Válka s Mloky
Karel Čapek
Slavná antiutopická sci-fi z roku 1936 pojednává o rase inteligentních mloků, kteří se napřed nechají využívat jako levná pracovní síla, ale po čase se jejich populace přemnoží a začne lidstvo ohrožovat. Jelikož mloci nemůžou žít na souši, postupně likvidují pevninu a rozšiřují své mořské teritorium. Lidé je přitom stále zásobí nástroji a zbraněmi, ačkoliv vědí, že je mloci plánují zničit. V rozpínavosti národa mloků lze vidět paralelu s politikou Třetí říše a jejich teorií o Lebensraumu. Autor ponechal v knize záměrně otevřený konec.... celý text
Přidat komentář
Za mě nejlepší Čapek. Knížka, která předznamenala a předběhla dobu svého vydání. Jako sc-fi, jako drama, ale i jako komedie vynikající.
Pamatuji si, jak jsem, coby kluk asi desetiletý, byl překvapen kvalitou apokalyptické knihy českého klasika a říkal jsem si, že tahle kniha obstojí i ve světovém měřítku. A přitom je tak česká. Možná je právě její kvalita i v tom, že si nehraje na světovost, ale přináší do velkého tématu malý český pohled na věc. Tak konečně i my, Češi, jsme jednou způsobili zánik světa. Teda pan Povondra.
Kniha je samozřejmě obrovskou alegorií na kolonialismus, nacismus, komunismus a další ismy a ač dějově zasazena do třicátých let dvacátého století, kde ji to opravdu sluší a čtenář dobrodružných příběhů si pomyslí, jak by třeba dopadlo setkání mloků s King Kongem, má její příběh stále platnost. V poslední době zejména. Inu velikost spisovatele Karla Čapka může být zpochybňována, ale jeho práce s jazykem a různorodý výběr zpracovaných témat a samozřejmě kvalita psaní jej prostě z toho podstavce jednoho z největších českých spisovatelů jen tak sesadit neumožní.
Knihu úžasně načetl Lukáš Hlavica, ale přesto doporučuji si alespoň jednou knihu přečíst, protože příběh je často vyprávěn formou různých zápisků, novinových článků a při poslechu jste pak trochu ochuzeni o typografickou hravost knihy.
Žasnu nad spisovateli, jako byl Karel Čapek, který velmi trefně popsal děsivý vývoj nedaleko od našich hranic. Mloci měli, mají a budou mít vždy mnoho různých barev.
Bude to asi dost nepopulární názor, ale já Čapka číst prostě nezvládám. Nápad sice dobrej, ale pro mě celá knížka strašná nuda.
Možná se budu opakovat, ale Karel Čapek je podle mě ve své době opomenutý kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho díla jsou neuvěřitelně nadčasová, poutavá, fascinující, moudrá, lidská ....Myslím, že je jednou z osobností, na kterou může být český národ hrdý.
Geniální dílo. Ale musel jsem k němu dospět. Jako náctiletého mě v rámci povinné četby nebavilo, ale po pár dekádách uznávám, že je to majstrštyk.
Tohle že je napsané roku 1936 ? Nechápu ! Akorát mám tentokrát pocit, že se lidstvo nepoučilo a nikdy z historie nepoučí !!!
Úžasné a nadčasové dílo a stále aktuální !!!
Příběh pro mě těžký, vůbec jsem se nemohla začíst a moc to nechápala. Ale já nemám ráda a nečtu sci-fi :):)
Ale zkusila jsem audio verzi a předtím jsem si přečetla rozbor k maturitě na internetu a po poslechu jsem ještě objevila úžasný podcast Na potítku, kde pan David Jirsa mi všechno dovysvětlil
Doporučuji !!!
Rozhodně nemají duši. V tom se shodují s člověkem....
(SPOILER) Válka s mloky je dílo kritizující vykořisťování ve společnosti pomocí alegorie mloků. V díle se objevují také negativní prvky chamtivosti a moci. Kniha se mi četla dobře, přišla mi, že byla v některých místech nadčasová a mnohdy mě donutila zamyslet se nad prvky, které v ní jsou.
Bohužel jsem Válku s mloky kdysi dávno "četl" jako komix v Kometě a udělal si mylnou představu, jak bude vypadat literární předloha. Měl jsem za to, že to bude vážně laděná kniha s protiválečným poselstvím. Proto mě ze začátku kniha zarazila, že je pojmuta skoro jako Povídání o pejskovi a kočičce - jako by byla určena spíše dětským čtenářům. S dalšími stránkami však Karel Čapek přechází k závažným tématům a styl vyprávění se upraví na dospělé čtenáře.
Fascinující na knize je vizionářství Karla Čapka, který v knize zábavnou formou provedl detailní rozbor příčin, které povedou ke světové válce.
(SPOILER) Množství novinových článků bylo ubíjející. Některé bohužel až moc přípomínaly věci, které se skutečně děly v době 2.sv. války. Opět můžeme vidět, že lidstvo je nenapravitelné a dojíždí na svůj chtíč - namnoží si mloky, aby je mohli zotročit, ale obrátí se to celé proti nim, stále jim dodávají zbraně, aby měli prachy a nakonec se nechají sami zotročit. Nesedl mi Čapkův styl psaní, rozdělování na části, absence hlavní postavy. V knize bylo ale hodně zajímavých myšlenek.
Četla jsem jako povinnost četbu a nic moc. Určitě je to nadčasové a mrazí z toho, ale víc mi vzala dech Bílá nemoc nebo RUR.
(SPOILER) Z téhle knihy vyloženě mrazí. Příběh o univerzální lidské povaze, která dokáže všechno využít a zneužít a pak na to sama zajde. Asi nejmrazivější okamžik pro mě byl, když přišli mločí zástupci vyjednávat o míru a ukázalo se, že jsou to lidé.
Je zarážející jak je příběh univerzální a trefný. Dá se v něm najít kritika nacismu i liberalismu, rasismu i progresivismu, kolonialismu i izolacionismu, militarismu i pacifismu, kapitalismu i komunismu. Kupodivu je aktuální i dnes, protože z řetězu osvobozená umělá inteligence se může snadno stát Mlokem budoucnosti. Sice nebude potřebovat náš životní prostor, jenže život v jejím stínu to snesitelnějším neučiní. Bez výhrad plný počet.
I po skoro sto letech je Válka s Mloky silně aktuální a při čtení není časový rozdíl moc znát. To je samozřejmě z literárního hlediska výborné, z lidského a historického ale zoufale smutné. Je sice znát, že Čapek byl spíš novinář, protože román jako takový nemá celistvý děj a hodně místa v něm zabírají "výstřižky" z novin a různé zprávy a reportáže, ty jsou ale na druhou stranu působivé, protože jsou psány věcně a objektivně, a tím pádem mají silnou vypovídací hodnotu. O hrdinech jako takových se taky nedá moc mluvit, protože jediný propracovanější je kapitán J. Van Toch, který ale velmi brzy zmizí. Je ale nefér to Čapkovi vytýkat, protože jeho záměrem rozhodně nebyly nějaké propracované lidské postavy. Drtivá většina románu je věnována mločí civilizaci, v čemž je asi ten největší kámen úrazu, protože ta je naopak tak detailní (včetně sexuálního života, který je popisován taky dost široce), až je trochu monotónní a ubíjející a mohla být klidně o něco kratší. To je ale opravdu to jediné, co ubírá body, protože ačkoli jde o alegorii na tehdy nastupující nacismus, je dílo poplatné v jakékoli době a je z něj znát, že lidstvo se od té doby vůbec nezměnilo, což dobře věděl i sám Čapek vzhledem k alarmujícímu konci. 85 %
UCHOKNIHA. Lidstvo je stále stejné... Skoro by jeden zaplakal - nějaké poučení z předchozího vývoje nám zjevně nic neříká. Karel Čapek to viděl a měl dar všechno trefně popsat - v tomto případě není z mého pohledu úplně nejsilnější poselství jeho protiválečné naladění (to je z mého pohledu ještě mnohem silnější v Bílé nemoci), ale spíš kritika neustálého opakování velkých lidských omylů - lhostejnosti vůči okolním dějům, fanatismu a lidskému chtíči. Aneb kdo chce víc, nakonec nemá nic...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrie
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Za pozornost rozhodně stojí vydání mloků s ilustracemi Hanse Ticha pod vydavatelstvím Rybka, obsahová dokonalost je rozšířena i o krásu formální.
Plný čtecí zážitek.