Vejce a já
Betty MacDonald
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1991 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Dobre napísaná oddychová kniha, pri ktorej som sa niekoľko krát nahlas zasmiala. Až som si pripadala oproti hlavným hrdinom neskutočne lenivá a pohodlná. Veľmi mi pripomínala knihu Když v ráji pršelo, s tým rozdielom, že na vzťahu hlavnej hrdinky s jej manžela mi už od zažiatku prišlo niečo divné. Akoby ju bral ako slúžku a neprejavoval city. Neskôr som sa dozvedela, že sa manželstvo rozpadlo z dovodu jeho násilníckej povahy a alkoholizmu. Čítala som ju na odporučenie kamarádky a zároveň sa mi hodila do výzvy a neľutujem. Knižka mala občas slabšie a nudnejšie pasáže, preto uberám jednu hviezdičku.
Tato kniha od Betty MacDonaldové, je prodchnuta porozuměním pro lidské slabosti, které dodávají jejímu humornému způsobu vyprávění a ironickému pohledu, zvláštní důvěrnou atmosféru, kterou si mojí pozornost rozhodně získala...
Kniha je obsahem rozdělena do několika částí, které díky trefným kapitolám dost často vyčarují úsměv ve tváři.
Moc me to nenadchlo, stale jsem cekala kdy se zacne neco dit a najednou jsem byla na posledni strane. Jako oddechovka asi dobre, ale prislo mi to proste jako nejake tlachani zname...
I když je to kniha z dřívějších let. Jsou pasáže, ve kterých jsem se s hlavni hrdinkou hodně ztotoznila. Kniha se četla velmi dobře.
Tak především to musela být hodně fajn ženská. Taková ta osoba, která najde na všem špatném něco dobrého. Příkladem mohou být buranští sousedé s dobrým srdcem.
Kniha je o životě na farmě a v horách. Nedokážu si představit, jak to ženy v ty době mohli vse stíhat. A kolik se toho změnilo za par desetiletí. Člověk se začne ptát, která doba byla lepsi...
Z téhle knihy jsem dost v rozpacích. Na začátku jsem měla pocit, že se spisovatelka ženě k nějakému pěknému příběhu a tak jen shrne úvod , ale na to to bylo moc dlouhé. Jen jsem v knížce nenašla odlehčení, prostě nudné vyprávění o životě na farmě
Tuto knihu nás "nutili" číst už na základní škole a já tenkrát nemohla vůbec pochopit proč. Teď po letech se do této knihy začítám a chápu, že Vejce a já je kniha, jejiž nadhled, moudrost a vtip člověk pochopí po určitých životních zkušenostech, potom si ji zamiluje a hltá každé slovíčko a kapitolu. Miluju autoričin styl psaní, Betty se čte jedním dechem a máte pocit, jako byste s autorkou sami příběh prožívali. Stejně je ale mnohem lepší, než knihu zhltnout na jeden zátah, číst si ji hezky postupně, třeba při odpoledním odpočinku s kávou a nasávat tu atmosféru divokých amerických hor. Co je na celé knížce nejhezčí? Že nezáleží kolik let od jejího napsání uplynulo, stejně máte pocit, že některé kapitoly jsou jakoby z vašeho života. :)
Naprosto skvělá kniha pro ženy, které se dostanou do potíží. Betty je jako milá kamarádka se kterou se dobře povídá. Kniha je jako babinec naplněný psychologickým rozebráním a veselým pohledem všech trablů žen od dětství až po manželství, nemoci a nepřízně osudu, bídu, osamělost, necitlivého partnera, mnoho dětí a snahu sama uživit celou rodinu a nezbláznit se z toho...s tím vším mi Betty pomohla, na pohovorech žádostí o práci jsem se řídila jejími radami, že umíte cokoliv a poté se dostávala do podobných trapasů a smála se v duchu...nic se neděje...všechno se dá napravit...nevyšlo to teď a tady, nevadí příště...mám ji prostě ráda a knihu předříkávám dcerám i vnučkách a pokaždé pláčeme smíchem...
Přestože s hlavní hrdinkou vstáváte se slepicemi, pak do úmoru pečujete o celé hospodářství a ráno se hádáte se Sporákem, jde o pohodovou oddechovku. Kohoutková voda a elektřina jsou pro mnohé z nás samozřejmostí a já za to v teple domova nekonečně děkuju. :D Jde vidět, že si musela Betty tím vším projít na vlastní kůži. Díky tomu je kniha autentická a dobře se čte.
Naprosto vynikající. Popis obyčejných činností, které si mi už ani neumíme představit. Že na praní je třeba přinést vodu ze studny, ohřát ji na kamnech, pod které musíte nasekat dříví a pak prát ručně v neckách. Skvělé!!
Děj krásně plynul. Život na farmě byl nádherně, humorně popsán z pohledu ženy, manželky hospodáře, zaměřujícího se na chov slepic. Ze začátku mě knížka místy nudila, ale pak se to zlomilo a začala mě bavit.
Četla jsem několikrát. Sáhnu po ní, když se chci potěšit pěknou češtinou a odpočinout si a přečíst něco vtipného. Na vesnici jsem také náplava a dokonce máme takového neuvěřitelně vyčůraného souseda jako Betty.
Nenáročná oddychovka. Místy zábavná, ale často taky ne. Nemám pocit, že by mě to nějak obohatilo a další autorčiny knížky už vyhledávat nebudu. Zaujalo mě však budování farmy a barvitý popis venkovských strastí.
Vtipne, dojemne, roztomile a hlavne - psane s nadhledem. Obdivuju autorku a jeji schopnost, nedelat si s nicim hlavu, stejne jako hlavni postavu v knize.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno americká literatura venkov autobiografické prvky farmáři vejce humoristické romány americké romány Betty MacDonald, 1908-1958Autorovy další knížky
2004 | Vejce a já |
2010 | Paní Láryfáry |
1987 | Co život dal a vzal |
1993 | Čáry paní Láryfáry |
2008 | Morová rána |
Kniha obsahovala vtipné momenty, ale také celou řadu vycpávek. Četla se dobře a rychle, ale nejlepší a nejzajímavější byla poslední kapitola. Ta měla zabírat více prostoru.