V mlze
Caroline Eriksson
Z VÝLETU NA OPOUŠTĚNÝ OSTROV… Prázdninový výlet zavede Gretu, Alexe a čtyřletou Smillu přes jezero Maran (Přízrak) – opředené mýty a záhadami – na malý opuštěný ostrov. Alex s dcerou se vydají mezi stromy, Greta se v zasněné náladě zdrží na pobřeží…, a když se manžel s dcerou nevracejí, vydá se za nimi: určitě se zabrali do hry a zapomněli na čas. Volá je a horečně prohledává ostrov, je to ale marné. …SE VRÁTILA JENOM ONA Greta se zoufale potřebuje dovolat Alexovi, aby se ujistila, že jsou se Smillou v pořádku, a kdyby se neozval, musí zavolat policii. Jenomže její mobil v loďce není. Až po návratu do chaty ho najde schovaný pod pokrývkou. Dala ho tam ona, nebo někdo jiný? Ale kdo a proč? Během policejního pátrání před ní vyvstávají naléhavé výjevy z minulosti a začne ji trápit otázka, jestli to, co dosud považovala za skutečnost, není jen obratně vymyšlená lež. A jakou roli v celém dramatu hraje ona sama? Existuje souvislost mezi zmizením Alexe a Smilly a tím, co se stalo onoho večera před mnoha lety, kdy přišel o život Gretin otec? Kdo byla neznámá žena, která se zjevila u jejich chaty tu noc před zmizením? A najdou vůbec Alexe a Smillu? V mlze je psychologický thriller, kde nikdo není tím, za koho jej zprvu pokládáme, a nic není tak, jak se to zpočátku jeví. Temné tóny atmosféry románu, charakteristické pro severské thrillery, se snoubí s pronikavou psychologií v dokonalé podobě, která předjímá velký úspěch. (Libretto Reviews)... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , LedaOriginální název:
Alex and Smilla - Missing
více info...
Přidat komentář
no.....asi to nebyl úplně můj šálek kávy...… jen bych asi napsala, že je to (dle mého názoru) vyloženě kniha pro ženy a ne pro muže....
Zpočátku se kniha tvářila tajemně a dobrodružně, ale nakonec z toho vyšla slátanina. Hlavní postava, hloupoučká naivní Gréta, co ta všechno dovolila, nebo možná ne dovolila, ale nezakročila proti tomu, co se jí dělo... Na zakončení knihy jsou docela pozitivní komentáře, k nimž já se rozhodně nepřikláním, protože konec se mi zdál hloupější než začátek. No a recenze na knize obálky není zrovna upřímná.
Jediné plus, kniha se četla rychle a nebyly tam nudné stránky.
Jinak kniha psaná tak, že hlavní hrdinka Greta mi byla silne nesympaticka a musela jsem se hodně soustředit, aby mi příběh dával smysl. Ty jeji okna a styl psaní autorky, bylo to dost matoucí.
Není to propadák, ale úplná hitparáda také ne.
Pořád jsem byla na rozpacích, co si o knize mám myslet, ale vzhledem k tomu, že se četla rychle, tak jsem pokračovala, abych věděla, co z toho vlastně vyleze. První polovina knihy byla taková těžko orientovatelná, ale závěr se mi líbil, konečně to dávalo smysl a kniha ve mně zanechala příjemný až mrazivý dojem, takže konec dobrý, všechno dobré a jsem ráda, že jsem jí dočetla :-D
Nedočetla jsem. U mne je důvodem znechucení přítomný čas. Ten je vhodný ve vypjatých okamžicích příběhu, ale pokud jsou celé kapitoly psány v přítomném čase, tak mě to nejen otráví, ale přímo naštve. Hrozný styl!
Na knize mě zaujala obálka a tak jsem po ní sáhla. Nemůžu říct, že by mě kniha bavila, ale byla napsaná tak, že nutila číst pořád dál a dopátrat se rozuzlení. Nakonec všechno do sebe pěkně zapadlo.
Pokud bych nechala první tři kapitoly a pak posledních 30 stran knihy,dalo by se to považovat za ucházející knihu. Takhle nechápu,co mělo být to všechno mezi tím.
V mlze. Jo, v mlze jsem byl celý týden. Jinak si nedokážu vysvětlit, že jsem takový paskvil dočetl až do konce. Jednu hvězdu dávám za to, že ta pomatenost nakonec do sebe zapadla jako ozubená kolečka v hodinkách.
Precteno za par hodin.Velice bavilo.Super psychologicke drama.Urcite si prectu dalsi dila ;-)
To je tedy divná kniha! Dost jsem se těšila, hlavně kvůli obálce, ta mě zaujala na první pohled. První polovina knihy je fakt neskutečně divná. Měla jsem pocit,že to pořád nějak nechápu. Hlavně Gretino chování :( Divně napsané.....je fakt, že jsem ji pochopila až na konci (a to mi dalo hodně úsilí ji dočíst), ale to knihu fakt nezachrání.
Takže za mě ne :(
Platí podtitul, "že nic a nikdo není, jak to zpočátku vypadá". Vypadá to na horor a je to "beze mne nejsi nic".
Co dovolí, abychom my ženy byly takto ovládány? Proč se to stalo i mně? Kolik nás je?
Jak s tím bojovat? - snad napoví tato knížka. Přečtěte si ji, vy které slýcháte "beze mne nejsi nic". A hlavně vy, kteří tu větu říkáte.
Hodně mne překvapují spíš negativní komentáře. Znamená to asi, že se v příběhu moc žen nepoznalo. To jsem ráda.
Citát:
"Dobrá máma se neutváří podle okolností, ona ty okolnosti tvoří."