Ve službách klanu
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155823/bmid_ve-sluzbach-klanu-55k-155823.jpg
4
284
284
Herbert Ducatti je horník. Hluboko v podzemí těží pro klan čarodějů aktivní drahokamy. V Severních horách je ložisek surových krystalů spousta, ale není snadné je těžit – koncentrovaná magie v průběhu pár hodin vypálí mozek každého obyčejného člověka. A pokud se prokope dostatečně hluboko, stačí k tomu sekundy. Přežít v Hlubině mohou jen čarodějové. Ale to stále není to nejhorší… Aktivní drahokamy chtějí všechny klany. A o to, co chtějí všichni, se obvykle bojuje. Herbert Ducatti toužil jen přežít… Alespoň zpočátku. -- zdroj: www.legie.info --... celý text
Přidat komentář
Už pár let jsem žádnou knihu od pana Žambocha nečetla a tak toto byl příjemný návrat do jeho světa a do jeho stylu psaní. Obdivuji autorovu fantazii a i když bych nějaké skulinky v logice našla, byla to skvělá jízda!
Výborný námět a vykreslení života a práce horníků těžících drahé kameny v Severních horách prodchnutých magií. Sympatický hrdina, který se z nikoho vypracuje v nepostradatelného, nechybí samozřejmě ani věrné přátelství. Dobře popsaná hierarchie a fungování klanu, samozřejmě se objeví padouši a dokonce válka mezi klany. Snad jen ta romantická linka byla trochu naivní.
Výborné popisy práce pod zemí, zajímavý byl i způsob vedení války. První půlka knihy byla pozvolnější, v druhé půlce už to magií jiskřilo na každé stránce a nesmiřitelné nepřátelství a boj o kameny vedly k hromadám mrtvol zabitých nejrůznějšími způsoby. I když ke konci už opravdu nebylo nic nemožné, byla to zábava a kniha mě opravdu potěšila.
Doporučuji všem příznivcům Žambocha i těm, kteří se s jeho tvorbou teprve seznamují.
Nečekane dobrá kniha . dej plinulí zajímaví kladný hrdinové popísaný celkom dobre, záporný popis len tak aby se neřeklo. večina deje se odehrava na 2 místech. od části kdy se hlavný htdina vichrápe ze svou milovanov ( sex pred svadbov ) a od tud to šlo šíleným tempem preskakovali sa roky. válka mezi klany bola poisovana jen okrajovie. pak svadba , smrt, pomsta v par vetách no prote to bolo hnane až moc . spomaleni nastalo v prichodu do hlavneho mesta a to už bol len slabej odvar. mohlo to mít potencial na více knih ale nejak mne to ku koncu už nebavilo ako to bolo na začátku.
Ve službách klanu je kniha, ktorú by som zaradil do sveta Koniáša, Baklyho a knihy Dlouhý sprint s ozvěnou. Príbeh lásky, mágie, zvratov a hlavne veľa kopania, kopania a kopania. Tento krát sa Žamboch rozhodol ísť vlastnou cestou do stredu Zeme, kde hlavný hrdina získava dôležité magické kryštále. Je to opäť niečo iné, ako je človek zvyknutý od tohto autora, ale nenôžem povedať, že to bolo zlé. Pre mňa to bola povinnosť a málo kníh som ešte nečítal od Žambocha.
ANO!
Takhle se píše kniha! To se čte samo. Člověk ani nevěří, že smrtelník dokáže takhle psát a není to sám bůh.
Ale ten konec pane Žambochu.. Ten konec. Všechno jo! ...až ...až na to dopisování, na ten tah na bránu, na tu koncovku - pane Žambochu, až na tu..
..fuf.. silný kafe.
Davam 4 hvezdy..umi to i o trochu lepe. Nekdy zdlouhave, nekdy v tempu bezce snaziciho se urvat tratovy rekord...
Další díl komplikované stavebnice značky Vegaš, bez Koniáše, bez Baklyho. V ní nás autor spolu s nečekaným svérázným hrdinou prohání vlevo, vpravo, dopředu, dozadu, nahoru a tentokrát hlavně dolů, a nutí nás těšit se na další doplněk.
95 % (215 hodnotících je na průměru 86 %).
…
Byli okolo mě, slyšel jsem je přicházet, cítil jsem blížit se smradlavou, odpornou, páchnoucí maleriatskou magii, kterou se obklopili. Bylo jich sedm.
Šest se stáhlo, vnímal jsem hroty útočných kouzel opírajících se o mou hruď.
„Měl jsi být agonií zmítající se troska prosící o milost.“
Ten hlas jsem dobře znal.
„Nejsem.“
(SPOILER) Tohle se nepovedlo. Nezvládl sem autorovi odpustit, jak jednoduše vyrobil postavám moderní nástroje za pomocí magie. K tomu stokrát viděná zápletka o pomstě, naprosto přestřelené změny postav (prý byla jako první napsaná poslední kapitola-je to hrozně vidět), nelogičnosti a tak dál. I na oddychovku slabé. Jedna hvězdička za svět Vegaše, druhá za první třetinu knihy.
(SPOILER)
Od Žambocha se dá čekat jako vždy skvělá řemeslná práce a poctivé béčko: trocha magie, spousta krve, nepřekombinované postavy, které jsou ale vykreslené dost na to, aby nebyly plytké a a jednání nebylo příliš patetické.
Kniha se čte jedním dechem, v recenzích opěvovaný konec mě osobně neoslovil- nepřesvědčilo mě, že by „přihlouplý“ Herb sám vymyslel takovou kulišárnu, proto hvězda dolů.
Knihy od Miroslava Žambocha miluju a tohle bylo pro mě velké překvapení. Začínal jsem na Koniášovi, pak jsem přešel k Baklymu, ale tahle epizoda z jeho světa mě dostala. Samozřejmě že musíte fandit hlavní postavě, ta je tu jiná než Koniáš nebo Bakly, ano, sice se z ní stane na konci neporazitelná mlátička, ale rozvoj postavy je logický a uvěřitelný, takže to člověk pochopí a přijme. Zajímavé prostředí a ukázka čarodějů jeho světa, kde jsou na vrcholu moci a technika jeho magie je dokonalá. Veškeré postavy jsou uvěřitelné, ty sympatické jsou sympatické a nesympatické by chtěl každý zabít společně s hlavním hrdinou. Za mě jedna z nejlepších knih autora.
Popravdě toto bylo pro mě velkým překvapením. Ve finále jsem to hltal jako o život a deprese z dolu a stísněného prostředí na mě cákala každou stranu. Fakt Žamboch překvapil a potěšil.
Nevím proč, ale očekával jsem od knihy chladnou technologicko-bojovou strategii, a namísto toho jsem dostal podivuhodnou čarodějnou rubanici. Možná proto jsem měl zpočátku problém se začíst, a to i přesto, že náběh Žambochova spektáklu je poměrně opatrný a dalo by se říci, že i civilní. Jakmile ale dojde na první střety mezi klany, jsem už pevně usazen v sedle a začínám si jízdu užívat. Sedlo sice trochu dře do slabin, to když se na scéně objeví love story, která má zřejmě zjemňovat a zušlechťovat charaktery, namísto toho ale působí tak trochu jako z jiného světa. Nicméně ostrý střih, kterého se vzápětí dočká, má příchuť opravdového adrenalinového dobrodružství. Na cval, na který se vzápětí s Herbem Ducattim vydávám, mi však nějak nestačí dech. Dokonce na chvíli ztrácím nit vyprávění a dusím se pod vší tou zběsilostí. Zjankovatělého koně se mi daří chytit za hřívu zase až v závěru, který už je zase podle mého gusta. Pravda, ještě víc by se mi asi líbil nebýt epilogového vysvětlování, ale co se dá dělat!?! Každopádně jsem se bavil, ne nejvíc jak to šlo, ale hodně, hodně dobře…
Prvních snad 50 stránek jsem se nemohl začíst, pak už to bylo lepší. S hlavním hrdinou jsem se nedokázal pořádně sžít, i když mi byl celkem sympatický. Od kapitoly Démon jsem se začal trochu ztrácet - nestíhal jsem přeskakování v myšlenkách hrdiny.
Celkově se mi kniha celkem líbila, i autorův styl, i když to bylo místy utahané, místy až moc rychlé. Snad jsou další knihy od Žambocha trochu lepší, uvidím při další knížce.
Chtela jsem si precist neco jednoducheho a nap napinaveho. Opet me Zamboch nezklamal.
Koniáš to není a místy jsem se ztrácel v těch časových skocích, ale celkem příjemné čtení, mám rád tento Mirkův svět :-)
Skvělá :) Četla se výborně, po dnešní návštěvě knihovny mám další dva kousky, tak jdu na to :)
Začátek prvotřídní, o to víc, že Miroslav Žamboch zvolil netradiční prostředí horníků. Jenže tentokrát pozapomněl rozehrát i zápletku, která by určovala, jakým směrem se bude příběh ubírat. Což sice nakonec udělá cca sedmdesát stran před cílem, ale vzhledem k tomu, že to zaonačí na klasické téma o křivdě a odplatě, moc velké překvapení to zas není. A tak převážnou část knihy sledujeme osudy hlavního hrdiny, které v kostce připomínají historku o chlapci, jenž ke štěstí přišel a musel za něj (už jako dospělý muž) bojovat. Dlužno ke cti autora podotknout, že dosti nesmiřitelně.
Ve finále tedy trochu zklamání. Především proto, že chyběl drive, který by vyprávění popoháněl kupředu za nějakým konkrétním cílem. První třetina ještě šlape v solidních otáčkách, pak už mi ale začala docházet motivace pro další čtení. Nemluvě o poměrně obehraném vyústění a některých zbytečně přepálených scénách. Naštěstí je to příjemně krátké, takže než jsem se začal skutečně nudit, závěr byl už na dohled.
Po Koniášovi a Baklym (přikláním se více na stranu Baklystů) asi nejlepší román z doby před Válkou čarodějů. Náhled do světa krystalů a hierarchie klanů. Vše obalené v typicky Žambochovském stylu alá hrdina z donucení.
Popisovaná změna tempa nevadí, ale právě naopak je logickým vyústěním a dokresluje tím celý příběh v jeden celek.
Kdo nečetl ani Koniáše ani Baklyho doporučuji vzít, jako první do ruky tuto knihu.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2004 | Seržant |
Další skvělá kniha od M.Ž.
Občas trochu uspěchaná, ale celkově poutavé čtení, kdy jsem se těšil na další řádky a vývoj děje.