Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362207/bmid_valka-s-mloky-P7m-362207.jpg
4
4264
4264
Kapitán Van Toch (který je českého původu) objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Van Toch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Van Tochovi perly. Mloci se ale postupně vyvinou v ještě inteligentnější tvory, značně se přemnoží, vzbouří, začnou vyhrožovat lidem válkou...... celý text
Přidat komentář
Jak je možné, že jsem Válku s mloky nečetla už dávno?! Páni, tak tohle mě opravdu dostalo. Citovala bych úryvek, který mě nadchnul nejvíc, ale...celé dílo je jeden takový citát. DOPORUČUJI všem.
KONEČNĚ jsem to dočetla. Karel Čapek je výborný spisovatel... bohužel je jeho tvorba na mě až moc sci-fi a prostě mě to nebaví.
Nádherná satira poukazující na nacistické Německo, ze začátku jsem se nad knihou i usmívala, ale na posledních stranách mi šel doslova mráz po zádech. Prostě perfektní kniha, která právem patří k tomu nejlepšímu co česká literatura nabízí.
První částí knihy jsem byl opravdu nadšen. Je mnohem víc dějová a navíc opravdu vtipná. Každá kapitola by mohla fungovat jako samostatná povídka (ano, stylem mi to připomínalo Povídky z jedné a druhé kapsy), bez celé té velké pointy. Geniální byla čecho-angličtina kapitána Van Tocha i pasáž s hollywoodskou herečkou. Hlavně druhá, ale i třetí část se zaměřuje více na celek a sestává z popisu událostí po celosvětovém rozšíření mloků. Naštěstí to není tak nezáživné, díky Čapkově nadhledu a umu kombinovat různé styly vyprávění. V kontrastu s vtipnější a dle mého názoru konzistentnější první třetinou ale zbytek knihy mírně pokulhává. Osvěžující jsou pasáže s panem Povondrou (zvlášť ta poslední, kdy se z Vltavy vynořil mlok) a "dialog" mezi autorem a pisatelem.
Válka s mloky aneb jak vrátný Povondra v touze po diškereci zapříčinil zkázu lidské civilizace. :-)
Satirický či sarkastický styl obvykle nevyhledávám, ale Čapkova kniha se mi docela líbila i pro svůj přesah do roviny fantasie a utopie spolu s určitým morálním poselstvím. Čapek si umí skvěle hrát se slovy a umí trefně ukazovat na různé neduhy lidské společnosti. V románu najdeme plno vtipných narážek na skutečné historické postavy nebo události, stejně jako vylíčení mentalit a zvyků různých národů.
Konec je otevřený, a tak si každý může sám domyslet dopady oné lidské honby za byznysem a osobním prospěchem.
Čapkův satiricko-pohádkový styl moc nemusím, takže knihu nehodnotím příliš vysoko, ale uznávám, že právem patří do zlatého fondu české literatury. 70%
Četla jsem ji tak sedm let zpátky, ale dnes jsem si ji poslechla jako nahrávku. Je to prostě bomba. Čapek tyhle antiutopie umí skvěle, díky tomu, že je to převážně psáno formou novinových výstřižků a vědeckých pojednání, je to reálné, děsivě uvěřitelné a univerzální. V podstatě bez hlavního hrdiny a detailnějšího děje, ale možná právě proto je to tak dokonalé čtení.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Celá knížka je naprosto úžasná, ale díky jedné větě na konci je pro mě geniální. Ta věta pro mě tuto knihu posunula daleko dál.
Krásně to napsal pan Čapek, ... a pro dnešní dobu (v době úvah o nových formách identit vymykajících se současným kategoriím, kdy už pomalu nejde oddělit živé a neživé, přírodní a kulturní, mužské a ženské, černé a bílé ...) možná čím dál víc platí, že je třeba hovořit o absurditě a paradoxech ve vztahu člověka k člověku a k přírodě ...
Často podléháme iluzi, že jsme pány a vládci nad všemi zvířaty a nad celou naší zemí a málo si uvědomujeme, že svět sdílíme společně, nejen s těmi, kdo tu žijí s námi, ale také s minulými a budoucími generacemi (lidí, zvířat, rostlin,...), zapomínáme, že bychom neměli „plánovat“ svět jen pro současnou a několik málo budoucích generací – svět je něco, co tu JE ... a je mimo nás (my jsme v něm jen na omezenou dobu). Přestože jsme se jaksi ustanovili hospodáři, či správci tohoto světa, ale nejsme hospodáři dobrými, nedokážeme rozeznat, kdy dát přednost před našimi zájmy zájmům jiným ... říkáme si, že jsme výš než třeba právě mloci, nebo jiné zvířecí druhy, ale mohli bychom žít ve světě bez nich? (bez květin, ... prostě bez přírody, tak jak ji známe?) – pokud tohle brzo nepochopíme a nedokážeme změnit své přístupy, svět takový, jak ho známe skončí s námi, ... ovšem ne přičiněním mloka, ale nás, lidí ...
Velice originální myšlenka o světové apokalypse, a také moje první kniha od Karla Čapka. Dokonale vystihl vývoj a reakci lidí na problém tohoto typu, až neuvěřitelně přesně to dokázal domyslet do důsledků. Věřím, že se stane jedním z mých oblíbených autorů...
Moje nejoblíbenější Čapkova kniha, i když i po několikátém čtení člověku naskakuje husí kůže. Snad nejvýmluvnější je nenápadná scénka, kdy po založení Mločího syndikátu spolu mluví dva bafuňáři, jeden má nějaké pochybnosti, jestli ten obchod s mloky je správná věc a druhý mávne rukou, že jsou to zbytečné řeči. "Mloci jsou mloci" povídá. "No, před časem se říkalo, že negři jsou negři" na to ten první. "A nebyla to snad pravda?" uzavírá druhý.
Zajímalo by mě, jestli v polistopadových vydáních odstranili cenzorské zásahy z bolševických dob. Například v poslední kapitole, když pan Povondra rekapituluje, které země už mloci potopili pod hladinu moře, v totalitních vydáních chybí věta: "I na Rusko si troufli; a taková to byla veliká země, to Rusko."
Pět hvězdiček je zcela na místě.
Kdo by to byl řekl, že se já, milovník knih Dana Browna a spol., budu bavit i u tohoto klasického díla Karla Čapka?
Knihu jsem dočetla jen kvůli dceři, která ji potřebovala jako povinnou četbu k maturitě. Vůbec jsem se do ní nemohla začíst, počítala jsem každou stránku i když myšlenky autora jsou zajímavé a stále aktuální. Lidé jsou nepoučitelní a ženou se plnou parou do své vlastní záhuby.
Opravdu nadčasově napsáno. Originální využití novinových výstřižků, lehce čtivé, ale ne na úkor myšlenky. Pořád neskutečně trefný popis lidstva, až je vcelku děsivé, že platí i o 80 let později. I když jsou občas samozřejmě postupy států a hlavně hrdost Anglie docela humorné.
Trochu zklamáním je pro mě uspěchaný a ironizující závěr v podobě autorovi samomluvy. Ke zbytku knihy mi moc nezapadá.
Upřímný, ničím nepřikrášlený a neskutečně výstižný popis typického lidského chování, aneb zničme se sami naší vlastní naivitou o tom, že jsme páni všeho. Můžu říct, že jsem možná ke konci díla mlokům docela fandila :D
Nadčasový príbeh, ľahké čtivé a celkom zábavné čítanie. Krásne vyriešené graficky.
Čtivá a autor ji napsal originální formou (novinové články atd). Ale válka bez pořádné války je nuda. Vím, jaký asi byl autorův záměr, přesto mi přijde, že kniha je takový popis historie mloků.
Že bych byla nadšená to ne, ale celkem lehce se čte.
Nadčasové dílo, ve kterém se neodráží jen ohrožení nacismem ze života autora, ale můžete si do něj promítnout vlastní život a tvorbu. Úžasným nápadem a příjemným zpestřením jsou úryvky z různých novin a časopisů, které jsou ve 2. části knihy. Musím říct, že mě ze začátku trochu mátly, ale pak jsem si na ně zvykla. Celkový dojem z knihy mám dobrý. K.Čapek píše poutavě a umí čtenáře vtáhnout do děje.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrieAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Román se četl velmi dobře. Sled událostí je tak uvěřitelný, že jsem se několikrát ocitl v Mločím věku. Přístup lidstva k Mločí otázce je k smíchu a k pláči zároveň.
Na konci knihy je užitečný doslov, který knihu zrekapituluje a navíc čtenáři pomůže některé dějové situace pochopit.