Erik
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 9. díl >
Erik má koníčka - démonologii. Rád by vyvolal démona a přinutil ho, aby mu splnil tři přání: stát se vládcem světa, získat lásku nejkrásnější ženy Zeměplochy, být nesmrtelným - prostě takové ty obvyklé věci. Místo poslušného démona však vyvolá Mrakoplaše, jednoho z nejneschopnějších mágů Zeměplochy, který se kdysi ztratil v Podzemních rozměrech, a s ním Zavazadlo. Král démonů, novátor s moderním přístupem, aby oživil nedostatečnou fantazii démonů, začne prostřednictvím Mrakoplaše plnit Erikova přání. Avšak, jak říká pekelný král, vtip spočívá v tom, splnit každému jeho přání doslova a do písmene, a přitom mu nikdy nedat to, co si vlastně přál…... celý text
Přidat komentář
Super krátká knížečka, u které jsem nesčetněkrát vyprskla smíchy...
Peklo a Pratchettova adaptace antických kultur jsou dokonalé.
A Oook.
Tohle byla má druhá kniha od Pratchetta a musím říct, že oproti Soudným sestrám mě dost zklamala. Ano, bylo zde opět mnoho velmi zajímavých "hlášek", přirovnání, postřehů a literárních odkazů, ale vlastní děj mě nikterak hluboce nezasáhl...bohužel...v podstatě jsem to dočetla jen proto, že to bylo příliš tenké na to, abych odložila knihu, která ujde... škoda, Soudné sestry jsem doslova hltala.
Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura".
"O tomhle jsem slyšel," naklonil se Erik k Mrakoplašovi. "Je to nějaký chlápek, který se vysmíval bohům, nebo co. Musí valit ten kámen nahoru do toho kopce a pokaždé, když už je tak tak nahoře, kámen mu vyklouzne a skutálí se dolů -"
Démon zvedl hlavu.
"Jenže předtím," zatrylkoval, "musí pokaždé vyslechnout Směrnice a nařízení pro nezdravou a nebezpečnou práci v oblasti zvedání a přemisťování těžkých břemen."
Knihy s Mrakoplašem mi připadají slabší. Asi to bude tím, že je těžké se vcítit do hlavního hrdiny, který nic neumí, je zbabělec a události se dějí buď kolem něj nebo skrz jeho stupiditu.
Erik je hodně akční, pořád se tam cestuje a pobíhá, ale neznámé kraje jsou nudné (podobně jako v Pyramidách je to parodie na starověkou historii, která je sice zajímavá, ale nevhodná pro uplatnění sarkasmu), ale pak přijde peklo a jsme na půdě jako stvořené pro vtípky. Lidé si dokáži udělat peklo sami, a tak není divu, že se od nich učí i pekelná šlechta. :-)
Mrakoplaše moc ráda nemám, ani tahle kniha se pro mě do Zlatého fondu pana Pratchetta nezapíše. Nicméně musím uznat, že tam bylo pár geniálních hlášek a peklo bylo dokonalé.
Popis pekla a jeho fungování bylo prostě úžasné. Délka knihy na mě působila odreagováním před další biflí. Nelze říci, že se jedná o nejlepší dílo TP, ale jedná se každopádně o klasickou Pratchettovu sypačku vtipů a mouder.
Taky se vám tak líbily schody do pekla? Nu, není nad dobře využité přísloví. Myslel jsem to dobře, tohle jsem fakt nechtěl... neměly by takhle vypadat např. schody do sněmovny..... :-)
Koukám, že budu skoro jediný, kdo byl z této knihy nadšený. Nejútlejší, ale pro mě jeden z nejvtipnějších příběhů ze Zeměplochy. Hodněkrát jsem se musel smát nahlas.
Mrakoplaš nikdy nezklame, ale děj této knihy mi přišel zvláštně rozkouskovaný a do poloviny se mi knížka nečetla tak lehce, jako jiné díly. Ale přesto výkon Mrakoplaše a Smrtě jako vždy excelentní.
Čtrnáctiletý amatérský démonolog Erik se pokusí vyvolat démona, aby mu splnil 3 přání. Omylem se, ale v magickém kruhu objeví Mrakoplaš, který mu sice přání začne bez vlastního přičinění plnit, ale tak trochu jinak, než si Erik představoval. Postupně se oba společně se Zavazadlem podívají do říše Tezumánců (Aztéků), kteří fanaticky uctívají trpasličího pekelného démona Quizozapletla, zapojí se do války mezi Tsorťany a Efebejci (Trojské války), podívají se i do pekla, kde vládne strašlivý úředník Astfgl, navštíví samotného Stvořitele a dostanou se na okraj vesmíru.
Tato kniha je trochu kratší než většina dílů. Hrdinové se dostávají do mnoha zajímavých situací a Pratchett opět hýří nápady, ale určitě se v ní dalo o dost víc využít vytvořeného potenciálu. Zároveň mi přijde děj rozházený, kniha je jakoby slepená z několika historek. Trochu jsem z ní měl pocit, že autor jí chtěl rychle dopsat a soustředit se na nějakou jinou.
Úžasná parodie na Fausta! :D A ten byrokratický boss pekla Astfgl taky neměl žádnou chybu. Doporučuji všem, kteří mají rádi Mrakoplaše. Tahle je pikantní ;)
Znáte příběh o trojské válce? Tak to si jenom myslíte! Jasno budete mít teprve, až si přečtete tuhle kouzelnou knížečku.
Ako inak, výborná knižka. Trochu útlejšia, ale to vôbec nevadí. Mrakoplaš je pre mňa vždy zárukou tentononc, veď viete čo myslím.
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Knihy s Mrakoplašem (na rozdíl od asi hodně velké části čtenářů :)) mám vážně ráda. Nebo snad znáte ještě někoho, kdo je takový smolař až má neustále štěstí? (Kromě teda mne a kačera Donalda :)) Za to Erik mi lezl na nervy. Rozmazlený fracek, který si zaslouží snad jenom toho protivného papouška.
Co se týká děje, hned úvod ve Smrťově zahrádce byl smrtící :) Pak jsem si ale připadala jako na skleněné hoře, když hraji Proroctví: "Obětuj aspoň 4 životy a doplň si všechny magy." Pomalu jsem klouzala dolů, obětovala jsem chemii, pocítila spoustu bolesti při neustálém odkládání knížečky, chvílemi měla pocit, že to čtení je ztráta času, abych následně byla odměněna úžasným Peklem:-)
Pratchett opět ukázal, i na tak malém prostoru, že umí skvěle parodovat společnost a vůbec mu nevadí rýpnout si do minulosti a lidských přání. Ale to je právě to skvělé :) A musím říct, že jeho verze, ať už Trojské války nebo Pekla, jsou mi mnohem bližší než verze, které jsou notoricky známé :)