Mort
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 4. díl >
Smrť si dříve nebo později najde každého. Když ovšem přijde k Mortovi, nabídne mu zaměstnání. Ten zjistí, že kvůli tomu nemusí zemřít, a nabídku přijímá, netrvá však dlouho a pochopí, že se jeho romantické touhy jen málo snášejí s vážnou úlohou Smrťova asistenta, a když pozná překrásnou princeznu Keli, která má být zavražděna a kterou má pravé Mort dopravit na onen svět, začnou se věci rychle zaplétat... Nejlegračnější a nejoriginálnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii! ISBN 978-80-85609-55-4 (dotisk 2002)... celý text
Přidat komentář
Rodinná závislost, pokud se u vás u večeře necitují hlášky z Terryho Pratchetta, tak je nejvyšší čas s tím něco udělat a objevit Zeměplochu.
Mort je jedna z těch knih kterými doporučuji začít. Ohýbám reálné možnosti a dávám 1000bodů z 5, jinak to prostě nejde.
Pro mě po mírném zklamání z Čaroprávnosti návrat na správnou vlnu a opět je to ten starý dobrý Pratchett. Tento díl je pro mě velmi zábavný a příběh nám opět trochu více odhalí princip fungování Zeměplochy, aby ho pak zas někdy autor rozmetal a vymyslel ještě větší šílenost. Zatím mě to baví a pokračuji na 5.díl. Dávám 4/6
Říkala jsem si, že tentokrát si už konečně ty "nejlepší hlášky" z Morta konečně vypíšu, protože to je prostě TOP kniha plná moudrosti a humoru od toho nejúžasnějšího autora. Místo toho jsem knihu přečetla za jeden a půl dne, nevypsala jsem si nic, ale nadšená jsem stejně jako poprvé. Prostě láska! Každopádně aspoň jednu "perlu" po zpětném dohledání přikládám.
str. 42:
PROČ SI MYSLÍŠ, ŽE JSEM TĚ POSLAL DO STÁJE, CO? PŘEMÝŠLEJ DOBŘE.
Mort zaváhal. Mezi počítáním koleček ve stáji opravdu přemýšlel. Napadlo ho, jestli mu ta práce má procvičit koordinaci ruky a oka, nebo ho naučit poslušnosti. Pak chvíli myslel, že je to proto, aby si uvědomil, že i malé úkoly jsou důležité nebo že i největší lidé museli začít od podlahy. Ani jedno z těch vysvětlení se mu nezdálo to pravé.
„No, já si myslím..." začal pak váhavě.
NO?
„No, já si myslím, že proto, že jste byli až po kolena v hnoji, abych řekl pravdu."
Trochu méně příběhu, než jsme u Pratchetta zvyklí, zároveň ale o to štědřejší porce metafyziky. Konec byl na mě trochu moc uhlazený a jednoduchý, v rámci celku ovšem dával smysl.
Celkově – další skvělá kniha ve skvělé sérii.
Potom kolikrát jsem jí přečetla v češtině doufám, že se mi teď povede přelouskat i v angličtině. Smrť a jeho krysí společník jsou jedni z mých nejoblíbenějších postav. Mort se zaplete do stanoveného chodu věcí mezi životem a smrtí a pěkně to celé zamotá :) .
"Řekněme tedy, že Ankh-Morpork je plný života jako starý sýr za horkého dne, hlasitý jako kletba v chrámu, lesklý jako pomáda, barevný jako podlitina a hýbe se průmyslovou činností, podnikáním a podezřelými kšeftíky jako psí zdechlina v termitišti."
"Historie se mění pomalu, páře se jako starý svetr. Byla už mnohokrát zalátána a vyspravena a přepletena tak, aby vyhovovala různým lidem, zastrčena do bedýnky pod výlevkou - 110 - cenzorů, odkud ji vytahovali jen proto, aby z ní ustřihli kus na prachovku na oprašování propagandy, ale ona se nakonec - někdy dřív, někdy později - znovu vrátila do své původní podoby. Historie má ve zvyku měnit právě ty lidi, kteří si myslí, že sami mění historii. Historie má vždycky ve svém ošoupaném rukávě nějaký šikovný trik. Je už na světě dlouho a má své zkušenosti."
Z hlediska děje se mi v Čaroprávnosti bydlelo o fous lépe, ale humor neměl chybku. A konec se mi na rozdíl od některých zde, líbil velmi :o)
Z několika pokusů o seznámení s Terrym Pratchettem mi tenhle vyšel nejlépe. Gejzíry fantasie a suchý humor. Příjemně prožité chvíle na Zeměploše.
Je opravdu těžké jako Pratchettův fanda hodnotit každý jednotlivý díl, ale Mort je určitě lepší než předchozí Čaroprávnost. Sice to má také takový "hr, hr" a " z čista jasna" uspěchaný konec., ale i tak mě to zase hodně bavilo. Dal bych 4,5 hvězd, kdybych mohl...
Objevovat Zeměplochu jsem začala s Toničkou Bolavou a pak se vrátila na začátek. Tato je teda čtvrtá v řadě. U předchozích třech knih mi připadalo, že to pořád není úplně ono (asi mi chyběli Fíglové). Ovšem Mort má něco do sebe. Jak už někdo psal, Smrť prochází existenční krizí, proto zkouší radosti lidského života, až své štěstí najde jako obsluha ve fastfoodu. Několikrát jsem se zasmála nahlas a těším se na další knihy, protože Smrťovy hlášky jsou nesmrtelné. :)
První setkání se Smrtí, osobně příběh nic moc, ale věřím, že příště to bude lepší. Nejraději mám městskou hlídku
Mé první setkání s Pratchettem. Nejsem úplně nadšená, ale ani zklamaná. Příběh se četl dobře, téma mě zajímalo, fantasie autora je bezbřehá. Určitě budu pokračovat. Četba ušima - audiokniha.
Místy se Zeměplošská realita rozpadala až příliš. Ale i tak to byl starý dobrý Pratchett a člověk si přišel na své.
„A co nás tedy v budoucnosti čeká?“
JÁ.
„Kromě tebe, myslím.“
Smrť se na něj udiveně podíval.
PROMIŇ, ALE NEROZUMĚL JSEM TI.“
Smrť zanedbává své povinnosti a dělá divné věci ve snaze pochopit lidstvo, především tu část obnášející zábavu. Pokud vyloučíme periodu i menopauzu, nezbytně jeho znepokojivé chování musíme přisoudit existenciální krizi. Jeho nový učedník je nezkušený, plný ideálů a třískají s ním hormony, což z něj nečiní právě spolehlivou náhradu. Mrtví musí mít s Mortem hodně trpělivosti a pro živé je dost matoucí postavičkou, navíc se mu podařilo poněkud vykolejit realitu. Rázem je postaráno o absurdní dobrodružství, napěchovaná humornými postřehy a spoustou trefných přirovnání.
Původně jsem měla v úmyslu vyslechnout audioverzi, leč mnoho disharmonických pazvuků stále břinkajících do hlasu Jana Kantůrka = posluchačova smrť. Dala jsem přednost obracení stránek a nelituji, ovšem ani nekřepčím nadšením: Morta a ostatní smrtelníky jsem si příliš neoblíbila, Smrtě bylo na můj vkus málo. Výsledek podobný jako při první četbě před čtvrt stoletím: 75-80%
Ďalšia skvelá... čítam ich pekne po poradí a mám silný pocit, že každou knihou je to lepšie a lepšie... zemeplošský humor je proste super.
Tak. A co teď? Můj mozek už rozečítá další pratchettovku o Mortovi, zatímco ruka tápe Zeměplochou toužíc si plácnout alespoň se Smrtěm.
Já toho zeměplošskýho Smrtě žeru. A proč by si taky nemohl dopřát trochu té lidské legrace? Jako antropomorfní personifikace moc příležitostí nemá.. Je to sice příznačně lehce pochmurné, ale taková už smrt bývá. A že pak všechno Mort dokonale zkoní (nic proti Truhlíkovi ten je z obliga), to je prostě život...
Bavila jsem se báječně, tady byl Terry opět v brilantní formě.
Nezbývá než smeknout pomyslný klobouk před autorem. Zbožňuju to jak si hraje se jmény, přirovnáními, ty jeho promyšlené sarkastické rýpance. Je poznat, že svou Zeměplochu opravdu miloval. A my můžeme jen děkovat, že nám umožnil ji milovat taky. :)
Nesmát se nahlas bylo naprosto nemožné. Poslouchala jsem jako audioknihu, a dívali se na mě značně podezřívavě, když jsem při nějaké pasáži, či vtipné průpovídce, vybuchla smíchy. Tleskám.
Ovšemže, kdo jiný než Mort, morte, muerte... by se mohl stát učedníkem Smrtě. Pratchett jako obvykle začíná svou fantastickou jízdu od samotného názvu dalšího ze svých příběhů Zeměplochy. Mort se vážně vydařil. Hledat logiku na pozadí vesmíru? Stvořitel přece netvořil s nějakým záměrem. Úředně potvrzení zloději? Myslím, že Pratchett byl vizionář. Máme fakt smůlu, že jsme tak bohatá země, že si je můžeme dovolit. Smrť je ovšem ještě úchvatnější postavička do jazzu. Zdá se, že je mnohem víc lidský, než... nelidský? A ten nehorázně roztomilý sarkasmus. Dalo by se říct, že Pratchettovi není nic svaté ;-). Šprýmař par excellence. Seškrábnout více či méně rozšklebený úsměv z mé tváře bylo při čtení Morta možné jen výjimečně.
"Průměrně inteligentní člověk by rychle odhadl, že Mort a jeho zlato mají ve Stínově stejnou naději na přežití jako třínohý ježek na šestiproudé dálnici."
„Je možné procházet zdí?“ vyhrklo z Morta zoufale. Dobrořez se zastavil s rukou na půli cesty k velké láhvi plné husté tekutiny. „Za pomoci magie?“ „Hm,“ zavrtěl hlavou Mort, „spíš bez ní.“ „Pak bych vám doporučoval, abyste si vybral hodně tenkou zeď,“ poradil mu Dobrořez. „Ještě lepší by bylo, kdybyste použil dveře. Nejlíp támhlety pokud jste sem přišel jenom proto, abyste mě okrádal o drahocenný čas.“
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Moje první knížka od T. Pratchetta :) naprosto skvělá záležitost...sice jsem od té doby přečetla více knížek ze série Úžasné Zeměplochy, ale s klidným srdcem mohu říct, že Mort mě bavil nejvíce :) bože a Smrť je naprosto suprovej