Ve slepé uličce
Henning Mankell
Případy komisaře Wallandera / Komisár Wallander série
< 5. díl >
Pátý díl proslulé série mezinárodně nejprodávanějšího švédského autora. Nastaly slunné dny jako stvořené pro prázdniny ve dvou a Wallander se chystá na dovolenou s novou přítelkyní. Jenže letní pohoda nemilosrdně skončí, když se mu přímo před očima upálí v řepkovém poli mladá dívka. Krátce nato udeří sériový vrah, jehož bestialita nezná mezí. Po bývalém švédském ministrovi spravedlnosti následují další oběti jako úspěšný galerista nebo obyčejný zlodějíček. Co je spojuje? A proč vrah své oběti skalpuje? Komisař usilovně hledá odpovědi, aniž by si uvědomoval, že vrah je blíž, než tuší.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , OneHotBookOriginální název:
Villospår, 1995
Interpreti: Jiří Vyorálek
více info...
Přidat komentář
Falošná stopa je parádna detektívka a Mankell opäť nesklamal. Každá jeho kniha je pútavá, uveriteľná a to ju presne odlišuje od množstva iných autorov, ktorý chcú za každú cenu preraziť a predháňajú sa kto napíše drsnejšie krimi. Mankell valcuje všetkých doradu a hoci jeho knihy nie sú brutálne a akčné sú tu scény, ktoré majú prvky hororu ak sa nad nimi zamyslíme, pretože sú až príliš uveriteľné. Určite odporúčam knihu ak cchcete naozaj kvalitný detektívny román.
Komisař Wallander opět nezklamal. Dokázal, že je vynikající vyšetřovatel, ale celkem mě zaráží, že i když je to policista tak nenosí zbraň a přijde mi trochu jako přecitlivělý pacifista takže to malinko kazí dojem. Každopádně to vypadá, že zločinci proti němu nemají šanci. Těším se jak to s ním bude pokračovat dále...
Pan Mankell mě opět nezklamal a udržel mojí pozornost celou knihu.Líbí se mi reálný komisař Wallander,policista bez hory svalů a spousty milenek..
Příběh měl spád,tak jak to já mám ráda.
Proč sakra každý druhý obyvatel Skane musel pít kávu z termosky? :-) Já piju maximálně čaj, ale připravil bych si jej raději do konvice. V mém podání šlo již o 7.knihu s komisařem Wallenderem. Námět knihy mě zaujal. Vše se četlo velice pěkně. Jediné, co bych v knize stále nezmiňoval, je vzpomínání na Rydberga. Celkově šlo ale o jednu z lepších knih z této série.
Komisař Wallander má moje sympatie. Přestože byl brzo znám pachatel tak byla kniha napínavá až do konce. Mně se kniha líbila.
Příběh nebyl špatný, jen jsem brzy tušila, kdo asi bude vrah a na můj vkus místy moc rozvleklé
Neuvěřitelný pachatel, kdyby si počkal ještě pár let, pravděpodobně by nabyl schopností, kdy levým ukazovákem poráží Eiffelovku a pravým boří Vítězný oblouk...
Výborná kniha, ktorej obrovským plusom je absencia všetkej modernej techniky, nakoľko príbeh sa odohráva začiatkom deväťdesiatych rokov. Moje prvé zoznámenie s Henningom Mankellom nemohlo dopadnúť lepšie.
Můj první knižní Wallander a jsem spokojený. Sedí mi hlavní hrdina i jeho myšlenky. Případ taktéž zajímavý a po nedávno přečteném díle Odvedu vás do Sierra Madre zajímavý pohled na osamělého bojovníka. Kniha mi zkrátka sedla, snad i pro uvěřitelné vyšetřovací metody, možná i dílem, že se odehrává o nějaký ten pátek dřív, bez mobilů a dalších vymožeností.
Knihu jsem přečetla, donutila jsem se dočíst, příběh je zajímavý i když trochu neskutečný, ale
na komisaře Wallandera si nemůžu zvyknout, vadí mi jeho melancholie a věčné vzpomínky na dobu minulou.
Wallanderovi došlo, že léto je už v plném proudu, aniž si toto všiml. Příliv horkého vzduchu pokračoval...
...no a my se můžeme ponořit do této letní atmosféry Ystadu a plně si vychutnat další Wallanderovo pátrání, tentokrát po sériovém vrahovi, který v jedné sérii vražd spřádá různé motivy. Pro nás je brzy rozpoznatelný, ale Wallanderův vyšetřovací tým ještě hodně potrápí, než jej konečně odhalí. Čtenář rozhodně není nijak ochuzen o napětí. Tento promyšlený příběh dokáže plně upoutat, neboť pomyslnou laťku krimi románu nastavil Mankell opět hodně vysoko. Za mě jedna z nejlepších knih autora.
Od strhujúceho úvodu až po záver, veľmi pútavo napísaná kniha, pričom vinníka vlastne poznáme. Avšak autor nám dovoľuje nahliadnuť do hlavy hlavného komisára a postupov polície, a len pomaly, ale isto, nás stranu po strane doprevádza k neodvratnému finále. Veľmi dobrá kniha.
Tady netřeba slov. Odvažuji si říct, že je tohle nejlepší, nejsilnější kus ze série. A to mi ještě tak tři chybi. Ale nezmění se to ani po komplet přečtení. Tleskám panu Mankelovi a posílám tam nahoru obrovske díky.
V řepkovém poli se upálí mladá dívka a objeví se sériový vrah. Komisař Wallander netuší, že v ohrožení je i život jeho a jeho dcery. Komisař Wallander je mně blízký svou lidskostí. Nepřesouvá se jako James Bond z jedné akční scény do druhé, netasí každou chvíli zbraň a rozhodně není neomylný. Je to moje první setkání s autorem a určitě ne poslední.
Oproti Bílé lvici, kterou jsem zatím od Mankella četl, byla Slepá ulička mnohem propracovanější a líbila se mi více i když samotný příběh nebyl až tolik uvěřitelný.Bohužel Wallander ani zde nezískal moje sympatie.
Prosím, četl někdo knihu v originále? Právě ji poslouchám a vytrvalé "abysme" místo "abychom" mi rve uši natolik, že toho budu muset nechat :-(
Ráda bych věděla, komu za to vděčím - autorovi nebo překladatelce (Helena Stiessová)?
Autorovy další knížky
2013 | Vrazi bez tváře |
2017 | Italské boty |
2015 | Pátá žena |
2014 | Bílá lvice |
2013 | Než přijde mráz |
Příběhy a případy komisaře Wallandera jsou příjemně oldschollové a nejinak tomu je i Ve slepé uličce. Mankell umí vykreslit melancholickou, nostalgickou a zároveň trochu tajemnou atmosféru švédského léta, v němž se dějí opravdu brutální zločiny, které zdánlivě nemají řešení. Přiznávám, že pachatel mi došel až v momentě, kdy Mankell chtěl, aby mi došel, takže je asi všechno v pořádku a jsem moc rád, že se tu objeví už na začátku a nezjeví se jako deus ex machina jako ve Vrazích bez tváře. Postavy jsou výborně propracované a motivace pachatele je zcela pochopitelná a dává smysl, jen v závěru trochu hapruje a malinko po vzoru hollywoodských thrillerů se musí před střetem dvou hlavních postav do všeho zamotat ještě jedna méně podstatná. Když ale tohle pominu, tak není moc co vytýkat, protože kniha má spád, charakter Wallandera posouvá zase o něco dál a akce je v ní minimum a důraz je kladen spíš na realističnost, procedurálnost a dialogy, což mám u knižních detektivek nejraději, navíc se tentokrát skoro vůbec děj nepřesune za hranice Švédska, což je moc fajn. Zatím nejlepší z celé série a 75 %.