Vítr z hor
Andy Wildwood
Ve válce s Příšerou série
1. díl
Do poklidného Taarského království vtrhli Ságové, uctívači kultu Temnoty, spolu s armádami nelidských chortojů, divokých horských opic posedlých démony. S armádou stvůr se Ságům podařilo podmanit si celý Taar a usednout na trůnu, poté rozpoutali válku i se všemi okolními zeměmi. V Jižním království žije Jon-thar Lovec, jeden ze synů lovce žijícího v horách. Jon i jeho bratři museli odejít do války proti armádám příšer. Temnota postupně vzala Jonovi všechno. Připravila ho o bratry, rodiče, první lásku, svobodu. Ukradla mu život v těch nejkrásnějších letech, na prahu dospělosti, nasadila mu okovy a na dlouhých osm let ho uvrhla do otroctví v Taaru. Jednoho dne se mu podaří uprchnout. A zde začíná jeho pouť. Pouť za svobodou a odplatou. Pouť za nalezením nové lásky a nového života... Romanticko-hrdinský fantasy příběh.... celý text
Přidat komentář
Tři dny jsem žila spolu s vojáky, otroky a hlavním protagonistou v úplně jiném světě, který je od toho našeho velmi daleko. Co mi to dalo ? Skvělý , nekonečný a pořád opakovatelný zážitek. Děkuji autorovi, že jsem měla možnost si tady tu knihu přečíst A určitě držím palce u napsání a vydání dalšího dílu!! Dobrá práce!
(SPOILER)
Vítr z hor je příběhem, který se mi dostal do rukou především díky samotnému autorovi, za což bych mu chtěla na úvod moc poděkovat :)!
Krátce k ději:
Jon – thar Lovec pochází z Jižního království, kde žije se svou rodinou. Do poklidného života obyvatel však vstoupí krutí Sáhové, kteří uctívají kult Temnoty a spolu s armádou dalších, ještě krutějších příšer, utiskují celé Taarské království.
Odchod do války je nezbytný a ačkoli se Jon snaží bojovat ze všech svých sil, o to nejcennější – své bratry, svobodu i první lásku během válečných let přichází. Následně je osm dlouhých a těžkých roků držen v trestanecké kolonii a odkázán k tvrdé práci v lomech. Díky zraněnému starci, kterému zachrání život, se však Jonovi z otroctví podaří uprchnout. Touha po svobodě a vůle žít, ho i přes minimum sil pohání stále vpřed. Touží nejen po pomstě, ale i nalezení sebe samého a novém, lepším životě.
Na to, že je Vítr z hor autorovou prvotinou, musím hned na úvod vyzdvihnout čtivost a poutavost, s jakou svůj příběh čtenářům předkládá. Moc se mi líbil i způsob, jakým autor dokázal věnovat jednotlivým popisům. Ať už se jedná o líčení přírody, prostředí, vzájemných vztahů nebo běžného denního života. Navíc si mezi postavami určitě dokážete najít svého oblíbence. Žádná z nich mi nebyla vyloženě nesympatická. A to už je v mém případě co říct :).
Pak tu ale mám i několik věcí, které mi na textu vadily. Ve větách se za sebou mnohdy opakovaly stejné výrazy. Totéž se dělo u charakteristik některých postav, jednání či situací. Mnohdy se objevovala přespříliš dlouhá souvětí (např. líčení Jonovi lásky k horám a svobodě). Také mi přišlo, že navázání nového vztahu mezi hrdiny bylo náhlé, uspěchané. Co se týče charakteristik – autor dokázal postavám vdechnout lidskost, kterou jsem vítala. Na druhou stranu byl např. Jon typickým příkladem hrdiny, kterého prostě „nic nepoloží“, což už mi tolik sympatické nebylo.
Knížku bych hodnotila 3 hvězdičkami, protože věřím, že se spisovatel bude s každou další knihou posouvat stále výš a výš. Umění vyprávět mu rozhodně nechybí!
Doporučuji a přeji hodně úspěchů v další tvorbě!
(SPOILER)
Moc ráda jsem přijala nabídku autora, abych si knihu přečetla a ohodnotila ji. Děkuji Vám, Andy. :) To, co si teď přečtete, je tedy konstruktivní kritika či pokus o ni.
Řekla bych, že na první knížku je to super. Kdyby se mně podařilo napsat první knížku takhle čtivou, tak si pískám. Děj je zajímavý, má spád, kniha je velmi čtivá. Kapitoly jsou akorát dlouhé, ještě navíc jsou rozdělené po časových úsecích. Zkrátka se to dobře četlo a splňovalo to jistý čtenářský komfort.
Postavy jsou vykresleny fajn, je možné si je oblíbit. - I KDYŽ - hlubší psychologie či nějaký životopis postav by neuškodil. Třeba o Kassovi a Nartesovi toho moc napsáno nebylo. Škoda. Oblíbila jsem si je, ale vlastně nic moc o nich nevím. Třeba je to autorův záměr a bude o nich další díl, uvidíme.
Jak je psáno pode mnou, vývoj vztahů mi tam trochu chyběl. Ale neberu to jako něco extra důležitého.
Oceňuji propojení s mytologií (přiznám se, že moje znalosti bohů končí v Řecku, Římské říši a Egyptě, takže nevím, zda jsou bohové vymyšlení nebo je to nějaké existující božstvo). Mapa na začátku knihy se mi taktéž líbila (ač jsem ji moc nevyužila, četla jsem ve čtečce a tam moc listovat na mapu nejde).
Jakožto fanoušek fantasy jsem v knize viděla náměty z jiných fantasy. Viděla jsem podobnosti s Hrou o trůny a Zaklínačem. Jo, je těžké vymyslet něco nového. Ale proč se hlavní hrdina jmenuje Jon a je možné si ho vizuálně (i povahovými rysy) představit podobně jako Jona Sněha? To mě zamrzelo - tedy že jsem v něm viděla tu už známou postavu. Nicméně uznávám, může to být moje chyba a hledám tam něco, co tam není.
- ALE - v knížce jsem našla i hodně originálních nápadů a námětů. Rozhodně na mě nepůsobila jako směsice všech fantasy dohromady.
Co jsem moc nepochopila: Proč jsou v českém prostředí (český autor, čeští čtenáři) míle a podobné (u nás nepoužívané) jednotky? Mě osobně to docela mátlo nebo minimálně to odvedlo pozornost od děje, když jsem se nad tím musela zamyslet.
Velký vykřičník dávám ke dvěma věcem:
- Často se opakují informace. Vysvětlení, co je to chortoj, bylo v knize snad desetkrát a to nepřeháním. Takových věčně se opakujících informací bylo víc. Rušilo to a zbytečně to nabobtnalo počet stránek.
- Je vidět, že Andy má velmi rád výpustku nebo nedokončenou výpověď. Tři tečky byly snad ob tři stránky, i na místech, kam se vůbec nehodily. Končily jimi velmi často jednotlivé části kapitol. Proč? Upřímně mi to dost lezlo na nervy. :D
SHRNUTÍ:
Kniha dle mě za přečtení stojí, bude se líbit hlavně fanouškům fantasy. Zdařilá prvotina. Další díl si ráda přečtu. :)
/Za mě 3,5 hvězdičky z 5./
Zdařilá lehká fantasy kniha. Příběh je pěkný, promyšlený, jeho hlavním motivem je láska, respektive láska a nenávist. Ačkoliv je kniha obsáhlá (415 stran), člověk se nenudí, stále se něco děje. Mapa světa na začátku knihy je skvělý počin. A příběh je dobře rozčleněn do kapitol, čte se příjemně. Jen některé pasáže zbytečně opakují to, co už bylo řečeno (např. o tom, co otroci jedí nebo jak vypadají chortojové ). Všímavý čtenář si informace pamatuje a myslím, že není třeba mu je vysvětlovat vícekrát.
Úvodní Jonovo vyprávění o minulých událostech vysvětluje jeho motivy po pomstě, odhodlání i touhu po svobodě. Nicméně mě trochu rozčilovalo, že Jon v průběhu celého příběhu působí jako „nadčlověk“ – co vše přežije a dokáže, je místy až moc. A úvodní setkání hlavních dvou hrdinů působí také až příliš prvoplánově. Chortojové jsou zajímavá stvoření. Ale neškodilo by rozvinout např. jejich zrod. Zato Jonovo dlení mezi životem a smrtí je velmi působivé. Konec je romantický a nenápadně naznačuje další díl.
Celkově je to tedy rozhodně dobré počtení :-).
(SPOILER)
Po prvních 100 stranách jsem přemýšlela, jestli pokračovat dál. Bylo tam ze začátku spoustu popisných pasáží, které sice krásně vysvětlovaly příběh a pozadí, na druhou stranu to trochu působilo jako vyprávění příběhu u ohně. Možná to prostě byl můj dojem z jiných knížek, kde je čtenář většinou vržen do děje a postupně se dovídá pozadí (sice trochu chaotické, ale svižné).
Líbilo by se mi vysvětlení, proč se po celém kontinentu pořád staví taková spousta chrámů Matce Temnotě, nejde mi na mysl, že by to bylo jen tak. Spojilo se mi to se stavěním portálu na Draenoru, aby mohla projít Horda do jiného světa, taky tam původní svět skončil suchý a vykořistěný :D
Knížku jsem dočetla nakonec celou a i když styl psaní nebyl tak úplně můj šálek, obsahově to bylo pěkně plné a příběh plynul svižně :)
Skvěle napsaná kniha, kterou jsem si po pár stránkách velice oblíbila a takřka ji nedala z ruky. Ihned jsem se začetla a byla pohlcena příběhem. Celou dobu jsem byla zvědavá, co se bude dít dál a jak to skončí. Co se mi nejvíce na knize líbilo, byly popisy bojů, života v otroctví. Je vidět, že si s tím autor dal velkou práci a já mu smekám pomyslný klobouk.
Velmi děkuji Andymu Wildwoodovi, že jsem díky němu měla možnost si přečíst tuto knihu.
Obdivuju autora, že šel s kůží na trh a oslovil pár lidí s nabídkou přečtení jeho knizky. Já umím šťourat, prudit, kritizovat ale i chválit všechno co přečtu i když můj nejvyšší spisovatelský počin je maturitní slohovka. Takže k hodnocení. Na prvotinu to není špatné, ale mouchy to má. Je to taková směska Barbara Conana, Osady Havranů a Robina Hooda ( omlouvám se za tuhle divnou kombinaci ) okořeněná nádechem hrdinské gemmellovské Rigantské ságy. Ale je v tom zbytečně moc opakujících se popisů ( mnohdy až expresivního líčení ) a informaci a je to psané jazykem na můj vkus až přespříliš vzletným. Příběh jednoduchý, ale dá se říct epický. Solidní základ. Tohle chce ještě doladit a jednou z toho ta gemmellovka třeba bude.