Říkání o víle Amálce
Václav Čtvrtek (p)
Přidat komentář
Čtvrtek myslím napísal aj oveľa lepšie detské knihy, no stále je to milé, nevtieravé čítanie pre malé víly s pár kúzelnými momentmi.
Myslím, že Amálku jsem jako dítě znala jen jako Večerníček. A knížku jsem „objevila“ až teď, díky předčítání svým dětem, které zase pro změnu neznaly Večerníček (žijeme v zahraničí – ale našly jsme ho na youtube, takže už chybu napravujeme).
Příběhy v knížce jsou téměř totožné s těmi filmovými, jemně jsou propojené i s jinými postavami ze Čtvrtkových příběhů. Říkání jsou jednoduchá, ale přitom příjemná (včetně nenásilných poučení), obrázky dokonalé, vílečka roztomilost sama, prostě knížka, kterou si jako malé dítě (i to v těle dospěláka) nemůžete nezamilovat.
Vílu Amálku jsem jako dítě neměla vůbec ráda, ale dcery ji měly rády, tak jsem jim ji opakovaně četla, až mi přestala vadit. Ale plný počet * u mě nemá.
Četla jsem dítku před spaním, také mi to nešlo často přes pusu a příběhům jsem se nestačila divit, moc jsem je nechápala, hledala jsem chvílemi děj a přišly mi nedotažené, useknuté, bez rozuzlení. Kdyby to nebylo pro děti, řekla bych, že pro příští čtení si pěkně přihnu vínka a možná je pochopím snáz. Obrázky jsou to, co dělá, dle mého názoru, knihu vcelku atraktivní, aby se znovu vydávala. Já mám jasno, znovu ji číst nebudu, prcek si ji bude muset následně přečíst sám. :-)
Veselá knížka pro děti, kterou jsem měla ráda i já a taky se mi líbila v podání stenojmenného Večerníčku.
Čteme dětem na dobrou noc. Když jsem ji četla poprvé, málem se mi z toho zlámal jazyk, teď jsme ji přečetli po třetí a už mi to tak strašné nepřijde. Každopádně dětem se příběhy líbí, ale myslím, že nebýt těch nádherných ilustrací, asi by je kniha zas tak moc nezaujala.
Na knížku jsem se moc těšila, ale zklamalo mě to. Nelogické příběhy a závěr každé pohádky nedomyšlený.
Krásná a velmi čtivá knížka, která chytne za srdce stejně, jako stejnojmenný večerníček. Další z knížek, na kterých jsem vyrostla, a které byly doslova všudy přítomné (knížka, večerníček a navíc i CD nahrávky). Vřele všem doporučuji!!
Kdybych neviděla večerníček, tak mám pocit, že bych se někde ztrácela. Jazyk je to hezký, i to samotné vyprávění. Jen mi to příjde nějaké až moc prostoduché. Neořezali to nějak pro tohle vydaní?
Přiznávám, že mě Václav Čtvrtek velmi mile překvapil, což jen svědčí o tom, nakolik mám ještě stále mezery ve vzdělání. Nečekal jsem příliš a Říkání o víle Amálce otevřel spíš kvůli nostalgii ze samotného večerníčku, než že bych automaticky předpokládal stoprocentní záruku kvality. Přitom jsem však dostal přesně to, co od pohádek vyžaduji - zvukomalebný jazyk, poetické příběhy a navíc ještě vtipné hrátky s češtinou. V tomhle ohledu smekám před autorem klobouk, jako přeborník v nových výrazech je absolutně neporazitelný.
Snad jen jedinou slabinu rozprávky mají - po dějové stránce si dělají, co chtějí, občas jdou na ruku sami sobě a ne vždy drží logika pospolu (nemluvím o logice světa, ale o logice zápletky). Naštěstí, jak jsou kratičké, tak jim tuhle nedbalou eleganci člověk klidně odpustí.
Štítky knihy
Večerníček víly, rusalky české pohádky víla Amálka
Autorovy další knížky
1981 | Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky |
2009 | Maková panenka a motýl Emanuel |
1979 | Cipísek |
2010 | Křemílek a Vochomůrka |
1984 | Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka |
Moc milá knížka.