V pasti
Josh Malerman
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291023/bmid_v-pasti-neotvirej-oci-nebo-zemres-yma-291023.jpg
4
841
841
TAM VENKU NĚCO JE… Něco děsivého, co člověk nesmí spatřit. Stačí jediný pohled – a podlehneš smrtelnému násilí. Nikdo netuší, co to je ani odkud to přišlo. Pět let poté, co všechno začalo, zbývá už jen hrstka přeživších – včetně Malorie a jejích dvou malých dětí. Malorie žije v opuštěném domě poblíž řeky a už dlouho sní o tom, že uteče někam, kde snad bude s rodinou v bezpečí. Cesta, která ji čeká, je však hrozivá: překonat pětadvacet kilometrů po proudu řeky v malé loďce – poslepu. Stačí jedno špatné rozhodnutí a všichni zemřou. Něco je sleduje. Je to člověk, zvíře nebo stvůra? Ponořena do tmy, obklopena známými i neznámými zvuky, se Malorie vydává na svou hrůznou odyseu – na cestu, která ji zavede do nespatřeného světa i do minulosti, k přátelům, kteří jí kdysi zachránili život. Josh Malerman ve své úchvatné prvotině prolíná přítomnost s minulostí a nabízí čtenáři hrůzný, zároveň však nesmírně poutavý příběh zborceného světa, který budete hltat do poslední stránky.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2016 , Zelený KocúrOriginální název:
Bird Box, 2014
více info...
Přidat komentář
Přečteno během pár hodin a velice mě překvapila. Skvělý námět a velice dobře podaný. Přečtu určitě znovu.
Tak som sa konečne dočkala knihy, kde je popísaná zvláštna apokalypsa a uprostred je sama mama a deti. Geniálne. A desivé zároveň. Predstavte si, že tí, čo sa pozrú na „tvory", tak sa zbláznia, zabijú seba, niekedy zaútočia aj na iných ľudí. Možno ze len šialenec zvládne pozerať sa na ne... ale riskovali by ste to?! Majorie žije už viac ako štyri roky v zatemnenom dome, kam sa dostala po smrti svojej setry, keď svet náhle začal byť nebezpečné miesto pre život. Von po vodu chodí ona a jej deti poslepiačky. Len ku studni a späť, oči pritom vonku vôbec neotvárajú, majú ich previazané šatkou. Neriskujú. Nechcú zomrieť. Chlapec a Dievča nemajú ani mená, takýto luxus si ešte nedovolila, aby ich pomenovala... A vycvičila ich naozaj dobre, deti majú skvelý sluch, vedia kedy sa smeje a na ktorom poschodí stojí a dýcha ich mama. Chvíľu mi nebolo jasné, prečo sa rozhodla odísť preč, ale vysvetlenie príde postupne. A ja ju musím len obdivovať. Nemala to ľahké ani keď žila v dome ako tehotná, ani potom, a už vonkoncom nie keď sa rozhodla preplaviť sa do bezpečného priestoru po rieke aj s dvoma štvorročnými deťmi ako jej ušami... Naslepo.
Me se to libilo ! Zajimavy napad, co se stane se svetem, ktery nemuzete videt, fajn odklon od tematu zombies atd.Trochu mi vadilo, ze se nevysvetlilo, kdo a proc prinesl takove silenstvi na nasi planetu, ale nekdy holt nemusi byt receno vse.
Vítejte v blíže neurčené současnosti, ve které lidstvo pekelně strádá. Proč? Protože „něco“, co stačí jen zahlédnout, nevybíravě kosí tady i tam, aniž by kdokoliv tušil důvod. Jedinou účinnou obranou jsou zaslepené oči. A teď dělejte hrdinu.
Jak si spisovatel Josh Malerman nastavil pravidla, tak vypadá i celé jeho vyprávění. Vlastně nejde o víc, než že se matka se dvěma dětmi snaží přesunout z bodu A do bodu B, a to pěkně poslepu. Jak elementární, nebýt postapokalyptického světa, do kterého civilizace za dobu čtyř let nezvratitelně upadla. Do pozadí celého problému ovšem není čtenáři umožněno nahlédnout. O to tu však nejde. Tím největším nepřítelem je zde fantazie, která v těch nejvypjatějších momentech vytváří ty nejděsivější obrazy.
Jenže všechno, co je na knize fajn, je zároveň její slabinou. Motiv bez debaty výborný, ale kompaktnost a gradace nic moc. Škoda, že se autor přes jazykovou bravuru nedokázal vyhnout očekávaným zvratům a i při vší té nápaditosti něčím zásadním nepřekvapit.
O knize jsem vůbec nevěděl, byla mi nabídnuta na recenzi. Byl jsem rád, že jsem do filmu dosud nešel, takže jsem si knihu mohl užít naplno. A taky, že užíval. Malerman hned od samotného začátku rozjíždí nemilosrdný a nepříjemný horrorový thriller, při nichž u některých kapitol až stydne krev v žilách. Příběh vyprávěný v přítomném čase, byť jednotlivé kapitoly přeskakují z různých časových období (což je jen k dobru atmosféry a příběhu) a velmi (příjemně a funkčně) strohým a přímočarým stylem, v určitých okamžicích opravdu tlačí na pilu, až to příjemné není. Obzvláště v částech věnujících se dětem, sám jako otec jsem u toho trnul. Nese se s tím však jedno z mála, respektive ze dvou, menších negativ. A to fakt, že v počátku je tolik silných scén, že v závěru se jim román nedokáže vyrovnat nebo je dokonce, v rámci zachování gradace, přebít. Závěr románu tak působí trošku slaběji a mohou se dokonce snad objevit i nepatrné známky zklamání. Druhá věc, která mi trochu nesedla je náhlá (a ne pravidelná, ani proporčně vyvážená) změna hlavních postav u několika (snad dvou) kapitol. Celou dobu sledujeme hlavní hrdinku, ale u těchto dvou kapitol sledujeme dvě jiné postavy. Věřím, že by to šlo vyřešit i trochu jinak a ne tak násilným přechodem. V každém případě. kniha mě hodně mile překvapila a zanechala ve mně velmi silný dojem. Pochválit musím i skvěle vyvedenou obálku a odvahu nepoddat se marketingovým tlakům, nemaskovat knihu pod přijatelnější a zájmově příznivější přízviska a označit ji na obálce přímo za horror. To mě, jako horrorového fandu, hodně potěšilo. 4.5*
Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách. První je minulost, tedy když Malorie vzpomíná na to jak začalo peklo na zemi a druhá je přítomnost, kdy se Malorie s dětmi vydává na loďce hledat nový život. Josh Malerman, začínající autor v tomhle případě dokázal na malém písečku (necelých 300 stran) rozehrát celkem slušnou hru. Příběh má výbornou atmosféru, která obestírá hrdiny a to neznámé prostředí a to, že hlavní hrdinové nemohou otevřít oči. Malerman si se čtenářem hraje skvěle a je pravda, že místy jsem tu cítila Alfreda Hitchcocka, kterému by se práce mladého textaře a hudebníka jistě líbila. Díky tomu, že kniha není obsáhlá, je čtenář ochuzen o zbytečnosti, ale pár jsem jich tam přesto našla a nebýt těch pár drobností, kniha by byla perfektní. Postapokalyptické počteníčko nadchne především milovníky hororů, ale takových těch průkopníků jako je Edgar Allan Poe či Hitchcocka, protože přesně v jejich šlépějích jde Josh Malerman. Doufám, že Josh Malerman opět něco napíše a budu doufat, že to u nás vyjde.
Moje první kniha v angličtině a od Harry Pottera první, kterou jsem přečetl během jednoho dne. Už jen díky tomu na ní budu vzpomínat pozitivně. Neuvěřitelně poutavá kniha pro každého, kdo má rád záhady, tajemno a postapo.
Začátek vám nejdříve nic neříká, ale jakmile se začtete, tak vás to úplně pohltí. Je napsaná velmi čtivě a tak, že se dá všechno snadno představit (i když se tam našlo pár chyb v písmenech).
Nápad skvělý a knihu jsem dočetla během dvou dní, občas jsem měla opravdu strach co se stane a jak to dopadne. Jakmile začnete číst, nebudete moc přestat, protože budete chtít vědět jak to dopadne... =)
Rozhodně bych se nechtěla v této situaci ocitnout!!
Doporučuji!!
Představte si, že nesmíte otevřít oči, ať už uslyšíte cokoliv a zakopnete o kde co!!! Páni, jak já měla sevřené břicho strachem, když jsem četla a s otáčením každé stránky se děsila toho, co mi odhalí... Úlevou jsem vydechla až při posledním slově... Je až neskutečné, co všechno se mi honilo hlavou při čtení a jak moje fantazie pracovala na plné obrátky!!! Kniha předčila má očekávání a nezklamala!! Přečteno jedním dechem!!!!
V pasti
Keď som si tak čítal komentáre podo mnou, všetky boli pomerne vysoké, až na jeden, ktorý knihu označil za úplný odpad. To vo mne vzbudilo zvedavosť, nuž som si knihu prečítal. A po prečítaní musím s výrokom, že ide o úplný odpad, hlboko nesúhlasiť. Je to slušne napísané, rozhodne žiadny blog. Tiež mám podozrenie, keď sú recenzie príliš oslavné. Ale v tomto prípade je to takmer opodstatnené, i keď text samozrejme nie je žiadna bomba, ktorá by vám zmenila život. Stojí za to si ju prečítať. Podstatné je, že nie všetko je potrebné za každých okolností polopatisticky vysvetľovať, že niečo nie je vôbec podstatné. Že to tajomno a des je práve v tom, že sa to nevysvetlí. A že sa príbeh skončí relatívne celkom dobre, teraz sa neviem rozhodnúť, či ma to teší, alebo frustruje.