Ve znamení kříže
Miroslav Grebeníček
Mimořádná kniha Miroslava Grebeníčka dokumentuje především průběh církevních restitucí a vývoj katolictví v naší zemi. Není náhodou, že největší náboženské revolty byly v historii spojeny právě s odporem proti církevnímu kupčení. Platí to i v současné době, kdy zejména římskokatolická církev se celkovým objemem majetku zařadila mezi nejbohatší instituce v České republice. Navíc načasování a způsob předání obrovského majetku do rukou církve její morální kredit výrazně snižuje. Získaný majetek tak sotva povede k většímu rozmachu náboženství v jeho tradičních formách. Zato dochází k posílení role církevních papalášů v české politice, ekonomice i v některých médiích. Dokonce i veřejnoprávní média se už jistou dobu chovají tak, jako by se ke katolictví v České republice nehlásila pouhá desetina, ale naprostá většina společnosti.... celý text
Literatura faktu Literatura česká Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2018 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Ve znamení kříže, 2018
více info...
Přidat komentář
Protože jsem nepoučitelný pitomec, tak jsem si knihu koupila s naivní představou, že chce-li si člověk udělat vlastní názor, tak by měl vyslechnout argumenty různých stran. Tak jsem se za trest donutila to dočíst. Neuvěřitelně nechutný spisek používající slovník kolegů soudraha G. z 50.let. Poučení? Nikdy neočekávejme od komunisty pravdivou historickou výpověď.
Fakt hodně zajímavé, spousta o Polské církvi, co se u nás neví, a hodně zajímavých informací o dnešní katolické církvi u nás. A skvělé fotky z ČTK.
tak ji mám a čtu, skvělá, pravdivá a doba ji potřebuje, jsme jinak zavaleni jen jednistrtannou propagandou. a jak se tak dívám, je i dost žádaná. Dává ucelený pohled na to, co církev jako institucem provedla, jak byla vnímána a jak je vnímána,
Autorovy další knížky
2018 | Ve znamení kříže |
2009 | Hradba vzdoru |
2001 | Prameny naděje |
1988 | Združstevňování zemědělské malovýroby v pohraničních oblastech jižní Moravy 1949-1960 |
Nemohu se ubránit dojmu, že kdyby tuto knihu nenapsal právě Grebeníček, přečetlo by si jí bez předsudků mnohem více lidí. Pokud se ovšem člověk tématem církevních restitucí začne zajímat z více nezávislých zdrojů, historických, ale i ekonomických, musí dát Grebeníčkovi za pravdu v následujícím:
nej
- to, k čemu došlo skutečně není restitucí (která znamená návrat k nějakému dřívějšímu stavu), nýbrž nově utvořeným poměrem mezi církví a státem. Církev byla skutečně již od dob Habsbursko-lotrinské dynastie a Josefa II. ve vleku státu, a přestože josefínské reformy se v polovině 19. století snažili mnozí přehodnotit, monarchie se přesto snažila mít nad sporným majetkem co největší moc. Další tahanice o majetek nastaly za první republiky a převrat v roce 1948 vše pouze dokonal. Majetek nepatřil přímo církvi, co se týče zmiňované svatovítské katedrály je to ještě komplikovanější, ta nebyla majetkem ani státu, ani katolické církve, ale metropolitní církve sv. Víta, tedy zcela jiné právnické osoby
- k odklepnutí restitucí došlo zcela nemístně v době utahování šroubů nižším a středním příjmovým skupinám obyvatel v době ekonomické krize
- několikrát je poukazováno na rozpory církevních dogmat a pravidel se současnou sobou, na to že restituce odmítla značná část obyvatel převážně ateistické země. Na to, že Čechy se odlišovaly od zbytku Evropy už v 15. století a o století předběhly německou reformaci
- Grebeníček píše bez pachuti či ironie i o věřících lidech, či osobnostech spojených s náboženstvím jako je třeba Štampach nebo Halík, cituje jejich výroky, které podobu restitucí podrobily rovněž věčné kritice. Cituje jejich autentické výroky z tisku, podobný prostor věnuje i výrokům druhé části názorového spektra. Výroky Bendy seniora u juniora, Nečase a dalších občas hranicí s nehorázností.