Válka s Mloky
Karel Čapek
Slavná antiutopická sci-fi z roku 1936 pojednává o rase inteligentních mloků, kteří se napřed nechají využívat jako levná pracovní síla, ale po čase se jejich populace přemnoží a začne lidstvo ohrožovat. Jelikož mloci nemůžou žít na souši, postupně likvidují pevninu a rozšiřují své mořské teritorium. Lidé je přitom stále zásobí nástroji a zbraněmi, ačkoliv vědí, že je mloci plánují zničit. V rozpínavosti národa mloků lze vidět paralelu s politikou Třetí říše a jejich teorií o Lebensraumu. Autor ponechal v knize záměrně otevřený konec... celý text
Přidat komentář
Celkem přesně si pamatuji jak jsme na základní škole v literatuře četli úryvek z téhle knihy. Neuvěřitelně mě to zaujalo tím způsobem, že jsem si chtěl dílo Čapka přečíst...a teď jsem se k tomu konečně dostal. A můj názor? Obrovské zklamání, omlouvám se, ale tohle bylo utrpení každou stránkou, styl psaní mi nesedl vůbec a zajímavých je (pro mě) max. posledních 30 stránek. Never more...
Hodnocení - 35%
Přečteno - 1x
Výborná kniha, celý ten stručný styl, novinové výstřižky, opravdu geniální, jedna z nejzásadnějších českých knih. Čte se sama a po otevření se už nedá zavřít. Líbila se mi i komiksová adaptace v prvních Kometách, kde jsem se k tomuto příběhu vlastně dostal poprvé.
Úžasná kniha, kterou jsem skutečně objevil až po třicítce a která ani po těch mnoha letech od napsání, neztratila nic ze své naléhavosti a poslání. Přestože jazyk je už trochu zastaralý, některé pasáže jsou trochu těžké na čtení, pořád stojí za to knihu přečíst.
Vynikající kniha, přečetl jsem jí jedním dechem. Je psaná zajímavou formou, která nutí i přemýšlet.
Jsem absolutní anti-scifista. Musela jsem se přemáhat vzít knihu do ruky. Ale věděla jsem, že nám tam jistě pan Čapek zanechá nějaké poselství. Občas co se týká těch vědeckých popisů, tak jsem se musela hodně přemáhat, ale celková pointa a význam příběhu je opravdu hodně zajímavý a hodí se i na naši dobu. A doporučovala bych přečíst hlavně kvůli celkové myšlence díla :)
Musím také ocenit promyšlenost příběhu a celkové detaily, které se v knize o mlocích objevují.
Nejsem moc velký zastánce českých autorů. Mám prostě daleko radši světovou literaturu. A přesto mě tato kniha poměrně dost zaujala. Četla jsem ji jako povinnou literaturu k maturitě a můžu říct, že mě mile překvapilo, jak čtivé a nadčasové tohle dílo je.
Neuvěřitelně nadčasové dílo. Nejvíce mě ohromilo, jak dokonale, do puntíku vystihl povahu člověka, státu a lidstva.. Jak se člověk, stát atd. nestydí využít všeho aby se obohatilo...
Zatím druhá kniha od Čapka, kterou jsem četl a moc se mi líbila. Perfektní sci-fi varující před nacisty a tím jejich Lebensraumem.
Válka s mloky patří k té části díla Karla Čapka, ve které se autor odvážně postavil sílícím hrozbám tehdejší lidské společnosti, v tomto případě to byl zejména sílící nacionální socialismus, rasismus, antisemitismus, militarismus, konzumní způsob života, bezbřehý nekontrolovatelný kapitalismus a vzestup nejrůznějších nedemokratických režimů v Evropě.
Je to podle mě možná nejlepší autorova kniha. V čem je Čapek takřka nedostižitelný, je jeho pověstné a mnohokrát zmiňované lidství. Čtou se mi krásně knihy, ze kterých cítím lásku ke světu, k lidem. Umění dívat se a vidět krásu v těch nejobyčejnějších věcech, zároveň ale i složité věci popsat jednoduše a prostě. Vidím to tak, že to je Čapkova hlavní devíza a jeho největší vklad, který naší literatuře dal. Zmíním i stylistickou originalitu a pestrost. Jen málokdy se povede skloubení tolika různých žánrů a stylů do jednoho celku, například lidový hovorový jazyk následován odborným vědeckým stylem o pár stránek dál. Čapek je v tomto naprosto suverénní a jeho stylistické experimentátorství plynule přechází různými částmi knihy, aniž by jedinkrát narušilo její koncept.
Síla Čapka je i v tom, že lacině nemoralizuje a poukazuje-li na jevy, které se mu nelíbí nebo se kterými nesouhlasí, nikdy se nesnižuje k přímé kritice a expresivním vyjádřením. Na rozdíl od současných autorů vnímá poslání spisovatele jako člověka, který může nabídnout čtenáři svůj pohled na svět, ale za žádnou cenu mu nesmí nic násilně vnucovat, indoktrinovat ho (a to se tehdy jednalo o mnohem palčivější a závažnější problémy než dnes, kdy za hranicemi nežije mnohamiliónový národ, bytostně přesvědčený o vlastní nadřazenosti a nutnosti likvidace těch podřadných, tj. nás). Uvědomme si to a přestaňme soustavně nadávat a stěžovat si na trpký život plný nesnází a nespravedlností, zkusme se na všechno koukat z té lepší stránky, skoro bych až řekl – čapkovsky. A čtěme nadále toto dílo velikána české literatury, neboť hlavní myšlenka Války s mloky je nadčasová.
Čapek patřil po celé období první republiky k nejoblíbenějším, nejvydávanějším a nejplodnějším autorům. Psal promasarykovsky a zosobňoval prvorepublikový demokratický étos. Když se republika začala otřásat v základech, nepřehodil jako mnozí jiní výhybku a vytrvale stál za svým. Neznevěřil se vlastní vizi, svým myšlenkám a tomu, co celý život hlásal. Proto se za druhé republiky, která se rozhodla být násilnou antitezí republiky první, stal terčem otevřené kritiky a mediální štvanice. Zemřel o Vánocích roku 1938, v době, kdy nacisté v Německu dávno rozhodli o osudu Československa i Karla Čapka samotného. Je asi dobře, že se toho nedožil.
Tuto knihu jsem přečetl jakožto vůbec první větší Čapkovo dílo, zřejmě taktéž proto, že je světově nejznámějším, a zanechalo na mě poměrně silné stopy, protože se jedná skutečně o vynikající obraz tehdejší i dnešní společnosti. Zpočátku jsem si sice musel trochu zvyknout na nejednotnou formu jednotlivých kapitol, z nichž některé jsou spíše reportážního charakteru, zatímco jiné v podstatě vypráví krátké, do sebe zapadající, příběhy dokreslující celý utopický běh ukazovaných událostí, ale potom jsem si již jen plně vychutnával jejich obsahovou i humornou stránku. Zvláště vynikající je pak závěrečná autorova promluva k sobě samému a přemítání o tom, jak by se celý příběh měl dále vyvíjet a jakým způsobem by měl být zakončen. 90 %
Do této knihy se mi dlouho nechtělo, protože nesla už ze základní školy "nálepku" angažovanosti vůči nacismu. Jakej omyl! Pro pro mne kniha, která rozkrývá všelidskej mamonářskej chtíč, kterej se nestydí do svých služeb zapřáhnout kohokoliv a cokoliv za jakoukoliv cenu s jakýmikoliv důsledky. Precizní, čistá, jednoduchá čeština. Výborné.
I přes počáteční rozpaky se mi to velice líbilo. Odráží situace doby, ve které Čapek tento román napsal. Kniha ukazuje přesně tu lidskou blbost, kvůli které lidstvo páchá války. Lidé jsou tady fascinováni novým druhem, chtějí ho stále zdokonalovat a he... Najednou se jim to nějak vymkne z ruky a začínají proti nim zbrojit. Hlavně na konci knihy, kde autor mluví sám se sebou, je vidět to obrovské zoufalství a smutek, který Čapek v té době prožíval. Myslím si, že tohle by si měli přečíst všichni ti, kteří na světě stále utváří války a zacházejí za hranice lidskosti a slušnosti.
(SPOILER) Ćapek varuje tímto románem před hrozícím nebezpečím z jakékoliv moci, zde se moci nad lidmi zmocnili mloci. Alegoricky ukazuje českému lidu nebezpečí z rozpínavého německého národa. Ćapek je klasika, vřele doporučuji.
Další překrásná alegorie, kterou jsem četla. Za to Čapka miluju. Člověk si při četbě uvědomuje, jak je lidstvo slepé, nepoučitelné a chtivé po moci. Za všechno si můžeme sami, nejprve přiložíme k ruku k dílu a když jde do tuhého, zatloukáme a zbaběle vycouváme. Většinou to necháme zajít až tak daleko, kdy už není cesty zpět. Nakonec za chyby viníků doplácí nevinní. Lidská hloupost nezná meze..
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrieAutorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Mloci jsou zatím nejlepší knížka, která se mi od Čapka dostala do ruky. I když není nijak zvlášť akční, stále se něco děje, i když autor zrovna popisuje názory jednotlivých vlád. Zpočátku jsem se obávala toho, že kniha byla napsána před osmdesáti lety a v dnešní době už nemá čtenáři moc co říct. Ve skutečnosti je to naopak. I takto stará kniha je úžasným odrazem společnosti a troufám si říct, že i té dnešní. Za těch osm desítek let se zas tak nic nezměnilo. I dnes máme skupiny lidí (mladších), kteří jdou slepě za tím, co je moderní, jiné (starší), kteří jsou konzervativnější a novotám nerozumí. A především lidskou chamtivost, kdy jsou určití lidé ochotni prodat půdu pod nohama, dokud má ještě nějakou cenu a dá se na ní vydělat. Na konci knihy autor sice nad lidskou společností hůl vyloženě neláme, dává jí šanci přežít, ale za jakou cenu?