V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164866/bmid_v-sedych-tonech-ZIV-164866.png
5
3902
3902
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho… První vydání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Válečné téma pro mě ze zcela jiného úhlu pohledu. Neskutečně čtivé, nutící k zamyšlení...
Uff.. V kapitole 80 jsem přes slzy neviděla a musela nachvilku přestat číst a trochu se z toho probrat. To nemůže byt pravda, tolik zvěrstev co se kolem 2. světové války točí. Krásně a smutně napsané.
Jedním slovem- PŘEČÍST! Abych to ale více rozvedla, napíšu, že je to úžasná kniha. Četla se rychle, lehce a obzvlášť ke konci je děj velmi emotivní. Dalo mi zabrat, abych do knihy neupstila pár slz.. Určitě si ji přečtu opakovaně, protože opravdu stála za to.
Kniha úžasná, poučná, smutná a velmi dobře čtivá. Příběh podle mě nebyl popsán tak drsně, jak to bylo ve skutečnosti. Muselo to být neúnosné a je obdivuhodné, že to někdo přežil. Knížka mohla být klidně více rozepsaná s rozvinutějším koncem. Doporučuji ke čtení všem, kteří si chtějí rozšířit obzory o ne tolik známou situaci v pobaltských státech během druhé světové války (i všem ostatním). Jediné, co mě malinko v českém překladu iritovalo, bylo časté opakování slova “odtušil“, “odtušila“ po přímé řeči, ale to je drobnost :)
Pět * je málo. Úžasný a čtivý příběh. Kniha má jedinou vadu na kráse - nemohla jsem ji odložit a musela jsem ji přečíst na jeden zátah.
Tato kniha byla vůbec má první o době 2. světové války. Tolik mě knížka zasáhla, že na ni občas vzpomínám (čtena před 4 roky). Velmi smutný čtivý příběh.
Krásná kniha o věcech o kterých jsme se ve škole neučili. A vlastně jsem vůbec netušila , že něco takového se dělo. Možná mohl být konec trochu víc rozvedený, ale i tak to byl zážitek.
Vždycky mě znovu fascinuje kolik zla se v nás lidech najde a na druhou stranu, co vše je člověk schopen přetrpět a přežít. Nesmírně silný příběh, mrazivý, ale bohužel snadno uvěřitelný.
Krásně napsaná kniha, která se dobře čte. A já jsem bojovala se svými emocemi, cloumalo to se mnou pořádně a i spoustu slziček jsem uronila. Ale nestydím se za ně, k této knize tak nějak patří.
Nádherná kniha. Hned od začátku jsem měla občas slzy v očích a to u knížek většinou nebrečím ale to prostě nešlo. Ta knížka je naprosto dokonale a citlivě napsána. Líbilo se mi protínání přítomnosti a Lininých vzpomínek . Všechny postavy jsem si oblíbila, a myslím že Andriuse a Jonase si nešlo neoblíbit. Měla jsem radost jak se nakonec ukázal Kreckij.
Autorka si vybrala neobvyklé ale dobré téma od kterého se nešlo odtrhnout. 5/5*
PS (OBSAHUJE SPOILERY ): Většinou nemám epilogy moc ráda ale tenhle mi přišel dobře vymýšlený a dostačující i když byl krátký. Ale vlastně mi i chyběl příběh setkání Liny a Andriuse i když takhle mám dost prostoru pro domyšlení si příběhu.
Upřímně, po Krvavých jahodách je těžké dát plný počet hvězd, ale za poselství, seznámení s osudy lidí, kteří si zaslouží pozornost, a za úsilí, to dát všechno dohromady, dávám 4 hvězdy.
Literárně je vyprávění strohé, což mi nevadilo, a dalo se číst hodiny v kuse, ale mrzel mě ten konec. Mám prostě spoustu otázek a u historicky laděné knihy je mi to na obtíž.
Příběh mě opravdu chytil za srdce. Může se zdát, že jde jen o starou otřepanou frázi.. Ale tato kniha je opravdu poutavě napsaná. Styl psaní, dějové linie, jazyková kompozice, členění děje - nikde žádná chyba. Realisticky popsaná 2. světová válka v mrazivé krajině Sibiře. Do teď nechápu, jakým způsobem autorka svedla zkombinovat krutost příběhu s reálnými scénami a zároveň s jistou dávkou něžnosti, kterou si hlavní hrdinka Lina, postavy z jejího rodinného prostředí a mnoho dalších, uchovávala po celou dobu vyprávění.
Právě o tom budu neustále přemýšlet, debatovat, chtít stále číst a snažit se to pochopit. Síla, láska, naděje, něha, kterou si lidé dokázali uchovat, ba ji dokonce i projevit a nabídnout ostatním v takto nehostinných časech.
Dále velmi oceňuji námět knihy. Soustředění se na Baltské státy, které tak velkým způsobem utrpěly za 2. světové války, ba byly dokonce na nějaký čas "smazány z mapy", to jsou opravdu podstatné a kruté informace, o kterých je třeba mluvit..
A v neposlední řadě. Téměř každá kniha má jistý druh odlišnosti, i když pojednává o stejném tématu. Teď nemám na mysli povahy postav, prostředí, či zážitky. Jedná se o "něco", jakýsi způsob, pomocí kterého jsou vzpomínky uchovány a zprostředkovány čtenáři. V této knize jde o komunikaci prostřednictvím Lininých kreseb. Krása!
Mini.Baby - souhlas, taky jsem byla zvědavá na to, jak je zachránili, na popis návratu domů a na to, jak se navraceli zpět do života. Škoda, že toto bylo úplně vypuštěno... :-/
(SPOILER) Těšila jsem se na konec, až se dozvím, jak se hlavní postavy dostanou z táborů a navrátí k "běžnému životu", ale bohužel jsem se nedočkala.....Ovšem potěšily mě krátké kapitoly, kniha se dala kdykoliv odložit
Patřím ke generaci, která měla v učebnici dějepisu fotku J.V.Stalina přes celou stránku. Ve výtvarce jsme pravidelně kreslili Auroru a tanky Rudé armády osvobozující Prahu. Až do revoluce jsme sloužili velkému bratrovi. A potom se najednou ukázalo, že všechno bylo jinak. Inteligence, vědci, umělci a další nepohodlní po tisících zmizeli v pracovních táborech i s celými rodinami. V nelidských podmínkách živořili desítky let, pokud přežili. Jenom proto, že si to tak politikové diktátoři přáli. Je potřeba víc takových knih, aby si lidé uvědomili, jak je svoboda křehká.
Opravdu krásná knížka. Člověka donutí přemýšlet, a i když jsem ji přečetla za den, budu na ní myslet ještě dlouho. Je těžko uvěřitelné čemu lidé museli čelit a v jakých podmínkách žili. Velmi doporučuji, možná by někomu mohla otevřít oči o trochu víc.
A pokud patříte k těm, které zajímá jestli je tam nějaká romantická linka tak nebojte, je tam ;) ale pochopitelně je tam spíš vedlejší
Před touto knihou jsem četla Mischling... a byla jsem z toho dost otrávená... takto jsem přistoupila i k této knize, avšak záhy se vše otočilo...
Tahle kniha mi ukázala jaké velikánské mezery mám...Znám plno detailů o nacistickém Německu... Vyhledávám tuto literaturu, ale že se dělo v Rusku to samé? a co v Rusku v Litvě? To jsem absolutně netušila a mám velké mezery
Věděla jsem, že nežádoucí lidi odsouvá rudá armáda na Sibiř, avšak jsem nevěděla, že si zcela podmanila Litvu, Estonsko a Lotyšsko ani, že se pak začali o to přetahovat s Hitlerem, myslela jsem, že se jen přetahovali o Polsko a tam pak vzniklo to, že rudá armáda vstoupila do války s nacisty
Kniha je velmi poučná a ukazuje, že nemusí stát "sprchy" a míti cyklon B, abyste se k lidem chovali jako hyeny. Kniha je věcně a hezky psaná z pohledu dospívající dívka, avšak ve srovnání s právě s Mischling není ukňouraná. Pro mě absolutním šokem bylo, že zde strávili (na Sibiři) 12 let, 12 let něco neskutečného a, i když jim pak vrátili na mapy Litvu, tak o tomto museli mlčet, jinak by je čekala kulka a Litevčani? Nezazlívají to Rusům... Neskutečně smekám před jejich charakterem a celkově před jejich laskavostí, která se v knize neustále zobrazuje, Litevčané jsou asi velmi laskaví a milující lidé....
Nemohu dát jinak než 100%! Parádní kniha a mnoho mě naučila a budu dál hledat podobnou literaturu...
Štítky knihy
Židé gulagy stalinismus Rusko americká literatura Sibiř pracovní tábory Litva
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Silna cetba.. jsem toho plna.. tema 2.svetove valky me neprestava fascinovat.. velmi doporucuju..