V podstate som celkom v poriadku
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356790/bmid_v-podstate-som-celkom-v-poriadku-Ua5-356790.jpg
4
1538
1538
Eleanor Olifantová je čudáčka. Nedbá na konvencie a je až príliš priamočiara. V spojení s nezvyčajným výzorom – zjazvené líce, ekzém – to znamená, že Eleanor je samotárka bez priateľov. V starostlivo rozvrhnutom živote a s telefonátmi od „mamy“, ktorá sedí vo väzení, jej zdanlivo nič nechýba. Všetko sa však zmení, ked sa Eleanor zaľúbi. Spolu s citmi naplno ožijú aj jej staré, dávno potlačené rany. Až vtedy pochopí, že jediným liekom na bolestnú minulosť je otvoriť srdce priateľstvu...... celý text
Přidat komentář
Zpočátku mi byla Eleanor děsně nesympatická, pak se to nějak nenápadně měnilo a najednou jsem zjistila, že bych za ni dýchala, že je to hvězda a já jí přeju jen to nejlepší. Dlouho se mě nějaký příběh tak nedotkl.
Eleanor je přesně ta hlavní postava, která mě drží v pozoru. Nemůžu se rozhodnout, jestli je nebo není sympatická. V druhé polovině knihy převážily sympatie. Vzhledem k tomu, že se sama věnuji práci s lidmi, kteří si prošli něčím traumatickým, dívala jsem se na příběh malinko i očima odborníka. Vždy mám radost, když i po této stránce kniha obstojí, i když terapeutka se mi občas zdála trošku hrrr. Terapie je v knihách vždy vykreslena zjednodušeně, to asi jinak nejde, ale nijak mě to neuráželo. Moc se mi líbila cesta, kterou Eleanor ušla. Ráda jsem ji sledovala. Nejednou jsem se i zasmála.
Letos asi nejlepší kniha, kterou jsem četla. úžasný vývoj Eleanor, uzasny pribeh u ktereho jsem se neubránila slzam. Dokonale!
Ta knížka je boží! Jsem rada, že jsem na ní narazila. Mám ráda takové psychologické romány. Nedivím se vysokému hodnocení a přidávám i své.
Nevím, čím to je, že většinou si dovedu zvolit na poslech knížky, u kterých si pak zpětně uvědomím, že kdybych je četla, tak by mě to tak nebavilo a nebo možná i nudilo.
Toto je ten případ, ale naštěstí jsem zvolila přednes Petry Špalkové, která mě dokázala nadchnout, vtáhnout, upoutat a já poslouchala a vnímala myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Naprosto jsem pochopila pointu knihy, je to vyprávění o životě Eleanor pouze z jejího pohledu a to dodává celé knize psychologický ráz, protože vnímáme všechny její postřehy, myšlenky, pocity a názory na vše kolem sebe i v sobě sama.
Tím, že je to jen její pohled, sledujeme, jak myslí a autorka tohoto příběhu vytvořila Eleanor jako velmi bystrou, chytrou a i filosoficky zaměřenou.
Vcítit se do toho, co prožila ale dost dobře nejde, protože ta tragédie, co zažila, to neumožňuje, ale my čtenáři chápeme, že to byl hnus. O to víc se mi líbí, že se dokázala osudu postavit, vzepřít a vybojovat si co "nejnormálnější" život.
Trošku mě mrzí, že některé věci tam nejsou dovysvětlené a více popsané, ale je to právě tím, že je to jen o myšlenkách Eleanor, takže pohled její matky či jiných lidí je zkreslen právě tím, co si myslí hlavní hrdinka.
Bavilo mě to - opravdu musím říct, že ta psychologie tomu dodala zajímavost. A taky musím říct z osobního života, že něco podobného máme v rodině a možná díky této knize tomu člověku budu víc rozumět. I když nemá takové štěstí jako Eleanor ke konci.
Zas a znovu díky čtenářská výzvo! Nebýt každoročních témat, tak by se mi do ruky tahle čtivá kniha nedostala. Nečekala jsem, ale vážně mě zaujala. Doporučuji :)
V některých momentech jsem se v Eleanor poznala... asi jsem taky trochu netypická. Ale přesně tohle mě na knize bavilo. Nehledě na ten úžasný vývoj, na konci kterého vstane Eli jako Fénix z popela.
Je to příběh dost monotónní. V některých myšlenkách hlavní postavy jsem se našla, ale jiné na úrovni desetiletého dítěte se mi zdály přehnané, při jejím vzdělání, že ano. Už od třetiny knížky je zřejmé, proč je Eleanor taková, ovšem celé se to vyvíjí tak nějak nepřirozeně a zpomaleně, že jsem se ke konci k dočtení musela přinutit.
A číst se má přece (kromě některých povinných učebnic) s těšením a chutí. To mi tady scházelo.
Ani napodruhé to nešlo dočíst. Jediné, co by mi ulevilo, bylo majnout Eleanor něčím po hlavě. Dost mě překvapuje, že to nenapadlo žádnou z postav, teda v té části, kterou mám přečtenou.
Na začátku jsem si říkala "šmarjá, já se snad nezačtu", ale pak to chytlo taaaaakovej švuňk! Autorka umí ve čtenáři vyvolat pocity, jako by byl sám Eleanor a zároveň si říkáte "ne, nedělej to, to je fakt špatně". Dojem je mocný a hluboký, rozhodně to tedy není prostoduchá kniha. U Eleanor to je jasné, ale i Raymonda mi bylo líto a hrozně jsem mu fandila, aby to nevzdával, čekala jsem na romantický happyend, který ale je na mě, abych si jej domyslela. Já ho tam mám a basta.
Nádherná kniha. Jednoduše nádherná. Pocity po dočtení = úplně ufff a hlava plná myšlenek. Rozhodně doporučuji!!! Jsem moc ráda, že jsem na ni narazila...
Hledala jsem oddechovku, ale úplně odlehčená kniha to tedy není. Kniha na mě ve své podstatě působí dost smutně, přestože je místy hodně vtipná a úsměvná. Tyto situace ale všechny vychází z toho, jaká je Eleanor svérázná osoba s neotřelým pohledem na život a lidské konání. Teprve jak je děj odkrýván, posluchač/čtenář zjišťuje, jak nelehký život Eleanor měla a začíná chápat, proč je jaká je... Každopádně, jde o krásnou knihu, která nutí k nejednomu zamyšlení nad malichernostmi, které člověk občas řeší...
A ještě bych dodala, nenechte se odradit poměrně zdlouhavou ne zcela záživnou první třetinou knihy...
(audiokniha)
Wau, co napsat? Tenhle příběh mě dostal. Knížku jsem přečetla na jeden zátah, něco tak skvěle, citlivě napsaného jsem dlouho nečetla. Je to knížka o naději, plná člověčenství. Ještě jednou wau.
Zmínka o této knize mě namotivovala jít do knihovny poprvé za 10 měsíců od narození druhého syna! Zhltla jsem ji za 3 dny, je vážně skvělá!
Krásný příběh. S Eleanor jsem se trochu sžila, maličko mi připomínala mě samotnou. Taky jsem takovej asociál vyhýbající se lidem. Raymonda mi teda nahradily dvě skvělý holky.
Ale ke knize.
Četlo se mi to hrozně dobře a vlastně jsem si čtení užívala a nechtělo mě to pustit. Děj byl sice tragický, ale skvěle napsaný.
Zajímavá kniha, která chytne za srdce. Neměla jsem velká očekávání, o to víc mě příjemně překvapila.
Naprosto skvělá knížka.
Eleanor je vážně trochu mimo,ale stačí jeden kamarád a hned je veseleji.
Kniha se četla skvěle,přiběh běžel jako splašený a musím říct že bych se vůbec nezlobila kdyby vyšlo pokračování.
Už teď se mi po ní stýská.
Jo a pokud si myslíte že víte kde je její matka tak se velmi mýlíte.
Rozhodně doporučuji k přečtení.
Zhlta som ju za dva dni. Eleanor sa nedalo si neoblubit.