Věčná Ambra
Kathleen Winsor
Věčná Ambra série
Slavný příběh půvabné venkovské dívky, která z nejnižší sociální vrstvy závratně vystoupí na společenském žebříčku až mezi anglickou dvorní smetánku a stane se favoritkou samotného krále Karla II. V široce komponované románové fresce ze sedmnáctého století rozvinula autorka podivuhodně barvitý, strhující děj. Do velké politiky, závažných společenských konfliktů a osudových událostí, jakými jsou válka s Holandskem, požár Londýna a morová epidemie, vstupují nesčetná dramata osobní, lidská. Autorčin pohled je přitom víc než na otevřenou scénu upřen do zákulisí, kam běžný smrtelník nevidí... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1948 , Ferdinand HolasOriginální název:
Forever Amber, 1944
více info...
Přidat komentář
Už ani nevím po kolikáté jsem tuto nádhernou knihu četla. A je to pořád stejné. Pokud si Ambru jednou zamilujete, milujete ji už napořád- i s jejími špatnými vlastnostmi. Ambra je prostě věčná.
Nelze než dát plný počet hvězdiček, je to kniha, kterou jsem napoprvé vzdala asi na 80 stránce, ne a ne se začíst... A pravda je i to, že ten začátek mi moc nešel ani napodruhé.
Ale pak... Pak jsem se prostě zamilovala. Ambru milujete, nenávidíte, odsuzujete i chápete, je vášnivá, zlomyslná, pomstychtivá i zranitelná, je taková, jací vy nejste, ale možná byste chtěli být (a možná taky že ne), je prostě svá...
Tuhle knihu jsem četla určitě dvakrát, spíš ale třikrát a nikdy mě nepřestala bavit. Je naplněná dějovými zvraty, zaplněná životem tak pestrým, že se nemáte kdy nudit, je tam všechno: láska, nenávist, vášeň, bolest, strach, intriky, smrt, zlo - je tam prostě život sám...
Lesk a bída londýnského dvora v 17. století, úplně cítím vůni pudru na paruce i zápach z ulice. Kdo čeká červenou knihovnu s dokonalými hrdiny, bude zklamaný. Kdo má rád historický román s atmosférou, přijde si na své.
Napoprvé jsem ji ani nedočetla, povedlo se to až napodruhé. Nijak moc mě nezaujala. Souhlasim s Petruse21, napsala to přesně.
Poprvé jsem knihu četla tak před 25 lety a moc se mě libila a stala se z ní moje srdcovka,pak jsem ji četla ještě tak pětkrát a pořád se mě moc a moc líbila a ted se mě hodila do výzvy a měla jsem chut si ji přečíst...a světe div se mě pořád baví,líbí a je prostě super....
Moje první kniha, kvůli které jsem v pubertě byla schopná číst celou noc... o 10 let později mě bavila úplně stejně jako tenkrát... uvidíme za pár let...
Krásný a chytlavý příběh, trochu na způsob Angeliky, ale mnohem zajímavější...
Při hodnocení téhle knížky se stavím do opozice. Vezmu to zeširoka:
Červenou knihovnu čtu, abych se pobavila, odpočinula si, zasnila se. K tomu slouží hrdinka, se kterou bych se chtěla kamarádit. Která přes veškeré nástrahy jedná tak jak bych se chtěla chovat i já, a proto jí musím fandit.
Ambra, která je tolik hloupá, nevzdělatelná a sobecká mi opravdu neimponuje.
Knížku mi doporučila kamarádka, která oplývala nadšením. A tak jsem čekala až mě děj chytne. Konec přišel dřív.
Obdivuhodné na tomto kuse je, že i po sedmdesáti letech od prvního vydání nachází tolik nadšené čtenáře. To bych nečekala.
** dávám za čtivost a chudáka hlavního trpitele.
Tuto knihu jsem četla poprvé jako ..náctiletá, tedy zhruba před 25 lety. Od té doby jsem se k ní vrátila dvakrát, a už se těším až si ji přečtu znovu... A to se mi nestává, že bych se ke knihám takto opakovaně vracela, ale Ambra je prostě moje srdcovka. Kdo má rád historické romány, určitě doporučuji.
Na můj vkus je kniha až příliš dlouhá a děj se trochu ztrácí. Příběh by byl zajímavý, ale někdy méně je možná více.
Musím dát nakonec jen tři hvězdičky, ke konci mi přišlo, že děj trošku ztrácí dech. Nejemotivnější částí knihy pro mě byla kapitola z období moru.
Tak tohle můžu. Četla jsem ji jako puberťačka a byla z ní nadšená, okamžitě jsem koupila další 2 díly a zhltla i ty. Vrátila jsem se k ní jako "starší třicetiletá puberťačka" a opět mně bavila. Teď ve "zralém věku" mně svrbí prsty, ale ještě počkám.... aby nezahálela dala jsem ji přečíst mamince - nečtenářce, protože je to prostě jistota.
P.s. :Už se nemůžu dočkat důchodu, abych se opět ponořila mezi anglickou dvorní smetánku....:-)
Za mých mladých časů to byla moje oblíbená kniha, přirovnávám např. k Angelice. Četla jsem ji několikrát.
Třeba se k ní teď v důchodě vrátím a uvidím, jak ji budu hodnotit dnes.
Tak tuto knihu jsem četla kdysi dávno a vím, že to byla jedna z prvních, u které jsem opravdu nešla spát. Zajímavě napsané - i když se na jeden a půl stránky popisovalo například průčelí domu obsypané muškáty, člověk přečetl každé slovo a nelitoval, protože opojná vůně muškátu se linula z knihy... Jo jo, povedená věcička.
Knížku jsem četla na doporučení a jsem ráda že jsem tak udělala. Bavilo mě to, i když jak je uvedeno o pár komentářů níž občas bych Ambru zabila jak si zbytečně všechno komplikovala. Kniha plná intrik, nebezpečí, lásky a dramat.
Můj první historický román a moc jsem si jej uzila,přečetla jsem za 14 dni.Nektere popisne pasáže mohly byt kratší, ale i tak stránky ubíhaly po desítkách.Hlavni hrdinka není chodící ctnost,porad jsem doufala,že se zmeni v pravou noblesni damu,bohužel nikoliv.Cilevedoma,sobecka a sebestredna mrcha..
Tak tenhle kýč nikdy nedočtu a opravdu to není pro mne.Kdybych mohla, změním název na "Ambra na zabití" - přestože je autorka jistě znalá historie, omlouvám se jí a všem příznivcům podobných šíleností.
Štítky knihy
Anglie láska mor zfilmováno 17. století anglická literatura intriky Stuartovci Karel II., 1630-1685, anglický král historické romanceAutorovy další knížky
| 2006 |  Věčná Ambra 1 |
| 1992 |  Poutníci |
| 1991 |  Robert a Arabella |
| 1969 | Večná Ambra 2 |
| 1974 |  Pútnici 2. diel |
Věčná Ambra se mi moc líbila. Všechny tři díly. Je to sice taková typická červená knihovna, ale je to hezké.Taková anglická Angelika. Člověk občas potřebuje i takovéto knihy. Já jim říkám pohádky pro dospělé ženy. Je to takové příjemné, chvilkové odpoutání se od reality všedních dní.