Věčná dobrodružství kapitána Školky
Robert Fulghum

Knihu Fulghumových úvah a vyprávění stačila krátce před svou smrtí sestavit autorova dvorní redaktorka Eva Slámová. Zadání pro výbor z autorových krátkých textů znělo takto: má to být knížka speciálně pro českého čtenáře a jeho českou mentalitu (v této podobě v angličtině nevyjde). Hned první text tedy pojednává o tom, jak slavný spisovatel čůrá komusi na plot. Fulghum se věnuje svým obvyklým tematickým okruhům, zejména pozorování svých bližních (zvlášť ho zajímají děti a jejich rodiče) i sebe sama, a filosofickým důsledkům běžných, každodenních činností (třeba praní prádla a čištění zubů). Fulghumův živočichopis v krystalické podobě.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2011 , ArgoOriginální název:
The Ongoing Adventures of Captain Kindergarten, 2009
více info...
Přidat komentář

Krásná kniha:) Má 1. od Fulghuma. :) (a ne rozhodně poslední...) Fotka na zadním přebalu knihy, je důkaz proč Roberta miluji...


Věčná dobrodružství jsou skutečně jiná, jak už tu bylo řečeno ..... Kniha je vtipná zvláštním kouzelným způsobem, není obecně určená k pobavení. Pokud ovšem máte rádi Fulghuma a chcete ho poznat jako člověka, který žije stejně jako my všichni a dělá stejné chyby jako my, tak hurá do knihkupectví :-) Kniha mi maličko připomíná Deník Bridget Jones, jen maličko. Fulghum přistupuje k trapasům s nadhledem, pro něj není důležité, že udělal trapas na veřejnosti nebo že se cítí trapně sám před sebou, řeší jen to, jak se s tím vyrovná a hlavně sám sobě se směje nebo ocení to co díky tomu o lidech zjistí. Jako například, když Vás někdo přistihne čůrat na svůj plot co Vám na to ten člověk řekne? Nebo co když Vám dojde na WC toaletní papír a nejsou po ruce ani papírové kapesníčky budete se sami sobě umět smát? Knihu čtu po jednotlivých kapitolách ráno u kávy a někdy se směju a pokaždé si říkám, že je bezva, že i někdo tak úžasný jako Fulghum je jen člověk jako my .....Podle mě úžasná kniha!!!

Je jiný, ale je to Fulghum a já ho mám ráda! Jeho povídky mě uvádí do zvláštní pohody s potutelným úsměvem na rtech.


Tohle už není ten Fulghum co býval. Tyhle texty už nejsou vtipné, ale pouze hodně sentimentální. Nemám mu to za zlé, jen už to prostě není ono.
Bylo fajn si zase od něj něco přečíst. Když čtete všechny ty jeho zábavné historky a zajímavé ( a někdy pěkně ztřeštěné :-) ), úvahy, tak máte pocit, jako kdyby vám před chvilkou zavolal nejlepší přítel a řekl "Hádej, co je zase nového, přijď na kafe a já ti to všechno povím."
Moc příjemný zážitek. :)