Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355873/bmid_uz-nikdy-pesky-po-armenii-a-gruzii-3IQ-355873.jpg 4 1669 1669

Po dvojici bestsellerů přichází princ Ládík s další knihou – tentokrát o cestě do Arménie, Gruzie a Náhorního Karabachu. Ladislav Zibura se vydává do těch nejzapadlejších vesnic, aby mohl poslouchat příběhy místních a načerpat něco z jejich moudrosti. Alkohol teče proudem a mladý dobrodruh důvěrně poznává kulturu plnou pohostinnosti, rozhodných slov a sovětské nostalgie. Své zážitky z kavkazského putování Zibura líčí s tradičním humorem a sebeironií, pro které ho čtenáři nenávidí a milují.... celý text

Přidat komentář

Crozz
07.10.2019 5 z 5

Luxusní čtení, tenhle autor umí.

Belatris
07.10.2019

Rozečteno, nedočteno. S každým dílem klesal můj čtenářský zážitek až do té míry, že tuhle cestu prostě nedokončím. Pro mě se koncept vyprázdnil a už raději čas na čtení věnuju jiným stránkám.


Zuzkanka
02.10.2019 4 z 5

Krásná oddechovka, u které jsem se příjemně pobavila a měla možnost poznat alespoň zprostředkovaně zeme a její obyvatelé, které by mě navštívit nenapadlo.
Trochu jsem dle nadpisu čekala nějaké drama, ale je to spíš takový bulvární zavádějící titul.
Jsem zvědavá i na další knížky, které jsem si během čtení této pořídila (originál i s podpisem Prince Ladika, kazit oči si nebudu ????) a čekám na novinku, kterou už mám predobjednanou. Docela by mě zajímalo, jestli má Ladik přirozený talent se k někomu vnutit, aby ho pohostil nebo jsou lidé jiných kultur fakt tak "jiní"..na druhou stranu bych po tomto dobrodružství měla obavy, abych se po návratu domů nemusela zapsat na seznam cekatelu na nová játra.
Jo a nemohu si odpustit.. Ale místo těch podivných obrázku, bych radši viděla autentické fotky...
Každopádně doporučuji.

Vakalik
01.10.2019 3 z 5

Knihu jsem nečetla, ale poslouchala jako audio knihu. Zpětně jsem za to ráda. Kniha nebyla špatná, ale mám asi raději dějové knihy s vývojem. Proto jsem ráda, že mi tato kniha vyplnila chvilky, kdy jsem se nemohla na 100% soustředit (běh, uklízení atd.), protože je nenáročná a když se při poslouchání na chvíli zamyslíte nad něčím jiným, nic vám neuteče.

shmaic
01.10.2019 3 z 5

Prilis hodne lihu.

*Pájuše*
30.09.2019 1 z 5

Tak tohle nešlo. Pokud je Arménie a Gruzie založena jen na popíjení alkoholu, už vím, že tyhle země nikdy nenavštívím. I když ta příroda, kterou autor popisoval, byla úžasná! Vůbec by mi nevadilo, kdyby ji popisoval až do konce a příběhy z alkoholového opíjení úplně vynechal. Kniha by byla o tolik zajímavější.

luciekla
22.09.2019 4 z 5

Moje prvni setkani se Ziburou. Nebylo to spatne, ale cekala jsem vic. Vybrala jsem si prave tutto knihu, protoze Gruzii bych rada navstivila a doufala jsem, ze se o ni dozvim neco vic. Bohuzel mi ta cast o Gruzii prisla nic moc, chvilemi jsem se musela nutit do cteni. Druha cast z Armenie byla moc fajn. Takze asi takove 3.5 hvezdicky, do dalsich autorovych knich se ale nepohrnu.

Charlie
11.09.2019 3 z 5

Ano, stále se skloňuje slovo stakan. Nicméně nedávno jsem měla možnost Gruzii navštívit a proto jsem se při tom při čtení jen usmívala a říkala si, že je to pravdivě popsané. Pro kochání se krásnou přírodou je stejně nejlepší se zajet přesvědčit na vlastní oči.

Handokan
09.09.2019 4 z 5

Jak se Mašina Láďa propil Arménií a Gruzií. Dvě třetiny knihy jsou vzpomínky na pitky s obyvateli Kavkazu, ale Láďa je zvládl popsat s humorem a určitým nadhledem. O Gruzii se toho z knihy moc nedozvíte, Arménie je zmíněna trochu podrobněji a nejvíce prostoru dostal Náhorní Karabach. Spíše než cestopis mi to připomnělo sociální sondu. Jsem ráda, že jsem strávila několik večerů s tak vřelými a přátelskými lidmi.

Hanjimka
05.09.2019 3 z 5

První knížka od autora, a jen kvůli Klubu milovníků knih. A asi i poslední. Zaujal mě vlastně jen na začátku jedním vtipem a na konci, kdy zjistil že všude dobře, doma nejlíp. Sice pěkně popsaná krajina a vlastně i mentalita lidí které potkával a ano alkohol sbližuje, ale všeho moc škodí.

Zuzaa
21.08.2019 4 z 5

Poslechnuto jako audiokniha a musím říct, že to bylo vtipné, i když malinko nuceně. Také svižné a zábavné. Do auta ideální, i když člověk stojí v koloně na D1, má najednou pocit, že zažívá velké dobrodružství a brázdí cesty někde po Arménii.

Pavla Macková
19.08.2019 2 z 5

Nejslabší kniha, kterou jsem od autora četla. Tyto země mají určitě co nabídnout, tradici, kulturu, přírodu, … Škoda, že se tomu autor více nevěnoval. Příběhy z popíjení alkoholu byly zbytečné a únavné.

Vydrýsek
11.08.2019 4 z 5

Opět příjemné čtení. :-)

Zumina
07.08.2019 5 z 5

Velmi vtipná kniha. Líbí se mi autorův humor.

LusSyNDA
06.08.2019 3 z 5

Třetí kniha od Prince Ladislava už pro mě nebyla tak vtipná a zajímavá jako předchozí 2 knihy. Bylo to vesměs o alkoholu :-D ja pořádně ani nevěděla kde Láďa zrovna je nebo kam míří dál. Bylo to fajn čtení ale musela jsem to pokládat jinou knihou abych to zvládla dočíst.

Avila
31.07.2019 3 z 5

První moje kniha od Ladislava byla 40 dní pěšky do Jeruzaléma a byla jsem z ní nadšená moc se mi líbil styl a humor s jakým byla napsaná.... Tak jsem se na další putování s Ládíkem opravdu těšila, bohužel tento výlet do "krajiny alkoholového opojení" mě moc nenadchnul...

happy-smile
30.07.2019 3 z 5

Bohužel v této knize aby člověk humor pohledal... Ladislav je v podstatě celou dobu v lihu a dost se divím, že vůbec svou cestu dokázal zrekonstruovat... Dozvíme se hlavně to, kde a s kým Láďa pil. Vypovídá to samozřejmě i o kultuře Arménie a Gruzie, avšak už to nemá toho humorného ducha.

takana
22.07.2019 5 z 5

Odpočinková kniha s humorem.

Opatov
20.07.2019 4 z 5

Alkoholická cesta po Nahorním Karabachu, Arménie a Gruzii. Od autora jsem dosud žádnou knihu nečetla, takže jsem netušila, co vydrží. Líčení obyvatel a jejich života bylo úsměvné. Pohostinnost je maximální, největším problémem je odmítnout a zůstat střízlivým. Nejvíc Gruzince dokaze rozveselit cena brambor a věk nevěst v Čechách. Docela jsem se pobavila.

evacerna18
17.07.2019 2 z 5

Zibura už nechodí pěšky, ale jezdí na kole a později dokonce stopuje. Místo čaje pije vodku po lahvích a má potřebu o tom psát skoro na každé stránce (slovo stakan jsem napočítala 35x). O lidech jsem toho z knihy moc nezjistila, jen to, že většina pije, má děti a chybí jim Sovětský svaz. Ani o jednotlivých zemích jsem se skoro nic nového nedozvěděla.
Četla jsem všechny Ziburovy knihy a tahle je nejslabší. Jeho humor mám ráda, ale pár vtipných hlášek celou knihu prostě neutáhne.
40 dní pěšky do Jeruzaléma - hlavně pěší chůze a čaj = skvělá kniha
Pěšky mezi buddhisty a komunisty - občas autobus a pár piv = průměrná kniha
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii - hlavně auto a vodka = nic moc
Další knihy už si nekoupím, číst 300 stran o alkoholu mě nebaví.