Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434518/vejce-a-jaFRPGUQ-Lmi-.jpg
4
2970
2970
Druhé vydání. Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce. Autorka i její rodina si zažila období slávy, pozornosti médií a zančně si polepšila finančně. Stojí také na počátku tzv. ženské literatury.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1948 , Vladimír ŽikešOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu miluju už od gymplu a ještě se k ní asi párkrát vrátím, právě dočteno po 6x
Jedna z mých nejoblíbenějších knih ever. Uchyluju se k ní vždycky, když je mi do ouvej. Miluju hlavní hrdinku, její bábinku, sarkastickou sestru Mary, stovky kuřat a zejména drsnou a vulgární paní Kettlovou s její soustavou břich a žaludků, ženu s obrovskou rodinou a zlatým srdcem. Její "my máme rádi maso vopravdu dobře udělaný" používám velmi často, když se někdo snaží "zavraždit" křehký stejk tím, že ho udělá well done. :-)
Biografický román autorky série o kouzlech malé paní Láryfáry. Tenokrát ale píše o sobě, svém životě na farmě mezi zvířaty, potom i rodinou, používá britský humor, který nemusí být českým čtenářům známý.
Kniha plná sarkasmu, který mě nejednou pobavil. Bohužel si na mé poměry také dost stěžovala. Jinak je to ale vcelku pohodová oddechovka. 3*
Ze začátku osvěžující a pro mě překvapivý (rok 1945 a autorka žena) smysl pro humor a krásná hra se slovy. S přibývajícími stránkami je ale text čím dál víc monotónní.
Na můj vkus až příliš satiry a sarkasmu, prostě někdy je méně více. Samotný příběh je natolik poutavý, že toho humoru mohla autorka klidně ubrat. Chyběli mi také dialogy. Jinak hezké a příjemné počteníčko.
Je to zkrátka oddychovka pro zkrácení dlouhé chvíle trochou humorného vyprávění, kdy nemáte chuť na dlouhosáhlé tragické příběhy nebo filozofické romány. A je napsaná skvěle, vyprávění plyne rychle a autorka je mi sympatická. A co se týče toho, jestli vám kniha něco dá kromě pozvednutí nálady, pro mě je Betty MacDonaldová inspirací právě v tom, jak se dovede s obtížnými životními situacemi vyrovnat s humorem. A že jich bylo během jejího života víc, než jen těžký život na farmě.
Knihu jsem četla už podruhé. Je to vtipná oddychovka. Autorka úžasně a mile popisuje svou svéráznou rodinu i přátele aniž by je odsuzovala a na každém dokáže najít něco hezkého.
A mě se to líbilo, očekávání jsem vlastně ani moc neměla, protože humorné knihy nejsou můj žánr. Byla jsem však mile překvapena, nejlepší scéna byla, jak chtěla bábinka udělat uzel na pupeční šňůře, to mě hodně pobavilo. Není to humor jako takový, že byste se popadali za břicho, spíš to, jak autorka dokáže i vážné věci popsat s lehkostí a humorem, přesto, že život na slepičí farmě, kde vstáváte ve čtyři ráno, bez vodovodu, elektriky, se spoustou dalších zvířat, rozhodně není žádný med. Ale jinak jako hrozná doba, jsem ráda že žiju teď, kdy mám co kecat do toho kde a jak bude naše rodina žít, jakožto holka z města bych farmu prostě nedala.
Čtenářská výzva 2021: Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty.
Oddechová kniha, která se velmi dobře čte. Je tam několik úsměvných scén a to dává knize nějaké ty body navíc.
Tak tohle bylo šlápnutí vedle. V knize se řeší slepice, necitlivý manžel a to je asi tak vše. Žádná přidaná hodnota, zápletka, děj nikde. Ty dvě hvězdy a obdiv za to, že si autorka něco tak otevřeného dovolila napsat v době, kdy žena musela slepě poslouchat manžela.
Čtenářská výzva 2021. V podstatě ano - oddychový román, který vám párkrát vykouzlí úsměv na rtec. Kolikrát záleží hlavně na tom, jak moc se dokážete napojit na hlavní hrdinku, ale mě se to nějak nepovedlo. Uprostřed čtení jsem si uvědomil, že je to spíš sonda do života vidláků kdesi na (severo?)západě USA očividně před vynálezem civilizačních výdobytků typu tekoucí voda, hajzl v domě pod jednou střechou, zámky na dveřích apod. Takže na každý drobný úsměv a následovalo asi tak deset povzdechnutí a úšklebků.
Za vzpomínku stojí tak maximálně lov kuguára (puma, ne?) a kapitola poslední. A obě ve mě vyvolaly spíš rozporuplné reakce.
Chvilami humorny a chvilami civilny popis tazkeho zivota maleho farmara. Velmi casto sa ale knizka stavala dokumentom o totalnych vidlakoch drancujucich prirodu severozapadu USA - ako vystrihnutych z filmu Idiocracy.
Zaujimave bolo aj konstatovanie rozdielu medzi hrdymi indianmi literatury 19-teho storocia vs mentalne aj fyzicky postihnutymi alkoholikmi 20-teho storocia.
Musel jsem si to přeznačkovat z humoristického románu na historicko-zeměpisnou sondu, abych se dobral konce. Vědomí, že za rádoby veselým vyprávěním je osobní trápení autorky v nešťastném vztahu (manželství se brzy rozpadlo), mě pořád rušilo. Kniha u mě obstála jen jako (relativně) čtivý doklad o životě v konkrétním čase, na určitém místě a o tehdejším postavení žen. Opravdu mě udivuje, že právě takovou knihu u nás matky předávaly dcerám. Že čtení takové knihy pro ně nebylo sebetrýzněním. A že velké množství čtenářek knize stále vysolí vysoké hodnocení kvůli zábavnosti nebo „protože člověka dokáže pozvednout na duchu, rozesmát, uklidnit“. Kniha mi zkrátka přinesla víc poučení při čtení komentářů než při čtení jí samotné. I za to je třeba poděkovat.
Vybrala jsem si ji v rámci výzvy,jelikož ji mám v knihovně a jen jsem čekala na příležitost, až si tuhle velmi "nadčasovou" knihu znovu přečtu. Je to sázka na jistotu proti špatné náladě. Mám ji jako paperback z roku 1947, zakoupený někde v antikvariátu za pár korun a jde o moc povedený překlad.
Dokonalá kniha, kterou si s sebou beru pravidelně do nemocnice, protože člověka dokáže pozvednout na duchu, rozesmát, uklidnit.
Kniha obsahovala vtipné momenty, ale také celou řadu vycpávek. Četla se dobře a rychle, ale nejlepší a nejzajímavější byla poslední kapitola. Ta měla zabírat více prostoru.
Štítky knihy
humor pro ženy zfilmováno venkov autobiografické prvky farmáři vejce
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
"Stůj střebo nelím!" Alespoň tak to říkáváme doma. Betty je ohromně vtipná a vynalézavá žena. Obdivuji jak její trpělivost v životě, tak schopnost jej humorně popsat.