Není jiné cesty

03.05.2018

Nadšenie. Radosť. A zároveň smútok z konca. Táto sága si ma získala. Dúfam, že sa k nej časom vrátim. Odporúčam.

08.02.2018

Zatímco první dvě knihy se mi velmi líbily, ale wau efekt se bůhvíproč nedostavil, třetí díl mě úplně dostal, a to od úvodního příběhu Michala Dřevorubce až po úplný konec. Osudy obou Dagů, Adelheid a celé rodiny se mi vryly pod kůži a určitě se k celé trilogii ještě vrátím.

06.07.2017

Četla jsem v červenci 2007. Podle mých poznámek:
Třetí díl rodové sáy. Hezkly se čte, romantické, i realistické. O tvrdém životě a tvrdých lidech, o hledání místa v životě a ve vztazích.
Citát:
"Sám život naši pýchu rozbíjí. A my životu nejlíp porozumíme, až naše pýcha bude rozbita."

13.04.2017

Závěr knihy je ilustrací autorovy myšlenky, jak nebezpečné jsou pro charakter člověka peníze a jak je potřebné pro plnohodnotný a radostný život najít cestu ke svému srdci, která se v knize opakovaně objevuje („Není jiné cesty než cesty k vlastnímu srdci.“). Na můj vkus však příliš doslovnou ilustrací...
Zato úplný začátek patří k nejlépe napsaným pasážím celé trilogie: Starý Michal dřevorubec hledá spočinutí po životě plném lopotné dřiny a nejrůznějších útrap (ostatně životním výzvám, pokud ne existenčním, tak těm, které vyplývají z jejich vlastního „srdce“, musí čelit stále znovu a znovu všichni hrdinové trilogie). Michal se vrací do krajiny svého mládí, trochu s obavami a úzkostí, jak bude přijat. A ke svému údivu nalézá zasloužený klid. Všechny ty noční zvuky, ty vůně stáje, ta libá představa, že se zítra umyje, to vše mu při jeho usínání přináší pocit laskavého smíření se vším, co prožil, se vším, co přichází. A smrt a umírání jsou v tomhle až mýtotvorném pojetí také jakýmsi jeho návratem do minulosti, návratem ke klidu.

09.04.2017

Pro mě byla první menší polovina knihy ztrátou času. Četlo se mi to pomalu. Ale pak se to rozjelo a byl to fantastický román. Proto šla jedna hvězda v hodnocení dolů za ten začátek.

04.01.2017

Když mi bylo asi 13, tak mi ji půjčila babička k přečtení, co na ni budu říkat. Opravdu jen půjčila - byl to její poklad, byla ve slovenštině a vždy si ji četla na Vánoce nebo v zimě za mrazivých zasněžených nocích. Já, byť už v pubertě, jsem k ní přistupovala téměř s úctou a bázní. Četla jsem ji tehdy taky v zimě a měla pro mě neskutečné kouzlo. Moc si ji už dnes nepamatuji, ale cítila jsem z ní opravdovost života, vážnost, i krutost. A ta příroda, jak jsem si ji představila...

Byla to kniha mého mládí.Má za 1, stejně jako Heidi. děvčátko z hor

24.07.2016

Jsem nadšená. Takovou knihu jsem hledala už dlouho. Krásná atmosféra, zajímavý a promyšlený příběh. Pro mě to je jedna z těch knih, ke kterým se určitě ještě vrátím.

03.11.2015

Poslední díl hodnotím podobně jako druhý. Dlouhé málomluvné pasáže, které spíše uspávaly a ubíraly na atmosféře dusivého severu...

11.12.2014

Není jiné cesty.. než milovat tuhle ságu..

27.05.2014

V závěrečné části trilogie se T. Gulbranssenovi podařilo konečně to, co mi chybělo v předchozích dílech, perfektní načrtnutí vztahů mezi hlavními postavami, především mezi mladým Dagem a jeho manželkou Adelheid, pro změnu ale zase ubral na ději. „Není jiné cesty“ obsahuje několik napínavých dílčích epizod, ale jako celek trpí na spoustu hluchých míst. Nejsilnější stránkou knihy je morální rovina – pomoc bohatých chudým.

Podtrženo, sečteno, jak si na tom stojí v mém hodnocení celá sága?

Věčně zpívají lesy = 3 hvězdy
Vane vítr z hor = 4 hvězdy
Není jiné cesty = 3 hvězdy
Všechny tři díly dohromady = 3,5 hvězdy

20.11.2011

I třetí a poslední díl ságy beru jako autorovo mistrovské dílo, nejen pro perfektní vykreslení charakterů různých postav a postaviček, ale hlavně pro vykreslení světa, nám, středoevropanům, cizího a neznámého. A přesto hluboce citového a vnímavého, což tady platí nejen pro přírodu, ale i pro lidi, kteří možná nedokážou projevovat vždycky své city, ale umí pochopit druhého člověka a jejich rodová soudržnost je jedním ze základů jejich přežití.