Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108960/valka-s-mloky-108960.jpg
4
4238
4238
Toto dílo se pohybuje mezi novinovým žánrem a uměleckou fikcí; souvislost s oblastí publicisticky potvrzuje reportážní dokumentárností, uvolněnou kompozicí, fejetonním přiřazováním jednotlivých motivů - do sféry fikce proniká zejména obsažným, mnohoznačným, hyperbolizujícím obrazem mloků. Srůst těchto dvou poloh umožnil Čapkovi dosáhnout velké šíře záběru, celistvosti a obecné platnosti jakoby všeobsáhlého pohledu na buržoazní svět. V tomto obrazu nejdříve převažuje tón humoristický, postupně však přibývá prvků ostře satirických: jimi Čapek stále hlouběji odhaluje a zesměšňuje problematické společenské vztahy.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem měla v povinné četbě, a musím se přiznat, četla jsem ji až teď. Ale byla jsem příjemně překvapená. Na to, jak nemám moc v oblibě díla českých spisovatelů, jsem knížku dočetla až do konce a dozajista si koupím ještě další díla tohohle autora. Příběh je podle mě naprosto geniální jen si myslím že konec příběhu byl, jakmile pan Povondra spatřil mloka v Labi, poslední kapitola mi spíše připadá jako autorovy dodatečné myšlenky.
Příběh zajímavý, i když úplný závěr mi ho trošku zkazil. Co mi ale příběh zkazilo víc, bylo zpracování, které mi tedy bohužel vůbec nesedělo..
Komentář pod mou recenzí od Set123 sepisuje veškeré mé pocity z díla lépe, než bych já sám dokázal. Válku s mloky zde proto hodnotit nijak jinak nebudu. Dovolím si však jednu myšlenku, kterou jsem po dobu čtení závěrečných kapitol ve své hlavě oplýval.
Jedná se o lidství. Vzhledem k tomu, že je román společenskokritický, nelze si tohoto aspektu nevšimnout. Čapek proti sobě dává Mloky a lidi. Ve všech možných případech Mloci lidstvo porazí. Jsou Mloci výjimeční? Nikoliv. Mloci by mohli být lehce nahraditelní třeba roboty, přírodou nebo klimatickou krizí. Proč tedy lidstvo nedokáže v těch nejsložitějších krizích krizi ustát? Rozdíl mezi silou Mloků nebo robotů a lidmi tvoří právě rozdílnost. Lidi jsou chamtiví, politicky rozdělení a snaží se hájit své zájmy. Nemohou dělat věci, které jim jsou proti srsti. Nejdou do obchodu, na kterém by prodělali. Ať už kapitalismus, ekonomika, politika, rasová rozdělenost a bůhvíco činí lidi porazitelnými a slabými. Co se týče mé teze ohledně zmíněné klimatické krize, dovedu si ji označit za takové Mloky. Ač si lidstvo problém, snad, dostatečně uvědomuje, nebojuje proti němu se vší silou. Proč? Proč by velkofirmy dělaly opatření, které jim zisky složí o enormní procenta? Proč by člověk měl přestat jíst maso nebo už nikdy v životě nelétat? To je přeci zasahování do lidských práv a svobod! Ne, reálně tomu tak není. Reálně to je jen představa jakési utlačovanosti a lidské chamtivosti, která i v tomto případě, pokud nezačneme ihned jednat, dovede Mloky k drtivému vítězství. Snad jsem nikoho nepohoršil. Jen pro zamyšlení.
Roky jsem tuto knihu odkládal, ale nyní, po složení maturity, při které jsem se musel učitelce přiznat, že jsem Válku posud nečetl a ona mi ji naléhavě doporučila, jsem se na to vrhnul. (Maturoval jsem z Bílé nemoci.) Inu, Čapek byl autor experimentální a to se ukazovalo již na způsobu vyprávění Továrny na absolutno, i na samé existenci „noetické trilogie“. Válka s mloky je jednoznačným vrcholem nikoliv jen tohoto experimentování, ale zároveň celé autorovy tvorby. Komentář dost dobře možná bude obsahovat spoiler.
Co do obsahu, nemá myslím cenu snažit se postihnout co všechno zde Karel Čapek kritizuje, či před čím vším varuje. Dílo je, nehledě na rozsah, neuvěřitelně zaplněné spoustou úvah, postřehů a zajímavostí. Dovoluji si říci, že se zde nevyskytla jediná kapitola, která by neobsahovala něco zajímavého. A čím je toto dílo? Varováním před fašismem? Varováním před nacismem (němečtí nadmloci… wow)? Kritikou kapitalismu? Kritikou komunismu? Kritikou konzumu? Ne. Válka s mloky je jednou z mála povedených celospolečenských kritik. Čapek toho zde stihl opravdu mnoho a řídil se tím demokratickým heslem „Všichni dostanou stejnou nakládačku.“. To je mi sympatické. A o to pozoruhodnější je, jakou dávkou humoru autor tuto kritiku obalil. Mše za tovární ceny a podobné výroky mne doháněly málem k slzám.
Každopádně nelze tvrdit, že by kniha byla vtipná celá. Inu, dostaňme se k dělení Války. Sestává se ze tří knih. Vtipná je právě ta první, která zabírá dobrou polovinu textu. Nikoliv nekritická, ale velice vtipná. Inu a pak je tam kniha druhá. A druhá kniha je jedním z klenotů české literatury. Hordubal je zajímavý proto, že obsahuje několik vypravěčů, kteří nám nabízejí rozdílné pohledy. Ti vypravěči jsou čtyři. Ve válce s mloky je jich tuším ke třiceti. Druhá kniha je totiž autorem skládána jako kronika zániku lidstva. A tato kronika se skládá z více či méně zajímavých článků. Právě tyto články jsou zdrojem humoru, ale také zdrojem mrazení při čtení druhé části. Přečtěte si Bukanýry XX. Století, nebo záznamy vědeckých pokusů na mlocích. Přečtěte si, jak zjevně myslící bytosti amputovali všechny končetiny (a přihoďte k tomu ocas), či jak snědli svého vědeckého kolegu. Jistá míra odporu se ve vás prostě zvednout musí, stejně tak, jako zjevně naplnila autora při psaní. Třetí část je… Inu, je rychlá. Je zatraceně rychlá. A nezvratná.
Na Válce je zajímavá jedna další věc. Končí optimisticky. Tedy, jakž takž. Autor připouští, že lidstvo možná přežije. To je myslím hlavní rozdíl ve vyznění právě Bílé nemoci a Mloků. A je to zajímavý rozdíl, který nám může prozradit opravdu mnoho o rozpoložení autora.
Doufám, že jsem neopomenul nic důležitého, co jsem tu chtěl sdělit. Snad jenom ještě podotknu, že Válka s mloky je možná opravdu nejlepším Čapkovým dílem.
Už delší dobu jsem chtěla sáhnout po této "školní četbě", ale pořád jsem to odkládala. Až teď se mi dokonce hodí do Čtenářské výzvy (pruhovaná obálka). Čapek má skvostný jazyk! A ta fantazie! Kdo by se tak dokázal ponořit do sociologické, biologické a politologické studie Mloků!!! Kdo by dokázal vymyslet ty novinové články!!! (Přiznávám ovšem, že se to nečte nijak lehce :-)) ) Celkově je to ohromné dílko.
Fenomenální dílo Karla Čapka, které stejně jako R.U.R. varuje, před přejímáním člověka role boha.
Karel Čapek byl nadčasový. Na Válce s mloky se mi nejvíce líbí skloubení různých jazykových stylů. Ať už šlo o originální způsob řeči kapitána Van Tocha, jenž mi dala zabrat při jazykovém rozboru, parodii novinářského stylu nebo chlad striktní úředničiny (v části, kde mločí právníci obhajují právo mloků zničit svět). S tím souvisí Čapkova originalita. Námět mi přišel zajímavý a celkově mě kniha bavila tak, že jsem ji zhltla během jediného dne. Obdivuji, co všechno byl Čapek schopný ukázat díky vcelku prostému nápadu o mločí rase, akorát zrovna to hlavní téma jsem v díle tolik neviděla. Vím, že mloci měli hlavně symbolizovat fašisty, ale mně osobně to tak nepřišlo. Tedy z části, protože mloci vyvyšují svoji rasu nad lidskou. Já mloky vnímala spíše kladně. Přece jenom jsou na začátku popisovaní jako mírumilovná a inteligentní stvoření. Všemu špatnému se naučili až od lidí. Brala jsem je tedy jako prostředek, kterým ukázat, co jsou lidé zač. A že nejhorší lidskou vlastností je jejich lenost, která celou situaci způsobila.
Nestárnoucí kniha nabírající na aktuálnosti s každým cyklem opakovaných dějin.
Bohužel zklamání. Asi mi nesedí styl Čapkova psaní, ale není to nic co by mě uchvacovalo. Nápad je tam dobrý, jen to provedení kapku pokulhává.
Nesmrtelná. Dokonale nadčasová, jedním slovem dechberoucí. Nikdy si Karla Čapka nepřestanu vážit.
Kniha je nadčasová, musím přiznat, že se mi zvláště prostřední část nečetla zrovna lehce. Ke konci mě mrazilo a ještě dnes ve mně obsah knihy doznívá. Určitě stojí za přečtení.
Jasně jasně, skvělý obsah, zábavný děj, důležité poselství... Ale nezapomeňte na tu vytříbenou a nápaditou formální stránku! Střídání pohledů různých postav? Jasně. Novinové ústřižky? Ty se vždycky hodí. Dopisy? Ano. Odborné pojednání o mlocích? Proč ne. Zápis z valné hromady? Sem s tím. Rozhovor autora se sebou samým? Wow!
Kniha je nadčasová, geniální. Když jsem ji četla, promítaly se mi před očima události z dnešních dní.
Vřele doporučuji. Jen měnění vyprávění příběhu je něco, kde by se člověk snadno spálil při matuře, takže bacha. Nápad je moc pěkný a o pointě příběhu by se dalo mluvit veledlouho.
Válka s mloky mne velice překvapila a bavila. Obdivuji Karla Čapka, kterého jsem vpodstatě objevila a doceňuji ho až teď... Kniha je úchvatná, mnohovrstevnatá, s přesahem. Dokonalé vykreslení lidského chování, přístupu jednotlivce, národních zájmů, vztahu lidí k jiným živočišným druhům a problému přelidnění. Tedy přemločení tss tss tss...
Tak jsem si konečně přečetl tu klasiku všech klasik. Zatímco neustále bojuji s dočtením Hovorů s T.G.M., tak Mloci mi šli lépe od ruky. Je to kniha velká svým obsahem, nese určitá poselství, která se s lety žel Bohu skoro naplňují. Upřímně jsem si myslel, že se mi to bude líbit víc. Nevím proč. Možná kvůli tomu, že začátek byl opravdu skoro až pohádkový a romantický, což se zlomilo po první čtvrtině knihy. Další dvě čtvrtiny pro mě byly takové zdlouhavé, zbytečné na smyšlené informace a prostě mě to nebavilo. Ke konci to dostalo trochu švih, ale jen trochu. No a závěr byl pěkný, ale opět Ala autor vlastně neví jak knihu ukončit.. Až se delším toho, co píši o svém zamilovaném Čapkovi, ale nemůžu si pomoct. Snad mi to jeho velká duše odpustí.
(SPOILER) Skvělá kniha. Sice byla místy příliš popisná a odborná, ale moc se mi líbila postupná proměna mloků. Ze začátku si mloci hleděli svého. Lidé si je ale kvůli penězům zotročili. Nakonec je sami naučili, jak bojovat a zfanatizovali je, aby bojovala za svá práva (tak se stalo z mírumilovných stvořeních vraždící monstera). Mloci ovládnou celý svět, přičemž lidé ani nemohou uvěřit, jak se to mohlo stát.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrie
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Válka s Mloky je jednou z těch knih, kterou budete chtít přečíst ještě téhož dne, co začnete s první stránkou. Možná je to oním specifickým stylem vyprávění, kdy se střídají klasické kapitoly s novinovými výstřižky či odbornými články, případně onou tradiční Čapkovskou nadčasovostí, která varuje před hamižností lidí, případně i rasismem. Mloci se z otroků vypracují na vlastní pány (nebo ne?) a svět začne patřit jim. Závěrečná kapitola je pak specifickou třešničkou na dortu, která mnohé myšlenky vyhání do jiných výšin.