Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24333/valka-s-mloky-spisy-ix-24333.jpg
4
4243
4243
Toto dílo se pohybuje mezi novinovým žánrem a uměleckou fikcí; souvislost s oblastí publicisticky potvrzuje reportážní dokumentárností, uvolněnou kompozicí, fejetonním přiřazováním jednotlivých motivů - do sféry fikce proniká zejména obsažným, mnohoznačným, hyperbolizujícím obrazem mloků. Srůst těchto dvou poloh umožnil Čapkovi dosáhnout velké šíře záběru, celistvosti a obecné platnosti jakoby všeobsáhlého pohledu na buržoazní svět. V tomto obrazu nejdříve převažuje tón humoristický, postupně však přibývá prvků ostře satirických: jimi Čapek stále hlouběji odhaluje a zesměšňuje problematické společenské vztahy. K vydání připravil, ediční poznámku napsal a vysvětlivky zpracoval Rudolf Skřeček. Doslov napsal Zdeněk Pešat. Vydání 20., v ČS vydání 6.... celý text
Přidat komentář
Krásné čtení, spokojenost.Kniha mě tak pohltila, že po celou dobu čtení jsem měla takový nutkavý pocit varování, který vyjádřil sám autor v kapitole "Autor mluví sám se sebou".
"Člověk by křičel, když se tak na to kouká.Řval by a zvedal obě ruce, jako by viděl vjíždět vlak na špatnou kolej.
Řekl bych snad pomalu jediná kniha svého druhu v Čechách. Málokdy se stane, že by někdo napsal kvalitní sci-fi, které by se vyrovnalo i světovým (ačkoli zasvěcenci ví, že je to jen metafora dobového kontextu). Námět byl super, četla se snadno... nemám jedinou výtku. Četl jsem ji v osmé třídě, na střední i na vysoké a vždy se mi líbila stejně. Opravdu unikátní kniha, kouzelná v tom, že se bude líbit každému fanouškovi sci-fi, ale až někde řeknete, že jste ji četli, tak si všichni budou říkat, že jste inteligentní, protože čtete Čapka (a nikde nemusíte říkat, že prostě jen máte rádi mloky) :D
Kniha se mi moc líbila, vybrala jsem si ji z maturitní četby a zamilovala jsem si ji. Líbí se mi, že autor v podstatě vložil mloky do reálného světa a uvažoval, co by se mohlo stát. Hodně mě zaujala forma. Nic podobného jsem ještě nečetla. Je to příběh, ale ne typický. Většina příběhu se vypráví pomocí novinových článků. Taky jsem se při některých částech pousmivala Čapkovi humoru. Líbilo se mi, že po závěrečném Čapkově rozhovoru, to vyznělo, jako by se tohle všechno už někdy stalo. Prostě doporučuju.
Hlavní ponaučení, který jsem si z Čapka vzal, je nehonit si ho do moře.
Bohužel nemohu dát plnej počet, protože Čapek v týhle knize používá zápatí takovým stylem, že jsem musel obracet stránky stále dopředu a dozadu. Nesčetněkrát se totiž stalo, že v zápatí se příběh táhne na 4 půlstrany. A to je v dnešní době prostě nepřípustné. Proto taky Čapek musel odejít - sofistikovaný čtenář totiž tohle nestrpí. Je to stejně nesnesitelné jako používání číslic a speciálních znaků v heslech na wifi. Drzost. I tak 7/10
No. Asi chápu, co tím chtěl básník říct. Autorův "rozhovor" na konci té knize strašně dodal a poslední část vlastně taky. Jinak tam je děsně znát, že autor je spíš novinář. Upřímně doufám, že se jeho ostatní knihy odehrávají v jiném duchu.
Nejhorší je,že po přečtení mám o lidech ještě horší mínění ,než jsem měla. Buď jsou moc chytrý nebo moc hloupý,moc zlý nebo moc hodný,ale rozhodně si za všechno můžou sami.
První kniha čtená od Čapka a vážně to teda stálo za to. Už od začátku jsem hledal ten moment, kdy budou první náznaky války, v kterém momentě se to zlomí a bude to k ní směřovat. Těžko říci jestli všechno začalo otevřením dveří Panem Povondrou nebo ještě dříve, já bych v tom spíše viděl lidskou omezenost a nenaplněnou touhu chtít mít stále víc a víc.
Na závěr lidé začali proti mlokův upřednostňovat politiku Appeasementu, protože už jim nic jiného nezbývalo...Doporučuji - 100%
První a třetí část úžasná, ta druhá část mě moc nebavila. Celkově nadčasová kniha. Nejvíce se mi líbila kritika lidstva, humor a hlavně mloci. Jako fantasy bytosti nemají chybu.
Uživateľ pejty úplne vystihol môj názor na túto knižku. Prvá časť, kedy sa pán Bondy zoznamuje s mlokmy vtiahla do deja a bola zábavná a ja som rozmýšľal, že ide o jednu z najlepších knižiek, aká sa mi kedy dostala do rúk. Potom však prišla druhá časť, zapodievajúca sa začleňovaním mlokov do spoločnosti. Táto časť bola najdlhšia a ,bohužiaľ, aj najnudnejšia a dosť mi skazila chuť, takže ani tá tretia časť ma už tak nenadchla. Musím ale vyzdvihnúť poslednú kapitolu. Dovolím si tvrdiť, že ide o najoriginálnejší záver (nie len) knižného sci-fi. A aj vďaka nemu budem mať na Válku s mloky aj pekné spomienky. Bohužiaľ, tu budú aj tie na tú prostrednú časť :-(
Trošku jsem se Čapka bála, protože jeho psaní je hodně charakteristické, ale přesto jsem se rozhodla ho do maturitní četby zařadit. Nakonec ale nelituju. Ačkoliv mě příběh neuchvátil tak moc jako jiné knížky, četl se celkem s lehkostí. Jen v části s novinovými výstřižky se mi trochu hůř orientovalo.
Dobra a velice prinosna knizka, ale bohuzel jsem nebyl schopen ji docist, neprisla mi tak atraktivni. Knizku rozhodne doporučuji, ale nezarucuji ze vas bude bavit.
Originální způsob vyprávění. V této knize navíc perfektně vyniká krása naší mateřštiny. Nádhera. Jen ten konec mi přišel dost rychlý a nejasný. Skoro jakoby ani sám autor nevěděl, jak to zakončit (možná nejsem daleko od pravdy :)) Jen mi přijde, že Krakatit byl ještě o něco lepší :)
Keď poviem, že prekvapivo dobrá kniha, prečo prekvapivo? Nuž, pravda je taká, že veľa slovenskej či českej literatúry som nečítala, iba ak to bolo povinné čítanie a aj to nie s radosťou. Ale toto bolo super české sci-fi a ja môžem len odporučiť.
Výborné apokalyptické sci-fi. Začně to nenápadně s Tapa-boys a skončí téměř destrukcí celého lidstva. Během čtení se mi nechtělo věřit že je to z roku 1935.
Křižovatkou a svorníkem celého díla je bezesporu apokalyptický čin pana Povondry; totiž pustit van Tocha s nápadem k Bondymu. To už pak byla jen otázka času, kdy To sem začnou lifrovat ve velkém. A ještě To, bože chraň, začnou učit číst a psát...ts, ts, ts, no jak to asi mohlo dopadnout, jak, když svěříte propisku kdejakému mlokovi ?!
To si hned začne myslit co chce a nemá to konce.
Ba že, pravím, nebýt onoho Povondrova osudového škobrtnutí o práh dějin, mohli se dál čolci vesele cachtat v tropech, dělat žralokům plňku a ne se tu rozvalovat po stránkách Čapkovy novely, nota bene kafrat o nějakých nárocích a topit lidi.
5 bublinek z hastrmaních hrníčků *****
PS: Jak většinou nemám rád literární koláže setávající se z rozličných mini epizodek, dokumentů, novinových výstřižků a podobně, tak tady to fungovalo; totiž, povedlo se jimi navodit dojem skutečné události. A to i navzdory všudypřítomně sžíravému podtextu, který v Mlocích beze zbytku prostupuje vším.
Rozsáhlý doslov soudružky Aleny Hájkové píšící v stachanovském duchu "lidí žijících již pod hvězdou komunismu" už pak byl jen třešničkou ve smítku pupku nahého Vojtěch Filipa na kapotě sporťáku limitované edice letošního stranického kalendáře.
Velmi dobře napsaná kniha, jen si myslím, že je nutné k té knize dospět. Když jsem jí zkoušela číst ještě jako studentka na SŠ, tak pro mě byla absolutně mimo, nyní jsem se od ní nemohla odloučit.
Skvělá kniha. Jen není moc dobrý nápad číst ji na dovolené u moře. :-) Čekala jsem ponurý válečný příběh a místo toho dostala obsahem i formou nadčasový příběh o fungování společnosti. Někdy vtipný, jindy ironický. Uvědomila jsem si, že vlastně Čapka jako spisovatele znám pořád strašně málo. Moc se mi líbily ty změny ve vyprávěcím stylu. Připadala jsem si při tom jako badatel, který se probírá hromádkou různorodých záznamů o jedné důležité historické epoše, a na jejich základě si dělá představu o tom, co se stalo.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrie
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Čapkovo dílo je úžasně předvídavé, nadčasové a strhující. Obdivuji autorovo použití jazyka, které se různí od romantického dobrodružného románu až po vědeckou stať. Kombinace různých stylů je překvapivě čtivá a dává naprosto dokonalý smysl, když se v průběhu děje mění humor v ostrou satiru. Mloků autor použil jako skvělé alegorie, která vykreslila, jak lidská společnost neumí a nedokáže rozpoznat hrozbu. A když už je nebezpečí do očí bijící, pak lidé nejsou schopni včas zasáhnout, dál řeší své žabomyší války na kongresech, které stejně k ničemu nevedou, a před reálným problémem se schovávají. Velcí mírotvůrci si nevedou o nic lépe než malí čecháčci, kteří si namlouvají, že jim se nemůže nic stát. Ale když jde o obchod a o pár peněz, pak si klidně ospravedlníme i přístup (v případě Války s mloky doslovně) "po nás potopa".