V zámku a v podzámčí

V zámku a v podzámčí
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323039/vzamku-a-v-podzamci-IQm-323039.jpg 4 695 695

Tato realistická povídka obsahuje spíše popisný než kritický realismus a je zde velice dobře popsán venkovský život chudých lidí. Proti sobě zde stojí svět zbohatlíků, kteří získali šlechtický titul, a svět podruhů a dělníků. Boháči si cení více života svého psa než člověka, který pro ně pracuje. S dobrými vlastnostmi, jako je ušlechtilost, účinná láska, ochota pomoci, se setkáváme pouze u chudých. Příběh se odehrává na Nymbursku v polovině 19. století. Bohatý pan Skočdopole si koupil zámek na venkově, kam se i se svojí ženou nastěhoval. V podzámčí zatím umírá na choleru roční Josífek, syn vdovy Karáskové, která potom zemře také. Zbyl po ní však ještě syn Vojta, kterého se ujme rodina krejčího Sýkory. V příběhu je zajímavý kontrast mezi rozmazlovaným zámeckým psíkem Jolim, který si denně dopřává vybrané lahůdky, zatímco chudina mimo zámek umírá hlady. O něco později onemocní i paní Skočdopolová a lékař, který ji léčí, jí zároveň vysvětluje problémy v podzámčí......... celý text

Přidat komentář

Twinny
28.03.2019 4 z 5

Konečně poslední povinná četba! Musím přiznat, že se mi stará čeština těžko četla. Ale příběh je pěkný, chtěla jsem vědět, jak to s postavami dopadne. Autorka umí zaujmout.

LucyBooks
12.03.2019 5 z 5

Knihu jsem měla zadanou jako povinnou četbu, moc se mi do ní nechtělo a musela jsem se přinutit. Po malé pauze jsem se do knihy znovu začetla a zalíbila se mi. Líbí se mi jak je zde popisován rozdíl mezi bohatými a chudými. Závěr se mi také líbil. Nakonec jsem spokojená, ale jsem ráda, že už ji mám za sebou, chvílemi pro mě bylo těžší pochopit některé významy, slova...


Hani77
03.01.2019 4 z 5

Poprvé jsem četla jako povinnou četbu, podruhé asi před 2 roky. Je trochu "těžší" na čtení, nevyhledávám knihy B.Němcové. Děj je hezký a myslím, že by to mohla být i současná povinná četba na druhém stupni ZŠ (není to tak tlusté, aby se to nedalo přečíst). Navezla jsem do toho tehdy i 10letou dceru a měla to asi za 3 dny přečtené.

sgjoli
11.11.2018 5 z 5

V zámku a podzámčí je jedno z mých oblíbenějších děl od Němcové. Ty rozdíly mezi bohatými a chudými tu jsou skvěle patrné a skvěle zpracované. Osudy lidí jsou zde dost emotivní a velmi čtivě napsané. Po Babičce a Divé Báře asi moje nejoblíbenější.

MonicElli
10.07.2018 1 z 5

Byla pro mne součástí povinné četby. Autorka není pro mne bohužel tak ispirativní, jak je propagovaná na školách. Určitě pro mne je výraznější spisovatelkou s podobnou tématikou (českého venkova) Karolína Světlá, kde opravdu oceňuji její talent pro psaní a čtivost jejich knih. U V zámku a podzámčí byl velmi dobře naspán začátek knihy, opavdu cítíte tu bezmoc matky na louce, bohužel zde tvorba koční, zbylý příběh je o pár postavách bez formy, bez hlubší charakteristiky, bez dramatičnosti, která mne oslovila na začátku. Vše je psáno pak jednoduchou formou, směřující až k pohádkové tvorbě pro menší čtenáře.

Lessana
09.05.2018 3 z 5

Na jednej strane vidíme život bohatých, ktorí od rozkoše už nevedia, čo so sebou a nič si nevážia (hoci aj tam nájdeme výnimky - pán Skočdopole). Na druhej život chudobných, ktorý je plnší aj napriek prázdnejším vreckám a žalúdkom. Sme svedkom toho, ako sa človek musí dostať až do medznej situácie (ako pani Skočdopolová), aby sa spamätal a pochopil svoje chyby a omyly. Ako aj toho, že všetko, čo človek dáva, sa mu vracia - dobré (malému Vojtěchovi, Sýkorovcom, Kalinovi a iným) i zlé (ako napr. mamzel Sáre). Zaujímavý nápad mala autorka na konci novely - uviesť dialóg medzi ňou a čitateľom a priblížiť osudy postáv po príbehu, keby sa niekomu zdal akosi nedostatočne ukončený.
Viac so mnou však rezonovala Pohorská vesnice, V zámku a v podzámčí to bolo príliš schematické, nalinkované, málo priestoru tak dostali všeplatné múdra, ktoré vie autorka podať sebe vlastným kúzelným spôsobom.

Kuža007
02.05.2018 5 z 5

Asi nejemotivnější dílo Boženy Němcové. Pro mě je V zámku a podzámčí daleko lepší nežli Babička. Nejlepší dílo českého realismu.

5020
31.12.2017 5 z 5

Zpočátku se mi do knížky povinné k maturitě vůbec nechtělo, ale nakonec jsem byla její jednoduchostí a zároveň hloubkou dojatá..rozhodně doporučuji

Dym
17.09.2017 4 z 5

Další knížka z povinné četby. Původně se mi ji moc číst nechtělo a začátek mě nudil, ale nakonec to bylo celkem dobré čtení, které mě mile překvapilo.

Michalka98
15.08.2017 5 z 5

Dojemný příběh o střetu světa bohatých a chudých, o světě ve kterém bohatí bohatnou a chudí chudnou. Svět, kde bohatý nechápe chudého, protože kdo nezažije, nepochopí. Realita také dnešních dní, a proto dílo, i přes své stáří, patří právem do zlatého fondu české literatury.

Eliška_P
18.06.2017 5 z 5

Skvělá dobová knížka.

Loginus
08.06.2017 4 z 5

Od Boženky Němcovic jedna z mých nejoblíbenějších...

EvikU.
09.04.2017 3 z 5

Hezké.

tester
22.01.2017

pro mladé to moc nebude, protože kniha je o době, kterou si mladí nedokáží představit. Podobné na červenou knihovnu.

tatafa
07.01.2017 5 z 5

Velice krásné a čtivé vyprávění, které dokáže čtenáři trefně přiblížit danou dobu. Vřele doporučuji!!!

Vyomi
15.11.2016 5 z 5

Úžasná staročeština a dojemný příběh ze života tehdejší doby. Smrt paní Karáskové a Josífka, výchova a osudy Vojtěcha, intriky mamsel Sáry. Tak jako vždy v knihách Boženy Němcové, i zde zvítězí láska, dobro a spravedlnost.

Blancheerka
18.10.2016 3 z 5

Smutná a srdcervoucí knížka ukončena (pro autorku) klasickým romantickým a hřejivým způsobem, jakým jsem u ní už v podstatě zvyklá. V člověku zanechává pocit, že na tomto světě dobro ještě je

regulax
27.02.2016 3 z 5

Srdceryvný příběh se šťastným koncem. I přes počáteční smutné události, lidskou vypočítavost, chudobu nízkých vrstev, nemoci, panskou hamižnost se příběh četl jedním dechem. Zdravý rozum a láska zvítězila! Příjemné propojení společenských vrstev.

Lucek
25.02.2016 5 z 5

Krásné, něžné vyprávění, které chytne za srdce. Hned po Divé Báře nejpovedenější dílko od B. Němcové!
A velmi hezky zfilmováno...

MichelleS
17.11.2015 4 z 5

Občas je fajn přečíst starší knížku a srovnat si češtinu tenkrát a teď. Jakoby byl kdysi jazyk pomalejší, zpěvavější, noblesnější. Jen lidé jsou stále stejní.