Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242535/bmid_valka-s-mloky-AQd-242535.jpg
4
4268
4268
Kapitán Van Toch objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Vantoch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Vantochovy perly. Seznámí s tímto projektem svého přítele z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby. Kapitán Vantoch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Vantocha se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou, jsou také podrobeni vědeckému průzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuzeri, miocénního ještěra, u kterého se předpokládalo vyhynutí. Mloci se ale přemnoží, vzbouří, začnou mezi sebou válčit a požadovat více životního prostoru a z toho důvodu (Mloci mohou žít pouze v moři) je nutné vybourat pevniny..! Válka s mloky alegoricky ukazuje na nebezpečí fašismu a ohrožení evropské demokracie. Vyšlo v češtině ve vydavatelství TATRAN Bratislava. Doslov a autorov medailónik napísal Miloš Tomčík. 316 stran a 16 stran obrazovej prílohy.... celý text
Přidat komentář
Válka s mloky mne velice překvapila a bavila. Obdivuji Karla Čapka, kterého jsem vpodstatě objevila a doceňuji ho až teď... Kniha je úchvatná, mnohovrstevnatá, s přesahem. Dokonalé vykreslení lidského chování, přístupu jednotlivce, národních zájmů, vztahu lidí k jiným živočišným druhům a problému přelidnění. Tedy přemločení tss tss tss...
Tak jsem si konečně přečetl tu klasiku všech klasik. Zatímco neustále bojuji s dočtením Hovorů s T.G.M., tak Mloci mi šli lépe od ruky. Je to kniha velká svým obsahem, nese určitá poselství, která se s lety žel Bohu skoro naplňují. Upřímně jsem si myslel, že se mi to bude líbit víc. Nevím proč. Možná kvůli tomu, že začátek byl opravdu skoro až pohádkový a romantický, což se zlomilo po první čtvrtině knihy. Další dvě čtvrtiny pro mě byly takové zdlouhavé, zbytečné na smyšlené informace a prostě mě to nebavilo. Ke konci to dostalo trochu švih, ale jen trochu. No a závěr byl pěkný, ale opět Ala autor vlastně neví jak knihu ukončit.. Až se delším toho, co píši o svém zamilovaném Čapkovi, ale nemůžu si pomoct. Snad mi to jeho velká duše odpustí.
(SPOILER) Skvělá kniha. Sice byla místy příliš popisná a odborná, ale moc se mi líbila postupná proměna mloků. Ze začátku si mloci hleděli svého. Lidé si je ale kvůli penězům zotročili. Nakonec je sami naučili, jak bojovat a zfanatizovali je, aby bojovala za svá práva (tak se stalo z mírumilovných stvořeních vraždící monstera). Mloci ovládnou celý svět, přičemž lidé ani nemohou uvěřit, jak se to mohlo stát.
Kniha se mi poměrně těžko četla, zejména prostřední část. Obsahově geniální. Nejsilnější moment - přání pana Povondry, aby nám to ty děti odpustily. Budeme si to taky říkat při předávání Země našim dětem?
Karel Čapek je nehynoucí klasika. Nemohu mu ubrat hvězdičku, přestože se kniha čte s děsem a přitom pocitem, že to vše tu v podstatě již bylo, je a bude. Tísnivý pocit, alegorie, která (bohužel) nebude asi nikdy zastaralá. Rozhlas připomínal dnešní koronavirové zprávy. "Přečteno" jako audiokniha
Zajímavý námět této knihy od věhlasného spisovatele první republiky mě velmi zaujal.
Atmosfera upadku, dekadence narodu i jednotlivcu, mlcici vetsina, drobne ustupky za cenu docasneho blahobytu a bezpeci, sila penez, xenofobie, odlidstovani, nebezpeci technologie. A dalo by se pokracovat. Platne pred druhou svetovou valkou, platne dnes. Absolutne nadcasove. Kniha se navic dobre cte, byt z dnesniho pohledu se uz nejedna o nic sokujiciho. Zaslouzene povinna cetba, ac dnes platna spise jako zamysleni, nezli nejake strhujici vypraveni.
Výborná kniha na čtení když chcete okusit nějakou Čapkovu klasiku. Chvílemi je možná trochu složitější ale to by vůbec nemělo vadit, protože je to brilantní dílo.
Propracovaná, bohatá a děsivá kniha. Člověk je zde znázorněn v mnoha polohách, ale nejvýraznější je člověk chamtivec a necita. Velice silná kniha. Přestože zájem někdy uvadal při některých monotónních kapitolách, závěr díla vše vykompenzoval.
Karel Čapek předstihl svoji dobu, mloci, to nejsou jen němečtí fašisté, ale třeba i čínští komunisté.............
Je mi líto, že nedostal Nobelovku.
Po celém světě se nám rozšířila pandemie, masmédia mají proč být aktivní a krmit každý den ubohé lidi děsivými zprávami kolik zase přibylo mrtvých. Bohudík pro nás - milovníky knih, má tento stav i jeden pozitivní rys. Nahlédneme do svých knihoven a oprášíme to, co jsme četli někdy dříve. To je můj případ s touto geniální knihou, geniálního autora.
Je zde pár vynikajících komentářů, počínaje Alef, přes Píšťalku k Woodwardovi, které jsem si s potěšením přečetl. Má to v mém případě jeden zádrhel. Komentáře jsou psány tím způsobem, jak bych to možná chtěl popsat já.
Kdysi okolo roku 1967 se u nás objevila informace, že by se měl točit velkofilm Válka s mloky. Samozřejmě by se nemohl točit na Barrandově, spíše v Hollywoodu, tedy v koprodukci. U některých postav bylo hned jasno. Jan Werich by hrál kapitána van Tocha, naivní krásnou blondýnku tehdejší blond Star českého původu Kim Nowak, v případě pana Povondry se mluvilo o Jiřím Voskovcovi. Nevím to již přesně, domnívám se, že režisérem měl být Vojtěch Jasný. Politické události roku 1968 trumfly úvahy o možném filmu, okolo kterého nastalo a již zůstalo ticho.
Ale jsme v roce 2020, já čtu po létech úžasný příběh kapitána van Tocha, který se na rozdíl od domorodců z ostrůvku Tana Masa vydal na blízký Devil Bay, kde se měli z moře vynořovat příšery tapa-tapa (čerti). A on si s tapa-tapa porozuměl . Také proto, že jej obdarovali perlami (ty jim nechutnaly, z mušle vylízali sliz).
Připomeňme si to v roce 2020, kdy čteme, že v jedné zemi jistí nabobové (nešlo o mloky) obdarovali jistou část svých voličů nikoli perlami, ale 5 (slovy pěti) rouškami ! Je zde jaksi rozdíl, ale také je to analogie. Situace v knize a této době začínají být podobné. Začátek byla studie profesora Hopkinse z Yale Un., který popsal záhadného tvora jako Andreas Scheuzeri.
Kpt. van Toch není z Holandska, ale z Jevička a spojí se zde s bývalým spolužákem, nyní pracháčem G.H.Bondym, kterého přesvědčí, aby podnik s mloky začal financovat. Vše začíná byznysem, zde s perlami, ale těmi to nekončí. K práci je třeba lidi (dříve otroky), když je jich málo, použijeme mloky. Ale i mezi těmi začíná být konkurence. A samozřejmě to nejde, aby byli bez vedení. V nové zemi, nazvané Atlantis, která je moderní a technicky vyspělá je diktátorem Chief Salamander, cosi jako Čingischán mloků, ohromná osobnost.
Je to vůbec mlok ?
Ne ! Je to člověk.Jmenuje se vlastně Andreas Schultze, za světové války byl kdesi šikovatelem.
Autor to žene do finiše.
Poslední kapitola nazvaná "Autor mluví sám se sebou" je prorocká, když zvážíme, že tato kniha vyšla v roce 1935.
Pane Karle Čapku, 5* je zoufale, ale opravdu zoufale málo !
Kniha se dobře četla, celkově se mi dílo líbilo, trošku jsem se v první polovině knihy nudila ale druhá část byla zajímavá.
Přestože dějovou linku moc dobře znám, tak jsem byla dost překvapená z prostřední pasáže s novinovymi výstřižky,ktera de facto pojednává o tom, jak se lidstvo chovalo v mlocim věku. Překvapila mě jednak hloubka znalostí autora o lidské povaze, historii i národních rysech, ale hlavně to, že se společnost za těch sto let vůbec nezměnila... Hnutí me too, nepokoje v Americe, problém koronavirus... Prostě to, jak se lidská společnost chová je jako přes kopírák. Je jedno, co se zrovna řeší. Jen doufejme, že nás ty naše malicherné spory nepovedou tam, kam došly ve 40. letech minulého století.
(SPOILER) Ja vam nevim! Lidmi umele rozmnozovani, zneuzivani a utlacovani mloci, kteri si nakonec uvedomi svoji cenu, mi nacisty nepripominaji ani za mak. Smerovani tehdejsiho Nemecka je nekolikrat zmineno, ale nejde o mloky. Autor spis popisuje chovani narodu, vlivy kapitalu a ruznych zajmovych a nabozenskych skupin na pozadi svetove krize. Ale mlok se nerovna nacista. Pripadne se muzete na hledani toho, co tim autor chtel rict, vykaslat a uzit si velmi dobre a nadcasove sci-fi.
Jak už to tak bývá, povinná četba ve škole umí člověku některé autory zprotivit a pak si k nim musí dlouho hledat cestu zpět. No a to je i příklad Karla Čapka. Dlouho jsem ho míjel, až jsem teď v knihkupectví náhodou vzal do ruky Válku s mloky a přečetl ji takřka jedním dechem. Musím se přiznat, že jsem byl překvapen, jak je knížka napsaná, jak autor mění polohy, hraje si s jazykem, upravuje styl psané dle formy, které chce dosáhnout. Samotný děj mi přišel hodně zajímavý a zejména závěrečná část a kapitola "Wolf Meynert píše svoje dílo" mi přišla, že je jednoznačně platná i dnes, takřka po 100 letech od vydání. Takže celkově nemohu být nespokojen a jsem docela navnaděn dát si něco dalšího od autora, ať nejsem jen u přečtené Dášeňky :)
Těžko tuto knihu hodnotit :-) Z pohledu jazyka skvělé dílo, ale žádná oddechovka to nebyla. Čtení docela náročné pro svou formu a použitý jazyk, navíc mezi řádky obsahuje mnoho připodobení k tehdejší době: nacismus, židovská otázka, přebujelé strojírenství, kapitalismus a rozpínavost moci chtivých a majetku chtivých. Někdy jsem se do čtení musel nutit. Kdybyste z knížky polovinu textu odstranili, hlavnímu příběhu to vůbec neuškodí, ale podobenstvím doby určitě. Psáno dnešní moderní formou by to bylo super sci-fi :-) Jsem rád, že jsem to přečetl, ale podruhé už ne.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrieAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Vřele doporučuji. Jen měnění vyprávění příběhu je něco, kde by se člověk snadno spálil při matuře, takže bacha. Nápad je moc pěkný a o pointě příběhu by se dalo mluvit veledlouho.