Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/209821/mid_valka-s-mloky-209821.jpg
4
4263
4263
Slavná antiutopická sci-fi z roku 1936 pojednává o rase inteligentních mloků, kteří se napřed nechají využívat jako levná pracovní síla, ale po čase se jejich populace přemnoží a začne lidstvo ohrožovat. Jelikož mloci nemůžou žít na souši, postupně likvidují pevninu a rozšiřují své mořské teritorium. Lidé je přitom stále zásobí nástroji a zbraněmi, ačkoliv vědí, že je mloci plánují zničit. V rozpínavosti národa mloků lze vidět paralelu s politikou Třetí říše a jejich teorií o Lebensraumu. Autor ponechal v knize záměrně otevřený konec... celý text
Přidat komentář
Zase další knížka z povinné četby. Obecně nemám ráda, když mi někdo říká co mám číst, ale za doporučení téhle knihy jsem ráda. Čekala jsem sbírku povídek, ale byla jsem mile překvapena, že to byl souvislý příběh. Hodně se mi líbil nápad z Němců udělat mloky a podat tu situaci trochu více zábavněji.
Jsem ráda, že jsem se rozhodla pro přečtení právě této knihy, protože je to podle mě přímo geniální dílo, které rozhodně stojí za přečtení, protože v sobě skrývá mnoho důležitých myšlenek. Líbil se mi autorův styl vyprávění a jeho smysl pro detail. Nejednou jsem se také zasmála, K. Čapek má velmi osobitý humor.
Líbí se mi, jak kniha postupně graduje; začátek představuje takové nevinné seznámení s divokými mloky, kteří nepředstavují žádnou hrozbu, následuje obchod s mloky, jejich rozvoj, podpora od lidí, začlenění do společnosti…, až to vygraduje jejich úplným osamostatněním, možná až zrovnoprávněním s lidmi, a nakonec přijde válka s mloky a jejich nadvláda.
Líbilo se mi, že autor přemýšlel skutečně nad všemi oblastmi - otázka jazyka mloků, náboženství, jejich duševní stránku,… opravdu všechno, co mohlo čtenáře zajímat. Celá druhá část je skvělá v tom, jak je propracovaná a autor nám předkládá opravdu veškeré možné informace z dějin mloků.
Při čtení jsem cítila stále větší bezmoc nad událostmi v knize, jak se vlastně lidstvo postupně řítilo do záhuby a lidé nedělali pomalu nic pro svou záchranu, naopak jen přispívali ke své zkáze (i po mločím napadení pevnin je lidé zásobovali zbraněmi). Autor se zabývá otázkami lidstva - hlavně toho, jak to s ním dopadne. Možná kritizuje rozlišování lidí podle rasy, kultury, víry, majetku apod. Zmiňuje se o pokusech o sjednocení společnosti tak, že bude jeden národ nebo jedna třída - jenže tento systém u lidí na rozdíl o mloků nefunguje, protože lidé budou vždy mít různé zájmy a budou chtít něco víc. Proto vznikají válečné konflikty a rozpad společnosti. Jedině až když přijde válka s mloky, lidstvo se konečně spojí a bude jako jeden celek. Je tu kontrast společnosti mloků a lidí, kdy mezi mloky nejsou žádné rozdíly, žijí na stejné úrovni, jsou jednotní, neválčí mezi sebou a možná tak představují ideální společnost. Jenže mloci postrádají city. Jednu z myšlenek knihy vidím v tom uvědomit si význam společnosti a tu nadřazenost lidí nad zvířaty. My si určujeme, kdo jsme a jací jsme. Nejdůležitější u lidí je schopnost milovat, a tu mloci v knize postrádali, a podle toho by ten jejich svět také vypadal. Autor kritizuje lidstvo, které se nedokáže poučit z chyb z minulosti a neustále se řítí do válek. Není proto divu, že je de facto přemohli mloci, které sami "vytvořili", takže se spolupodíleli na své záhubě. Znamená to, že lidstvo je schopné se vyhubit vlastní příčinou. Na konci knihy byla poznámka o tom, že i mloci se ve svém světě jednou postaví proti sobě - to si také vykládám tak, že se lidstvo vyhubí samo.
Nebezpečí mloků spočívalo v tom, že byli úplně jiní a lidé tedy nemohli vědět, co od nich čekat, jak se zachovají, jak se bránit. Jen zasévali v lidech strach a ti byli potom zranitelnější a slabší - převzali tak kontrolu nad světem, třebaže ne úmyslně. Mloci je takto svým způsobem ovládali.
Musím tedy říct, že se mi kniha vážně líbila a určitě se k ní v budoucnu vrátím.
Už dlouho se mi nestalo, že by se mé očekávání u knihy tak lišilo od skutečnosti.
Asi jsem nečekala, že může být nějaká fantasy kniha napsaná skoro před sto lety tak dobrá.
Největším plusem knihy je její poutavý námět, jehož problematika se řeší dodnes, i když namísto Mloků zde vystupují dnes spíše roboti. Dalším plusem byl styl psaní. Vůbec mi nedělalo problém se do knihy začíst a přečíst 20, 30 stránek, aniž bych si uvědomovala jak rychle to uteklo.
Je tedy pravda, že v 2.části jsem se občas mezi různými novinovými články o Mlocích trochu ztrácela, ale jinak knize nejde nic vyčíst.
Jsem strašně ráda, že jsme tuto knihu měli jako povinnou četbu, neboť bych se k ní asi nikdy nedostala a to by byla nesmírná škoda.
Tu knihu jsem chtěl přečíst. Ale ten styl, jakým je napsána, kdy se skáče od prózy, přes dokumentární popis až k "novinovým útržkům" mi přišel divný a vůbec mi to nesedlo. Byl to spíše boj to dočíst, vzhledem k tomu, že konec jsem znal již z učení na maturitu.
Přemýšlela jsem, jak to budu hodnotit. Jako není to úplně můj styl ale četla jsem ji kvůli povinné četbě. Ale musím říct, že mě zaujala a něco ve mě zanechala. Bylo to čtivé a zajímavé :) Chvilkami mě nudila a pak zas hodně pohltila takže pocity u toho byly hodně proměnlivé. Ale jsem ráda, že jsem si ji nakonec přečetla :)
Válka s mloky není klasický román. Nečekejte hlavního hrdinu, ani konzistentní děj. Kniha je spíše jakousi reportáží o imaginárním konci světa. Na konci je dokonce vidět, že samotný Čapek si nebyl jistý, jak by podobnou linku zakončil.
Ve škole jste se určitě učili, že Válka s mloky je plná narážek na nacistické Německo a nebezpečí fašismu. Já jsem asi jediný člověk, který tam toto poselství neviděl.
Kniha je spíše o krátkozrakosti člověka, jeho potřebě hromadit statky a nedbat přitom na dění kolem sebe. A ano, samozřejmě, podobnou situaci tu máme i dnes. Což ale není nic nového, podobným způsobem funguje lidstvo od svého vzniku.
Musím důrazně upozornit na to, abyste si před započetím četby důkladně prohlédli vaše vydání, protože to moje byl jakýsi starý výtisk ve zmenšeném formátu a kvůli tomu se některé kapitoly (ty s poznámkami pod čarou) četly velmi nepohodlně.
Chápu Čapka, proč Válku s mloky napsal, a vážím si ho za to. Ale v tom upozorňování na agresi Německa se podle mě snažil být tak hrozně přímočarý a okatý, že je to na mě až trošičku křečovitě a trošku mi uniká důvod, proč ji máme v seznamech povinné literatury ještě 70 let po WW2. Opět ji nechci nijak shazovat, jenom si prostě myslím, že svou nezpochybnitelnou aktuálností pro člověka roku 1935 už trošku ztrácí význam pro mě v roce 2018.
Taky mě štvala její totální necelistvost - ať už v podobě novinových článků nebo "námořnického" úvodu, kdy v jednom okamžiku k nám promlouvá prostinká herečka Lu a v dalším už je na ni zase zapomenuto a hlavím hybatelem děje je o nic méně prostý kapitán Van Toch. Asi mě moc nebavilo číst o lidstvu jako celku a ráda bych si našla nějakou ústřední postavu, jež ale tento formát úplně vylučuje.
Líbil se mi jeden point tady na databázi a to, že v době, kdy už lidé o nebezpečí mloků věděli moc dobře, bylo fakt šikovně znázorněno, jak to jenom zakecávají ekonomikou a nechce se jim to řešit. Tahle myšlenka za to stojí, zbytek mě moc neoslovil a nebavil...
Zvládla jsem v rámci četby - nemůžu říct, že by s mně to nelíbilo, ale znova číst nebudu. R
Poslechla jsem si to jako audioknihu a jsem za to opravdu ráda. Neumím si představit, že bych musela číst ten námořnický začátek. Bylo celkem úmorné ho jen poslouchat. Pointa knihy je pěkná, ovšem Čapek má i lepší dílka... :-)
Nikdy nepřestanu žasnout nad tím, jak dokázal svými díly upozorňovat na předválečnou atmosféru. I v dnešní době aktuální.
Neoznačit tuto knihu za geniální dílo by byl hřích. Své místo mezi povinnou četbou si na 100% zaslouží. Možnost sledovat, jak až do (skoro) úplného konce lidé lpí na svých (sobeckých - jak by se v takové situaci daly nazvat) potřebách, a jak velkou naivitou dokáží oplývat, je něco neuvěřitelně děsivého. Ráda bych i myslela, že nic takového se stát v našem světě nemůže, ale bohužel, stejně jako u 1984, takovou víru v lidstvo nemám. Zbývá jen doufat, že se mýlím a že nám budou (nadlouho) kontinenty sloužit v celku.
Mám Čapka ráda a jeho Válka s mloky je naprosto geniálně napsaná kniha. Na Čapka a jeho styl psaní (obzvlášť v tomto díle) si sice musíte chvíli zvykat, ale pak si ho zamilujete. Je to přesně ten typ knihy, která nestárne a vždy bude skvělým, chytrým připomenutím toho, co se může stát.
Ne každý ocení Čapkův styl. Mně samotné se kniha zvlášť ze začátku četla špatně. Oceňme ale myšlenky, které Válka s mloky přináší. Proto vydržte, ten konec zato stojí.
Abych pravdou řekla, knížka se mi v určitých částech horko těžko četla - např. druhá část výstřižků pana Povondry. Ale myslím, že to vykompenzuje množství důležitých myšlenek, které toto dílo obsahuje. K tomu (spíše smutné) plus, že i když je kniha přes osmdesát let stará, pořád ji můžeme vztáhnout k dnešní době.
Líbí se mi struktura knihy složená z mnoha příběhů, "vědeckých článku", novinových výstřižků, kterým prochází skrz naskrz velké varování a kritika mnoha stránek naší společnosti i historie. V konkurenci současných apokalyptických románů možná neobstojí, ne každému bude dnes vyhovovat "čapkovský jazyk", ale rozhodně dojem zanechá.
Je zbytečné cokoliv psát, neboť skvěle to shrnuli již mnozí přede mnou. Možné přece jen - děláte chybu, pokud jste Válku s mloky ještě nečetli.
Začátek knihy nezáživný, ale nakonec to bylo poutavé čtení, které stojí za zamyšlení . . .
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrieAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Úžasné Čapkovo dílo, natolik známé, že asi ani není třeba blíže představovat.
Jen bych snad poznamenal, že Čapek má velmi svérázný styl, který si mi však v této knize líbil.
Dílo je celé protkáno různými novinovými články, úryvky a spoustou grafickými doplňky, což samotný text nádherně oživilo :-).