Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539351/bmid_valka-s-mloky.jpg
4
4239
4239
„Vy blázni, přestaňte konečně krmit Mloky!“ / Geniální nadčasová temná budoucnost světa. Ostrá satira ukazuje na příkladu Mloků, že nelze kohokoli bezskrupulózně využívat, aniž by přišel zasloužený trest ohrožující existenci celého lidstva. Zpočátku jsou Mloci roztomilí, dělníci – levná pracovní síla, která má za úkol za lidstvo udělat těžkou a nepříjemnou práci, kterou nechce nikdo dělat. Jenže i na ně platí okřídlené rčení, že jsou „dobří sluhové, ale zlí páni“. Roztomilí Mloci si totiž postupem času uvědomí, že mají také právo na svůj životní prostor a nekompromisně ho začnou po lidstvu vyžadovat… Válka s Mloky je jedna ze základních knih české literatury dvacátého století a povinná četba k maturitní zkoušce. Přináší ostrou satiru, která zpočátku zábavnou formou poukazuje na nešvar snažit se vydělat na všem, co slibuje zisk, i kdyby to s sebou mělo přinést zkázu.... celý text
Přidat komentář
Karel Čapek, obzvlášť kniha Válka s Mloky, ma lákali už od čias strednej školy, keď som si pri výklade profesorky hovoril: "Hm, to môže byť dobré." A bolo. Aj keď je v texte cítiť tých viac ako 80 rokov od prvého vydania, stále pôsobí nadčasovo. Vývoj osudu Mlokov od ich prvého výskytu až po vznik vlastnej civilizácie autor spísal naozaj zaujímavým spôsobom.
Narozdiel od kolegyne nižšie sa mi štýl vyjadrovania kapitána Van Tocha páčil. V druhej časti knihy však krátke "intermezza" uprostred odsekov vo forme novinových výstrižkov pôsobili trocha rušivo, keďže som sa nevedel rozhodnúť, či najskôr pokračovať v texte, alebo sa venovať už spomínanej vsuvke.
Dosť mi však počas čítania vŕtala hlavou interpretácia príbehu, ktorý má pomocou Mlokov odkazovať na rastúci fašizmus. Až do záverečnej časti som mal pocit, že tými fašistami sú práve ľudia a Mloky sú len nevinnými obeťami. Zaobchádzanie ako s otrokmi, vykonávanie nehumánnych pokusov, prevážanie v špinavých nádržiach (v tomto prípade som si bol istý, že ide o odkaz na dobytčie vagóny pre židov), čo nakoniec vyústilo v brojenie Mlokov. Na konci však autor, aj keď podľa môjho názoru trošku umelo a nasilu, upravil otázku obetí a uzurpátorov na pravú mieru. Kvalitné a zaujímavé čítanie. 4*
Dopodrobna promyšlené dílo. Bavilo mě, jak se děj vyvíjel. Za mě super nadčasová kniha.
Knihu jsem četla kvůli seznamu literatury k maturitě, byť tuzemské autory jinak moc nevyhledávám. Příjemně mě překvapila, a to jak po jazykové stránce (to se dá ale u Čapka koneckonců očekávat), tak po té dějové. Příběh je napínavý, zajímavý včetně skryté alegorie. Určitě doporučuji ke čtení i těm, kdo jinak klasiku moc nečtou.
Čapkův styl satiristické pohádky mě doslova unesl. Bylo pěkné se chvilkami zamyslet na spojitostmi tehdeší doby.
Válka s mloky je geniálně zpracované dílo, které (převážně) očima několika obyčejných lidí líčí návaznost událostí vedoucí k silnému a vypjatému závěru, ve kterém i největší optimista přizná porážku lidstva. Síla Války s mloky je především v nenucenosti představených postav, z nichž každé se dotklo setkání s mloky zcela jiným způsobem. Za mě plný počet hvězd.
Velmi se mi libilo tema knihy, az mrazive pravdive. Ale vadil mi zpusob,jakym byla kniha napsana. V prvni casti mi lezla na nervy mluva kapitana van Tocha- cestina prokladana anglickymi slovy,jakoze si nemuze vzpomenout,jak se to rekne cesky (pripadala jsem si jak v hodine anglictiny na ZS). Druha cast byla silena. Text byl uprosted vety prerusen (klidne i nekolikastrankovym) novinovym vystrizkem,hrozne spatne se mi v tom orientovalo. Ja bych urcite vic ocenila,kdyby to bylo psano jako normalni roman. Nicmene hodnotim velice kladne, bylo tam spousta pravdivych myslenek a temat k zamysleni-hlavne v soucasne situaci.
Smutná kniha - z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že nebyla aktuální jen tehdy, ale i dnes: "Co dělat, svět se snad propadne a potopí; ale aspoň se to stane z obecně uznávaných důvodů politických a hospodářských, aspoň se to provede za pomoci vědy, techniky a veřejného mínění, s vynaložením veškerého lidského důmyslu! Žádná kosmická katastrofa, ale jenom samé státní, mocenské, hospodářské a jiné důvody - Proti tomu se nedá nic dělat!" (Čs. spisovatel, 1958, s. 246) Najdete tu rovněž hoaxy, uprchlickou krizi, cosi jako MeToo, hraniční zeď (zde tedy prkennou ohradu), využívání těch, kdo se nebrání, odvádění pozornosti od problémů k zábavě apod. Smutné... U vydání z r. 1958 mě překvapilo, že kniha vůbec mohla vyjít, když v ní neušli kritice ani komunisté, ale pak jsem se dobrala až k doslovu (rozuměj výkladu) J. Cigánka, který jsem - přiznám se - nedočetla, a bylo jasno. Válku s mloky asi jen tak nedostanu z hlavy - jednak pro tíži tématu, ale pak taky proto, že se nemůžu rozhodnout, jestli autora za zvolenou formu (jako by střídáním různých typů textů předjímal postmodernu?) blahořečit, nebo zatracovat - obdivovala jsem jeho sečtělost a fabulační dovednosti, ale zároveň mě brouzdání poznámkovým aparátem dost unavovalo.
A na závěr si dovolím ještě poznámku k českému školství a nikdy nekončícím debatám: "Zejména se tvrdilo, že na výchovu mločího dorostu se nehodí zastaralé humanistické školství pro mládež lidskou; rozhodně se zavrhovala výuka v literatuře a dějinách a doporučovalo se, aby co nejvíce místa a času bylo věnováno praktickým a moderním předmětům, jako přírodním vědám, práci ve školních dílnách, technickému výcviku Mloků, tělovýchově a tak dále." (Čs. spisovatel, 1958, s. 148)
K Válce s mloky jsem se dostal skrz komiks v Abíčku, kterej jsem hltal s každým číslem.
A pořád se k němu rád vracím.
"Koukejte se, Bellamy," řekl jsem mu, "vy jste slušný člověk a jak se říká, gentleman. Není vám někdy proti srsti, že sloužíte něčemu, co je v podstatě nejmizernější otrokářství?"
Bellamy krčil rameny. "Mloci jsou Mloci," bručel vyhýbavě.
"Před dvěma sty lety se říkalo, že negři jsou negři."
"A nebyla to pravda?" řekl Bellamy. "Šach!"
Tu partii jsem prohrál. Připadalo mi najednou, že každý tah na šachovnici je starý a byl už kdysi nějakým hrán. Snad i naše dějiny už byly kdysi hrány, a my taháme své figurky stejnými tahy ke stejným porážkám jako kdysi. Možná, že právě takový slušný a tichý Bellamy lovil kdysi negry na Slonovém pobřeží a vozil je na Haiti nebo do Louisiany, nechávaje je chcípat v podpalubí. Nemyslel tím tehdy nic zlého, ten Bellamy. Bellamy nemyslí nikdy nic zlého. Proto je nenapravitelný. "
Kniha, při jejímž čtení je vám úzko, protože už od začátku tak nějak víte, kam směřuje a jak chtě nechtě musí dopadnout. Začíná nevinně - jakousi vzájemnou výpomocí, zdánlivě jednostranně výhodnou a postupným vykořisťováním jednoho druhu, živočicha, národa nenároda. A když se tento národ nenárod díky vymizení přirozeného nepřítele a za hojné pomoci lidí rozmnoží natolik, že potřebuje rozšířit své teritorium, karta se obrací a esa z rukávu najednou tahá někdo jiný. Lidé se ale, snad paradoxně, nebrání, a aktivně přispívají ke své záhubě. Což vlastně ale není nijak překvapivý poznatek...
Historických paralel je v knize spousta, nemohu ale souhlasit se všeobecně šířeným názorem, že je celá o šíření nacismu v Evropě. Z mého pohledu zdaleka a vlastně vůbec ne, snad až na zmínky o ušlechtilých baltských Nadmlocích a Wolfův projev, které následně zavanuly. Naráží na vykořisťování levné pracovní síly, na vzhledové/ rasové odlišnosti, na světové uspořádání postavené na politice a hospodářství, státy financující svůj vlastní konec,.. a takhle bych mohla pokračovat. Závěr knihy je rozpačitý, nicméně opět je zde patrna Čapkova neutuchající naděje v ponaučení, zdravý rozum, lidství.
Poselství knihy hodnotím bez většího rozmýšlení pěti hvězdami. Forma knihy mi oproti tomu ale vůbec nevyhovovala. První část mi přišla relativně zdlouhavá, povídání kapitánovo vyloženě otravné. Nicméně jako dokreslení jeho pohnutek jsem ji skousla. Mnohé poznámky pod čarou měly své místo a doplňovaly a dokreslovaly hlavní děj (při zmínkách o mločích pokusech a věděckých zkoumáních se mi úzkostí svírala hruď), nicméně za texty v čínštině a podobný balast bych Čapkovi utrhla hlavu (přišlo mi to dobré poprvé na začátku jako vtip).
Vydání z Levných knih je pak vůbec peklo, protože místy listujete pět stránek dopředu poznámkami, následně pět zpátky k pokračování hlavní linky.
Velmi nadčasové dílo, které je svou myšlenkou v historickém hledisku nevyčerpatelné, protože podstata lidského pokolení se v základu nemění.
BEZ SPOILERŮ, AUDIOKNIHA:
Klasické dílo K. Čapka poslechnuto formou audioknihy. Na svou dobu 40. let neuvěřitelně moderní a po zamyšlení se i realistické dílo v moderní době. Dovolím si tvrdit, že dané by mělo být očansko povinností, aby si lidé uvědomili možné následky své ziskuchtivosti a svých jednání. Závěr knihy je zajímavou myšlenkou, která opět naráží na nepřetržitý koloběh světa. Přečtení či poslech vřele doporučuji a vrhám se na další dílo K. Čapka R.U.R.
V době povinné četby to bylo velice pěkné čtení, které skrývalo věci, které moc pěkné nebyly...
Geniální. Mistr čapek tímto svým dílem znamenitě u mě potvrdil, že právě on a ne nikdo jiný, je českým spisovatelem číslo jedna. Skvěle jsem se bavil tím, jak se lidstvo (jako ostatně vždy) uvrhlo do bouře války samo svou hamižností a touhou po moci - což podle mého skromného názoru je VŽDY špatně; lidstvu moc nepřísluší - leč stejně tak ani přírodě. Mnohdy jsem se setkal se značně rozdílnými názory čtenářů; spousta lidí toto dílo odsoudí (a ostatně většinu čapkových děl, pokud se nemýlím...) jednoduše proto, že jej nepochopí.
Moc se mi líbilo, jak mloci zaplavují svět, to je skvělé. Nejednou jsem mrknul na mapu, abych si představil, jak asi vypadá svět pod mločí nadvládou. Tahanice mocností, válka o vliv... tedy, je opravdu směšné, jak lidstvo je jeden "druh" (třebas, že nerad to říkám takto tvrdě) a není schopen se spojit proti studenokrevnému nepříteli.
Knihu ještě nemám dočtenou , ale poslouchal jsem rozhlasovou hru a za mě opravdu skvělá práce.
Jedna z nejlepších Čapkových knih. Je to sci-fi, je zábavná, ale i poučná a varující. A, ... obávám se, že se stává v současné době bohužel velmi aktuální. Stěžejní dílo české i světové literatury, rozhodně doporučuji.
Ani nevím, co mě vedlo k tomu, dobrovolně si přečíst takovouhle klasiku :) Ale určitě toho nelituju. I když scifi zrovna není můj šálek čaje, Válka s mloky je nadčasová a poukazuje na ty špatné lidské vlastnosti, které nás třeba nakonec opravdu přivedou do záhuby...
Válka s mloky pro mě byla velice zajímavým čtením. Mloci mě fascinovali, protože byli někým, kdo nechápe lidskou kulturu, zároveň je ale na podobně vyspělé úrovni jako lidi. Dobře byly voleny i jejich odlišnosti od lidí, které měli za následek Válku s mloky.
První odlišností bylo např. jejich přirozené prostředí (voda), které sice pokrývá celou planetu, ale pro účely mloků byla potřeba i pevnina, ve které si mohli stavět svou podmořskou civilizaci. Neméně důležitá byla i jejich schopnost rychle se rozmnožovat, díky které se mohli za malý čas rozšířit do všech končin světa. V neposlední řadě tu byla jejich neschopnost vyrábět zbraně a třaskaviny.
Pointa příběhu se podle mě skrývá v principu války s mloky. Mloci můžou válčit proti lidem jen díky lidem. Ale lidé, i přestože je v sázce samotná lidská existence, nedokážou ukojit svůj hlad po moci nebo po penězích a dál dodávají mlokům prostředky k vyhubení lidstva. Myslím, že Čapek tím chtěl určitě nahlodat tehdejší militaristy, a ukázat jim absurditu válek, ve kterých jen kvůli honbě za mocí, způsobí tolik utrpení. Na tento obraz chování lidstva si mohli určitě všichni vzpomenout také za studené války, kdy Rusové a Američani zbrojili svůj jaderný arsenál (zde přirovnávám mloky k jaderným zbraním). Protože kdyby opravdu došlo k válce, tak by jejich střet dopadl katastrofou.
Přestože považuji Čapkovu tvorbu za nejlepší sci-fy, která v Česku vznikla, nemohu se ubránit jisté rozpačitosti. Některé kapitoly se četli sami, ale jiné, většinou rádoby naučné části, nebo kapitola o výstřižcích pana Povondry, byli velmi náročné, až nezáživné. Je taky zajímavé, že na to, jak je kniha rozsáhlá, prakticky nemá postavy, což jí propůjčuje originalitu. Navíc je důležité si uvědomit, že v době vzniku, měl tento příběh zcela jinou sílu než dnes.
Kniha se mi neskutečně táhla a bavit mě začala až při posledních stránkách. Některé části na mě byly až moc technické či politické. Nedá se ovšem popřít, že téma, kterým se autor zabývá je bohužel stále aktuální a je třeba se nad ním zamýšlet. Jedná se vlastně o klasiku, kterou uznávám a nepopírám její cenu, ikdyz já sama jsem k ní možná ještě nedozrála.
První část knihy, která je pouhou berličkou k částem dalším a snaží se být dobrodružným příběhem, mě vůbec nebavila a už jsem chtěl knihu odložit. Štvala mě prudící mluva kapitána Tocha: čeština s angličtinou, občas němčinou a ještě moravštinou "tož".
Konec první částí končí založením společnosti Salamander-Syndicate (alegorie na SS?) a autor se dostává tam, kam se berličkou dostával 100 předchozích únavných stran.
Alegorie:
Mloci - každý rozbor tvrdí, že to jsou Němci, což podle mě není pravda a je to jen jakési pojítko, které snese více výkladů. V první části knihy je to obecný utlačovaný národ využívaný na práci. V druhé a třetí části jsou v něm prvky Žida a ghetta. Poté je brán jako obecný voják. A finálně je v něm vidět prvek fašisty a nadlidí.
Salamandr - lepší člověk/Němec
Posalamandřit - germanizovat ostatní národy
Wolf Maynert - Hitler a jeho kniha Mein Kampf
Zemětřesení v Louisianě - možná požár říšského sněmu v Berlíně 1933, který byl zlomový v Hitlerově kancléřství
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrie
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Panebože, to napsal pan Čapek už tak dávno? Ne dneska?