Věčně zpívají lesy
Trygve Gulbranssen
Věčně zpívají lesy série
< 1. díl >
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány
Bude vydáno: 2025 , i527.netOriginální název:
Og bakom synger skogene, 1933
více info...
Přidat komentář
Skandinávii miluji, takže jsem si tuto knihu dlouho šetřila v knihovně. Hezké počtení, které ve mě ovšem nezanechalo nijak hluboký dojem. Text už je trochu zastaralejší, osudy hlavních hrdinů lze předvídat dopředu a drsné i majestátní severské krajiny tam není tolik, v kolik jsem doufala. Přečtení dalších dílů mě neláká.
Těšila jsem se na výpravy za medvědem, popisy lovu a lesa, ale nakonec jsem dostala něco jiného. Život na statku se mi taky líbil, kniha je sice "ze staré školy" ale má svoje kouzlo. Hezký styl psaní, příběh zajímavý...hned jsem utíkala pro další dva díly. Nemám, co bych vytkla. Moc povedené dílo.
Knížka mě bavila hlavně ke konci. To jsem pak četla jedním dechem. Pro mě osobně je ale trošku nevyrovnaná a nevím proč jsem čekala mnohem víc líčení přírody.
Už druhý krát som očarená. Prečo? Túto knihu som mala prečítanú minulý rok. A teraz som sa k nej opäť vrátila :-)
Hlavný dôvod bol ten, že sa mi podarilo dostať k pokračovaniu, t.j. k celej trilógii, čo je skvelé. To kúzlo prírody a človeka, ich vzťah - spolunažívanie, boj, zmierenie. K tomu pohanské zvyky, povery.... Obraz drsnej severskej krajiny a ľudí žijúcich v týchto ťažkých podmienkach. Príbeh si ma podmanil.
Vcelku pěkné vyprávění, které mě ale ne úplně oslovilo tak, jak jsem si přála. Drsná krajina, počasí a rodinné zvyky jsou autorem krásně vykreslené, postavy mě však nijak nezaujaly a já si k nim přes veškerou snahu nedokázala (nebo taky nestihla) najít cestu. Čtení pro mě nebylo nějak extra poutavé, přelévá se přes občas až nudné myšlenky a úvahy, a spousta míst je zbytečně natažených. Nějak si nedovedu představit čím dalším a hlavně novým by mě zaujal druhý, natož třetí díl, takže prozatím se spokojím s dílem prvním.
Koukám, že mi tady zmizel můj komentář, tak ho vkládám ještě jednou.
Když mi bylo asi 13, tak mi ji půjčila babička k přečtení, co na ni budu říkat. Opravdu jen půjčila - byl to její poklad, byla ve slovenštině a vždy si ji četla na Vánoce nebo v zimě za mrazivých zasněžených nocích. Já, byť už v pubertě, jsem k ní přistupovala téměř s úctou a bázní. Četla jsem ji tehdy taky v zimě a měla pro mě neskutečné kouzlo. Moc si ji už dnes nepamatuji, ale cítila jsem z ní opravdovost života, vážnost, i krutost. A ta příroda, jak jsem si ji představila...
Už je to nějaký pátek, co jsem četla celou trilogii, a přesto ji mám pořád v hlavě, patří k těm, které naplňují mysl i srdce (duši?), prostě celého člověka. Velký Příběh - s velkým V a velkým P.
Tuhle trilogii si pamatuji z dětství - v rádiu jsme ji poslouchali s mým otcem na pokračování. Utkvěla mi úžasná atmosféra vyprávění o severské přírodě i o starém a mladém Dagovi...po létech jsem knížky vylovila z knihovny. Skutečně to je jiná než současná skandinávská literatura, ale je to četba o starých časech, o klidu a jiném životním stylu i o jiných životních hodnotách. Je to četba ke krbu a pod peřinu, na kterou si člověk musí udělat čas a náladu...
Bohužel se občas stane, že vás láká nějaká knížka, seženete ji za hubičku v Levných knihách, ale nakonec přijde zklamání. Nedokázala jsem ten příběh nějak uchopit, sloh mi přišel taky hůře čitelný. Bohužel odkládám po 50 stránce.... snad si k ní časem najdu cestu, aspoň na den nepřečtených knih.
Moc jsem se na tuto všemi vychvalovanou trilogii těšila, ale po přečtení první knihy jsem trochu rozpačitá. Líbí se mi líčení doby i míst, do nichž je děj zasažen (ať je jakkoli zdlouhavé), ale Dagovy úvahy o pomstě nebo penězích, stejně jako vleklé rozebírání Adelheidiných trablů s láskou, mi občas přišly až únavné. Nicméně už jsem se pustila do druhého dílu a věřím, že do sebe vše krásně zapadne a mé hodnocení půjde nahoru.
Jedna z knih, která vás do sebe vtáhne a není šance uniknout. Román je zasazen do přelomu 18. a 19. století, takže vás nevtíravě seznamuje i s reáliemi té doby, určitým kontrastem mezi městským a venkovským životem - ale především je nadčasovou psychologickou studií postav. Časy se mění, ale charaktery lidí zkrátka nikoliv ;).
Líčení drsné norské přírody má pro mě ještě osobnější význam, připomíná mi těch pár let, co jsem měla možnost v této krásné zemi prožít; ta nostalgie je velká :). Pokud máte chuť přenést se na chvíli na sever, mezi tiše zpívající norské lázy - neotálejte se čtením této skvělé trilogie!
Četla jsem v červencu 2007. Podle mých poznámek:
Příběh svérázného Daga, pro kterého je vším rod. V jeho zájmu se mu vším stávají i peníze, ale časem poznává, že vlastnictví peněz nepřispívá ke štěstí, spíš naopak.
Hezké, blízké, romanticko-realistické.
Citát:
"Peníze vládnou světu a lidem, vládnou jak chuďasům, kterým se jich nedostává, tak boháčům, kteří udělali ze sebe jejich otroky."
Severská trilogie z drsného života, moc se mi líbila i její pokračování...
Tak ako je nórska príroda dychberúca a zároveň až smreľne chladná a mrazivá, aj príbeh z tohto prostredia je podobný..... Dúfam, že sa časom dostanem aj k pokračovaniu a prečítam si celú trilógiu. Príbeh je úžasný, povrch ľadovo chladný, ale pod povrchom to je zmes horúcich citov, vášní ... Silné postavy, opisy prekrásnej prírody, osudy ľudí. Naozaj úžasná kniha.
Moje srdeční záležitost. Přečetla jsem ji už několikrát a určitě si ji ještě párkrát přečtu, protože myslím, že pro každou generaci má trochu jiné poselství. Adelheid je asi moje knižní alter ego - nikdy jsem s žádnou postavou tolik nesoucítila, nechápala každou její myšlenku a pocit. Opravdu věrohodně napsané. Oba Dagové jsou také velmi silné, dobře vylíčené postavy.
Stejně jako samali se k těmto knížkám vracím vždy o Vánocích, v té atmosféře je jejich kouzlo ještě zesíleno.
Vždycky mě pobouří, když vidím, že jsou jich plné antikvariáty - proč se tolik lidí zbavuje takového pokladu nebo kolem něj chodí bez povšimnutí? Vždycky tedy knížky trochu povytáhnu, abych na ně upozornila :D.
Nečetla se úplně sama, ale osudy lidí z Medvědího dolu a jejich příroda mně nutily číst dál. Jsem zvědavá na pokračování.
Pamatuji si, že jsme měli celou trilogii doma, i to, jak se o ní pozitivně vyjadřoval tatínek (velký čtenář), když ji doporučoval mamince. Pamatuji si, že se jim oběma moc líbila. Mé čtenářské cesty mne však jako dítě a pak i jako dospělého vedly jinudy.
Teď, když jsem na knížku narazil v knihovně, řekl jsem si, že ji zkusím. Měl jsem k ní pohříchu nedůvěru: nebude to suše napsaná „pomalá“ kniha, nebude to tak trochu červená knihovna? Jsem mile překvapen. Z knihy sice dýchá starosvětská atmosféra. Ale příjemně. Čtivě. Popisy norské přírody. Silní hrdinové. Skutečně hezké čtení.
Bylo to oddechový čtení. Místama se mi líbilo, místama ne. Ale celkově bych řekla, že je kniha pěkná.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Věčně zpívají lesy |
| 1991 | Věčně zpívají lesy / Vane vítr z hor / Není jiné cesty |
| 2001 | Není jiné cesty |
| 2016 | Vane vítr z hor |
| 1970 | Vane vítr z hor / Není jiné cesty |
Skandinávie, to byl vždycky můj sen. Letos jsem si ho splnila a navštívila jsem Norsko. Naše výborná průvodkyně nám po celou dobu cestování poutavě vyprávěla o všem, co se Norska týká. Také tuto knihu doporučila. Při čtení jsem si tu krásnou přírodu oživila, ta údolí, říčky a řeky, lesy, samoty. Nádhera.
A samozřejmě jsem si všechny tři díly pořídila do své knihovničky.