Vejce a já
Betty MacDonald
1. vydání. Humorný román, kde autorka líčí své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova. Začátky jsou všelijaké, vždyť městskému způsobu života uvyklá Betty se najednou octne v místně, kde lišky dávají dobrou noc, a musí spoléhat jen na sebe a svého muže... V úpravě a obálce Vojtěcha Kubašty s použitím snímku ze stejnojmenného filmu.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1947 , Vladimír ŽikešOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Knížka napsána geniálním způsobem. Ovšem děj lze jen těžce převyprávět, ztratí tak veškeré své kouzlo.
Originální, vtipná, odpočinková knížka, už chápu, když o této knížce všichni mluvili jako o klasice, opravdu by si měl přečíst každý, nebo alespoň každá žena :-)
Výborné,i když nemám ani zahrádku,natož farmu-ta kniha nemá chybu.Optimistická,veselá,bere život s nadhledem a i vlastní nezdary popisuje nakažlivě vtipně.
Skvělá knížka! Musím říct, že jsem si Betty a styl jejího vyprávění naprosto zamilovala. Pohodová, nenáročná knížka, u které člověk může prostě jen vypnout, popíjet čaj a radovat se z toho, že strasti v podobě krmení kuřat, na něj druhý den ráno nečekají.
Vejce a já? Miluji tuhle knížku, Betty dokáže vše napsat s takovým humorem o jakém se vám ani nesnilo. Skvělé čtení na špatnou náladu, ale pozor! Záleží na překladu!
Knížka, ke které se vracím a vracet budu. Vždy jednou za čas mám chuť si přečíst ,,jen pár stránek" a zastavím se až na konci knihy :) Babička mi ji dala do ruky už někdy v páté třídě. Smála jsem se tehdy a směji se dodnes, díky dvěma dětem nyní s opravdovým pochopením. Betty vypráví způsobem, při kterém by si čtenář nejraději vše zažil na vlastní kůži. Vedle nádherné přírody klidně i nepříjemné vstávání za tmy, krmení slepic, ke kterým si nikdy nenašla cestu a zatápění ve věčně stávkujícím Sporáku.
Ráda se vracím k přečteným knihám a tato po tolika letech opět nezklamala. Příjemné, zábavné a vtipné čtení pro chvíle oddychu.
Především však po letech, kdy se ke knize vracím, obdivuji styl autorčina podání - svěžest, sebeironii, laskavě ironický pohled na své okolí i na sebe a jak už jsem uvedla, vtip. Myslím, že právě toto některým současným spisovatelům chybí.
Milé a celkem vtipné čtení o životě na farmě, který byl v tehdejší době o dost těžší než dnes. Městská dívka je vržena na farmu, kde se de facto učí vše za pochodu. Oceňuji, jak se na vše snaží dívat s nadhledem, i když jí muselo být často velmi krušno. Co mě bavilo nejvíc, byla rodina Kettlových, sousedi typu 'to fakt nechceš'. :D
Ve své podstatě kniha pojednává o (pro hrdinku) ne zrovna příjemných věcech, ale je napsána s tak laskavým a vtipným nadhledem, že si ani příliš nepřipouštíte, jak se ta městská, moderní žena mohla cítit mezi slepicemi na místě bez věcí, na něž byla zvyklá. Líbil se mi autorčin kousavý humor, obzvláště poznámky a postřehy směřované na mužskou část populace jsou velmi nadčasové :).
Líbí se mi autorčin humor. Skvělé napsaná kniha u které sr nebudete nudit. Ještě lepší je však pokračování. Tady z té trochu čišela hořkost s zklamání. Ale jen trošku.
Velmi krásně popsaný život ženy v Americe v předválečném období. Ženy, která je zvyklá na městský život a má ráda společnost lidí. A ženy, která se najednou se svým manželem ocitne na, v podstatě, opuštěné farmě mimo "civilizaci".
Kdysi mi jí doporučila známá prodavačka v knihkupectví (byla to podpultovka), a dodnes nelituji :-) Dá se číst pořád dokola ._)
Byla to moje první kniha ve formě memoáru, ale čtení jsem si užila. Mnohdy jsem se dokázala s Betty ztotožnit ("můj výkon se podobal šrapnelu - nejlepší tam, kde nezasáhl"). Navíc mám do budoucna v plánu zřídit si malinké hospodářství s několika slepicemi, a tak jsem si při čtení první poloviny knihy představovala, jak mi to asi půjde. Líbilo se mi, že v druhé polovině knihy byly různé aspekty života na farmě zaznamenány v tematicky rozdělených kapitolách a vyprávění tak nebylo úplně chronologické. Během čtení jsem se musela mnohokrát pousmát a těším se, že si knihu přečtu někdy ještě jednou.
Do poslední části knihy jsem byl rozhodnutá dát knize 2hvězdy. Měla jsem totiž pocit, že čtu jednu straaaašně dlouhou větu. Asi mi nesedl styl psaní, chyběla mu přímá řeč, chybělo mi nějaké napětí, zápletka. Až posledni část byla zajímavá. Poslední dvě kapitoly o požáru a bláznivce mi přišly o něčem. Asi jsem od knihy čekala víc. Nepřišla mi tak komická, jak jsem se dočetla. Neříkám, že mě nic nepobavilo, ale že bych se úplně smála nebo si dokonce teď třeba vzpomněla na nějakou vtipnou část, to bohužel ne. Musím ale vyzdvihnout krásné popisy a různá přirovnání a metafory. Ty jsou rozhodně velmi nápadité a neotřelé.
Perfektní doporučení od kamarádky. Vržen na farmu uprostřed lesů, hor a hájů jsem se smíchy chytal za vejce. Život hlavní hrdinky a vypravěčky v jedné osobě mě nesmírně bavil a přesto, že kniha byla napsána již v roce 45, i v dnešní době dokáže pobavit. Jen o slepicích a kuřatech se mi po dočtení snad i zdálo :D
Díky, Sam ;)
Tohle je přesně ta kniha, kvůli které jsem pochopila, že k některému čtení člověk musí dorůst. Maminka mi ji dala asi v 12 letech. Nedočetla jsem ji, přišla mi divná. Podruhé jsem to zkusila někdy v 18. A do té doby ji miluji. A když je mi ouvej, je to moje první volba. A to už je pár let :-D
Moje oblíbená kniha, kterou mě kdysi chtěla máma rozptýlit, když jsem ležela nemocná s chřipkou, a naprosto se jí to povedlo! Příběh mě vtáhl a u některých pasáži (dohadování se Sporákem, piknik s indiány a hlavně cokoli s Kettlovými!) jsem se náramně bavila :-) . Ke knize jsem se po letech vrátila a zase si ji užila jako svěží, milé čtení. Hlavní hrdinka, zvyklá na velkou rodinu a komfort, se s manželem odstěhuje na pustou farmu uprostřed lesů a pak se osobitým stylem sžívá se svým novým domovem v zapadákově, kde dávají lišky dobrou noc. Betty jsem si hned zamilovala, moc mě bavilo její sebeironické vyprávění, celkem netypické pro dobu, kdy žila, líčení trampot spojených s DIY přístupem k problémům na farmě i sarkastické poznámky na účet nadšeného manžela. Z knihy jsem si odnesla několik následujících postřehů: 1. Žena toho vydrží hrozně moc 2. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř 3. Věci se nejlépe učí za pochodu 4. Vždycky, když se něco podělá, musí to člověk nakonec zvládnout sám 5. Murhpyho zákony jsou věčné 6. S humorem jde všechno líp. :-)
Tahle kniha mě zkrátka baví a vždycky žasnu nad tím, jak to my, holky 21 .století, máme oproti našim prababičkám v domácnosti jednoduché. I další knihy od autorky se mi líbily a láskyplně je hýčkám v knihovničce. Za Vejce dávám bez váhání 5 hvězd a jen mě mrzí, že Betty MacDonald toho nestihla napsat víc.
Štítky knihy
humor zfilmováno venkov autobiografické prvky pro dívky farmáři vejce dívčí romány
Autorovy další knížky
2004 | Vejce a já |
2010 | Paní Láryfáry |
1987 | Co život dal a vzal |
1993 | Čáry paní Láryfáry |
2008 | Morová rána |
O téhle knize jsem už vícekrát slyšela (v kladném smyslu) a získala jsem dojem, že snad patří do povinné četby každého průměrného čtenáře. Tak jsem se do ní nadšeně pustila, četla a čekala, kdy to okouzlení přijde.
Autorka je místy vtipná - mistryně přirovnání. A přehánění. Celkově jsem knize na chuť ale nepřišla a kdybych ji vynechala, tak nemám pocit, že bych o něco zásadního přišla.