Už zase skáču přes kaluže
Alan Marshall
https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94260/bmid_uz-zase-skacu-pres-kaluze-qIz-94260.jpg
4
334
334
První část trojdílné autobiografie australského spisovatele, sledující jeho dětství, vypráví o chlapci postiženém obrnou. Dík vrozené životní energii a podpoře rodičů i kamarádů překonává obtíže a prožívá šťastné dětství na australském venkově. Verše přeložila Hana Žantovská. 23-016-72
Literatura světová Biografie a memoáry Pro děti a mládež
Vydáno: 1972 , Mladá frontaOriginální název:
I Can Jump Puddles, 1956
více info...
Přidat komentář
Oblíbená knížka mého dětství. Pamatuju si, jak mi bylo malého Alana líto, když byl sám v nemocnici s dospělými.
Dospělý chlap to cítí takhle: je to lidské, sladké a nudné. Možná je to teda spíš pro mládež?
Krásná knížka a byla i úspěšně zfilmovaná. Odmalička jsem milovala koně a tak mě příběh úplně uchvátil.
Nádherná dětská knížka. Přestože jsem v té době ještě vyžadoval knihy s obrázky, stejně mě hodně zaujala, a pamatuji si jí skoro celou. Nejvíc mi v hlavě utkvělo, jak se hlavní hrdina učil jezdit na poníkovi (a jak mu při tom prořezávaly nohu dráty z plotu, kolem kterého jel), a jak jako snad jediný v kraji naučil plavat na tajemné vodní tůni plné zelených řas kdesi v buši..
Tuhle knihu jsem měla v dětství moc ráda. Zanechala ve mě příjemnou vzpomínku na dobu, kdy jsem ji četla. A vůbec mi nevadí, že si z ní už moc nepamatuji.
Nádherná knížka, kterou jako malá hltala a četla ji několikrát! Musím ji najít a přečíst si ji znovu! Jednou jsem ji dostala jako dárek k narozeninám, protože jsme měli v čítance ukázku a moc se mi to líbilo. Měla jsem z ní obrovskou radost, když jsem knížku dostala!!!
Štítky knihy
koně zfilmováno nemoci australská literatura autobiografické prvky dětský hrdina rozhlasové zpracování tělesné postižení dětská obrna, poliomyelitidaAutorovy další knížky
| 1976 |  Už zase skáču přes kaluže |
| 1980 |  Ve vlastním srdci |
| 1966 |  Lidé pradávných časů |
| 1964 | Môj život patrí tebe |
Pěkně napsáno, jen mi neskutečně vadilo, když skloňovali buš podle rodu mužského :-)