Ve spárech Aljašky
Jan Kopka
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242777/bmid_ve-sparech-aljasky-J55-242777.jpg
5
86
86
Kniha přibližuje autorem absolvovaný závod v nesnesitelných mrazech. Závod vede přes ohromná neobydlená území divoké Aljašky z jedné strany na druhou pouze po stezkách psích spřežení. Účastníci se tu pohybují bez jakékoli podpory, musí přežít jen s věcmi, které si zvolí a vezou s sebou, a nemohou na trase počítat s žádnou pomocí. Autor si všímá také individualit z celého světa provozující toto extrémní dobrodružství. Obrovský vliv na psychiku každého z účastníků má nádherná, nespoutaná i smrtelně nebezpečná a drsná příroda i vyhrocené situace. Na trase se setkávají nejen se skvělými místními lidmi, ale i sami se sebou. Indiáni i eskymáci svým jednoduchým a přírodním životem ovlivní snad každého, kdo s nimi přijde do styku, a dají vám uvědomit si skutečné hodnoty. Návrat do běžného života bývá potom díky tomu daleko těžší.... celý text
Přidat komentář
Přečteno jedním dechem, doporučuji všem. Kromě neuvěřitelného sportovního výkonu dokázal Jan Kopka v knize skvěle vystihnout atmosféru závodu, celé Aljašky a mentalitu nejen místních obyvatel, ale také ostatních závodníků a především tu svou. Knížka umožňuje alespoň nepatrně nahlédnout do míst, kam se běžný smrtelník nikdy nevydá - do nitra Aljašky a do nitra své osobnosti.
Nikdy jsem moc nechápal, proč na tenhle závod někdo vyrazí s kolem a kniha mě přesvědčila o tom, že je to spíš o chůzi než jízdě, ale přesto velký respekt. Neuvěřitelných 23 dní v divočině. Napsané poutavou formou. Nejen výpověď o sportovním výkonu, ale také aljašský cestopis. Dlouho jsem nad některými pasážemi přemýšlel při svých výletech se psy.
"I přesto, že s sebou mám GPS, zabalil jsem si i buzolu. Z dalších věcí na přežití to byla píšťalka, slabá horolezecká šňůra, karabinky, titanový nůž a v obalu od kinofilmu hadřík nasáklý benzínem, abych dokázal rychle rozdělat oheň, zápalky i zapalovač. Tohle všechno jsem měl umístěné v brašničce přímo na řidítkách co nejvíce po ruce. Ve chvíli, kdybyste se propadli do vody, jde o vteřiny."
"Pocit nicotnosti i nejisté počasí způsobuje hmatatelný strach i vědomí omezenosti života. V tuhle chvíli nejde o žádné konkrétní nebezpečí, jde o nebezpečí, které cítíte všude okolo. Díky strachem vybičovaným smyslům si všechno uvědomujete zřetelněji, tu smrtelnou krásu okolo, svůj život i jeho pomíjivost."
"Ráno jsme si všimli, že kolem našeho bivaku se v různě velkých kruzích objevily vlčí stopy. Vypadá to na nějakého vlka samotáře, protože stopy jsou jen jedny, zato obrovské."
"My přikládáme penězům příliš velký význam... Oni je také potřebují k životu, ale vypadá to, že se jich zároveň i obávají. Staří moudří eskymáci si jsou moc dobře vědomi i jejich zlé moci. Pokud jich mají hodně, víc než potřebují, může jim to zatemnit mysl."
Výtečná kniha, která není jen svědectvím o drsném extrémním závodu napříč Aljaškou a monologem autora. Seznám nás mimo jiné i s historií osad a vesnic, přiblíží nám životy jednotlivých lidí, kteří zde žijí a také atmosféru a smýšlení zcela odlišné civilizace. Poznáváme také blíže některé účastníky závodu a máme možnost alespoň trochu pochopit, čeho je člověk schopen dosáhnout, pokud je silný fyzicky i psychicky. V těžkých momentech je dokonce psychická síla mnohem důležitější, než ta fyzická.
Já sama jsem náruživý sportovec, ale nebojím se knihu doporučit komukoliv. Svým rozsahem mě mile překvapila, jelikož je více než o sportu o odhodlání, houževnatosti, víře a hlavně o úctě a pokoře. Závěr knihy mě svým "rozuzlením" překvapil ještě více.
A jedno varování: nezapomeňte si při čtení vzít teplé ponožky, jelikož z toho vyprávění se kus té aljašské zimy dostal i do mého vyhřátého pokoje. O hladu nemluvě!
Ve spárech Aljašky
Takže machírek na kole se bude kapku vytahovat, jak přečůral divočinu, říkal jsem si skepticky, než jsem knihu otevřel a zběžně ji prolistoval. Šeredný omyl! Vrátil jsem se tedy na první stránku. S takovou pokorou autora a přiznáním vlastní malichernosti ve srovnání s drsnými přírodními živly jsem nepočítal. Že Aljašku překoná, jsem tušil, ale že o svém obdivuhodném výkonu podá báječné svědectví i na papíře, mě překvapilo a ponouklo k dalším jeho expedicím.