Čaroprávnost
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 3. díl >
Když se na Zeměploše narodí osmému synovi osmé dítě a je to také syn, dostává podle tradice do vínku kouzelnickou hůl a stane se z něho mág. Dcer se tento nepsaný zákon netýká, protože s ženami zeměplošská magie vůbec nepočítá. Stařičký kouzelník Podomní Kšaft si až příliš pozdě uvědomil, co způsobil, když svou hůl předal právě narozenému^ osmému potomku osmého syna, aniž se přesvědčil, zda je to kluk... Nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1994 , TalpressOriginální název:
Equal Rites, 1987
více info...
Přidat komentář
Po vysilujícím putování Dvoukvítka s Mrakoplašem jsem oproti svým zásadám přeskočila Lehké fantastično, vrhla se do audioknihy a tentokrát jasný zásah do černého. Prvním rozdílem je, že příběh má děj a směr a bonusem pro mě je vztah Bábi s Eskarinou. Mojí povaze a přístupu k životu Zlopočasná jednoznačně sedla, o Esk ani nemluvě. Velmi skvostné ženy.
"Tápavě hledala nejschůdnější cestičky úskalím mezi skalisky rozhovoru dítě dospělý." "KDO SE MÁLO NAUČIL , MŮŽE BÝT NEBEZPEČNÝ, ALE TO NENÍ NIC PROTI TOMU, KDO SE NEUMÍ POUČIT!"
Fantasy, která se nebere vážně, je zábavná a ještě k tomu nutí k přemýšlení. Zeměplocha a její postavy tohle všechno dokážou, píše tanuki a já s chutí podepisuji!
Znám to z Narnie i Středozemě, ale nejen z nich. Podle mě to COSI sídlí v hloubi životní zkušenosti a duše autora a rezonuje s ČÍMSI podobným v nás a tahle interakce dělá z každého obyčejného příběhu mimořádný...
"Bábi neměla nic proti věštění budoucnosti a předpovídaní štěstí, když ho prováděli laici a k tomu ještě špatně. Něco úplně jiného to bylo v případě, když se do toho pustili lidé, kteří o tom něco věděli. Bábi byla přesvědčená, že budoucnost je velmi křehká záležitost a když se na ni někdo ošklivě podívá, může se změnit."
"TYHLE KNIHY MOHOU BÝT NEBEZPEČNÉ, KDYŽ SI NEDÁŠ POZOR, ZAČNOU ČÍST ONY TEBE."
Humor vskutku barvitý, šťavnatý i elegantní na hranici výsměchu omezenosti a přehnanému lpění a prázdných myšlenkách.
Nikterak mi nepřišlo, že by příběh řešil emancipaci či rovnoprávnost, spíš určitou lidskou zralost, hravou moudrost, osobitost a autenticitu.
Předešlé dva díly se mi líbily mnohem víc, ne že by to nebylo zajímavé, vtipné a tak, ale buď tomu něco chybělo nebo nadbývalo. Vadily mi tam narážky na "náš svět"v různých přirovnáních: zmínky o Spielbergovi, trabantech (to si snad přimyslel překladatel pochybuji že by trabant až tak něco říkal Britům). Mám dojem, že to v prvních dílech nebylo (pokud ano ne tak nápadné).
Uznávám, že to byl velice zajímavý nápad udělat z dívky mágini, ale přišlo mi to trochu až moc přeplácané. Jazyk i názvy tam byly opět fantastické, ale to je asi tak všechno... Začátek vypadal slibně stejně jako ostatní Pratchetovy knihy, ale kniha mě vůbec nevtáhla do děje a musela jsem se ke každé další stránce přemáhat. Tuto knihu považuji za snad jedinou špatnou ze série Zeměplochy.
Chyběl mi Mrakoplaš a Dvoukvítek. Je to jiné, než první dva díly, možná trochu pomalejší a rozhodně málo akce. Doufám, že Mort už bude o poznání lepší
Úplně odlišný, než předešlé dva díly. Celkem mi chyběl Mrakoplaš a zavazadlo, ale Bábi a Esk to vynahradily. Místy mi příběh trošku připomínal spíš Kuranderu než fantasy příběh Zeměplochy, ale i tak jsem se bavil. Ze začátku mi ta "stará čarodejnice" lezla celkem na nervy avšak nakonec jsme si k sobě našli cestu a líbil se mi její přístup k životu. Neochvějnou pravdou zůstává, že doba kdy nemohly ženy studovat, není ani v našich končinách zase tak moc vzdálená. A Autor tuto problematiku podal docela svižně a vtipně.
No a co na závěr, snad jen těším se na další díl....
V poslední době jsem si povšimnul, že čím dál více příspěvků hodnotí Pratchettovi knihy jako nepříliš vtipné a začátečnické, někdy dokonce s absurdním hodnocením jedné hvězdičky... Absolutně se s těmito verdikty neztotožňuji. Neznám vypilovanější humor, slovní zásobu a hru se slovy. Čaroprávnost mi naopak sedla ještě o řád výš než předchozí knížky. Jednak s ohledem na bezchybně napsanou postavu Bábi Zlopočasné a potom úžasně popsanými tradicemi mágů včetně jejich kuřáckých zlozvyků. Ten, kdo pochází z hor nebo aspoň z vesnice, tak se dokonale vcítí do bábiny nátury. Vtipný a skvěle promyšlený střet vesnice a velkoměsta. Snad jen Esk nedostala tolik prostoru, kolik by si mladá dáma zasloužila a roli bábiny bych ještě posílil. Výborný díl a rozečítám Morteho. Zasloužených 5 hvězd.
Celá Zeměplocha je super! Čaroprávnost nevyjímaje. Jen Bábi byla na začátku malinko jiná, než v dalších dílech. Jednak se hodně vyvinula, ale taky trochu změnila. To není výtka, jen konstatování. Bábi miluju, ale v Čaroprávnosti mě nechytila tolik, jako v dalších dílech.
Podle mě jedna ze základních knížek Zeměplochy. I když nepatří k mým oblíbeným, doporučuji ji přečíst... Ale ne jako první. Doporučuji začít raději Hlídkou, tj. Stráže, stráže!
Znám spoustu lidí, které Čaroprávnost odradila od dalšího čtení Zeměplochy. Začátek je poměrně syrový, Bábi Zlopočasná ještě není ta osoba, kterou si zamilujeme v dalších dílech a celkově jde o díl, který není tak vtipný jako ostatní a mně osobně úplně nesedl.
Čaroprávnost se mi líbí, ale začala jsem novějšími díly pana Pratchetta a v porovnání s nimi je trochu slabší. Každopádně ji mám povinně ve své knihovně:-)
Nejsem si jistá, ale potkali jsme se ještě někdy s Esk a Simonem? Myslím, že ne. A není to škoda? Tahle Zeměplocha je pořád ještě v plenkách, ale už se pan Pratchett začíná rozehřívat a proměňovat v mistra. Už se těším na další díly, byť už asi po desáté :).
Jeden ze slabších zeměplošských románů, kdy je však třeba toto hodnotit spíše v porovnání s ostatními zeměplošskými díly, než s knihami jiných autorů. V této knize se poprvé setkáváme s Bábi Zlopočasnou. Jedná se o čarodějku z Beraních hor, která je postavena před obtížný úkol – vychovat dívku Eskarínu jako mága. Problémem však je, že magická univerzita, kde se mágové učí ovládat své schopnosti, je ve vzdáleném velkoměstě Ankh-Morpork. Druhým problémem je, že na univerzitě nemohou studovat ženy. To si ale Bábi nenechá jen tak líbit.
Přestože jde o první román s Bábi Zlopočasnou, nejedná se o tu Bábi, kterou byste mohli znát ze série o Čarodějkách začínající Soudnými sestrami. Fakticky to je ta samá osoba, ale T. Pratchett ji ještě nevyvinul do její konečné podoby. Je takovým polotovarem. Skutečná Bábi je totiž velmi přísná a nesmlouvavá, kdy si nenechá nic líbit. Tuto část sice „čaroprávná“ Bábi částečně má, ale má i něco z dobrotivosti Stařenky Oggové (také viz román Soudné sestry).
Knihy od Pratchetta jsou pro mě velice specificke a trvá mi, než se do nich ponorim a zatím to nikdy nebylo naplno. Přesto tomu dám ještě šanci ..
Pozor, spoilery!!!
Příběh dítěte, které se podle jisté tradice mělo stát mágem... Ale protože osobě předávající kouzelnou hůl do vínku novorozenci včas neřekli pohlaví toho mimina, vytvořil mága z děvčátka...
Tradičně bohatý a hravý jazyk autora popisuje magii na Zeměploše jednak z pohledu mágů a pak z pohledu venkovské vědmy.
Eskalína je sympatická hrdinka, nejvíce si pamatuji její tvrdohlavý pokus o dočasné vtělení v orla. Lahůdka. A samozřejmě Bábi Zlopočasná, to je jedna z mých oblíbených postav :-)
Miluju, jakým způsobem Pratchett píše o imaginárním světě, kde je spousta věcí zparodovaných a naruby, a přece v tom vidím náš svět. Čas od času knihy odhalí hlubší myšlenku, a přitom tak jemně a do všudypřítomného humoru to tak perfektně zapadá ... také kvůli tomu je mám tak rád.
Je to jiné než první dva díly, až teprve zhruba v poslední třetině děj najede na rychlejší tempo prvních dvou Zeměploch a doslova zjistíte kde nechal mág hůl. Klidnější a nebál bych se říct místy až komornější způsob vyprávění na mě působil celkem příjemně a ke konci jsem si oživil i moje oblíbené vícenásobné čtení některých pasáží při pocitu, že se trochu ztrácím :-) Ovšem z prvních tří dílů mi tenhle kousek vyšel jako nejslabší a sice jen o špičku odřeného klobouku, ale v rámci hodnocení této série to na čtvrtou hvězdu nebylo.
Po x letech přečtené podruhé. Upřímně jsem si jen mlhavě vybavoval o čem vlastně kniha je. Humor je skvělý, ale Esme Zlopočasná ještě není úplně tou postavou, na kterou jsem si zvykl v dalších knihách. Myšlenka rovnoprávnosti na Zeměploše se line ve spoustě dalších dílech a je fajn, že autor začal s rovnoprávností mezi muži a ženami. Dám si Zeměplochu asi celou. Už se těším na Morta.
Zajímavě zpracované téma ženských mágů a mužských kouzelníků a jedné opravdu zlobivé čarodějné hole, které jsem vstřebávala opět formou úžasné audioknihy čtené přímo panem Kantůrkem. Bába Zlopočasná v tomto dílku velmi dobře funguje a často vidí svým selským rozumem to, co je jiným skryto. Od Terryho si na chvíli dávám pauzu, ale už teď se těším na další díl, který svým názvem slibuje, že se setkám se svojí oblíbenou postavou.
Štítky knihy
Zeměplocha magie čarodějnice humor mágové fantasy
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
První dva díly s Mrakoplašem a Dvoukvítkem se mi líbily víc, ale na Bábi a Esk taky něco je. Jen mi přišlo, že i když se toho hodně událo, tak se zase tak moc nestalo a velké dobrodružství se nekonalo. I těch skvělých hlášek bylo míň, snad bude další díl lepší.