Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81348/valka-s-mloky-81348.jpg
4
4278
4278
Kapitán Van Toch objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Vantoch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Vantochovy perly. Seznámí s tímto projektem svého přítele z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby. Kapitán Vantoch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Vantocha se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou, jsou také podrobeni vědeckému průzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuzeri, miocénního ještěra, u kterého se předpokládalo vyhynutí. Mloci se ale přemnoží, vzbouří, začnou mezi sebou válčit a požadovat více životného prostoru a z toho důvodu (Mloci mohou žít pouze v moři) je nutné vybourat pevniny..! Válka s mloky alegoricky ukázuje na nebezpečí fašismu a ohrožení evropské demokracie. Dílo... celý text
Přidat komentář
Válka s mloky pro mě byla velice zajímavým čtením. Mloci mě fascinovali, protože byli někým, kdo nechápe lidskou kulturu, zároveň je ale na podobně vyspělé úrovni jako lidi. Dobře byly voleny i jejich odlišnosti od lidí, které měli za následek Válku s mloky.
První odlišností bylo např. jejich přirozené prostředí (voda), které sice pokrývá celou planetu, ale pro účely mloků byla potřeba i pevnina, ve které si mohli stavět svou podmořskou civilizaci. Neméně důležitá byla i jejich schopnost rychle se rozmnožovat, díky které se mohli za malý čas rozšířit do všech končin světa. V neposlední řadě tu byla jejich neschopnost vyrábět zbraně a třaskaviny.
Pointa příběhu se podle mě skrývá v principu války s mloky. Mloci můžou válčit proti lidem jen díky lidem. Ale lidé, i přestože je v sázce samotná lidská existence, nedokážou ukojit svůj hlad po moci nebo po penězích a dál dodávají mlokům prostředky k vyhubení lidstva. Myslím, že Čapek tím chtěl určitě nahlodat tehdejší militaristy, a ukázat jim absurditu válek, ve kterých jen kvůli honbě za mocí, způsobí tolik utrpení. Na tento obraz chování lidstva si mohli určitě všichni vzpomenout také za studené války, kdy Rusové a Američani zbrojili svůj jaderný arsenál (zde přirovnávám mloky k jaderným zbraním). Protože kdyby opravdu došlo k válce, tak by jejich střet dopadl katastrofou.
Přestože považuji Čapkovu tvorbu za nejlepší sci-fy, která v Česku vznikla, nemohu se ubránit jisté rozpačitosti. Některé kapitoly se četli sami, ale jiné, většinou rádoby naučné části, nebo kapitola o výstřižcích pana Povondry, byli velmi náročné, až nezáživné. Je taky zajímavé, že na to, jak je kniha rozsáhlá, prakticky nemá postavy, což jí propůjčuje originalitu. Navíc je důležité si uvědomit, že v době vzniku, měl tento příběh zcela jinou sílu než dnes.
Kniha se mi neskutečně táhla a bavit mě začala až při posledních stránkách. Některé části na mě byly až moc technické či politické. Nedá se ovšem popřít, že téma, kterým se autor zabývá je bohužel stále aktuální a je třeba se nad ním zamýšlet. Jedná se vlastně o klasiku, kterou uznávám a nepopírám její cenu, ikdyz já sama jsem k ní možná ještě nedozrála.
První část knihy, která je pouhou berličkou k částem dalším a snaží se být dobrodružným příběhem, mě vůbec nebavila a už jsem chtěl knihu odložit. Štvala mě prudící mluva kapitána Tocha: čeština s angličtinou, občas němčinou a ještě moravštinou "tož".
Konec první částí končí založením společnosti Salamander-Syndicate (alegorie na SS?) a autor se dostává tam, kam se berličkou dostával 100 předchozích únavných stran.
Alegorie:
Mloci - každý rozbor tvrdí, že to jsou Němci, což podle mě není pravda a je to jen jakési pojítko, které snese více výkladů. V první části knihy je to obecný utlačovaný národ využívaný na práci. V druhé a třetí části jsou v něm prvky Žida a ghetta. Poté je brán jako obecný voják. A finálně je v něm vidět prvek fašisty a nadlidí.
Salamandr - lepší člověk/Němec
Posalamandřit - germanizovat ostatní národy
Wolf Maynert - Hitler a jeho kniha Mein Kampf
Zemětřesení v Louisianě - možná požár říšského sněmu v Berlíně 1933, který byl zlomový v Hitlerově kancléřství
Excelentí, zajímavé a napínavé. Zjevná paralela s šířením nacismu ve třicátých letech. Doufám, že se dočkáme o filmového zpracování.
Dílo s osmdesátiletou historií, které svým tématem je nadčasové, žije dodnes a bude čít dál aktuálnější...
Zajímavá kniha. Po tom, co jsme se před lety učili ve škole, tak jsem čekal trochu něco jiného, ale kniha čtivá, zajímavý nápadů. Zajímavá a řekl bych pravdivá vize, jak by to mohlo být, kdyby se někdy podařilo najít nějaký takový nový druh.
Nesmírně si vážím každého autora, který prostřednictvím uměleckého díla (v tomto případě knihy) dokáže obrazně a poutavě poukázat na problémy své současnosti a varovat.
Čapek v tom absolutně exceluje.
Jeho talent a um je nezpochybnitelný.
Skvěle napsaná kniha, která varuje lidstvo před sebezničením..... Je až k neuvěření, kolik toho autor předpověděl a kolik se vyplnilo...... Vřele doporučuji.... :-)
Kniha je rozdělena do tří částí a přiznávám, že ta prostřední mne až tak moc nebavila. Není vlastně ani tak o mlocích, jako o nás lidech. I když jde o utopii, i dnes je aktuální v tom, jací jsme a co si lidstvo dokáže způsobit. Trochu mi vadila nepřítomnost nějakého příběhu. Pokud máte chuť na vážnější téma, pak doporučuji.
Uspokojivé.
Musím přiznat, že jsem toto nečekala. Klasik se každý trochu podvědomě bojí, ale toto jen tak nadčasové a pravdivé i dnes až z toho jde opravdu hrůza.
Nadčasová knížka. Autor předkládá lidstvu své úvahy a návody k zachování lidstva. A lidstvo je nepoučitelné. V zájmu lepších zítřků si samo podřezává větev, na které sedí. Zamořujeme si životní prostředí nezničitelnými plasty, chrlíme do ovduší nedýchatelné plyny, zbrojní průmysl dodává zbraně, aby je potom někde v bojích likvidoval. Autorovi tímto vzdávám hold.
Moje první setkání s K. Čapkem. Přemýšlela jsem, jestli dám 3* nebo 4*.
Pro mě byla druhá kniha neskutečně zdlouhavá, nudná a špatně se mi četla. Nicméně nakonec díky konci, který se četl sám, jsem hodnocení navýšila.
Závěr byl strhující, v té době jakoby snad i nadčasový a hlavně vůbec bych neřekla, že v rukou držím knihu českého autora, navíc "klasika", jakým K. Čapek bezpochyby je.
Asi k tomu netřeba nic víc, dole pod mým komentářem je kopa dalších, lepších komentářů. Ale jediné si neodpustím- jímá mě hrůza, jak je to všechno podobné dnešní , pro nás moderní době.... Co bude jednou s lidmi? Přežijí, nebo se ubijí vzájemně mezi sebou? Ne nepodobno R.U.R - a tolik myšlenek dal Čapek lidem a přesto ... škoda mluvit.
Kniha písaná rukou majstra. Je to metafora na menej rozvinuté civilizácie, ktoré my západný ľudia sme si doslova zotročili. Následne im dali práva a možnosti a hľa... To už si prečítajte. Super kniha.
Poprvé jsem na Válku s mloky narazil v dětském čase při čtení tehdy legendárního časopisu "Kometa". Celý časopis byl takovým zjevením a Válka s mloky do něho tehdy zapadla jak prdel na hrnec.
Díky čtenářské výzvě jsem nyní narazil na Válku s mloky znovu. Tentokrát už v klasické románové podobě od spisovatelské legendy K. Čapka. A musím bohužel dodat, že dětské nadšení se tentokrát nekonalo. Ono je potřeba se totiž na knihu podívat dvojím pohledem.
TÉMA. Je neotřelé, šokující, zábavné, kuriózní a varující. I po těch letech má svoje kouzlo a naléhavost nad kterou nutí čtenáře se zamyslet a přehodnotit své (a nejen své) skutky. Kam spěje společnost, za jakým mamonem se žene a jak to vše jednou skončí? Z tohoto pohledu nelze knize nic vytknout.
SKLADBA ROMÁNU. To je bohužel to, kde jsem narazil. On to ve své podstatě vlastně ani není román. Je to taková všehochuť, chvíli popis, chvíli divadelní představení, pak fejeton, výstřižek s novin, vědecké pojednání, pamflet, letáková výzva, novela a nakonec jen rozhovor se svým svědomím. Přiznám se, nečte se to úplně hladce. Hlavně ty vědecká pojednání, to už bylo moc a rušilo mě to v koncentraci. Mnohem raději bych dílko viděl jako ucelený román bez těchto (dle mého skromného názoru) zbytečných vědeckých odboček. Příklad za všechny, strašně mě bavil kapitán Van Toch, román se na něm rozjede, aby se postupně vytratil a pak se dozvíme jen... že někde umřel. Tečka. Tohle si "hlavní hrdina knihy" nezasloužil.
Nemůžu se tak zbavit dojmu, že naléhavost sdělení zvítězila nad formou psaní. A to je u knihy vždy tak trochu problém. Nicméně v každém ohledu jde o zajímavé dílo a je dobré si ho přečíst. Už jen z toho důvodu, abychom ve svém životě neudělaly chyby, které už nepůjdou nikdy vrátit.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrieAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Ani nevím, co mě vedlo k tomu, dobrovolně si přečíst takovouhle klasiku :) Ale určitě toho nelituju. I když scifi zrovna není můj šálek čaje, Válka s mloky je nadčasová a poukazuje na ty špatné lidské vlastnosti, které nás třeba nakonec opravdu přivedou do záhuby...