Věk supernovy
Liou Cch'-sin
Od autora bestselleru Problém tří těles Dospělí umírají. Za rok budou děti všechno, co z lidstva zbylo. A tak začíná… Věk Supernovy Tou dobou byl Peking jedním městem na Zemi. Tou dobou byla Země jednou z planet na obloze. Té noci dospěla veškerá historie, jak ji lidé znali, ke svému konci. Ve vzdálenosti osmi světelných let zemřela hvězda a zaplavila Zemi smrtícím zářením, které do roka zahubí všechny lidi starší třinácti let. A tak se spouští odpočet. Rodiče se ze všech sil snaží předat svým dětem veškeré vědomosti, které budou potřebovat pro udržení světa v chodu. Dětský svět ovšem odmítá pokračovat v zaběhnutých kolejích světa dospělých. Vysní si lepší svět, svět plný her, ale ani děti — stejně jako dospělí — nedokážou odolat temným stránkám lidské povahy a snový svět začíná připomínat noční můru…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
Supernova Era (超新星纪元), 2003
více info...
Přidat komentář
Upřímně, jsem z téhle knihy trochu rozpolcená a tak trochu zklamaná...
Po úžasné sérii Vzpomínka na Zemi a neméně působivém Kulovém blesku jsem nejspíš (asi určitě) čekala něco jiného...
Těšila jsem se opět na výborně vykonstruovaný vědecko-technický román, ze kterého bych zůstala paf, ale už po první kapitole mi bylo bohužel jasné, že tentokrát se ho nedočkám.
Přesto jsem vytrvala a knihu přečetla.
A na stranu druhou musím říct, že jak mi chyběla vědecká stránka, tak vidina "dětského světa" mě snad vyděsila víc než, celá teorie o vesmíru ve Vzpomínkách a vědecké experimenty v Blesku!
Za mě 4 hvězdy, i když to rozhodně nebylo to, co jsem od autora čekala...
V tomto momente este knihu zdaleka nemam docitanu. Napisem vsak jedno, co chcem zverejnit uz teraz. Sci-fi mam rad. Oblubil som si ju v mladosti pre jeden dovod. Totiz dobra sci-fi kladie otazky, a podnecuje myslienky. Otvarala otazky a problemy, ku ktorym sa ludstvo moze dostat, a ako vidime aj v roku 2020, dostavame sa. Pre tuto pricinu napriklad ja az tak nemam rad fantasy. Podla mna je to slepa ulicka a v dnesnej dobe zahltena generickymi textami nerozoznatelnymi jeden od druheho. (novym autorom ako by stacilo vymysliet nejake krkolomne mena postavam ako Uti`S`hukm, Fae`Zatroch, ale ze budu pisat pribeho o zlodejovi/chudakovi/bastardke, ktorej patri tron, to ich netrapi. A sak co, dame nalepku young adult, bude sa predavat jak teple rohliky. Fantasy ako pokracovatelka nasich rozpravok a povesti je dnes polomrtva zahltenim. Cest a slava originalom a odlisnostiam. LiuoCchSin v kazdej jednej knihe postavil ludstvo pred fatalny problem, a preto sa podla mna bude o jeho knihach polemizovat a hladat v nich alegorie aj o 50 rokov. Dajte na moje slova. :) Samozrejme dalo by sa polemizovat ze vsetko z tejto knihy tu uz nejak bolo... Pan much?, Hunger games?. Nadacia ako velkolepy koncept prezitia? Asi aj ano. A urcite Verneho Dva roky prazdnin ako do uplneho maxima rozvinuty napad, kedy sa ostrovom bez dospelych stala cela nasa planeta. Vek supernovy je kniha pre mladez. Napisal som to asi i v inych komentoch k Liu-ovym kniham, napise znova... kladie otazky... a o tom je velka fantastika. Za mna, vyborne. Citam a v hlave behaju myslienky. Ano takto by to bolo, takto asi nie, a asi by sa stalo aj toto.
Poznamka po docitani: Toto je dokaz ako pociatocne nadsenie moze byt odlisne od celeho zvysku knihy. Schvalne necham nezmenene co som predtym napisal. Po perfektnom uvode nastala zmena stylu, tempa, celkovo rozpravanie zacalo pripominat zle vykreslenu utopiu. Povedal by som...naivne vykreslenu. V zmysle az verneovsky naivistickej utopie. Nechcem spoilerovat ale zobrazenie sveta deti zacalo byt ideologicky podfarbene, co v prvej casti knihy bolo umne nacrtnute v detailoch a vytvaralo az reportazny charakter, neskor bolo uz karikaturou. Urcite viem ze Liu dokaze pisat skvele,takze toto povazujem za zamer. Zamerne nacrnuta pokrutena idea verneovskeho oceloveho mesta. Doslova. Za precitanie kazdopadne stoji. Uberam hviezdu lebo zdlhave pasaze "olympiady" som uz preskakoval, ak mali byt vrcholom diela, comu nasvedcuje priestor ktory autor tomu dal, tak mne znechutili dojem z celej knihy. A zaver zavana ako patosom tak aj akymsi nelogickym riesenim. Trosku vysvetlenia dava fakt, ze je to 30 rokov stara Liuova kniha ktora sa k nam dostala az dnes. :)
Prý vyprávění všedního a nezáživného příběhu. Věk supernovy rozvíjí myšlenku smrti lidí starších 13ti let, kdy Zemi zdědí děti. Děti, které po té co překonají strach a šok z toho, že je rodiče opustili mají jedinou touhu a tou je hra. Liou nabízí spoustu neotřelých myšlenek a zákrut, které by napadly pouze děti. Stránky ubíhají a vy si uvědomíte, že to my jsme ty děti. S příchodem globální internetové sítě a zpřetrháním vazeb s minulostí jsme my ty děti, které hledají další novou hru. Vládní představitelé nám teď jednu našli, ale zdá se, že se lidé moc nebaví.
Po fenomenální knize "Problém tří těles", po dobrém zbytku trilogie a knize "Kulový blesk", jsem se dostal ke knize, kterou napsal ještě před výše uvedenými.
Člověk má už tak nějak za ty roky pokrk amerikocentrismu ve sci-fi - Washington sem, Washington tam, americký občan jako vůdce při odvracení světových katastrof, a Rus jako spíše obtěžující, tolerovaný, snadno nahraditelný přicmrndávač. Na knihách autora se mi obecně líbí ono kulturní osvěžení - umí poměrně citlivě přinést příběh sinocentrický. Jakožto fanoušek sci-fi, milující myšlenkové experimenty, toto vítám.
Bohužel kniha "Věk supernovy" jedno z nejdůležitějších kritérií nesplňuje - onu citlivost. Je agresivně prošpikována čínskou politickou agitkou, a to tak výraznou, až to nebylo příjemné číst.
Stejně tak mě neoslovila předkládaná psychosociální analýza dětské společnosti - nepřipadala mi ani trochu uvěřitelná; a právě uvěřitelnost příběhu je jedním z klíčových prvků fantastické literatury.
Samotný příběh byl ze začátku čtivý a svižný, ale postupně ztrácel dech, a zhruba od her na válku mi začal připadat vysloveně otravný.
Co jsem si mohl z knížky odnést?
- Číňané jsou hodní, mírumilovní a pracovití
- čínský superpočítač je tu pro společenské dobro a drží společnost pohromadě
- Američané jsou tupá agresivní fetující hovada
- Evropané jsou nabubřelí idioti
- Japonci jsou krvelačná hovada
- OSN je impotentní
- globální změny klimatu jsou jen dočasná a nejsou způsobena člověkem (není to tam explicitně řečeno, ale ten narativ tam je)
- Číňané jsou do konfliktů vtahováni proti své vůli
- ...bylo tam toho mnohem více, ale nenapadlo mě vypisovat si všechno během četby
Suma sumárum - věřím, že Čínské ministerstvo kultury musí mít z této knihy velikou radost. Nu druhou stranu - když zaměníte USA za Čínu, dostanete jako výsledek typický hollywoodský trhák...
-----
Když si s Vaughanem [americkým ministrem zahraničí; po přistání v Číně] potřásl rukou, Chua-chua očkem zahlédl knihu v jeho ruce. Byl to jeden ze svazků Mao Ce-tungových komentářů k čtyřiadvaceti historiím, vázaný v tradiční provázkové vazbě.
Vaughan přimhouřil obě oči, jako by usínal, a zhluboka se nadechl. "To je ten vzduch, o kterém jsem sníval."
"Cože?" podívala se na něj Benesová nechápavě.
"Starobylý vzduch," odpověděl Vaughan tak tiše, že se slyšel téměř jen on sám. Pak se postavil co nejvíce stranou a vše pozoroval svýma chladnýma očima. [strana 410]
-----
Ačkoli byly [americké] letadlové lodě po vyplutí naoko chráněny ostatními plavidly kroužícími kolem, ve skutečnosti byla tato jejich obrana velmi chabá. Připočetla-li se k tomu ještě jejich velikost a neobratnost, stávaly se na otevřeném moři snadným cílem. Existovala také řada zbraní, které americkým dětem naháněly hrůzu, kupříkladu protilodní střely C-802 čínského námořnictva, známé jako "čínské létající ryby". Jejich bojová síla byla ohromná - jedna střela stačila na to, aby pronikla do obranného perimetru Aegisu, a mohla potopit celou letadlovou loď. Jak řekl velitel amerického námořnictva: "Naše letadlové lodě jsou nyní křehké jako velká vejce plovoucí na moři." [strana 308]
Zpočátku trochu politické agitky, to jsem si říkala, že bych si raději přečetla nějakého Heinleina, pak se zdálo, že se to bude ubírat cestou Pána much.
Hodně se mi líbila část Počátek věku, první hodina a pak Doba zavěšení. To jsem hltala a naprosto mě vtáhlo.
Potom se mi ale zdá, že se autor začal nějak rozepisovat a knížka se začala rozplizávat kamsi do zbytečných podrobností o ničem.
Obávám se, že autor už nepřekročí stín své trilogie Vzpomínka na Zemi. Tady to mělo pěkný nápad, ale svým zahlcujícím stylem vyprávění to autor podle mě už pak přebil. Ale zase je to už 17 let "stará" kniha.
Námět super, podání už tak moc ne. Myšlenka celého světa mi přišla dovedená ad absurdum, mělo to potenciál, který ale autor nenaplnil.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
(SPOILER) Přijít to muselo, nemůžete psát stále dokonalé knížky. Věk supernovy mi ve výsledku příliš nesedl, ač samotná zápletka je hodně zajímavá a to včetně příčiny jevu, který to všechno způsobil. Místy tam byla až trochu moc tlačena propaganda a po vstupu do světa dětí a následně se z některých dětí staly ohromní myslitelé, to jsem autorovi bohužel nedokázal uvěřit. Nepochopil jsem například , [potencionální spoiler] proč děti nepoužily onen kvantový počítač na všechny své problémy či pomoc s rozhodováním a řízením státu, když kapacitu na to zřejmě měl dostatečnou[/konec spoileru]. Ale jinak určitě je tam spousta zajímavých myšlenek a samotného čtenáře to určitě donutí trochu nad tím zauvažovat.