Čaroprávnost
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 3. díl >
Když se na Zeměploše narodí osmému synovi osmé dítě a je to také syn, dostává podle tradice do vínku kouzelnickou hůl a stane se z něho mág. Dcer se tento nepsaný zákon netýká, protože s ženami zeměplošská magie vůbec nepočítá. Stařičký kouzelník Podomní Kšaft si až příliš pozdě uvědomil, co způsobil, když svou hůl předal právě narozenému^ osmému potomku osmého syna, aniž se přesvědčil, zda je to kluk... Nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2002 , TalpressOriginální název:
Equal Rites, 1987
více info...
Přidat komentář
"Používání magie dává lidem to, co chtějí, její nepoužívání jim dává to, co potřebují." (s. 271)
Pratchett byl génius, jehož příběhy jsou vitamíny pravdy obalené v chutném těstíčku, které se nepřejí!
Právě při dočítání této knihy jsem se dozvěděl, že SMRŤ si přišel pro sira Terryho. Doufám, pane Pratchette, že Váš odpočinek bude stejně krásný a příjemný jako čas, který jsem já na Zeměploše mohl strávit. Byly to skvělé chvilky a já Vám za ně děkuji. A prosím, pokračujte v psaní knih, protože až nastane můj čas, doufám, že se znovu shledáme.
První kniha, kterou jsem od Prachetta přečetla. Rozhoně není poslední. Zamilovala jsem si jeho humor, způsob vypravování, všechno.
Úplně mi učaroval popis Eskiny výuky, takové to aaaach, to by se mi lííííbilooooo. Prostě, kdybyste náhodou zjistili, že Bábi Zlopočasná hledá další učednici, jááááááá se hlásím! A klidně budu zametat kozám chlívek :D
Po druhom diely Úžasnej Zeměplochy, ktorý ma veľmi nechytil, som zostala milo prekvapená! Má to dej, je tam humor, sarkazmus a irónia frčí, poriadne fantastično na uvoľnenie.
Já se fakt snažim, ale Pratchett mě prostě stále nepřesvědčil. Jeho svět prostě (zatím) není tak úžasně propracovaný a jeho vtipy nejsou (zatím) tak vtipné, jak jsem odvodil z jeho popularity. Tak zase za nějaký čas s jinou knihou...
Musím přiznat, že Zeměploše jsem naprosto podlehla. Tahle kniha (stejně jako všechny ostatní) je tak úžasně bláznivá, ale pozor, nakonec zjistíme, že je až příliš realistická a ironická (zjistíme, že všechny ty pohádkové a fantazijní postavy mají spíš nepohádkové charaktery), a právě proto je nejen zábavná, ale také nám toho přinese hodně k zamyšlení.
Zjistíme, že magie je něco samozřejmého, co si nedá poroučet:
"Magie je jednoduchá, musíte jenom najít místo, na kterém je to všechno vyváženo, a trochu do toho strčit. To umí každý. Nejsou v tom žádné čáry. Všechna ta legrační slova a mávání rukama jsou akorát na... se dělají jenom kvůli... zastavila se překvapená sama sebou. Ona skutečně přesně věděla co a jak. Ta představa se jí jasně a ostře zhmotnila v hlavě. Jenže ji neuměla vysvětlit slovy, a to ani sama sobě. Byl to hrozný pocit, najít ve vlastní hlavě věci, které se nedají popsat slovy."
Je toho opravdu hodně, co si z téhle útlé knížky můžeme odnést, tak alespoň střípky, co mi utkvěly v paměti:
"„Nikdy ses tam (do světa) nešla podívat?“
Bábi se pohodlně opřela ... "Ne,“ odpověděla. „Tady kolem je dost trablů a potíží, nevím, proč bych je měla ještě hledat někde v cizině.“
"Když důsledně nebudete dodržovat nějaká pravidla, minimálně v polovině případů je příslušní lidé upraví tak, že se na nás nebudou vztahovat."
"... tady platilo, že 'kdo je zvědavý, nebude nikdy starý' a 'kdo se moc ptá, toho nakonec podříznou'."
"Jediné, co víš, je že ... si myslel, že říká pravdu. Svět vždycky není takový, jak ho lidé vidí!"
Osobně upřednostňuji spíše "fyzické" fantasy,a tak mě tento "magický" díl zabavil o trochu méně,než předchozí. Na můj vkus málo výpravné,přislo mi,že i postav bylo poskrovnu,krásně vykreslená Bábi,o to míň Esk. Jedno velké mínus jde ale na vrub Talpressu,tolik gramatických chyb a redakčních překlepů jsem zažil snad jen v Blesku...
Čtvrtý Pratchet a pořád stejný pocit. Nepřijde mi to nijak světoborné, ale baví mě to, čte se to rychle a příjemně, ale pořd to není nějaká moje srdeční záležitost.
Závidím Esk její Bábi Zlopočasnou. Tenhle díl jsem překvapil jsou odlišností od první dvou knih. V dobrém. Byla radost sledovat co všechno se může stát a co nového zažije a potká Esk. Tahle Zeměplocha je opravdu svět, kde není o překvapení nouze. Jen houšť. :-)
Knížka byla dobra ale příběh se mi zdál troche slabší. zatím žádná z knížek, které jsem od Pratchetta četl nemá na první a druhý díl (barva kouzel a lehké fantazíčko) :-)
Moje první - knižní - seznámení s Pratchettem.
Ostuda, že v takém pokročilém věku.
Navzdory, že jsem - díky předchozím divadelním zkušenostem - dopředu očekával bláznivě hravý humor a absurdně groteskní svět, Pratchettův originální styl mě během prvních stránek o to víc získal a překvapil. Malá Esk a její nedotčená dětská duše mi hodně připomínala Sapkowského Ciri z Krve elfů. Svět a vůbec celá zápletka je taková pohádkově něžná, odpočinková a přitom satiricky vtipná zároveň. Hezky se četla. Nezamrzela. Neotrávila.
Opravdu zajímavé pojetí magie, kdy nám Terry Pratchett vysvětluje mnoha legračními způsoby, jak se může magie projevovat, kdo stojí ve stínech a číhá na nepozorného mága a co se stane, když jsou tradice porušeny...Vše začíná v malé vesnici, která má už netradiční název, Kyselá Prdel. 90%
Ohromně mě zaujala anotace ke knize, po přečtení jsem ale měla spíše smíšené pocity. Tahle zeměplošská se moc nepovedla :(
Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura".
Čarodějky mám z celé zeměplošské série nejradši, obzvlášť Bábi Zlopočasnou a Stařenku Oggovou.
Z tohoto dílu jsem byla nadšená, protože se projevil Terryho um skvěle mapovat a vyvíjet hlavní postavy. "Osmý potomek" (ať se vyhneme spoilerům) zde zažije nevšední a pozoruhodně plynulé dobrodružství, které mi zatím velmi chybělo. Dětský osud skvěle kontrastuje se zbytkem dospělého ansámblu, který rozhodně nezaostává (ostatně jako vždycky, Terry = co charakter, to perla).
Velmi mě ale zamrzel uspěchaný konec, na mé gusto až příliš záhadný. Po sebedrobnějším opodstatnění ani vidu, ani slechu. Ale to už je hendikep, kterým Terry trpí snad v každé knize.
Na druhou stranu mohu doporučit především pro ty, kteří si chtějí trochu odpočinout od klasických rejů absurdity a chtějí více zabřednout do klidného pozorování.
P.S.: Snad asi jediná kniha, kde jsem se nahlas od srdce zasmála.
Zrejme som siahol po Pratchettovi, ktorý mal v čase písania spisovateľský útlm, alebo menší blok. Tu treba zrejme byť zarytým fandom, aby som si obľúbil na všetko frfľajúcu Babku, či predpubertálne 9 ročné decko. To by Terry musel oveľa hodnotnejšie rozpracovať ich vnútorný svet . Ich "boj" proti mužskému svetu tu viacmenej ani nehrá rolu, lebo o nejakom ženskom útlaku a neprávosti tu nieje ani zmienky (+ na čo babka siahne to ju poslúcha, tak kde je problém). Rozpitvávať to ďalej by bolo asi zbytočné, keďže kniha má byť střeštená a humorná - no humor tu možno pozorovať len v nejakom lepšom prirovnaní, či opise. Vidno, že Pratchett má potenciál, no tu zrejme na chvíľu zaspal na vavrínoch.
Tohle byl můj první kousek od Pratchetta a tím pádem i první Zeměplocha, ke které jsem se dostala. A zafungovala jako výborná reklama. Okamžitě jsem se zamilovala do postavy Bábi Zlopočasné a celkového konceptu magie (ne každý fantasy autor je schopen zacházet s magickými zákony dostatečně uvěřitelně a prakticky).
Štítky knihy
Zeměplocha magie čarodějnice humor mágové fantasy
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Nějak se mi to nedařilo dočíst, ale ten konec byl asi nejlepší. Chtěla jsem dát 3 hvězdičky, ale za ten výborný humor dávám 4.