V existencialistické kavárně
Sarah Bakewell
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478979/bmid_v-existencialisticke-kavarne-8lG-478979.jpeg
5
74
74
Filozofie jako životní program Píše se rok 1933. V pařížském baru Bec-de-Gaz nedaleko Lucemburských zahrad si tři mladí přátelé objednávají meruňkový koktejl. Nápoj patří k místním specialitám, takže to není nic zvláštního — až na to, že druhá runda zásadně ovlivní světovou filozofii, literaturu a kulturu. Ti tři u malého stolku jsou Simone de Beauvoirová, Jean-Paul Sartre a Raymond Aron. Právě se seznámili s fenomenologií, filozofickým směrem hlásajícím návrat „k věcem samým“. Předmětem filozofického zájmu se tak najednou může stát dopitá sklenička nebo znuděný číšník, který ji odnáší. V této chvíli také začíná tato kniha. Sarah Bakewellová s erudicí a zároveň s lehkostí líčí životní osudy předních evropských myslitelů, spisovatelů a dramatiků — Martina Heideggera, Alberta Camuse, Jana Patočky a dalších. Existencialistickou nitku přitom sleduje napříč světovým myšlením. Top Ten 2016 podle The New York Times, kniha roku v The Guardian, Times Literary Supplement, The Observer a dalších.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Filozofie
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
At the Existentialist Café: Freedom, Being, and Apricot Cocktails, 2016
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha, hodnotím bezprostředně po přečtení.
Četl jsem Camuse, Wrighta, Koestlera, Arendtovou, Viana.. všechno úžasní autoři, kteří mi více či méně zasáhli do života. Nicméně mě nikdy nenapadlo, jak moc jsou jejich osudy navzájem spjaty a jaký celkový obraz toto propojení vlastně dokáže vytvořit.
Sarah Bakewell se podařilo načrtnout kroniku (nejen) existencionalismu ve své komplexnosti a kontextu doby a přiblížit ji způsobem, který je stravitelný i pro obyčejneho smrteníka, nebo řekněme člověka, který filozofii nikdy univerzitně nestudoval. Samozřejmě nejde do hloubky a nezaobíra se detaily děl a filozofií jednotlivých osobností, ale o to na těchto stránkách vlastně nejde (ostatně můžete si přece přečíst autory samotné, že:).
Kniha ukazuje filozofy především jako lidi, a můžu říct, že po přečtení jsou mi zase o něco blížší.
Tato kniha má jednu silnou stránku a zároveň je to i její slabinou: snaží se podat velmi složitou filosofii jednoduchým jazykem (čtivou formou, bulvarizováním apod.). Bylo velmi zajímavé číst o složitých osobnostech těchto filosofů, také myslím zdařile autorka zasazovala filosofii do historických kontextů. Přesto mi tam ta filosofie chyběla: jako bych četl (omlouvám se) "bulvární filosofický časopis". Filosofická kniha bez filosofie. Chápu však, že tohle je popularizační kniha a je i jejím úkolem čtenáře částečně pobavit. Myslím, že to ale bylo na úkor dostatečného vysvětlení filosofie existencialismu a fenomenologie. Velké plus si však autorka zaslouží za zmínění české krve ve světové filosofii, především zmínění Patočkovy fenomenologie.
"Sice si nemůžeme vybrat, co se nám přihodí, ale můžeme se rozhodnout, co si z toho vezmeme."
Koho zajímají pojmy jako filosofie, fenomenologie, existencialismus apod. nechť s chutí sáhne po této osvěžující, dá se říct i populárně naučné knížce. Přiblíží problematiku laikům jako jsem já a odborníky, myslím si, neurazí. Čtivou formou přibližuje přátelství i politické spory Sartra, Camuse, Merleau-Pontyho na pozadí světových událostí i vztah Sartra a Beauvoirové. Dočtete se tu i o Havlovi Patočkovi i jeho výsleších StB.
Zcela náhodně čtu současně Vianovu Pěnu dní, knížky se krásně doplňují.
Takové milé povídání o životě a díle nejznámějších existencialistů. V hlavní roli Sartre, Heidegger, Beauvoir. Možná někdo bude namítat, že tato odlehčená forma podání příliš zjednodušuje velké filosofické myšlenky. Dle mého tomu tak ale není. Však mnoho existencialistů psalo prózu (Sartre, Camus, Beauvoir...) a snažili se o to, aby jejich myšlenky byly srozumitelné a tím pádem se šířily i mezi širokou veřejnost. Jasně, nelze to říct o všech a komplikované a šroubované teze Heideggera rozluští jen kovaný fenomenolog. Přesto se mi líbí, jak autorka myšlenky filosofů zasazuje do kontextu jejich osobních prožitků, jejich strastí i slastí. Však úkolem filosofie by mělo být oslovovat lidi, otevřít se jim a nějaké to moudro jim předat. Ne psát interpretace interpretací pro úzkou skupinku podobně "postižených" akademických myslitelů.
Existencialismus pro začátečníky (což nemyslím nijak pejorativně). Psáno jako kniha na pomezí populárně naučné publikace a vyprávění příběhu, přesto ne tak úplně beletrie. Historie, historky, teorie a filozofické koncepty podává autorka natolik prozaizovanou formou, jak jen je to možné, zahrnuje sem velké dějiny a s nimi všechny osobnosti, které se kolem existencialismu jen otočily, byly inspirací nebo důsledkem. Výsledek je čtivý a určený hlavně pro ty, jimž se nechce číst tisíce stran filozofických svazků, ale filozofie je zajímá. Pokud máte navíc alespoň ponětí o Sarterovi, de Beauvoir, Lévinasovi, Heideggerovi nebo Merleau-Pontym a jsou pro vás tito lidé víc než někde zahlédnutá jména, je to čtení ještě zajímavější a přehlednější (nemít aspoň hodně obecné základy, nejspíš bych se ztrácel). Filozofii do hloubky znalým čtenářům to nejspíš až tak strašně moc nepřinese, možná jen doplní znalosti o životní příběhy, návaznosti, pozadí vzniku některých důležitých děl a myšlenek, a nádavkem nějaké ty drby. Každopádně ať už patříte do kterékoli ze jmenovaných čtenářských skupin, určitě má alespoň nějaký smysl si V existencialistické kavárně přečíst. Já si to užil, přestože někdy těch zhuštěných informací bylo až moc velké množství, což není chyba knihy, ale spíš toho, že nejsem pro téma až tak moc zapálený.
Velmi čtivě podaný příběh moderní filozofie, aniž by slevil z laťky vysoce nastavené filozofickými knihami a jejich autory. Těžce stravitelná díla moderních filozofů předkládá pomocí osobních příběhů (a špetky fabulace) ve formě, která je přístupná většímu množství čtenářů ale zároveň zachovává kvality prostředí, ze kterého vychází.
- Dobrý deň p.Sartre a p.Beauvior?
- My sa poznáme?
- Ani nie, ale po prečítaní tejto knižky, už o niečo viac.
Asi aj takto by som začala konverzáciu s týmito dvomi predstaviteľmi existencializmu. Ale Bakewell nám toho prináša podstatne viac- píše o okolnostiach vzniku tejto filozofie, rozoberá predchodcov (ako napríklad fenomenológiu, Kierkegarda, Hegela a spol.), hovorí o rôznych predstaviteľov smeru existencializmu (z Fr., Nem, dokonca aj z ČR), vysvetľuje jednotlivé myšlienky ich predstaviteľov, v čom sa líšili, kde sa nezhodli a čo bolo ich spoločným menovateľom. A to všetko dokázala spísať a vysvetliť pri predstavení životov týchto filozofov a to dokonca veľmi pútavou a čitateľsky atraktívnou formou. Skvelý počin!
Nečekaně aktuální a velmi čtivé. Zřejmě jsem přesně cílová skupina, před tolika lety uhranutá, teď po meruňkovém koktejlu mám chuť opět ty knihy číst a nechat se zasáhnout úzkostí ze svobody. Nasazuji turban a zapaluji cigaretu.
Výborně napsaná populárně historicko-filozofická studie o existencialismu. Pasáže o filozofii zasazují uvažování existencialistů do dobového kontextu a nerezignují na složitost úvah. Pasáže, kde autorka píše o životních osudech existencialistů nebo jejich předchůdců a kolegů, jsou nesmírně čtivé. Napsáno je to lehce, filozofické rozbory jsou dostatečně jednoduše podány, složitější úvahy ale nejsou zploštěné. Není to vyloženě odborná monografie, přesto moc pěkně funguje i v oblasti filozofických úvah. Takhle nějak by mohly vypadat všechny populárně-naučné knihy o filozofii. Vyloženě neakademikům je to přístupné, akademiky potěší, že to sice zjednodušuje, ale nerezignuje na komplikovanost a složitost některých úvah. Skvělé jsou také dobové postřehy a historické exkurzy, které jsou spíše zamyšlením nebo k zamyšlení provokujícími úvahami nad danou historickou epochou.
V historické linii myšlenek existencialistů minulého století Vám Sarah Bakewellová udělá celkem jasno. A co víc, lze objevit paralely s dnešním světem. Každý máme hodně svých hlubokých otázek z oblasti naší existence, občanského aktivismu a smysluplného života. Proto oceňuju přečíst si něco o pohledu hlavních hrdinů téhle knížky Sartra, Simone de Beauvoir, Camuse, Heideggera, Husserla a dalších. O něco zajímavější je i to, jak se jejich názory - atakované válkami, sílou komunismu a bídou - v průběhu času někdy až radikálně měnily.
Nutnost pro každého, kdo o filosofii, Sartreho, nebo existencialismus byť jen zavadil. Co teprve pro ty, které uchvátili.
Na mne je tam prostě moc filosofie ;-) Ideální pro obdivovatele Sartera, Husserla, Heideggera, tedy existencialistů a fenomenologů (20. století zhruba od 30. let). Nechybí přehled postav, padesátistránkový přehled poznámek a rejstřík. Styl rozhodně čtivý, ale čtenář musí mít k postavám vztah.
Zatím nehodnotím.
„Myslím si, že něco vím, ale jak můžu opravdu vědět, že vím, že něco vím?“
(problém poznání – reinterpretace Immanuela Kanta)
„… na ten okamžik nikdy nezapomněl a více než čtyřicet let poté jej okomentoval slovy: „Musím říct, že mě to úplně omráčilo.“ Konečně opravdová filozofie … pak spěchal do nejbližšího knihkupectví a vyhrkl něco ve smyslu: „Dejte sem všechno, co máte o fenomenologii.“ Položili před něj tenký svazek napsaný Husserlovým studentem Emmanuelem Lévinasem … Sartre se za chůze na ulici pustil do čtení, byl jako Keats, když se poprvé setkal s Chapmanovým překladem Homéra:
„Tu bylo mi jak nebes zkoumateli,
když nová hvězda pluje v jeho zor …“
Poetický název + první řádek anotace: „filozofie zbavená akademických pout“ … první, co mě na knížce zaujalo (a děkuji uživateli PMR, že mě svým komentářem k ní přivedl), mj. mi splnila jedno z posledních nesplněných témat letošní čtenářské výzvy – kniha, jejíž hlavní hrdina má povolání vašich snů, ne, že bych chtěla být J. P. Sartrem či jeho přítelkyní Simonou de Beauvoir, nemám ani ambice být filozofem na plný úvazek :-), ale k filozofii mám blízko a být majitelkou nějaké takové, řekněme filozoficko-literární kavárny, je docela pěkným snem, který si ale nehodlám splnit, jen jsem se prostě tak zasnila :-).
Každopádně Sarah Bakewellová mě svou knihou překvapila a svým způsobem i ohromila, knížka je plná zajímavých, originálních a osobitých postřehů, a navíc má opravdu neuvěřitelně široký záběr, a ještě navíc, je skvělou filozoficko-historickou biografií, nejenom několika důležitých osobností tohoto směru, ale rovnou celého myšlenkového proudu – existencialismu, přičemž zároveň vypráví i krásný příběh fenomenologie. Narazila jsem tak na autorku, kterou si dávám do oblíbených a od které si toho rozhodně přečtu víc, mimochodem, je autorkou další biografie – Michela de Montaigne (i tahle kniha má zajímavý a lákavý název: Jak žít neboli Montaigneův život v jedné otázce a dvaceti pokusech o jednu odpověď).
Bylo mi potěšením … sedět u vedlejšího stolku, cítit vůni meruňkových koktejlů (ten bych fakt chtěla ochutnat :-)¨), a poslouchat a sledovat tak životní příběh J. P. Sartra, jeho přítelkyně Simone de Beauvoir i všech ostatních, kteří s nimi u stolku sedávali, protože vesměs všichni protagonisté téhle knihy a jejího příběhu jsou osoby nadané k pečlivému pozorování světa, a je na nich „vidět“ jejich zájem o vše, co kdo vypráví. Povídají si a nejsou to žádné „suché“ filozofické teorie, jejich vyprávění je živé, zabývá se totiž přímo životem a jeho prožíváním – v daném okamžiku – tady a teď! Vidíte, právě jste se tak seznámili s fenomenologií, která se nezabývá těmi prastarými tradičními otázkami, zda jsou věci skutečné, nebo co o nich můžeme s jistotou vědět?, ale rozhlíží se přímo po světě – dívá se do světa plného věcí, nebo spíš jevů, které s nimi souvisí, tedy do světa fenoménů ... „co se jak jeví“. Ovšem nemyslete si, ona ty prastaré otázky nepustila tak úplně k vodě, to zas ne, jen je prostě „uzávorkovala“ (fenomenologové tak neztrácejí čas úvahami, jestli jsou věci skutečné a místo toho radši pozorují svět), uvolnila si tak ruce ... pro „věci samé“ (známé Husserlovo heslo „k věcem samým“), a to pak co nejpřesněji popisuje. Martin Heidegger (i o něm je tahle knížka) by pak možná dodal „zaměřte se na skutečné bytí“ – tedy, nechte věci, aby prostě byly, aby se vám tak samy odhalily!
Existencialismus ve své době mnohé uchvacoval, ovšem stejnou měrou i pobuřoval. Tahle knížka je skvělou biografií převážně poválečného francouzského existencialismu, najdete v ní ovšem osobitým filozofickým způsobem popsaný celý historický vývoj existencialismu (analýza jeho zdrojů i jeho vlivu). Je to knížka, která není psaná akademicky, o to víc je možná zajímavá, a navíc, nechybí v ní ani náš Jan Patočka (měl blízko k Husserlovi i Heideggerovi), v téhle knížce je totiž hodně probíráno třeba „bytostné směřování ke svobodě“, ke které má většina z protagonistů co říct, vč. pana Patočky.
Tuhle knihu si koupím, vím, že se k ní budu občas ráda vracet, a doporučuji nejenom pro odbornou část čtenářů (není na škodu vidět, že filozofie může být zajímavá i v „light“ neakademické verzi), ale i pro laické čtenáře, kteří by si třeba rádi trochu jinak popřemýšleli o životě a samotné jeho existenci :-).
PS: Sarah Bakewellová samozřejmě s existencialismem sympatizuje, ale to neznamená, že je jeho nekritickou obdivovatelkou, vypráví velmi srozumitelně a přistupuje k němu s přiměřenou dávkou kritického uvažování.
Kniha je velmi svěže a čtivě napsaná a poslouží jako skvělý úvod do fenomenologie a na ni navazujícího existencialismu. Problematika ideí samotných těchto filosofií je zde poměrně zjednodušená, ale přiměřená vzhledem k tomu, že se jedná o populárně-naučnou literaturu. Mimo výklad ideí se čtenář stručně seznámí i s životními příběhy konkrétních myslitelů a to vše je zasazeno do souvislostí s politicko-kulturním vývojem 21. století.
Také oceňuji to,že si autorka nenechává své názory k tématu pro sebe a rozepisuje se o tom, co pro ni konkrétní filosofové a jejich díla znamenají, díky čemuž je kniha mnohem autentičtější.
Jak jsem zmínil, tato kniha je asi nejlepší úvod do existencialistické filosofie pro širší veřejnost na českém trhu, avšak ve zdrojích jsou uvedeny publikace, z nichž velká část vyšla i v češtině a které dále rozšiřuje obzory. Díky této knize jsem se seznámil mimo jiné s přednáškami fenomenologa Marleau-Pontyho, s memoáry Simone de Beauvoir, s analýzou vztahu Hannah Arendtové a Martina Heideggera a s mnohým dalším.
Summa summarum, knihu mohu s čistým svědomím doporučit všem začínajícím existencialistům.
Myslím, že hodně lidí kniha tak úplně neuspokojí: Je psaná hodně populárně, místy i docela povrchně, zato je ale docela tlustá :-)
Mě ale řada odstavců a stránek hodně potěšila.
Vzhledem k tomu, že i já sám chápu filosofii běžně jenom jako sekvenci více nebo méně šťastných nedorozumění (Sartre dezinterpretoval Heideggera, ten Husserla, ten Kanta, ten Aristotela ...), tak musím uznat, že autorčin příběh o existencialismu je mnohem lepší a především úplnější než ten můj.
Možná jenom Max Scheler tam nějak vypadl: Ten sice není bezprostřední součástí "existenciálního příběhu", ale aspoň malou zmínku by asi zasloužil - už jenom vzhledem k tomu, že Jan Patočka, který v knize je, taky nebyl přímo existencialista a MS patří k MH/EH dokonce významněji než JP/JPS...
Ovšem vzorné jsou hlavně odkazy na konci knihy - ty se budou určitě hodit všem :-)
Čtivě a zábavně shrnuté základní informace o dvou filosofických směrech. Přímo vybízí k tomu, pustit se do konkrétních zmíněných děl.
Populárně naučný text osvěžujícím způsobem přibližuje známé existencialisty. Jako úvod do existencialistické filozofie a literatury je to tak akorát, kdo chce jít hlouběji, musí se pustit do zdrojových textů. S chutí do toho!
Ačkoli by se kniha dala považovat za téměř akademickou (přesněji ale spíš populárně naučnou), tak nebyl jediný okamžik, kdy by má pozornost při jejím čtení ochabla. Že ale nejde o nějaký "fejkový" pokus o literaturu faktu, nýbrž o erudovaný avšak vtipný výklad, dokazuje rozsáhlý poznámkový aparát s použitými zdroji. A přesně takové seznámení s hlavními idejemi a problémy existencialismu jsem hledala. Existencialismus je mnohem víc než černý rolák a deprese – naopak je to filozofický směr, který povzbuzuje k tomu, abychom žili "naplno" ale přitom převzali zodpovědnost za vlastní rozhodnutí. Jsem také vážně velmi ráda, za podrobnější vysvětlení fenomenologie, která pro mě byla dosud trochu záhadou, ačkoli je hodně propojená právě s existencialismem. Navíc doplnění o úvahy samotné autorky je skutečně přínosné; zejména na začátku 14. kapitoly, kde vysvětluje proč je existencialismus stále relevantní i v 21. století, jsem si ohromeně přečetla myšlenky, které mě napadaly po celou dobu, Bakewellová je ale dokázala obratněji zformulovat. Líbily se mi i tipy na filmy, které existencialismus ovlivnil. Co je však důležitější, je to, že mě tohle čtení inspirovalo k četbě zmíněných knih. Věřím, že s tím, co vím teď, mi do sebe bude vše mnohem lépe zapadat.
Když jsem si knihu půjčila v knihovně, myslela jsem si, že se jedná o existenciální román. Pokud čekáte příběh, budete zklamáni. Ale pokud vám nevadí přečíst si něco o historii jednoho filosofického a kulturního období, fakta o osobnostech existencialismu, pak knihu jistě oceníte. Škoda, že kniha postrádá dobové fotografie. Dodalo by to dílku šmrnc. Meruňkové koktejly mi jaksi v knize chybí...
Autorovy další knížky
| 2019 |  V existencialistické kavárně |
| 2024 |  Humanismus: Sedm set let svobody myšlení, touhy po poznání a naděje |
Souhlasím s některými komentujícími přede mnou. Skvělá kniha, která poutavě převyprávěla životy existencialistů, které byly často vzájemně provázány a zasazeny i do konkrétních historických kontextů. Málo ale referovala o jejich filozofii. Zvládnout však obstojně obojí by byl obrovský úkol, jelikož filozofie zmiňovaných autorů není často snadná. Proto tuto knihu doporučuji zejména jako skvělý doplněk ke čtení Sartera, Camuse, Beauvoirové - právě tak, aby jste k jejich originálním dílům získali i kontext jejich života a i pár zajímavých a peprných drbů.