Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47711/valka-s-mloky-47711.jpg
4
4234
4234
Světově proslulý utopistický sci-fi román, kterým Karel Čapek poukázal na nebezpečí rozmachu fašismu a reálnou hrozbu druhé světové války. V oceánu lidé objevují zvláštní tvory - mloky, podivuhodně učenlivé a inteligentní živočichy, velmi podobné člověku. Začnou je cvičit jako levnou pracovní sílu pro podmořské stavby. Mloci však záhy potřebují stále větší prostor, vzbouří se a nakonec vyhlašují lidstvu válku. Hrozí zbraněmi, které jim lidé na počátku sami dali. Záhubu lidské civilizace odvrátí až šovinismus panující jak mezi lidmi, tak mloky, který jejich útočnou jednotu nakonec rozleptá.... celý text
Přidat komentář
Karel Čapek je nehynoucí klasika. Nemohu mu ubrat hvězdičku, přestože se kniha čte s děsem a přitom pocitem, že to vše tu v podstatě již bylo, je a bude. Tísnivý pocit, alegorie, která (bohužel) nebude asi nikdy zastaralá. Rozhlas připomínal dnešní koronavirové zprávy. "Přečteno" jako audiokniha
Zajímavý námět této knihy od věhlasného spisovatele první republiky mě velmi zaujal.
Atmosfera upadku, dekadence narodu i jednotlivcu, mlcici vetsina, drobne ustupky za cenu docasneho blahobytu a bezpeci, sila penez, xenofobie, odlidstovani, nebezpeci technologie. A dalo by se pokracovat. Platne pred druhou svetovou valkou, platne dnes. Absolutne nadcasove. Kniha se navic dobre cte, byt z dnesniho pohledu se uz nejedna o nic sokujiciho. Zaslouzene povinna cetba, ac dnes platna spise jako zamysleni, nezli nejake strhujici vypraveni.
Výborná kniha na čtení když chcete okusit nějakou Čapkovu klasiku. Chvílemi je možná trochu složitější ale to by vůbec nemělo vadit, protože je to brilantní dílo.
Propracovaná, bohatá a děsivá kniha. Člověk je zde znázorněn v mnoha polohách, ale nejvýraznější je člověk chamtivec a necita. Velice silná kniha. Přestože zájem někdy uvadal při některých monotónních kapitolách, závěr díla vše vykompenzoval.
Karel Čapek předstihl svoji dobu, mloci, to nejsou jen němečtí fašisté, ale třeba i čínští komunisté.............
Je mi líto, že nedostal Nobelovku.
Po celém světě se nám rozšířila pandemie, masmédia mají proč být aktivní a krmit každý den ubohé lidi děsivými zprávami kolik zase přibylo mrtvých. Bohudík pro nás - milovníky knih, má tento stav i jeden pozitivní rys. Nahlédneme do svých knihoven a oprášíme to, co jsme četli někdy dříve. To je můj případ s touto geniální knihou, geniálního autora.
Je zde pár vynikajících komentářů, počínaje Alef, přes Píšťalku k Woodwardovi, které jsem si s potěšením přečetl. Má to v mém případě jeden zádrhel. Komentáře jsou psány tím způsobem, jak bych to možná chtěl popsat já.
Kdysi okolo roku 1967 se u nás objevila informace, že by se měl točit velkofilm Válka s mloky. Samozřejmě by se nemohl točit na Barrandově, spíše v Hollywoodu, tedy v koprodukci. U některých postav bylo hned jasno. Jan Werich by hrál kapitána van Tocha, naivní krásnou blondýnku tehdejší blond Star českého původu Kim Nowak, v případě pana Povondry se mluvilo o Jiřím Voskovcovi. Nevím to již přesně, domnívám se, že režisérem měl být Vojtěch Jasný. Politické události roku 1968 trumfly úvahy o možném filmu, okolo kterého nastalo a již zůstalo ticho.
Ale jsme v roce 2020, já čtu po létech úžasný příběh kapitána van Tocha, který se na rozdíl od domorodců z ostrůvku Tana Masa vydal na blízký Devil Bay, kde se měli z moře vynořovat příšery tapa-tapa (čerti). A on si s tapa-tapa porozuměl . Také proto, že jej obdarovali perlami (ty jim nechutnaly, z mušle vylízali sliz).
Připomeňme si to v roce 2020, kdy čteme, že v jedné zemi jistí nabobové (nešlo o mloky) obdarovali jistou část svých voličů nikoli perlami, ale 5 (slovy pěti) rouškami ! Je zde jaksi rozdíl, ale také je to analogie. Situace v knize a této době začínají být podobné. Začátek byla studie profesora Hopkinse z Yale Un., který popsal záhadného tvora jako Andreas Scheuzeri.
Kpt. van Toch není z Holandska, ale z Jevička a spojí se zde s bývalým spolužákem, nyní pracháčem G.H.Bondym, kterého přesvědčí, aby podnik s mloky začal financovat. Vše začíná byznysem, zde s perlami, ale těmi to nekončí. K práci je třeba lidi (dříve otroky), když je jich málo, použijeme mloky. Ale i mezi těmi začíná být konkurence. A samozřejmě to nejde, aby byli bez vedení. V nové zemi, nazvané Atlantis, která je moderní a technicky vyspělá je diktátorem Chief Salamander, cosi jako Čingischán mloků, ohromná osobnost.
Je to vůbec mlok ?
Ne ! Je to člověk.Jmenuje se vlastně Andreas Schultze, za světové války byl kdesi šikovatelem.
Autor to žene do finiše.
Poslední kapitola nazvaná "Autor mluví sám se sebou" je prorocká, když zvážíme, že tato kniha vyšla v roce 1935.
Pane Karle Čapku, 5* je zoufale, ale opravdu zoufale málo !
Kniha se dobře četla, celkově se mi dílo líbilo, trošku jsem se v první polovině knihy nudila ale druhá část byla zajímavá.
Přestože dějovou linku moc dobře znám, tak jsem byla dost překvapená z prostřední pasáže s novinovymi výstřižky,ktera de facto pojednává o tom, jak se lidstvo chovalo v mlocim věku. Překvapila mě jednak hloubka znalostí autora o lidské povaze, historii i národních rysech, ale hlavně to, že se společnost za těch sto let vůbec nezměnila... Hnutí me too, nepokoje v Americe, problém koronavirus... Prostě to, jak se lidská společnost chová je jako přes kopírák. Je jedno, co se zrovna řeší. Jen doufejme, že nás ty naše malicherné spory nepovedou tam, kam došly ve 40. letech minulého století.
(SPOILER) Ja vam nevim! Lidmi umele rozmnozovani, zneuzivani a utlacovani mloci, kteri si nakonec uvedomi svoji cenu, mi nacisty nepripominaji ani za mak. Smerovani tehdejsiho Nemecka je nekolikrat zmineno, ale nejde o mloky. Autor spis popisuje chovani narodu, vlivy kapitalu a ruznych zajmovych a nabozenskych skupin na pozadi svetove krize. Ale mlok se nerovna nacista. Pripadne se muzete na hledani toho, co tim autor chtel rict, vykaslat a uzit si velmi dobre a nadcasove sci-fi.
Jak už to tak bývá, povinná četba ve škole umí člověku některé autory zprotivit a pak si k nim musí dlouho hledat cestu zpět. No a to je i příklad Karla Čapka. Dlouho jsem ho míjel, až jsem teď v knihkupectví náhodou vzal do ruky Válku s mloky a přečetl ji takřka jedním dechem. Musím se přiznat, že jsem byl překvapen, jak je knížka napsaná, jak autor mění polohy, hraje si s jazykem, upravuje styl psané dle formy, které chce dosáhnout. Samotný děj mi přišel hodně zajímavý a zejména závěrečná část a kapitola "Wolf Meynert píše svoje dílo" mi přišla, že je jednoznačně platná i dnes, takřka po 100 letech od vydání. Takže celkově nemohu být nespokojen a jsem docela navnaděn dát si něco dalšího od autora, ať nejsem jen u přečtené Dášeňky :)
Těžko tuto knihu hodnotit :-) Z pohledu jazyka skvělé dílo, ale žádná oddechovka to nebyla. Čtení docela náročné pro svou formu a použitý jazyk, navíc mezi řádky obsahuje mnoho připodobení k tehdejší době: nacismus, židovská otázka, přebujelé strojírenství, kapitalismus a rozpínavost moci chtivých a majetku chtivých. Někdy jsem se do čtení musel nutit. Kdybyste z knížky polovinu textu odstranili, hlavnímu příběhu to vůbec neuškodí, ale podobenstvím doby určitě. Psáno dnešní moderní formou by to bylo super sci-fi :-) Jsem rád, že jsem to přečetl, ale podruhé už ne.
Kniha ze začátku byla tak trošku nezajímavá, ale po pár stránkách dál se to už čte samo a nejde se od příběhu odtrhnout.
Knihu mi kdysi doporučil člověk na kterém mi záleží.. takže jsem ji na sílu dočetla. Bojovala jsem s formou, kterou je psaná. Jsem ráda, že jsem ji dočetla. Líbí se mi myšlenka, kterou nám kniha předává. V devětatřicátým nám to moc nepomohlo, tak třeba do budoucna? :)
Absolutně skvělá kniha. Když jsem ji dočetla, říkala jsem si jenom páni. Škoda jenom, že toto dílo nevnímali více i tehdejší vůdcové.
Myslím si, že se jedná o jednu z prvních knih, kterou jsem přečetl od Karla Čapka. Knihu jsem četl na střední škole jako povinnou četbu. Vzpomínám si, že tehdy mne kniha příliš neoslovila. Asi tehdy jsem nedokázal ocenit dostatečně kvalitu této knihy. Možná si tuto knihu přečtu v budoucnu ještě jednou a porovnám moje dojmy ze studentských let a ze současnosti.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrie
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Kniha se mi poměrně těžko četla, zejména prostřední část. Obsahově geniální. Nejsilnější moment - přání pana Povondry, aby nám to ty děti odpustily. Budeme si to taky říkat při předávání Země našim dětem?