Válka s Mloky
Karel Čapek
Námořník českého původu objeví v Tichém oceánu zvláštní druh učenlivého, obřího mloka. Lidé zneužijí schopností těchto tvorů a zotročí celý mločí druh. Mloci se však přiučí i špatným lidským stránkám a začnou mít dobyvatelské choutky. Vzbouří se (podobně jako zotročení roboti) proti lidem a vyhlásí jim válku.
Přidat komentář
Trošku jsem váhal mezi čtyřmi a pěti, ale díky famóznímu závěru se přikláním k těm pěti. Je až neuvěřitelné, jak velký byl Čapek vizionář a jak se snažil alespoň z pozice spisovatele varovat svět před nebezpečími, jež na něj číhají - nesváry mezi národy, přebujelá byrokracie a plané diplomatické tlachání, klasický nechumelismus typu "nás se to netýká, to je problém jiných" či varování před nekontrolovatelným technickým pokrokem. Až je zarážející, jak je to stále aktuální... A zároveň je to celé psáno s nadhledem, lehkým neustálým vtipem a přitom hloubka myšlenky se nikdy neztrácí.
"Soudruzi Mloci! Kapitalistický řád si našel svou poslední oběť. Když se už jeho tyranie počala definitivně tříštit o revoluční rozmach třídně uvědomělého proletariátu, zapřáhl zpuchřelý kapitalismus do svých služeb vás, Dělníci Moře, zotročil vás duševně svou buržoazní civilizací, podrobil vás svým třídním zákonům, zbavil vás veškeré svobody a učinil vše, aby vás mohl beztrestně a brutálně vykořisťovat..."
"Nato se i německý tisk počal horlivě obírat baltským Mlokem. Zvláštní váha se kladla na to, že právě vlivem německého prostředí se tento Mlok vyvinul v odlišný a vyšší rasový typus, nesporně nadřaděný všem jiným Salamandrům. S opovržením se psalo o degenerovaných Mlocích mediteránních, zakrnělých tělesně i mravně... Od Velemloka k německému Nadmloku, tak znělo okřídlené slovo té doby."
"Otázka zní: Je a byl vůbec kdy člověk schopen štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor; ale lidstvo nikoliv. Celé neštěstí člověka je v tom, že byl nucen stát se lidstvem, nebo že se jím stal příliš pozdě, kdy už byl nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené."
"Naučili se užívat strojů a čísel a ukázalo se, že to stačí, aby se stali pány svého světa. Vynechali z lidské civilizace všechno, co v ní bylo neúčelné, hravé, fantastické nebo starobylé; tím z ní vypustili, co v ní bylo lidského, a převzali jenom její holou praktickou, technickou a utilitární stránku. A tato žalostná karikatura lidské civilizace se má ohromně k světu."
"Prosím tě, jak by mně nebylo lidstva líto! Ale nejvíc mi ho bylo líto, když jsem viděl, jak se samo stůj co stůj hrne do té záhuby. Člověk by křičel, když se tak na to kouká. Řval by a zvedal obě ruce, jako by viděl vjíždět vlak na špatnou kolej. Teď už se to nedá zastavit. Mloci se budou množit dál, budou dál a dál drobit staré pevniny."
Jak jsem už psal - konec je naprosto fantastický, když se autor baví sám se sebou, jak by vlastně měl knihu ukončit. Nebudu samozřejmě spoilerovat, ale uvedu alespoň dva poslední řádky:
"A potom?"
- - - Dál už to nevím.
Když jsem se do tohoto díla prvně pouštěla, nečekala jsem, že se mi bude líbit tak moc. Poslouchala jsem ji jako audioknihu (vřele mohu doporučit, namluvená byla skvěle) a slupla ji na jeden zátah. Určitě se k ní ještě někdy vrátím, skvělý příběh. 5/5
Úžasná knížka, jedna z nejlepších, kterou jsem kdy četl. Karel Čapek napsal Válku s mloky již před 84 lety a je až neuvěřitelné, jak je kniha stále aktuální a aplikovatelná i na dnešní dobu. Myslím si, že pro mě bylo jen dobře, že jsem knihu četl až 13 let po maturitě a mohl tak lépe docenit veškeré myšlenky, styl a formu, kterou je psána. Doslova jsem hltal novinové články, vědecké pasáže ze života mloků a jejich postupné upevňování moci. Stále doufám, že se lidstvo jednou poučí ze svých chyb. Karel Čapek byl mistr slova a spisovatel s ohromnou slovní zásobou a přehledem. Zde jsem si opravdu přál, aby knížka byla delší.
Tak jsem vzal svůj nůž a tu škeblu jsem otevřel; hmátnu prstem, není-li tam perla, ale nebyla tam, jenom ten škaredé sopel, jako ten slizovaté mollusk, co v těch škeblách žije. Tak na, povídám, ts-ts-ts, sežer si to, když chceš.
Hallo, hallo, vy lidé..
Knížka se čte lehce a rychle, ale jakmile se narazí ve druhé části na ty články je to na hodně dlouho a pak se čte knížka zase na pohodu. Je to hodně poučné a člověk si v ní najde i zalíbení.
Příběh jsem znala ze školy, ale vlastně jsem knížku nikdy nepřečetla. Až do teď. Čapek je skvělý spisovatel a zatím mě všechno, co jsem od něj četla, pozitivně překvapilo. Propracované, s myšlenkou, nadčasové.
capek mě sral, protože jsem jeho jméno kazdej den slychavala ve škole asi tisíckrát a ja si myslela, ze je overrated. ale není. fakticky frajerský, hluboký i vtipný a skvělý a tak
Podtrhávala jsem si věty a myšlenky stejně jako u Lišek na vinici od Feuchtwangera. Je to nadčasové dílo uplatnitelné kdykoliv a neubráním se částečného srovnání s Orwellem. Nečetlo se to tak snadno jako např. Krakatit (vynechávám pohádky a povídky), ale u Čapka vím, že nosná je ta myšlenka. To je podobné jako R.U.R. Tam je příběh střední kvality, ale podstatný je ten apel, vize, důsledky... Je to první knížka, u které jsem si řekla, že si ji někdy přečtu ještě jednou, abych vše dobře pochopila a
taky proto, že jsem občas něco přeskočila, třeba v kapitole o pohl. životě mloků, a taky mě rušily ty vložené novinové články, i když je to propracované a je zde vidět, že byl Čapek novinář:). Vše už tady bylo řečeno, jen doplním, že je pro mě Karel Čapek jednoznačně náš nejvýznamnější spisovatel. Škoda politiky a strachu, že není nositelem Nobelovy ceny. Aspoň vidíme, že to není žádná berná mince.
"Po osazení prvních mločích kolonií v Severním a Baltském moři zjistil německý badatel dr. Hans Thüring, že baltský Mlok vykazuje - patrně vlivem prostředí - některé odlišné tělesné vlastnosti; tak prý je o něco světlejší, kráčí vzpřímeněji a jeho lebeční index svědčí o lebce delší a užší, než je hlava jiných Mloků. Tato varieta dostala jméno der Nordmolch čili der Edelmolch. (...) Od Velemloka k německému Nadmloku, tak znělo okřídlené slovo té doby..."
"Soudruzi mloci! Kapitalistický řád si našel svou poslední oběť. Když se už jeho tyranie počala definitivně tříštit o revoluční rozmach třídně uvědomělého proletariátu, zapřáhl zpuchřelý kapitalismus do svých služeb vás, Dělníci Moře, zotročil vás duševně svou buržoazní civilizací, podrobil vás svým třídním zákonům, zbavil vás veškeré svobody a učinil vše, aby vás mohl beztrestně a brutálně vykořisťovat. (...) Utlačení a revoluční Mloci celého světa, spojte se! Poslední bitva už nastává!"
"To udělali všechno lidé. To udělaly státy, to udělal kapitál. Všichni chtěli mít těch Mloků co nejvíc - Všichni na nich chtěli vydělat. My jsme jim taky posílali zbraně a kde co - My všichni za to můžeme."
Čo ešte napísať o tejto klasike, o ktorej mnohí predo mnou napísali diplomové práce? V 35 roku to bola naozaj odvaha niečo takéto napísať a pritom to vychádzalo v novinách. Najväčšia podobnosť s prichádzajúcim nacizmom je vidieť až pri konci tretej knihy, kedy Nemci chceli vytvoriť "čistú rasu" Mlokov.... no a v 39 začala druhá svetová. Čo viac písať... Nadčasové a stále aktuálne dielo.
Váhala jsem po prvních stánkách, ale pak jsem se chytla a začalo mne to bavit. Velice vizionářské dílo, klasika která snad zestárla jenom stylem psaní.
Čapkova genialita a mistrný jazyk.. metafory a podobenství.. na téhle knize jsem se učila milovat českou klasiku.
Hned od začátku mě kniha nijak moc nenatchla. Pro mě byla velmi zdlouhavá, ale pro čtenáře se zálibou tohoto žánru je to ideální četba.
Popisování mloků bylo opravdu detailní a rozvinuté. Já bych změnila popis mohl být určitě kratší nebo stručnější, ale pro lidi ve 20. století bylo toto popisování nejlepší pro jejich představu.
Tuto knihu bych doporučila.
Má obliba tohoto spisovatele roste s věkem. Zatímco na základce jsem ho bytostně nesnášela teď ho čtu ráda. Opravdový znalec lidské povahy.
Ze začátku mě kniha moc nezaujala, na posledních stránkách se děj pořádně pohnul a dost mě překvapil, nakonec jsem na knihu změnila názor. Nápad, použít v příběhu zrovna mloky, je svým způsobem geniální.
(SPOILER)
Čekala jsem, že mloci budou mnohem agresivnější a válka začne dříve (ne na posledních 80 stranách), byla jsem překvapena. Mloci jsou vlastně dost sympatičtí tvorové, brání se pouze v krajních mezích a snaží se vyjednávat, pokud možno, nenásilnou cestou. Válka de facto začala z jejich nouze a z lidského strachu. Je to příběh o tom, co se stane, když lidstvo na sebe vezme odpovědnost větší, než dokáže unést.
Líbilo se mi, jak realisticky Čapek mločí otázku pojal a že se nedíváme očima jediné osoby, ale že dění sledujeme z globálního hlediska. Je znát, že Čapek si mloky promyslel do nejmenšího detailu a i když je množství informací o nich možná až nadbytečné, oceňuji to. Novinové útržky byly hezkým stylistickým doplňkem, který dotvářel atmosféru, jenže mě také zpomalovaly. Druhá část knihy se vleče a plynulé čtení se ruší tím, jak pořád musíte skákat mezi "poznámkami pod čarou". To je asi jediné, co mi na knize vyloženě vadilo.
Myslím, že (nejen) fanoušci dystopie by tuto knihu rozhodně neměli přehlédnout, jelikož je kniha stále relevantní. Čapek viděl dopředu. Fakt, že knihu napsal těsně před 2. světovou válkou, jen přidává na ponurosti.
Poutavý sci-fi příběh vyprávěný bohatým jazykem a rozmanitými styly - prostě mistrovské dílo klasika. Varování před lidskou hamižností, lhostejností a pokrytectvím má, bohužel, přesah až do dneška, protože člověk je v podstatě pořád stejný.
Jedno z mála děl, kde je děsně těžký hodnotit hvězdičkama. Po dlouhým rozmýšlení dávám průměr - vím, že to je skvělé dílo, ale ne pro mě. Je neskutečně prozíravé, závažné a kvalitní , ale... já se do Čapkových katastrofických sci-fi nedovedu začíst. A to přitom jiná příšerně vizionářská díla zvládám, válečnou literaturu hodně můžu a apokalyptickou scifi též. Ale na Čapka asi nemám buňky.Postupně jsem dávala jsem šanci několika jeho vizionářským knihám a u Mloků jsem vydržela nejdýl, ale nakonec jsem to vzdala. Nešlo to. Stejně jako u několika dalších (R. U. R., Krakatit) jsem to vzdala ve chvíli, kdy se nebezpečí začne rozlézat po světě jako mor a nikde nesvítá naděje. Pak prostě nedovedu číst dál. A čtení pro mě nemá být utrpením, ale má mi přinášet radost, takže to vzdám a nedělám si násilí. Mrzí mě to, Čapka si hrozně vážím a vím, že uměl a viděl... ale nezvládám ho. Snad se to jednou změní.
PS: Po absolvování rozhlasové hry musím hodnocení trošku zlepšit (i když stále nechávám 3 hvězdy - což je slušné, ale není to dílo, které by mě strhlo a chtěla bych se k němu vrátit). Dalo se to. Mlokové zaujali a vlastně jsem ta stvoření naprosto chápala - zprvu je lidé využívali a mučili, nu, tak nám to potom vrátili. I v dnešní době to má své poselství. Etika, vztah ke zvířatům, vlastně i problematika umělého života, prozíravost a uvažování o důsledcích toho, co děláme, koho podporujeme, koho zbrojíme... Je to dobré, má to dobrý námět a zajímavé myšlenky. Ale dalo se to zpracovat líp, poutavěji a psychologičtěji.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrie
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Zajímavá kniha o nástupu fašismu. Moc se mi líbí styl vyprávění - v knize jsou přímo novinové články, které knihu svým způsobem ozvláštní.