o lásce, o tom, co je pro člověka nejdůležitější a podobně, ale to je tak to jediné, co bych na knize mohla vychválit.
Jazyk nebyl zrovna jednoduchý a v důsledku toho se mi kniha nečetla nejlépe. Styl psaní v podobě dopisů byl rozhodně zajímavě pojatý, avšak nezáživný. U knihy jsem se občas hodně nudila a přála si, abych ji už konečně dočetla; obzvlášť při čtení těch pasáží, kdy Werther svému příteli v dopise líčí do všech detailů svoje niterní pocity a myšlenky. Některé pasáže jsem si musela přečíst i víckrát, abych si byla jistá, že jsem jim správně porozuměla. Za mnohými větami se skrývalo ohromné množství důležitých myšlenek a čtenář musí v mnoha případech zapojit mozek, aby těm myšlenkám porozuměl - což je na druhou stranu těžké, když ta kniha čtenáře nebaví.
Přiznám se, že mě Werther dost točil, jak se nedokázal "přeladit" do rodinného přítele a pořád jen, vlastně sobecky, chtěl vše pro sebe. Předpokládám ovšem, že byl složitá povaha, takže nenaplněná láska byla jen poslední kapkou. Literární styl mi přišel výborný, čtivý, i když místy musel člověk hodně zapojit mozek :-)
Zvláštní kniha. Další, o které nevím, co si mám myslet. Je zvláštní a přesto kouzelná. Zanechala ve mě silné pocity a určitě se k ní někdy vrátím :)
Knihu jsem začala číst, prootže nám ve škole říkali o tom, jakou vlnu sebevražd způsobila. Nechápu. Knížka je to skvělá. Občas se človek musí zamyslet, ale je čtivá a prostě skvělá. Nicméně, nijak obzvlášť depresivní mi nepřišla.
"Marně po ní vztahuji ruce, zrána, když se probírám z mrákot těžkých snů, marně ji v noci hledám na lůžku, když blažený nevinný sen mě oklamal, jako by seděla vedle mne na louce, jako bych její ruku choval v své a pokrýval ji tisícerými polibky. Ach, když pak ještě zpola v závrati spánku po ní tápám a tím se proberu... Proud slz vyráží z mého stísněného srdce a pláču bez útěchy, vstříc černočerné budoucnosti." ♥
Nádherná kniha plná citů - od nejvyššího štěstí a uvědomění až po tragické zoufalství. Mrzí mě, že v dnešní době spousta lidí tu hloubku nechápe nebo nechce chápat. Není to jen o lásce, ale i o životní filozofii a přístupu k životu.
"Je mi svatá. Všechna žádost tichne v její přítomnosti."
"Chci užívat přítomné chvíli a minulost budiž minulostí. Bylo by méně bolesti mezi lidmi, kdyby nevynakládali tolik obrazotvornosti na to, aby si zpřítomňovali minulé utrpení, místo aby klidně snášeli lhostejnou přítomnost."
"Jsem tak šťasten příteli, tak pohroužen do pocitu klidného bytí."
Přečteno podruhé a musím říct, že s touto knihou se nebojím jít k maturitě :) Krásná obsahově a ne složitá na rozbor.
Možná jsem divná, ale nedokážu pochopit, jak mohla kniha vyvolat tolik sebevražd. Když budu opravdu upřímná, tak kniha mě vyloženě začala bavit až ve chvíli, kdy už "nemluví" hlavní hrdina, ale autor. Kde vlastně popisuje, co se událo ve chvíli kdy se Werther skutečně rozhodl sebevraždu spáchat. Asi jsem sadista.
Knihu nebudu hodnotit hvězdičkami, protože upřímně nevím kolik bych měla dát. Je pravda, že místy byl hrdina až příliš ukňouraný. Nicméně ani Lotta nebyla tak docela nevinná, ačkoliv ji tak prezentovali.
Možná to bylo způsobeno tím, že jsem knihu četla o přestávkách v práci, ale nebyla jsem si v podstatě schopná zapamatovat nic z toho, co v dopisech Werther psal. Bohužel to ve mě nezanechalo absolutně žádnou citovou stopu a to jsem tomu docela i věřila, protože i já mám za sebou poměrně těžké období, co se vztahů týče. Přesto jsem se do hrdiny nedokázala nijak vžít, ačkoliv sama bych se někdy ráda rozběhla za tím, za kým mě srdce táhne už několik let.
Škoda.
No...vzhledem k tomu, že se po uveřejnění knihy strhla vlna sebevražd, napsaná byla zřejmě dobře...
Brilantně a krásně napsaná kniha o nenaplněné lásce a emocích. Ačkoli jsem s hlavním hrdinou v mnohém nesouhlasila, přesto se mi kniha líbila a našla jsem tam zajímavé myšlenky.
Kniha vás obohatí. Prostě musí. Je jedno, jestli se vším souhlasíte, nebo veškeré myšlenky zavrhnete. Přesto vám něco důležitého předá, i když si to třeba ani neuvědomíte.
Kdyby nám naše češtinářka necpala furt samé přeslazené romány ,možná by se mi to i líbilo. Některé části mně dost pobavily a jsem ráda,že už to nemusím číst.Doporučuji pouze lidem,kteří jsou stejní jak on :D
Navzdory mým očekáváním mě kniha docela bavila. Nebyla napsána příliš zdlouhově a popisně, jak jsem se obávala.
Ze začátku se to četlo samo. Prostředek byl takový nudnější. Ale posledních několik odstavců mě zamrazilo. Ten pocit, jsem měl ještě několik minut poté.
Navíc v knize bylo několik vět na zamyšlení. Takže perfektní doporučuju.
Popravdě jsem od Utrpení mladého Werhera čekala něco víc. Tak tohle má být ta kniha, která po svém vydání vyvolala vlnu sebevražd? No dobře, časy se asi mění. Na mě tohle dílko působilo spíš jako zajímavá, čtivá knížečka, která vypráví o rozbouřeném stavu mysli jednoho mladíka, který naletěl na snad až příliš podbízivé chování dívky ze sousedství.
Smutně zajímavá kniha, plná velké lásky a neopětovaných citů. Velmi hluboký pohled do duše a srdce Werthera.
Štítky knihy
prvotina láska smrt trápení 18. století milostné romány romantismus německá literatura Německo romány v dopisech, epistolární rományAutorovy další knížky
| 1968 |  Utrpení mladého Werthera |
| 1973 |  Faust |
| 1982 | Faust a Markétka |
| 1974 | Spřízněni volbou |
| 1976 | Balady |
Kamarádka tuto knihu překřtila na "Utrpení mladého čtenáře" - podle mne to tak strašné nebylo, ale nadšená jsem z ní taky nebyla. Pro člověka žijícího v tekuté modernitě jedenadvacátého století je opravdu těžko pochopitelná. Tragika je v ní sice těžko nepostřehnutelná asi jako pěstí mezi oči, ale za srdce mne skutečně nechytla. Promiň Werthere, ale ani slzičku jsem pro tebe neuronila - zemřel jsi, protože jsi chtěl být tragickým hrdinou, spíše než že bys prožil tragédii. Tři hvězdy jen za krásný jazyk díla.