Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70206/bmid_vejce-a-ja-Qjm-70206.jpg
4
2983
2983
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1991 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Kniha určitě patří do "Zlatého fondu světového humoru". Považuji ji za "anglosaského Saturnina", i když je to trochu jiné téma a jiné prostředí.
Vím, že podobné knihy nejsou přímo můj šálek a tak je příliš nevyhledávám, ale protože konkrétně „Vejce a já“ je oblíbená kniha hned několika mých oblíbených lidí a dostala se ke mně audioverze románu, tak jsem se rozhodl, že to zkusím ... no a nedopadlo to.
Popisované veselé historky se mi jevily spíš banální a celkově jsem se dost nudil. Nepomohly ani použité jazykové prostředky (na slovesa „pravil“ a „odvětil“ jsem si skoro stihl vytvořit alergii) a také mi nesedl přednes paní Adamové - zdál se mi hodně afektovaný a plný všelijakého nepříjemného pitvoření.
Ale úplně nejvíc mně lezl na nervy manžel Bob, sebestředný despota, který podle všeho dokáže komunikovat pouze ve dvou polohách - křik a podrážděné odsekávání. A z Betty si udělal jako ze své manželky pouze pomocnou sílu, co nemá nárok na honorář. Betty to vidí, ale stejně s tím nic neudělá, protože má pocit, že obětovat se pro někoho, kdo si ji nebude vážit, je dobrý nápad. Tak já prostě nevím ... možná to je humorné, ale jen těžko mně to může připadat veselé.
Ale komentovat humoristickou knihu podle nějakých „objektivních kritérií“ je dost ošidné - každého rozesměje něco jiného a situace prostě nejdou rozebírat jako u nějakého společenského románu, to já vím.
Na světě je velmi mnoho spisovatelů a velmi mnoho čtenářů. A když se nějaká dvojice nesejde, tak se zkrátka nedá nic dělat. Betty MacDonaldové patří úcta za to, že dokázala svojí tvorbou rozveselit generace čtenářů - a já si pro svoji dávku humoru půjdu jinam.
Vejce a já je sondou do nelehkého života na farmě. Autorka dokázala své prací zaplněné dny popsat s lehkostí a humorem, jež je pro ni typický, a který mě prostě baví. Myslím si, že plakat a stěžovat si umí každý, ale popasovat se s těžkými životními peripetiemi a zachovat si nadhled a chladnou hlavu je hodné velkého obdivu a následování, tak tedy klobouk dolů Betty MacDonaldová.
Já jsem moc chtěla, aby se mi tahle knížka líbila, ale přestože tomu tak povětšinou bylo, u některých pasáží, nebo i celých kapitol jsem doufala, že už skončí. Jsem si jistá, že se k ním vrátím, a věřím, že až budu starší, bude se mi líbit víc než teď :-)
Ke knize jsem se dostala diky vyzve a bodu Oblibena kniha rodicu ci prarodicu. Kniha byla milym ctenim, obcas usmevnym, obcas jsem si rikala, jak strasne ta doba byla jina v pristupu k rodine a k zenam a zase i obrazcene, jak zeny vnimaly sve role a obcas jsem premyslela, jak vubec tak mohla zit a zaroven jsem ji za to obdivovala...
Opravdu se mi libilo, s jakou nadsazkou autorka o vsem pise.
Ale i v teto knize jsem nasla par slabych mist, kdy jsem se treba chvili nudila a nejaka pasaz me nebavila, proto zlaty stred a 3 hvezdicky...
Tak toto jsem opravdu nečekal. Tuto knihu jsem koupil jako dárek mé mamce k narozeninám. Vybíral jsem ji s tím, že jí nechci obdarovat klasickým ženským románem, který obvykle čte. Chtěl jsem něco, co bude lehké a oddechové čtení, ale ne prvoplánové a naivní. Nakonec jsem se k přečtení dostal dříve než ona a skutečně to bylo oddechové čtení, které mě ale opravdu překvapilo.
Kniha byla plná zajímavých popisů krajiny a doby mě neznámé, tudíž pro mě obohacující. Líbil se mi autorčin styl psaní a hlavně to, když používala k popisu různé metafory. Mnohokrát jsem se u ní zasmál. Nachází se tam mnoho vtipných situací. Autorka s lehkostí a nadhledem popisuje tíživé události a těžkou práci na slepičí farmě. Ztotožňuju se s pohledem autorky a je mi velmi sympatická (i její rodina, například její babička, která pekla nekonzumovatelné koláčky). Líbilo se mi i to jak byla kniha členěna po tématech.
...Když k nám Kettlovic krávy vtrhly asi podesáté, zahnal je Bob nazpátek a přiletěl ke Kettlům a dožadoval se okamžité nápravy. Pádnost a vážnost jeho vstupu byla poněkud narušena skutečností, že když došel k verandě, ocitl se tváří v tvář paní Kettlové, pohodlně usazené na otevřeném záchodku a začtené do katalogu jakési firmy. Namísto aby se spěšně a zmateně odklidila, nejenže zůstala, kde byla, ještě se živě účastnila rozhovoru, jenž následoval.
Podobně jako Saturnin, tohle je balzám na jakoukoli nepřízeň osudu.
U žádné jiné hrdinky jsem nezaznamenala tak vtipně komentovat své problémy, nedostatky, neštěstí. Smála jsem se jak idiot.
I po desátém přečtení se mi knížka zdá vtipná. Na Betty MacDonald obdivuju, s jakou lehkostí píše o vážných věcech. Nikdy nesklouzne do patosu a sebelítosti, i když by se to nabízelo.
Musela to být dáma s vtipem a nadhledem.
Knihu jsem oprášila po možná dvaceti letech a nyní se mi líbila mnohem víc než v mládí. Je s podivem, jak autorka dokázala vše popsat s humorem, obzvlášť když si člověk uvědomí jak to bylo doopravdy s jejím skutečným manželem. Nicméně od této autorky je moje nejoblíbenější ta kniha z tuberkulózní léčebny :)
Knížku jsem četla po dlouhé době a musím říct, že mě kniha sice bavila, ale už jsem z ní nebyla tak nadšená jako při prvním čtení. S Betty ale naprosto souhlasím v tom, že být farmářovou manželkou v odlehlé divočině nemá s romantikou vůbec nic společného. Já bych tam nevydržela ani tu první zimu:-)
Spousta popisů a květnatých přídavných jmen, nehorázně dlouhé věty. Navíc (v dnešní době zvláště) dost nepochopitelné odevzdání hlavní hrdinky a podřízení celé osobnosti manželovi. Nebýt čtenářské výzvy, tuto knihu bych v necelé třetině odložila stejně jako před patnácti lety. Dvě a půl bych dala za pár vtipných míst...
Nemuzu rict,ze by se mi kniha nelibila,ale neni to muj zanr.nektere kapitoly byly velmi vtipne,a nektere jsem jen preletla.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno americká literatura venkov autobiografické prvky farmáři vejce humoristické romány americké romány Betty MacDonald, 1908-1958Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Právě jsem dočetla a bylo to krásné čtení, které mě bavilo a moc se mi líbilo :-) někdy se ke knize opět vrátím....