Večne spievajú lesy

16.05.2014

Trygve Gulbranssen umí čtenáři mistrně přiblížit norskou přírodu, ovšem to samé nelze říci o jeho popisu lidí a vztahů mezi nimi. Věčně zpívají lesy jsou plné plastických postav, do nichž jsem během četby nedokázal proniknout. Kniha se čte jinak dobře, dokonce obsahuje pasáže, pro které ji nechcete odložit, ale celkově klouže po povrchu. Do toho se snad v každé třetí kapitole odehrávají Vánoce. Autor chtěl nejspíš znázornit tok času, jenže opakuje neustále jednu roční událost a neprokládá téměř žádné jiné, člověk má pak dojem, že na Medvědím Dole slaví narození Krista každý týden. Pouštím se do druhého dílu, snad bude kvalitnější.

08.11.2012

Nějak mě to nechytlo. Už od začátku jsem měl problém s prostředím, které autor popisuje drsně, a nijak romanticky, avšak s jakýmsi despektem vůči lidem, a naopak obdivem k tupé síle po krvi lačnícího medvěda. Posléze mi to začalo vadit stále více - autor sice hezky popisuje divokou přírodu, divokost přírody a krev a roztrhané ovce a tak, ale lidské postavy má neskutečně černobílé. Tam, kde Ramuz nebo Henri Bosco dvěma krátkými větami naznačí o postavě její hlubokost a psychologii, tam Gulbranssen používá jen vnější berličky ("stékaly mu sliny po vousech", "měl vypoulené oči"). Vše v knize je zkrátka pojato z vnějšího, někdy by člověk řekl povrchního pohledu, takže osudy těch lidí jsou mi ukradené. Nehledě na to, že v knize snad není jediná sympatická postava (možná ano, ale ta zemře hned v úvodu knihy) a že celkový rozptyl rodové ságy se nesoustředí třeba na jednu postavu a jednu okolnost, aby udržel pozornost (jako třeba zde zmínění "Bornové a Nedobylové"). Z prostředí lesů a divoké přírody vážně jsou i lepší knihy, tohle mi přišlo jako nezáživný a nevtahující průměr.

19.06.2012

Musím povedať, že táto knižka je a asi aj navždy zostane mojou srdcovou záležitosťou. Svedčí o tom aj fakt, že som ju prečítal už presne sedemkrát - po prvý raz som ju skutočne dočítal, keď som mal desať, ale úplne som ju pochopil až o pár rôčkov neskôr a doteraz neľutujem, takýmto knižkám vravím "nesmrteľné klenoty", i keď z čiste literárneho hľadiska musím najviac vyzdvihnúť diel prvý, pre tú úžasnä spätosť človeka a prírody... ako rád by som práve v tomto období chcel žiť...druhá časť mi naopak prišla nesmierne emočne silná, že to možno bolo až na škodu veci... a tretí diel nás priblíži k drsnej realite života i vzájomných krehkých ľudských vzťahov... ako celok však kniha predstavuje absolútny vrchol nórskej literatúry... Hodnotenie myslím viac ako zaslúžené....

21.05.2012

S určitosťou viem, že táto trilógia sa mi nikdy nezunuje. Naozaj krásne čítanie, ktoré spĺňa všetky atribúty dobrej knihy.
Klasika s neopakovateľnou atmosférou života v drsných podmienkach severského vidieka so všetkým, čo k tomu patrí.. Čítala som viackrát a určite ešte veľakrát budem..

22.04.2012

"Ať člověk zápolí se sebou sebevíc, přece v něm zůstávají temné hlubiny, až z nich jde strach."

Velmi pěkně rozebrané téma touhy po moci a pomstě, postupně se měnící v uvědomění, že to neplodí nic dobrého a je třeba vlastností "lidských" - přívětivosti, naslouchání druhým a nezištného pomáhání. Také mě zaujala myšlenka, jak chudí lidé musí žít často v názorové nesvobodě, aby vůbec přežili. Kdo nezastává názor svého pána, ten ho brzo ztratí. A to vlastně platí i v dnešní kmotrovské společnosti.

Prvú časť trilógie som čítala na chate na Kysuciach, krásna zhoda náhod. Je to nádherná kniha, postavy perfektne vykreslené, druhá časť smutná a s poslednou vetou tretej úplne súhlasím "Niet inej cesty... okrem Krista."

18.10.2011

Nijak extra zajímavá rodinná sága. V některých momentech je děj poutavý, ale jinak musím ohodnotit průměrně.

31.08.2011

Klasická rodová sága. Kolik takových příběhů literatura zná? Já mám tedy radši ty malé české "Borny a Nedobyly".....

16.02.2011

Tahle knížka se mi dostala do ruky před lety, když jsem chtěla studovat skandinávské jazyky na univerzitě. A tak jsem četla všechno skandinávské, co bylo tehdy k mání. Nečekala jsem nic a dostala jsem hodně. Úchvatné, ÚCHVATNÉ!!!