Velká samota
Kristin Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501705/bmid_velka-samota-ktK-501705.jpeg
5
855
855
Rok 1974. Ernst Allbright se z bojů ve Vietnamu vrací domů jako jiný člověk. Je neklidný, trpí nočními můrami, nedokáže si udržet práci. Když mu řízením osudu spadne do klína chata na Aljašce, rozhodne se, že se tam i s celou rodinou přestěhuje. Divoká, krásná a nezávislá země se jim má stát novým domovem, kde budou konečně spokojeně žít. Také třináctiletá dcera Leni doufá, že společný nový začátek alespoň trochu zklidní bouřlivý vztah jejích rodičů. Po příchodu na Aljašku se zprvu zdá, že se jejich nové útočiště a společenství místních drsných a silných mužů a ještě silnějších žen skutečně stane lékem na všechna jejich trápení. Když však přijde zima, Ernstův psychický stav se prudce zhorší a rodina Allbrightových se začne nezadržitelně rozpadat. Spolu s další vánicí zasáhne Leni a její matku poznání, před kterým tak dlouho zavíraly oči: v okolní divočině je nikdo nezachrání, pokud jim má někdo pomoct, musejí to být ony samy. Velká samota je úchvatný příběh o lidské křehkosti a houževnatosti, o nádherné, ale nesmiřitelné přírodě, která měří všem naprosto stejným metrem. „Hannahová opět útočí na čelo žebříčku bestsellerů – tentokrát s Velkou samotou, rodinnou ságou odehrávající se v srdci drsné, ale překrásné aljašské divočiny.“ – Entertainment Weekly „Husarský kousek – Velká samota je kombinací řecké tragédie, příběhu mladistvé lásky a la Romeo Julie a procítěného vztahového románu.“ – Kirkus Review of Books #1 New York Times bestseller! Aljaška, 1974. Nepředvídatelná. Neodpouštějící. Nezkrocená. Pro rodinu v krizi je to ultimátní test přežití.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku jsem si myslela, že mě asi knížka moc bavit nebude, ale K.H. je autorka, které umí výborně popsat děj a tady navíc krásné prostředí, kde se tento smutný a tvrdý životní příběh odehrával.
No, popravdě řečeno mi trvalo půl knihy než jsem se začetla a než mě to začalo trochu bavit. Z konce jsem byla rozpačitá. Četla jsem Slavíka a to byla bomba. Tohle byl slabý odvar.
Wow... já jsem nadšená. Tohle byla naprosto skvělá kniha, nemám vůbec slov. Pomalejší rozjezd, ale potom co se děje?! Uf... Tohle si proste musíte přečíst.
Rodina se v sedmdesátých letech rozhodne jet žít na Aljašku. Otec je bývalý voják, který byl v zajetí ve Vietnamu, prošel si tam kruté chvíle, které se mu prolínají do současného života. Leni si najde v drsné divočině životní lásku. Události, které se jim stanou jsou kruté jako Aljaška sama...
Opravdu velmi silný příběh. Prvních 200 stran je takových pozvolných, ale mě to nevadilo. Pak děj ale nabere na obrátkách, a i když jsem tušila jakým směrem se bude ubírat, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Závěr mě ale překvapil, to jsem nečekala. Tolik bolesti a smutku a zároveň síly. Nezapomenutelná kniha.
Tuto knihu si zařadím hned vedle Slavíka. Opět příběh plný emocí. Slavík, byla nejkrásnější kniha kterou jsem kdy četla. Proto jsem si chtěla přečíst ještě něco dalšího od autorky. A mohu říct, že je to další nezapomenutelný a silný příběh. Knihu jsem nechtěla vůbec odložit, každou stránku jsem prožívala s Leni, a přála jsem jí, aby vše dopadlo co nejlíp.
Opravdu nádherná kniha, jedna z nejlepších, jaké jsem kdy četla, žádná tuctovka. Určitě stojí za přečtení, nemohla jsem se odtrhnout.
Precetla jsem behem 2,5 dne. Silny pribeh. Tvrda realita. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Uzasny popis zmeny, kterou s vami muze udelat prostredi, okolnosti.
Co napsat o knize, která vás vrátí k zastrčeným vzpominkám z dětství a některé situace popisuje tak věrohodně, ze cítíte, jak vaše srdce tluče stále rychleji a strach se plíží po páteři k vašemu srdci. Těžké čtení.
A zároveň tak krásné, popis Aljašky a tvrdého života tam je tak nádherný, psaný s láskou k tomuto koutu světa.
Dohromady je to koktejl umíchaný z dobrodružství, tragédie, lásky, síly přátelství, pouta mezi matkou a dcerou, hrůzy postraumatické stresové poruchy a čisté divoké přírody, která dává, ale i bere.
Je to nádherný příběh, který vás nenechá klidnými, který vás potěší, ale i zarmoutí. Ani já jsem, jako mnoho čtenářů přede mnou, nevydržela tíhu vyprávění a zabrousila jsem na konec knihy, abych byla schopná číst dál.
Prostě jeden z nezapomenutelných příběhů, na který budu dlouho myslet. Jsem ráda, že jsem si Velkou samotu koupila a můžu se k ní vracet.
Doporučuji všem, kteří mají rádi dlouhá vyprávění, která vyvolávají emoce.
Originální prostředí, i příběh, přečetl jsem naráz. Líbili se mi ty kontrasty mezi postavami, jejich přístup k životu.
Super knížka z nádherného prostředí drsné Aljašky. Moc se mi tenhle příběh líbil, až mi bylo skoro líto, že jsem knížku dočetla :) nádherné vyprávění.
Krásná, drsná a nekompromisní Aljaška. Velmi pěkný příběh o životě v divočině, ale také o mezilidských vztazích, o rozhodnutích, která dokáží změnit život nejen nám, ale i našim blízkým.
Pro mě naštěstí mě knížka nezasáhla tak strašně moc jako Slavík. I tak je v ní ale myslím velká síla a často jsem si říkala "Ach jo, to přece už není možný!". Zajímavý vhled do života s válečným veteránem, do života dcery bohatých rodičů a do života dcery, která nikdy nebyla dlouho ve stejném, stabilním prostředí včetně všech důsledků, které to s sebou nese. A naproti tomu krásný vztah máma / dcera, síla komunity, první láska a (trochu melodramaticky řečeno) na hodně způsobů ukázka toho, co všechno člověk vydrží a zvládne... Veselé počtení to není, já jsem to cca v půlce nevydržela a trochu jsem prolistovala konec a nelitovala jsem toho.
Moc nerozumim tomu, cim si kniha ziskala takovou oblibu...Jsem na dvouste strance a asi knihu odlozim, protoze s prominutim, zatim to je v podstate o NICEM....200 stran o nicem.....:-( Tak jsem knihu s velkým přemáháním dočetla....Já vám nevím...Myslím, že se ta hra na city moc nepovedla....
Wau, to bylo něco úžasného. Duše mi zaplesala čtením tak něžného a zároveň drsného příběhu. Slza ukápla. Leni neskutečně statečná dívka, se kterou se život opravdu nemazlí. Klobouk dolů autorce tohoto díla. Hlavně pište a pište ať se mám na co těšit. Je zde málo hvězd na ohodnocení této knížky.
Od autorky jsem četl v roce 2018 knihu SLAVÍK a kniha se mi líbila. Byl jsem zvědavý na knihu VELKÁ SAMOTA, která je pořádná bichle. Jedná se o rodinnou ságu, která se z převážné části odehrává na Aljašce.
V minulosti jsem už napsal pár řádek na téma domácí násilí. Žádného muže neomlouvá to, když vztáhne ruku na svou manželku (partnerku). Nikdo nemá právo fyzicky ani psychicky mučit druhého člověka! Pokud muž vztáhne ruku na svoji manželku a žena ho při tom nechá a nic s tím neudělá, je velmi pravděpodobné, že muž bude v násilnostech pokračovat a pro danou ženu to bude začarovaný kruh, peklo, ze kterého se nikdy nevymaní. Můj osobní názor je, že pokud muž se násilně chová ke své ženě, potažmo k dětem, žena by v takovém případě měla vzít nohy na ramena, využít všechny možnosti, které má, oslovit kohokoliv z jejích nejbližších, aby ji pomohli a od takového muže se navždy odloučila. Píšu to se vší vážností. Jsem si vědom, že to pro ženu není jednoduché, obzvláště když muže miluje, vzpomíná na to, jak se seznámili, vzpomíná na okamžiky zamilovanosti, vynořují se jí v hlavě pěkné vzpomínky, které s mužem prožila, vzpomíná na první milování a pokud má s mužem dítě, tak to ještě více upevňuje jejich vztah a není jednoduché na všechno zapomenout jako mávnutím kouzelného proutku. Tak to v životě asi nefunguje. Jenže co je to za lásku, když muž ničí permanentně svoji ženu a děti?! Jak muž může dokola své ženě opakovat, že ji miluje a z druhé strany ji ničí?! Přece muž by si měl moc dobře rozmyslet, jak se ke své ženě chovat, a pokud se něčím provinil vůči své ženě, tak by to už neměl nikdy opakovat, jestli to s láskou ke své ženě myslí smrtelně vážně.
Autorka zasadila příběh do Aljašky, kam se ERNST, CORA a jejich dcera LENI přestěhují. Je tam krásná příroda, ale pro člověka je toto místo k trvalému pobytu náročné po všech stránkách. Bez elektřiny, bez vody z kohoutku, na každém kroku si člověk musí dávat pozor, aby se nedostal do nebezpečí. Dlouho před příchodem zimy si člověk musí udělat zásoby na zimu, protože zima je dlouhá a náročná. Obdivoval jsem, že Cora a Leni se na Aljašku přestěhovali a museli se sžít s okolním prostředním a všemu se naučit. Osobně bych asi nedokázal žít natrvalo v místě, kam se usídlili hrdinové naší knihy. Možná bych tam jel jako turista, řekněme na pár týdnů, ze zvědavosti vyzkoušet si tento život, ale kdoví. Autorka dokáže popsat hodně věcí do nejmenších detailů, takže popisy přírody byly nádherné. Jako bych viděl všechno vlastníma očima.
Upřímně řečeno jsem v mnoha situacích nechápal CORU. Její manžel Ernst byl psychicky labilní, a to v důsledku války ve Vietnamu, kdy se mu vynořovaly hrůzné okamžiky, které ve Vietnamu prožil. Jenže život s takovým člověkem není vůbec jednoduchý, kdy jakoby se v něm nacházely 2 osobnosti a člověk si musel dávat pozor na každé slovo, aby ho nenaštval a nevyprovokoval. Naši hrdinové se postupně seznámí s okolím, s jejích obyvateli, naučí se hodně věcí, aby v tomto prostředí přežili. Líbilo se mi, že lidé z Aljašky jim podali pomocnou ruku, pomohli jim s mnoha věcmi, a pokud chtěli, mohli se na ně kdykoliv obrátit. Měl jsem v oblibě ženu jménem VELKÁ MARGE.
Ačkoliv je kniha poměrně obsáhlá, přečetl jsem knihu docela rychle. Kniha se četla celkově dobře, musím uznat, že autorka mě dokázala připoutat ke čtení a v tomto románu dojde také k různým zvratům, které byly hodně napínavé. Příběh postupuje pomalu, občas jsem si říkal, že se autorka nemusela rozepisovat do všech detailů, protože tímto stylem se zpomalovalo tempo vyprávění. V knize se vyskytuje také romantika. Z mého pohledu to občas sklouzlo do „románků pro ženy“, ale to není nic proti ničemu. Čtenářky tyto scény nepochybně uvítají, ale asi pro většinu mužů to nebude to pravé ořechové. Autorka dokáže v čtenářích této knihy zatočit s emocemi. Určité Lenino rozhodnutí mi připadalo „přitažené za vlasy“ v tom smyslu, že jsem si říkal, že to nemůže myslet vážně, přece není tak naivní a hloupá, aby něco takového provedla. V knize se mi líbily také dopisy, která psala Leni a v knize nalezneme také dopisy od jiných lidí.
Celkově hodnotím knihu kladně. Čtenáři, kteří mají rádi ságy, příběhy, které se rozvíjí pozvolně, mají rádi příběhy odehrávající se na nezvyklých místech, v místech, kde lišky dávají dobrou noc, mají rádi, pokud se v románech vyskytuje psychologie a romantika, tak tato kniha by se jim mohla líbit. Nepochybně se tato kniha hodí ke čtení v zimních měsících. Ležíte v posteli, teple zachumláni do deky a sledujete osudy našich hrdinů, obdivujete krásu a zároveň nebezpečí aljašské přírody. Z jedné strany si říkáte, že bys vás lákalo ocitnout se na místě našich hrdinů, ale z druhé strany byste nedokázali opustit pohodlí svého domova, a tak jste nakonec rádi, že si jen čtete. V Databázi knih má tato kniha vysoké hodnocení. Knihu hodnotím na 80 %. Spíše bych řekl, že tato kniha je určená pro ženy. Podle mého názoru více osloví ženy než muže.
Kniha se mi moc líbila. První část byla skvělá, v polovině jsem si říkala: Sakriš, do jaké slaďárny to zase sklouzlo? Ale v druhé půlce se to rozjelo takovým způsobem! A i ten jakože šťastný konec se mi moc líbil. Vřele doporučuji k přečtení, je to úžasné dílo.
Drsný příběh zasazený do drsné Aljašky. O tom jak nás láska dokáže zaslepit, I přesto, že tím ubližujeme všem, které milujeme. Nakonec si nás ta pravá a nezištná láska najde. Na konci knihy jsem se neubránila slzám.
Štítky knihy
láska Aljaška příroda rodina 70. léta 20. století domácí násilí posttraumatická stresová porucha váleční veteráni
Autorovy další knížky
| 2016 |  Slavík |
| 2019 | Velká samota |
| 2022 | Čtyři vichry |
| 2022 | Děvčata z Firefly Lane |
| 2000 |  Andělské vodopády |
Jedna z těch knih, na kterou musíte myslet, i když zrovna nečtete. Příběh je stejný jako samotná Aljaška … nádherný, dechberoucí, nevyzpytatelný, drsný!
Příběh o neskutečně odvážné a silné dívce Leni, pro kterou mi pukalo srdce … stejně tak i pro Matthewa.❤ Oblíbila jsem si Velkou Marge i Toma Walkera.
Předčila mé očekávání. První část se může někomu jevit zdlouhavá, popisy sžívání se s Aljaškou a jejími usedlíky, budování si nového domova, učení přežít v této drsné a krásné zemi. I já si říkala jestli 500 stran není moc. Ale příběh Leni mě nakonec tak pohltil, že mi bylo líto, že už je konec. Kniha je psána opravdu poutavě. Klidnější rozjezd, postupné gradování … tolik slz jsem u knihy dlouho neuronila.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Něco zabila. Nakrmila rodinu na další noc. Něco zabila. Zmařila život.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Leni si uvědomovala něco, co důležité bylo. Že se horší počasí. A s ním i on.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aljaška – její chlad a izolovanost – se dostala mému otci pod kůži ….
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pravda byla, že tu jsou uvěznění, prostředím a financemi, ale především tou chorou, pokřivenou láskou, která k sobě poutá její rodiče.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jenomže ve světě, který se rozpadal na kusy, nikdo hlas jediné dívky neslyšel.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Takže prostě utečeme. Nebudeme s sebou mít nic.“ „Utečeme a budeme s sebou mít svůj život.“