V orechovej škrupinke
Ian McEwan
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/360458/bmid_v-orechovej-skrupinke-Oh8-360458.jpg
4
222
222
Klasický príbeh o zrade a vražde podaný z originálneho, novátorského uhla od jedného z najväčších svetových prozaikov. Pôvabná Trudy zrádza svojho manžela básnika Johna. Ešte vždy býva v ich spoločnom príbytku – spustnutom londýnskom dome v dobrej štvrti, odkiaľ sa John na jej popud odsťahoval. Namiesto s manželom tu trávi čas s jeho bratom, prízemným, materiálne založeným satyrským Claudom. Zrada manžela a brata však nestačí – milenci kujú diabolský plán. No netušia, že ich komplot je sledovaný pozornými ušami neželaného svedka: erudovaného a hĺbavého deväťmesačného obyvateľa Trudinej maternice.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
Nutshell, 2016
více info...
Přidat komentář
Není to špatný. Jednohubka, stejně banální jako plán hlavní dvojice záporáků. Asi nejvíc mě pobavil moment během sexu, kdy se vypravěč, dítě v děloze, vyjadřuje k dění okolo sebe: "Málokdo ví jaké to je, když vám sok vašeho otce strká penis přímo pod nos." A dobré připomenutí toho, že někdy prostě nejste dost dobří, i když jste lepší, než člověk, co je na vašem místě. 6/10
Jeden McEwan na začátku roku, druhý na jeho konci. A ač jsou Švábi a Skořápka každá o něčem jiném, pořád je u obou hmatatelný McEwanův styl. Každá kniha je zajímavá svým zpracováním. Skořápka je vlastně taky vcelku jednohubka, vypráví o vztazích několika lidí, dalo by se říct omletých a banálních vztazích, ale autorem vykreslených tak nějak hustě, až je z toho člověku nanic. Vše vyprávěno pohledem (či poslechem) ještě nenarozeného dítěte, dlícího v té době v matčině břiše.
Skořápku jsem poslouchala v dramatizaci pro Český rozhlas s lákavým obsazením. Provedení samotné se mi líbilo hodně, dramatizace samotná mne do příběhu vtáhla hned a pomohla mi si toto dílo vlastně užít.
Námět sám o sobě je zajímavý, bavil mne. Forma, kdy je příběh vyprávěn z pohledu nenarozeného dítěte, se mi zdála originální. Neumím říct, jak moc by mne to bavilo číst ve fyzické podobě, ale jako poslech při práci mi to přišlo jako příjemné zpestření a já jsem ráda, že jsem si rozšířila literární obzor.
Dějově to bylo dost drsné drama plné intrik, zvrácených vztahů, zvráceného myšlení, plné emocí (láska, nenávist, strach, výčitky, bolest, žárlivost) a vlastně to bylo i svým způsobem dost napínavé. Pro mne to ve výsledku bylo vcelku příjemným překvapením.
Hodně zajímavá kniha. Je vyprávěna z pohledu ještě nenarozeného dítěte, které naslouchá, jak jeho matka se svým novým přítelem plánují vraždu. A to knihu dělá výjimečnou. Ze začátku jsem se nemohla úplně začíst, bylo to jiné, ale postupně se mi to začlo opravdu líbit. Potomek chce zabránit vraždě, ale samozřejmě je bezmocný. Jediné, co může udělat, je přijít na svět ve správnou chvíli a aspoň tak umožnit spravedlnost.
Velmi originální příběh vyprávěný z pohledu nenarozeného dítěte. Zpočátku jsem se nemohla začíst a knížku jsem odložila, ale na druhý pokus jsem se od čtení nemohla odtrhnout.
Některé vsuvky v podobě různých komentářů a zamýšlení nad stavem současného světa mne nebavily, ale o to víc jsem ocenila důmyslný styl vyprávění a vtipnou nadsázku, s níž autor hojně pracuje.
Hrozně moc se mi to líbilo! Mám přečtenou cca polovinu jeho tvorby a Skořápka se mi líbila snad nejvíc. Originální, syrový, ten jeho styl, jazyk, postřehy... Prostě fakt pěkná literatura.
Krátký příběh, komorní drama několika osob.
Vyprávěný laskavě a odvážně.
Primární není pointa, ale především tempo s jakým McEwan porcuje čtenáři psychologii hlavních postav. Účastníci krkolomného počínání jsou velice dobře vykresleni. A proto si je oblíbíte a čekáte na cokoliv, co ještě udělají. I když je nezdobí morálka, máte je rádi.
McEwanův styl je charakteristický. Možná jsem již kdysi tuto větu použil.
Nečekejte strhující drama. Naopak. Odhodlání autora, napsat i v tak krátkém rozsahu impozantní román, je velice hmatatelné...
On umí rozbít na kusy kohokoliv. Jeden ze skutečných umělců své doby...
První setkání s autorem a hned hamletovské téma (což mi naštěstí došlo tak pozdě, že mně to dovolilo neomezeně se soustředit na samotný děj). Velmi originální úhel pohledu a nekonformní vypravěč - ještě se totiž nestačil přizpůsobit světu (originalitu, za kterou jsem udělila většinu hvězdiček, mi pak ale vyvrátil doslov - škoda). Ale samotný příběh hrozný, hrůzný, nechutný, všichni hrdinové hnusní, po všech stránkách. A vyústění bezvýchodné. Tedy s východem alespoň pro vypravěče, tam to jinak nešlo ...
Takže dojmy smíšené, spíš negativní, ale opravdu nic podobného jsem nečetla, tak aspoň tak.
Další z mistrovských děl britského klasika. Tentokrát příběh liceny ještě nenarozeným dítětem, obdarenym intelektem dospělého člověka. Čtenáři se tak nabízí strhující psychologická sonda do duše utvarejiciho se jedince, ale i postav účastnících se na přípravě zločinu. Netradiční pohled na tématiku rodiny,nevěry, hodnotové orientace,společnosti, doporucuji.
Velice se mi líbila originalita příběhu - a postava vypravěče, i to, že spoustu věcí si toto nenarozené dítě muselo díky svým nezkušenostem a omezením pouze vyvodit (např. nic nevidělo, jen poslouchalo), přesto se mu ale povedlo vydedukovat si nečekaně přesné a pravdivé závěry... Oceňuji i autorův vypravěčský styl, četlo se mi to úplně samo :). Co mě ale zarazilo, bylo, když jsem se dopracovala k závěrečnému zhodnocení díla nějakým zřejmě odborníkem na literaturu - a zjistila jsem, že mi v té knize vlastně uniklo plno věcí (různých narážek a citátů atd.), že autor se PRÝ snažil o to a to, a někdy mu to vyšlo, ale jindy se mu jeho záměr nepovedlo naplnit... Nemám moc ráda knihy, ke kterým je potřeba mít nastudováno plno dalších věcí, aby je člověk plně pochopil (a nemám ani moc ráda, když mi někdo říká, JAK je mám pochopit). Za co ale ubírám hvězdičku - knihu jsem četla už před delší dobou a teď si zaboha nedokážu vybavit, jak dopadla :( Což je pro mě znakem toho, že asi zase AŽ TAK hluboký dojem ve mně nezanechala.
Vražda. Ale nie hocijaká. Manželka zrádza svojho manžela, s ktorým nechce viac byť. Brat chce prevziať bratovi sexy manželku. Ale v hre je veľa. A pre peniaze ísť aj cez mŕtvoly. Trudin manžel je však chudobný. Tak prečo ho odstraňovať? Svedkom ich vražedného komplotu je však nenarodené dieťa, ktoré všetko počuje a vníma. Sofistikovane premýšľa o svete a čoho čaká a neminie keď príde o biologického otca. Ian McEwan spojil v knihe krimi napätie s trochou bizarnosti. Tá však nie je vôbec na škodu, lebo je bližšie realite ako si myslíte. A ako to všetko dopadne? Bude naozaj ťažký oriešok rozlúsknuť túto tvrdú škrupinku. Knihu určite odporúčam.
Nenarozené dítě jako vypravěč? Velmi originální. Bavily mě zvláštní postřehy, nevadilo mi filozofování dítěte. Děj samotný byl příjemný, užívala jsem si intimní blízkosti postav i jednoduchost prostředí. Za mě příjemné čtení, pokud někdo hledá odbočku od prostinkých kriminálek a pseudohistorických románů.
Solídny nápad, dlhé rozjímanie (nanajvýš svojského) rozprávača ma však ani nebavilo, ani neprinútilo k zamysleniu, ani vo mne nevyvolalo žiadnu emóciu.
PS: Prekladateľka si pri tejto knihe takisto vybral slabšiu chvíľku. Neovládam angličtinu natoľko, aby som si z nej dovolil prekladať, ak sa však v anglickom texte vyskytne slovko "billion", znamená v slovenčine (aj v češtine či nemčine) "miliarda", nie "bilión", ako prekladateľka chybne preložila. Celosvetová populácia tak skoro totiž bilión nedosiahne, to by sme sa museli rozmnožovať nielen pohlavne, ale aj vegetatívne...
Popravde by som žila spokojný život aj bez prečítania tejto knihy. Ani jedna postava mi v knihe nebola sympatická, ani len plod, ktorý vedel o živote viac ako všetci v jeho okolí. Pseudofilozofovanie nenarodeného dieťaťa, sex vo vysokom štádium tehotenstva na každej 10-tej strane, občasné sondy do stavu spoločnosti, špina vnútri osobnosti opisovaných postáv ale aj všade v ich okolí ..to vymenovávam veci, ktoré sa mi vôbec nepáčili, nečítalo sa to dobre. Jediná hviezdička je za ironické načasovanie pôrodu, ktoré dalo príbehu akú takú šťavu.
I mistr šlápne někdy vedle.Příběh by se dal ještě akceptovat,McEwan je výborný vypravěč,ale monology přemoudřelého fetu byly už vskutku těžko stravitelné.
Ja neviem, od zaciatku taky pokus o “pseudopsychologiu”, zaver klasicky Ewanovsky polozeny, obycajna kniha, strasne ma iritovalo embryo rozjimajuce nad zivotom.
Kniha je velmi zajímavá a skvěle napsaná. Vypravěč je kombinací vševědoucího a zároveň personálního. Občas člověka totiž udiví, kolik toho malé nenarozené dítě ví a v čem všem se vyzná. Filozofické myšlenky byly velmi zajímavé, ale strašně mi čtení zpomalovaly. Celkově byla kniha na mě dost těžká. Ale na druhou stranu pasáže, kde se něco dělo, mi rychle utíkaly pod rukama. Postavy jsou celkem dobře vykreslené.
Za mě 4*/5*, hlavně kvůli tomu, jak se mi kniha pomalu četla, ale jinak mě bavila a velmi zaujala.
Proč jen to ve mně zanechává pocit,že si kniha/autor hráli na něco,co tam prostě není? Cynismus,sarkasmus,pseudofilozofování pouze neskutečně nudí. Chyběl mi nějaký děj. Možná jen nejsem na McEwana dostatečně vyzrálá?!
Nebyl jsem připraven na takovou dávku sžíravostí a ironie a cynismu v hodnocení naší civilizace.Kape z toho až jed. Ale...postupem času ve vyprávění se dostavuje i jakýsi humor a nadsázka ,snad dokonce i sebeironie?Každopádně ten nápad se mi začíná líbit i když není originální,viz Kdopak to mluví .A začalo mě to bavit a to v tom ,že kritizovat naši hmotařskou ,sobeckou společnost touto formou je podle mě dobrý nápad,i když trochu nevěrohodný ,vzhledem k tomu,že příběh vypráví nenarozené dítě.Zasmál jsem se při jeho jakoby vyjádření víry:Věřím v život po narození" a skoro plakal při jeho údivu nad tím,že on je v tom ději ta úplně poslední osoba o kterou se ze zúčastněných nikdo nezajímá,snad jen čtenář. To zklamání a vypíchnutí našeho nezájmu o děti kvůli honbě...vlastně za čím,je to co v tom díle vidím.Trochu mi to připomnělo Myslete na děti.
Ano, jsou tam nechutné šokující scény,beru to jako úlitbu bohům čtivosti a prodejnosti,pro mne byla nejhorší scéna kdy si manželka uvědomila ,co provedla a její milenec a švagr to úplně ležérně hodil za hlavu.
Jeho knihy nedávají východiska ani naději na lepší příští...snad je to schválně záměr,snad je to kousek jeho nitra ..nevím.
Každopádně mne Ewan vždycky,snad kromě Betonové zahrady ,ulovil na vějičku svého vypravěčského umění.
Citát:"
Pesimismus je příliš snadný, dá se v něm vyžívat, jako zdobnou korouhev ho třímají intelektuálové celého světa. Zprošťuje ty, kteří ostatní převyšují inteligencí, povinnosti hledat řešení.
Štítky knihy
nevěra vraždy anglická literatura manželství rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2008 |  Pokání |
| 2007 |  Na Chesilské pláži |
| 2015 | Myslete na děti! |
| 2020 | Betonová zahrada |
| 2021 | Stroje jako já |
Mělo to nápad, mělo to nadhled, zároveň se to koukalo po vážných tématech. Dobrý!