V zámku a v podzámčí
Božena Němcová
V této povídce autorka poukazuje na rozpory mezi životem chudého lidu a šlechtou. Hlavními postavami je rodina Skočdopolova. Pan Skočdopole zbohatl a zakoupil si šlechtický titul a následně i zámek. Paní Skočdopolová si myslí, že vychází vstříc lidu, ale opak je pravdou. Na zámku žije v přepychu a v podzámčí lidé živoří. Paní velmi podléhá vlivu komorné Sáry, která ji učí chování. Hraběnčinu psíkovi podávají jen nejlepší jídla. V podzámčí žije vdova Karásková spolu se svými dvěma syny, šestiletým Vojtou a ročním Josífkem. Josífek umírá na choleru a vdova Karásková se zhroutí a umírá. Vojty se ujme krejčí Sýkora a chovají se k němu jako k vlastnímu. Paní onemocní cholerou, lékař jí vysvětluje podstatu nemoci a jak se šíří. Paní Skočdopolová slibuje, že se postará o lepší život svých poddaných. Svým slibům však nedostojí. Jejím rozmarem a velkou pýchou je psík Jolínek. Jednou Vojta chytil Jolínka a nesl ho ukázat Sýkorům. Jolínka začnou na zámku hledat. Když ho Vojta přinese zpátky, dostává v zámku nabídku, aby hlídal pejska. Vojta hodně čte a rád by se stal lékařem. Paní Skočdopolová odjíždí do Itálie a nechává Vojtovi peníze na studium. Nakonec se z ní stává lidumil.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem měla zadanou jako povinnou četbu, moc se mi do ní nechtělo a musela jsem se přinutit. Po malé pauze jsem se do knihy znovu začetla a zalíbila se mi. Líbí se mi jak je zde popisován rozdíl mezi bohatými a chudými. Závěr se mi také líbil. Nakonec jsem spokojená, ale jsem ráda, že už ji mám za sebou, chvílemi pro mě bylo těžší pochopit některé významy, slova...
Poprvé jsem četla jako povinnou četbu, podruhé asi před 2 roky. Je trochu "těžší" na čtení, nevyhledávám knihy B.Němcové. Děj je hezký a myslím, že by to mohla být i současná povinná četba na druhém stupni ZŠ (není to tak tlusté, aby se to nedalo přečíst). Navezla jsem do toho tehdy i 10letou dceru a měla to asi za 3 dny přečtené.
V zámku a podzámčí je jedno z mých oblíbenějších děl od Němcové. Ty rozdíly mezi bohatými a chudými tu jsou skvěle patrné a skvěle zpracované. Osudy lidí jsou zde dost emotivní a velmi čtivě napsané. Po Babičce a Divé Báře asi moje nejoblíbenější.
Byla pro mne součástí povinné četby. Autorka není pro mne bohužel tak ispirativní, jak je propagovaná na školách. Určitě pro mne je výraznější spisovatelkou s podobnou tématikou (českého venkova) Karolína Světlá, kde opravdu oceňuji její talent pro psaní a čtivost jejich knih. U V zámku a podzámčí byl velmi dobře naspán začátek knihy, opavdu cítíte tu bezmoc matky na louce, bohužel zde tvorba koční, zbylý příběh je o pár postavách bez formy, bez hlubší charakteristiky, bez dramatičnosti, která mne oslovila na začátku. Vše je psáno pak jednoduchou formou, směřující až k pohádkové tvorbě pro menší čtenáře.
Na jednej strane vidíme život bohatých, ktorí od rozkoše už nevedia, čo so sebou a nič si nevážia (hoci aj tam nájdeme výnimky - pán Skočdopole). Na druhej život chudobných, ktorý je plnší aj napriek prázdnejším vreckám a žalúdkom. Sme svedkom toho, ako sa človek musí dostať až do medznej situácie (ako pani Skočdopolová), aby sa spamätal a pochopil svoje chyby a omyly. Ako aj toho, že všetko, čo človek dáva, sa mu vracia - dobré (malému Vojtěchovi, Sýkorovcom, Kalinovi a iným) i zlé (ako napr. mamzel Sáre). Zaujímavý nápad mala autorka na konci novely - uviesť dialóg medzi ňou a čitateľom a priblížiť osudy postáv po príbehu, keby sa niekomu zdal akosi nedostatočne ukončený.
Viac so mnou však rezonovala Pohorská vesnice, V zámku a v podzámčí to bolo príliš schematické, nalinkované, málo priestoru tak dostali všeplatné múdra, ktoré vie autorka podať sebe vlastným kúzelným spôsobom.
Asi nejemotivnější dílo Boženy Němcové. Pro mě je V zámku a podzámčí daleko lepší nežli Babička. Nejlepší dílo českého realismu.
Zpočátku se mi do knížky povinné k maturitě vůbec nechtělo, ale nakonec jsem byla její jednoduchostí a zároveň hloubkou dojatá..rozhodně doporučuji
Další knížka z povinné četby. Původně se mi ji moc číst nechtělo a začátek mě nudil, ale nakonec to bylo celkem dobré čtení, které mě mile překvapilo.
Dojemný příběh o střetu světa bohatých a chudých, o světě ve kterém bohatí bohatnou a chudí chudnou. Svět, kde bohatý nechápe chudého, protože kdo nezažije, nepochopí. Realita také dnešních dní, a proto dílo, i přes své stáří, patří právem do zlatého fondu české literatury.
pro mladé to moc nebude, protože kniha je o době, kterou si mladí nedokáží představit. Podobné na červenou knihovnu.
Velice krásné a čtivé vyprávění, které dokáže čtenáři trefně přiblížit danou dobu. Vřele doporučuji!!!
Úžasná staročeština a dojemný příběh ze života tehdejší doby. Smrt paní Karáskové a Josífka, výchova a osudy Vojtěcha, intriky mamsel Sáry. Tak jako vždy v knihách Boženy Němcové, i zde zvítězí láska, dobro a spravedlnost.
Smutná a srdcervoucí knížka ukončena (pro autorku) klasickým romantickým a hřejivým způsobem, jakým jsem u ní už v podstatě zvyklá. V člověku zanechává pocit, že na tomto světě dobro ještě je
Srdceryvný příběh se šťastným koncem. I přes počáteční smutné události, lidskou vypočítavost, chudobu nízkých vrstev, nemoci, panskou hamižnost se příběh četl jedním dechem. Zdravý rozum a láska zvítězila! Příjemné propojení společenských vrstev.
Krásné, něžné vyprávění, které chytne za srdce. Hned po Divé Báře nejpovedenější dílko od B. Němcové!
A velmi hezky zfilmováno...
Občas je fajn přečíst starší knížku a srovnat si češtinu tenkrát a teď. Jakoby byl kdysi jazyk pomalejší, zpěvavější, noblesnější. Jen lidé jsou stále stejní.
Štítky knihy
láska smrt zrada rodina bohatství chudoba, bída mezilidské vztahy čeští spisovatelé Národní knihovna ČR cholera Božena Němcová, 1820-1862 klasická literaturaAutorovy další knížky
1958 | V zámku a v podzámčí |
1942 | Divá Bára |
2021 | Babička |
2002 | Povídky |
1988 | Velká kniha pohádek |
Konečně poslední povinná četba! Musím přiznat, že se mi stará čeština těžko četla. Ale příběh je pěkný, chtěla jsem vědět, jak to s postavami dopadne. Autorka umí zaujmout.