V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku
Silvie Lauder
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509773/bmid_v-pasti-pohlavi-o-politice-peci-sex-xyn-509773.jpeg
5
185
185
Být ženou v Česku není jednoduché. Ale mohlo by! Přes sto let hledá česká i celá západní společnost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti! Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo téměř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.... celý text
Přidat komentář
Jediná nevýhoda této knihy je, že si ji nepřečtou ti, co by potřebovali nejvíce otevřít oči. O tom, že být dívkou/ženou v naší společnosti je náročnější než být chlapcem/mužem, nemůže být pochyb. Většinou se ale mluví jen o několika málo tématech. Silvie Lauder vzala téma zeširoka a dotkla se snad všech životních témat, podívala se do historie, hledala souvislosti a původ dnešních problémů. Všechna témata jsem přelouskala jedním dechem a musím smeknout nad tím, jak čtivě je kniha napsaná, přestože je podepřena mnoha zdroji a odkazy na výzkumy i odbornou literaturu.
V pasti doporučuji všemi deseti, a to přesto, že mě knížka popisovanými skutečnostmi několikrát pěkně namíchla.
S každou přečtenou non-fiction knihou jsem na sebe vždycky trochu pyšnější, a kdybych patřila k těm, kdo si dávají předsevzetí, určitě bych tam měla i „číst více (populárně)naučné literatury“.
Silvii Lauder znám jako novinářku z Respektu, a knihu jsem nadšeně vyhlížela. Pár měsíců po vydání jsem se do V pasti pohlaví konečně pustila a musím říct, že to je bezpečně nejčtivější nebeletristické dílo, které jsem kdy četla – dlouho jsem nic podobného nehltala po desítkách stran a s takovým zaujetím!
Předpokládám, že kniha zavítá hlavně na noční stolky žen, což je škoda. Stereotypní vnímání genderu totiž negativně ovlivňuje celou společnost a bylo by skvělé, kdyby se v tom směru více informovali i muži. Ten můj si knihu taky plánuje přečíst (ne, nenutila jsem ho, zájem projevil sám!) a já doufám, že takových bude více.
Rozsah témat, kterými se Lauder zabývá, je takový, že by to klidně vystačilo na násobně více stran. Politika, kariéra, péče, rodina, násilí Najdete tu plnohodnotný exkurz do problematiky a k tomu navíc tolik odkazů na další literaturu, že není problém si vše dostudovat jinde. Já si cením především věcnosti, která tu vůbec není v rozporu s jasným autorčiným názorem na věc, a taky toho množství výzkumů, kterými vše ilustruje. Výborně je to doplněno i odkazy na emancipaci ženy v historii, obzvlášť zjištění, jaký by TGM feminista, bylo pro mě zásadní. A mezitím o sto let později
číst knihu v době, kdy se v senátu jednalo o ratifikaci Istanbulské úmluvy, bylo asi ještě bolavější, než jindy, a teď když víme, jak to dopadlo, je to doslova peklo.
A víte, jak se pozná, že mě tahle kniha o postavení žen ve společnosti fakt hodně oslovila? Podala jsem si přihlášku na gender studies – je snad třeba většího důkazu? =D
Velmi dobře napsaná a vystihující společenské nastavení u nás. Kvituji, že kniha je založená na studiích a průzkumech, takže nejde jen o nějaké dojmy, ale doložené fenomény. Měl by si ji přečíst každý.
Bylo pro mě překvapením, nakolik nás ovlivňují zažité představy a stereotypy, jak je bez přemýšlení bereme jako danosti. Jestli jsem si z knížky něco vzala, tak určitě to, že přemýšlet je nutné nad vším a pořád. Šokovala mě „neviditelnost" mnohých žen, které se o něco zasloužily, a taky incels - jestli je toto rozšířený společenský jev, tak něco děláme hodně, hodně špatně. Kniha je protkaná výroky rozhořčených „boomerů", ale mě by zajímaly i náhledy dnešních mladých Čechů, jak oni věci vnímají a cítí, například na hnutí #MeToo. Ty tam vlastně úplně chyběly. Ocenila bych vyšší toleranci k jinému názoru, méně ironie a víc objektivity, autorka často uvádí, že ne všechny ženy mají s nějakým konkrétním jevem špatnou zkušenost, ale to ji pro účely její knihy nezajímá, tak to zmíní jen tak mimochodem. Každopádně je moc dobře, že vyšla kniha upozorňující na aktuální negativní společenské jevy.
Krásně zpracovaná a na datech založená kniha o feminismu v ČR (a i ve světě) i pro lidi, které toto téma zajímá jen okrajově. Za mě povinné čtení pro všechny, už jí půjčuji všem co znám :)
Populárně naučná publikace, jak má být. Občas moc hezky vyvrácená klišé. Občas bych uvítal, kdyby autorka ubrala na zapálenosti a volila více neutrální vyjádření. Určitě jsem se hodně poučil i pobavil. A to se počítá.
Jedno velké, obrovské AMEN! Stále ve společnosti chybí zvučné hlasy zástupců silných žen, neboť neviditelné hrdinky všedních dnů potřebují nazřít odvahu, aby se i ony samy staly odvážnými. Kvituji především upřímnost novinářky, jež kdysi opakovala všechna protifeministická klišé, jež zde důsledně vyvrací. Vzhledem k snadné čtivosti věřím, že se tento titul dostane do širšího povědomí žen i mužů (protože to není antimaskulinní pamflet mužatek!!!) a vyvolá nejednu diskuzi, byť by zůstaly "pouze" na poli rodinném.
Skvělá, srozumitelně a poutavě napsaná kniha o zásadních otázkách problematiky rovnosti pohlaví, feminismu, genderu a samozřejmě i všeho toho, co nese ve svém podtitulu (politika, péče, sex, násilí a společenská pozice žen). Autorka shromažďuje precizní a přesvědčivou argumentaci, proč jsou výše uvedená témata důležitá, proč máme v ČR stále k rovnému a férovému přístupu k lidem stále ještě daleko a proč je potřeba o takový přístup usilovat. Měla by to být bez nadsázky povinná četba všech našich politiků od komunální až po celostátní úroveň, pedagogů, manažerů a ředitelů. A samozřejmě nejen jich. Kniha totiž má potenciál otevírat oči v oblastech, kde je řada z nás (zpravidla neúmyslně a ne vlastní vinou) stále ještě limitována omezující perspektivou, která nám znemožňuje uvažovat a jednat spravedlivěji. Líbilo by se mi, kdyby časem vznikla nějaká zestručněná a přehlednější verze této publikace pro studenty a žáky škol. Nikoli proto, aby došlo k nějaké "převýchově", nýbrž k myšlenkovému obohacení, rozšíření obzorů a prohloubení empatického přístupu k druhým (zdaleka ne jenom ženám).
Tahle kniha na mě má podobný účinek jako Bez loga od Naomi Kleinové. Člověk o nerovném postavení žen něco ví z vlastní zkušenosti, od blízkých či přátel, a dost toho tak nějak tuší. Ale když to dostanete v uceleném balíku a pečlivě zasazené do dobových a společenských kontextů, tak je to docela náklad, který jednoho donutí zamyslet se i sám nad sebou a přehodnotit svůj postoj k této problematice.
Přehled feminismu a vývoje práv a postavení žen primárně na našem území, dnešní stav i nastínění palčivých otázek do budoucna. Autorka přechází od Masaryka k hnutí #MeToo, žádné téma není tabu, včetně současných trestů a vnímání znásilnění, ohodnocení žen na pracovním trhu nebo jejich zastoupení v manažerských pozicích.
Moc rád jsem knihu četl a hodlám pokračovat, pro začátek v referencích knihy.
Autorka skvěle vyzdvihuje oblasti, ve kterých feminismus a ženská otázka v Česku zaostává, i když si spoustu lidí myslí, že tím, že ženy mají volební právo, je vyhráno.
Je to mimořádně čtivé i přesto, že je to kniha odborná, podložená výzkumy a zdroji.
Autorka dává vše do historického kontextu a ukazuje tak, že stereotypy, které máme zaryté pod kůží vlastně světu zas tak dlouho nevládnou.
Spoustu věcí mi kniha pomohla si ujasnit, upřesnit, podložit.
Pokud se chcete v ženské otázce vzdělávat, tato kniha je skvělou příležitosti.
Díky za to, že u nás takové knihy vznikají!
Asi jsem si měla dělat poznámky - ale tak tematicky obsáhlou knihu asi nejde ohodnotit v jednom krátkém komentáři. Věci, které se mi líbily - upozorňování na přepisování dějin, zakotvení stereotypů, které tady s námi jsou odnepaměti, ale které "jsou v platnosti" ve skutečnosti jen několik dekád, apel v závěru na občanskou aktivitu jedince, zajímavé příklady, o kterých často nemáme povědomí. Nicméně tím, že jsem knihu přečetla v jednom zátahu během neděle, častokrát jsem si říkala: už zase toto? Vždyť o tom už se tady psalo? Plus vysvětlovat význam slova gender po tom, co jsem jej už xkrát použila, může být pro někoho poněkud pozdě. Nicméně jsem byla mile překvapená, že mě autorka dovedla svou knihou dostat z onoho stereotypu, že feminismus je buď přežitý nebo není nutný, a začala jsem díky ní i polemizovat ohledně kvót, které jsem vždycky neuznávala. Takže shrnuto - kupu věcí člověk ví a zná (zde ale asi záleží na rozhlednu každého čitatele), ale přece jen tam byly věci, na které jsem změnila náhled, nebo mě přinejmenším donutily se zamyslet, a toho já si na knihách cením.
Nevím, zda se mi podaří knížku hodnotit izolovaně. Resp. cítím, že k ní budu mít několik komentářů, které jdou nad rámec knihy. Úplně na začátek; jedná se o emotivní téma, i když by to tak být nemělo. Otázka nerovnosti, jejího násobení, celkově ženská otázka a nastavení společnosti by mělo být něčím, o čem bychom měly být schopni vést kultivovanou debatu, k čemu Silvie sama v úvodu nabádá.
Autorka tvrdí, že se jedná o jakési kompendium z několikaleté novinářské práce, a jejího soustředění na dané téma. Každou kapitolu má ozdrojovanou, i když ty odkazy na WIKI hrozně bily do očí ale to mám z toho, jak nás na škole cepovali, že něco takového je absolutně nepřípustné. :D Jako novinářka se pak hodně opírá o statistiky a vyhlášení, nebo jak se říká, fakty a tvrdá data. Jak ostudné v takovéto debatě. :D
V deseti kapitolách si pak projdeme nejběžnější ženské otázky, které se běžně spojují s feminismem jako takovým, speciálně pak zacíleným na Českou republiku (a ostatní státní celky za posledních několik staletí :D). Krom toho si uděláme historický exkurz a budeme hledat kořeny naší společnosti. Silvie hodně zpochybňuje obecnou představu o tom, jak staré jsou zvyky a kulturní fenomény, které formují naše osobní, rodinné a společenské postavení, vnímání a niterní přežívání. Kdyby se v tomto rozměru knížka nebála posunout dál a pokusila se zpochybnit společenské uspořádání a jeho neměnnost, chytla by mě za srdíčko rozhodně víc. Nedílnou součástí je pak širší pohled na muže a jejich role ve společnosti, čím celou debatu hezky široce rámuje.
Knížka jako taková se nesnaží být pouhým průvodcem a manifestem ženské otázky. Témata zde nastolená jsou pro každého citově založeného člověka rozhodně emotivní a nutí k zamyšlení. Silvie nezapomene také zmínit, že si je vědoma toho, že nerovnost se týká každého člověka (viď. rozšířené pojetí feminismu), ale v rámci další debaty se soustředíme ryze na ženský problém, i když pohledů je samozřejmě více. Také se v textu dozvíme důležitou informaci, mnohdy málo akcentovanou, že je důležité, aby ženy měly volbu, stejně jako muži, ale to neznamená, že jí musí učinit. (Toto je bod, na kterém se mi zdá, že se hodně láme feminismus jako sprosté slovo :()
Několik podnětů
1. Otázka nerovnosti je společensky vnímaná nezajímavě a příliš složitě. Silvie sama přiznává, že na to, aby problematiku postavení žen v naší společnosti vnímala citlivěji potřebovala několik let, jinak řečeno, toto téma je natolik komplexní a vyžaduje tolik času na pochopení, že není přirozeně vnímáno jako stěžejní.
2. Toho T.G.M. tam na mě bylo trochu moc. Starý pán sic měl několik podnětných myšlenek, ale sám byl docela despota a manipulátor. I ve své době si šel vlastní cestou a zakládal si na PR, které dobře funguje do dnes. V knížce by ho mohlo být o třetinu méně, a bylo by to OK. :)
3. U těch platů se neubráním primitivnímu ekonomickému pohledu: "Proč bych pro boha platil zaměstnankyním víc, když jsou tak "blbé", že nemusím a zákon mě nepenalizuje?" Je to nehezké, cynické a pro většinu podnikatelů to zapadá do hlavního smyslu jejich činnosti. Vydělávat peníze, optimalizovat náklady. To samé platí pro rodičovství a těhotenství. Morálka a podnikání dostávají celkem zabrat.
Styl je pak novinářský, ale na jiné zahraniční autory to nemá. Osobně mám raději knížky pro odbornou veřejnost, nebo knížky, které se nebojí i vážné téma uchopit víc z nadhledu. Ale to je spíš moje osobní preference, než že by to byla nějaká chyba. Sama autorka se v úvodu vymezuje jak další střípek do debaty. Silvie píše tak, jak se dá očekávat, tudíž jako česká novinářka.
Autorku neznám, ale při čtení knihy se mi do pozornosti dostalo několik debat, na kterých byla. A musím přiznat, že "v televizi" opravdu působí trochu arogantně a povýšeně a téma v knížce široce rozepsané hodně osekává. Připadá mi, že následná frustrace na obou stranách podněcuje nepochopení, názorové zabarikádování až konflikt. A ne, tohle není pokus o její shazování, spíš prosté konstatování. U citlivých a emotivních tématech záleží na každém pohybu jediné brvy a přednes prodává. Jak se učí na mediální škole, Dick Nixon prohrál volby, neboť nešlo o to, co říká, ale jak působí. :)
V závěru Silvie doufá, že informace z knížky pomohou rozšířit veřejnou debatu. A následně dojde k modifikaci společnosti MU-HA-HA. :D Tak uvidíme, zdali se ve veřejném prostoru naučíme společně bavit o tématech, která se jasně týkají části společnosti. Pak by knížka mohla být docela podnětnou. :)
A hodnocení? Když přihlédnu na žánr, tak 4 přívětivé hvězdičky. A dál budu čekat na jednorožce, který téma uchopí laskavě, jak můj oblíbený Bregman s Lidstvím (ne, nepsal o ženské otázce, ale jeho styl je krásný :)) a bude přístupné i pro čtenáře, pro které je toto téma nezajímavé, nebo dokonce odpudivé. :P
Štítky knihy
sexuální násilí české ženy feminismus diskriminace misogynie psychologie pohlaví
V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku
Doporučuji přečíst každému člověku v Česku.