Vejce a já
Betty MacDonald
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce. Autorka i její rodina si zažila období slávy, pozornosti médií a zančně si polepšila finančně.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1994 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Kniha mě pobavila, někde jsem se zasmála (většinou), někde zhrozila, kolik práce tehdejší život obnášel... Když vám šéfuje slepice (vlastně jakékoli zvíře), je to prostě pech...
Asi neumím úplně zcela ocenit toto dílo. Každý o této knize neustále mluvil, samozřejmě hlavně ženy a starší ročníky, nedalo mi to a přečetla jsem si ji taky..
Určitě je to zajímavé z pohledu autobiografického, Betty si takový život opravdu prožila, ale pro mě některé pasáže zdlouhavé a vlastně stále na jedno téma slepice-kuřata-vejce! Ano, o této epoše svého života se rozhodla Betty psát, a to právě proto, že si takový život a tak těžké začátky prostě pamatovat budete, možná i přes klepajícího Alzheimera, ale mě to opravdu neoslovilo. A už vůbec představa, že bych toto dobrovolně podstoupila..na druhou stranu velký obdiv, že takový život zvládla, mně by z toho asi šiblo. :-)
Zvláštní kniha...na jednu stranu si hlavní postavu (autorku) oblíbíte, ale na tu druhou se zase modlíte ať už kniha skončí. Trvalo mi dlouho než jsem se začetla, chvílemi mi bylo i protivné, jak autorka až přehnaně kritizuje určité věci. Celkově však byla kniha zajímavá a určitě si přečtu další díly, abych zjistila, jak se autorka se svým životem nakonec poprala.
U této knihy jsem se opravdu pobavil, zasmál, uvolnil... zbývá mi přečíst ještě dvě kapitoly, které si asi střihnu až za týden - jinak bych se do té knihy začetl znovu od začátku. A netvrdím, že na to nedojde...
Pro každého, kdo potřebuje vypnout, číst naprosto nenáročnou literaturu, nijak nepřemýšlet nad dějem nebo nějakými filozofickými myšlenkami, je Vejce a já jako stvořené. Měla jsem před sebou státnice, byla uprostřed povinné četby a psaní bakalářky a tohle pro mě bylo naprosté vysvobození, díky kterému jsem mohla vždycky alespoň na chvíli přes den vypnout. V tomhle směru je kniha opravdu dokonalá. Žádný převratný děj, zápletka, jen vyprávění o životě na farmě, vtipné historky z každodenní rutiny, úžasně ironický smysl pro humor autorky, který mi je velmi blízký... tím vším si mě kniha získala. Určitě po ní v budoucnu ještě párkrát sáhnu. Doporučuju každému, kdo si potřebuje odpočinout od velké literatury i svého vlastního života :)
Tuhle knihu jsem nevím proč poprvé přečetla až teď, před třicátým rokem a udělala jsem asi dobře, protože mě naprosto dostala. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. S jakou lehkostí a nadhledem Betty píše o neuvěřitelné dřině, neuvěřitelných situcích, starostech, rázovitých sousedech atd. je neuvěřitelné. Kniha na mne udělala dojem, působila na mě antidepresivně, když o tom přemýšlím, tak bych si teď znovu potřebovala přečíst :-) Má čestné místo v mé knihovně spolu s mými nejoblíbenějšími.
Cetla jsem jako holka a pamatuju si, ze me to moc nebavilo....asi jsem musela dorust a ziskat nejake vlastni zkusenosti, abych mela s cim srovnavat a aby mi nektere situace prisly velice povedome :-)
Můj šálek kávy to nebyl, mělo to být pohodové, oddychové čtení, ale já jsem se tím dost prokousávala. Zase ale obdivuju autorčin styl, vyprávění v jedné osobě a asi to bylo i vtipné, ale ne pro mě. Někdy mi ty scény i vtipy přišly až moc "na sílu"
Tahle knížka je absolutní ženská klasika pro chvíle, kdy člověk potřebuje pohlazení po duši. Příjemná, laskavá, i horší chvíle zpodobňuje bez nenávisti a zloby, dovede si za každou cenu udržet elegantní nadhled. Když jsem četla v jednom rozhovoru, jaký byl manžel autorky ve skutečnosti tyran a násilník, tak jsem žasla, jak i přes to, o něm autorka hovořila vcelku mile a bez většího hněvu. Málokdo by si asi zachoval tolik noblesy jako ona. K téhle knížce se člověk rád vrací, protože nikdy nezklame.
Takové to oddychové čtení. Sem tam jsem se pousmála nad životem autorky, a nad tím, jak nevyzpytatelný život může být :)
knížku jsem poprvé četla před 38 lety,kdy mi ji šoupla kamarádka ,abych si po porodu v nemocnici něco přečetla.Smála jsem se tak,že mi málem praskly stehy.Od té doby jsem ji četla několikrát a stále mně baví,je to jedna z mých nejoblíbenějších knih
humorný příběh. Autorka s humorem a nadsázkou popisuje svůj život na slepičí farmě. Ráda se k této knize vracím.
Knihu jsem si přečetla kvůli knižní výzvě. Jelikož je to oblíbená kniha me mamky. Kniha to byla odpočinková,ale rozhodně jsem četla již lepší knihy. :-)
Kniha pojednává o životě na farmě. Popisuje nám, jak je život na farmě náročný. Čekala jsem, že bude čtivější.
Vrátila jsem se k ní po letech, když jsem si chtěla dpočinout mezi náročnějšími knihami. Běžně humorné knihy nevyhledávám, ale Vejce mě prostě baví. Sebeironie, podivné existence, cynický nadhled, obyčejně neobyčejný život, který se může přihodit každému a... slepice. Všude!
Štítky knihy
humor pro ženy zfilmováno venkov autobiografické prvky farmáři vejce
Autorovy další knížky
2004 | Vejce a já |
2010 | Paní Láryfáry |
1987 | Co život dal a vzal |
1993 | Čáry paní Láryfáry |
2008 | Morová rána |
Většina knih, ale i filmů ověnčených různými cenami, jsou takové ty tragické, smutné, poukazující na špatné lidské vlastnosti, temná období. No já to mám naopak. Podle mě je nejtěžší napsat knihu nebo scénář plný laskavého a inteligentního humoru, který následně ocení celé generace. Betty McDonaldová tohle umí na jedničku. A i přesto, že měla na farmě těžký život, mizerného manžela (doporučuji přečíst si knihu Hodně smíchu a pár slz), ona o tom dokáže vyprávět s humorem a nadsázkou. Nelze než ji obdivovat.