Vejce a já
Betty MacDonald
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1995 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Knížka zahřeje, pohladí na duši, povznese nad běžné problémy a pokaždé, když v tichosti domova sakrujete nad tím svým klukem/chlapem/mužem přesvědčí vás o tom, že není nejhůř, protože jste ještě nechovaly slepice :) Krásně napsané, realistické, čtivé
Ta kniha se čte sama, příroda ožívá a hodnotí Betty v jejím pachtění; jste vhozeni do jejího nitra a je to - ne hořkosladké - spíš hořkovtipné. K téhle knize se vždycky ráda vrátím.
Je to neuvěřitelné, ale mně se tenhle literární klenot prostě nelíbil. Dočetla jsem to jen silou vůle, knihu Co život dal a vzal jsem vzdala po pár stránkách.
Pokud hledáte knihu na dovolenou k moři, která by vám měla vyplnit čas mezi snídaní a obědem, je to rozhodně správná volba. Nic zásadní mi do života nepřinesla, ale místy jsem se i pobavila a řemeslně velmi dobře zvládnuté. Proto 4 hvězdy
Tohle se dá čís několikrát a vždy se pobavíte. V naší rodině si tuhle knihu vezme do ruky čas od času každý
Člověk musí být asi v určitém věku, aby ho kniha oslovila. Knihu jsem poprvé začala číst když mi bylo 22, a po pár stránkách jsem ji odložila, a říkala si, jak tohle někdo může číst. Je to pár dní, co jsem ji začala číst znovu, překonala obavy, že jí zase odložím, a jen si namlouvám, že mě něco takového bude bavit, a po pár stránkách jsem se poprvé usmála, :-) hi hihi, a najednou ani nevím jak jsem byla začtená, do krásného vyprávění paní Betty, při cestě do práce v MHD jsem se chechtala, cítila vůni lesa, spáleniště, ostružin, a jindy zase zabijačky, a slepičinců.. Výborné čtení, oddychovka, zasmála jsem se, a kdo má alespoň nějakou fantazii, a představí si Betty jak prchá před medvědem, tak se jistě bude chcechtat taky. Každopádně, bych řekla, že více osloví ženy, které už za sebou něco mají , než-li mladé teenegerky, které o životě ještě moc nevědí. :) Přečetla jsem ji jedním dechem, a věřím, že se k ní nejednou vrátím. Doporučuji .
Chvilku mi trvalo než jsem se do ní začetla, ale pak jsem se nemohla odtrhnout. Výborná kniha, která posílá dobrou náladu.
Ironie a sebeironie přesně v té podobě a míře, která je mi vždycky sympatická! Kniha mě velmi mile překvapila: téma a prostředí zajímavé (aspoň pro mě), humor mi sednul (narozdíl od jiných uživatelů, jak tak koukám na hodnocení a komentáře...), postavy svérázné a neobvyklé, jazykově zajímavý překlad. Nenudila jsem se ani chvilku!
Moje nejmilejší-četla jsem již několikrát,vždy ve vypjatých situacích-krásné a milé čtení..
Tak dobré a zároveň kvalitní čtení! Knihu jsem četla snad již pětkrát a stále mne baví. Dobrá zábava na dovolenou, ale i pro stresové chvíle, které dokáže zmírnit.
Kniha mě zaujala a taky pobavila. Určitě správné čtení na uklidnění před spaním. Příběh o oddané manželce, schopné hospodyni, ale zároveň inteligentní ženě. Betty se sice snažila udělat pro manželovo štěstí cokoliv a dle mého se s tím po dlouhý čas vyrovnávala skvěle, ale i jí došlo, že JEHO štěstí nemusí být nutně JEJÍ štěstí.
Od autorky jsem četla ještě i co Život dal a vzal, však Vejce a já je lepší.
Vhodné číst, když se člověk potřebuje uklidnit či odreagovat.
Už dříve jsem četla Co život dal a vzal a slyšela jsem, že Vejce a já je nejlepší. Buď jsem neměla správnou náladu nebo mě opustil smysl pro humor, ale Co život dal a vzal mi přijde zajímavější.
Ze začátku se Vejce tváří jako neutuchající fňukání nad tím, jak se vzdělaná městská dívka ocitla v Balíkově a všechno tam bylo špatně včetně práce, sousedů a manžela. Zhruba ve čtvrtině se to však zlomí a Bettino vyprávění je vcelku optimistické. Najednou zvládá i péči o dítě, výlety a návštěvy sousedů.
Na nikom nenechá nit suchou, včetně sebe, a tak můžeme škodolibě číst o tom, jak je Betty nešikovná, její manžel nechápavý, sousedé hloupí nebo líní a Indiáni tvoří skupinu místních nepřizpůsobivých. Škodolibou radost nad cizím "neštěstím" (nic vážného se tam nestalo, takže o neštěstí nejde mluvit, navíc slepičí byznys nevzdali) jsem nepociťovala, spíš mi bylo Betty líto.
Kniha pro mě byla oddechovým zábavným čtením, kdy jsem si uvědomila, že ne vše, co se kdy stane lze ovlivnit. Užasla jsem nad tím, co byla Betty ochotna vytrpět pro svého manžela, pro jeho štěstí. Zároveň mi však tento názor připadal dosti zastaralý. Pocit emancipovanosti jsem při čtení rozhodně neměla. Přesto je pro mě kniha srdeční záležitostí.
Kniha mě trochu zklamala, až tak moc jsem se během jejího čtení nepobavila, spíš jsem žasla, co všechno je hlavní hrdinka schopna snést pro splnění snu svého muže. Opustit "civilizaci" a veškeré její vymoženosti jako je především tekoucí teplá voda a splachovací záchod v místnosti, to je obdivuhodné :-) Ale jinak příjemný náhled na život na slepičí farmě.
protože jsem na knihu slyšela jen chvalozpěv, tak jsem byla poměrně zklamaná. Neřekla bych, že sršela humorem a vtipem, ale jako náhled do života na slepičí farmě, v téměř lidskou rukou nedotčené části Ameriky, byla poměrně čtivá.
Mám zatím rozečteno, ale fascinuje mě, jak je ta kniha ve své podstatě současná. Jakékoliv "přesazení" do neznámého prostředí s sebou nese trochu nepochopení, pobavené sledování svého okolí, a jsem ráda, že někteří lidé mají dar, aby tato pozorování humorně sepsali. Oblíbené pasáže o jídle, místní farmáři jakoby svým nedostatkem rozhledu a vkusu z oka vypadli nechvalně proslulým uživatelkám Mimibazaru. Kontrast muže, který "plul s napjatými plachtami naprosto nedotčený jakýmikoli potížemi". A vůbec, zatím dobrý.
Štítky knihy
humor zfilmováno venkov autobiografické prvky pro dívky farmáři vejce dívčí romány
Autorovy další knížky
2004 | Vejce a já |
2010 | Paní Láryfáry |
1987 | Co život dal a vzal |
1993 | Čáry paní Láryfáry |
2008 | Morová rána |
Přečetla jsem si jí na doporučení,že je to výborná kniha,vtipná atakdále..... uznávám že hlavně popisování domáctnosti Kettlových mě bavila,ale celou knížku jsem tak nějak počítala stránky do konce,což nikdy neznačí nic dobrého, jednoduše řečeno mě kniha moc nebavila a byla jsem zklamaná.....