Velké léto
Ewald Arenz
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534515/bmid_velke-leto-65f8229dd51ca.jpg
4
318
318
Co se musí stát, aby se z nejhoršího léta stalo léto nejlepší? Vypadá to, že šestnáctiletý Friedrich na konci školního roku propadne. Jeho jedinou šancí je reparát, což znamená obětovat rodinnou dovolenou, obětovat léto. A jako by to nestačilo, dozví se, že se musí na opravné zkoušky připravovat u prarodičů. Friedrich se zhrozí děda mu vždycky připadal přísný a odtažitý. Jedinou útěchou mu je babička Nana. A taky Beate, dívka v zelených plavkách, kterou potkal na koupališti pár dní před začátkem prázdnin. Navzdory nepříjemným očekáváním pozná v následujících týdnech dědu v úplně novém světle, vyslechne si příběh o tom, jak se jeho prarodiče seznámili, a poprvé v životě se zamiluje. Zkrátka skoro dokonalé léto, nebýt Friedrichova nejlepšího kamaráda Johanna, který navenek působí pohodově a sebejistě, ale pod povrchem se ukrývá komplikovaná osobnost. Od autora úspěšné knihy Staré odrůdy... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2023
,
Audioteka
, Host
Originální název:
Der große Sommer, 2021
Interpreti: Roman Hajlich
více info...
Přidat komentář
Touto kouzelnou knihou jsem si krásně prodloužila léto, bylo to přesně ono - ta nádherná atmosféra, kdy večery voní po dešti, skvěle mi to sedlo do nálady a já jsem byla nadšená, stejně jako u autorovy předchozí knihy Staré odrůdy. I když tady asi o maličko víc!
Skvostný příběh o dospívajícím chlapci Friedrichovi, který se má o prázdninách, namísto letní dovolené s rodiči, připravovat na reparát v domě prarodičů. Z dědy čišel vždy velký respekt, ale Friedrich postupně poznává, že děda není zas takový mrzout.
Navíc na koupališti potká krásnou Beate, která mu zaměstnává myšlenky natolik, že nějaké učení nepřipadá v úvahu.
Do toho ještě nejlepší kamarád Johann, zdánlivý pohodář a kliďas, se začíná ukazovat v úplně novém světle - zkrátka velké léto se vším všudy, na jednoho puberťáka až moc. Ale i tak je to skvělé léto, kdy se z kluka stává mladý muž a nejen proto je tohle léto velké a nezapomenutelné.
Autor umí tak perfektně vystihnout atmosféru, o čemž jsem se přesvědčila i v jeho předchozí knize. Psáno s lehkostí o obyčejných věcech, a přece to tak jednoduché ani obyčejné není. Velice doporučuji!
No páni. Našla jsem druhého spisovatele, který mi píše z duše. Tak nějak si představuji skvělý příběh. Má smysl, má děj, má krásné myšlenky. Prvním je Frederick Backman druhým Ewald Arenz.
Velké léto pojednává jak je z názvu patrné o létě. O Friedrichu, který místo na dovolenou s rodinou bude trávit prázdniny u dědy s babi a učit se na reparát z matiky a latiny. Všechno zlé je k něčemu dobré. Lépe poznává přísného dědu, který má své zásady, ale neznamená to, že nemá srdce. Sblíží se i více s babičkou, poznává skrz ní svoji historii.
Seznamuje se s dívkou Beatou a poznává svou první lásku. Také má nejlepšího kamaráda Johanna a sestru Almu, která také zůstala doma. Všichni čtyři prožívají velká dobrodružství.
Zhruba v půlce knihy se stane jedna událost, která velmi změní přátelství všech 4 mladých lidí. Velmi dojemné, silné emoce, kdy musím číst v kuse a nejde kniha odložit.
Na knize se mi nejvíce líbí její myšlenky, citáty, pravdy o životě, které jsou příběhem nenásilně protkaný. Myšlení a chování všech postav v knize si myslím odpovídá skutečnosti. Opravdu nádhera. Miluju filozofii v příběhu. Příběh je neuvěřitelně čtivý a já si užila každou stránku. Je mi líto, že je konec. Netrpělivě budu vyhlížet další knihy od autora.
Literární zážitek roku 2023. Je to přesně ta kniha, kdy jsem se nemohla odtrhnout, abych věděla, co bude dál. A současně s každou další stránkou mi bylo víc a víc líto, že se blíží konec a rozloučení. Ewald Arenz dokonale zachytil atmosféru jednoho léta, které vše změnilo, při čtení jsem měla úplně hmatatelný pocit, že jsem přímo propojená s Friedrichem, cítím jeho strach, když stoupá na věž, jeho rozpaky, když neví, jestli Beáte zavolat nebo ne, jeho zmatek ve svých pocitech...
Staré odrůdy jsem ještě nečetla, ale jdu si je urychleně sehnat a moc se těším.
Pár slovy - pohlazení po duši. Rozhodně bych knihu nepovažovala jen za četbu pro děti a mládež, ale doporučovala bych jí naopak pro nás "staroby". Bylo to takové zvláštně nostalgické a příjemné čtení.
Velké léto je knížka, která by vás rozhodně neměla minout. Stejně jako další kniha autora - Staré odrůdy (těm už se blíží ideální čas na čtení, jelikož je to knížka evokující příjemnou podzimní náladu, naopak Velkému létu jeho ideální čtecí čas už pomalu ale jistě odeznívá :().
Velké léto není kniha nabitá dějem. Je to však instantní dávka příjemné nostalgické nálady, která vás donutí vzpomínat na životní období, v němž se nachází hlavní hrdinové. Těmi jsou šestnáctiletý Friedrich, který tráví léto u babičky a dědy, jeho kamarád Johann a Beate, se kterou se Friedrich seznámí na plovárně a od té doby ji nemůže pustit z hlavy. Friedrichovo léto u prarodičů má jednoduché odůvodnění - mladík ve škole propadá a léto je jeho poslední šancí naučit se na reparát. Krom učení do jeho života vstupují zvláštní a nové vjemy, násobené jeho věkem a situací: neustálá touha po Beate, hledání si vztahu s prarodiči, řešení nenadálé a závažné situace s jeho nejlepším kamarádem, to vše odehrávající se v horkém, ospalém prázdninovém prostředí.
Z knížky si ani tak nepamatuju děj, jako spíš tu atmosféru, kterou autor dokáže vykreslit a přenést na čtenáře naprosto bravurně (a stejné pocity jsem měla i po dočtení Starých odrůd).
5/5 a víc už snad nemusím dodávat :)
“Vzrušení. Zamilovanost. Strach z léta. Radost z léta. Domácký pocit u Nany. Pocit ztracenosti v dědově domě”. - takto hlavní hrdina přirovnává v začátku knihy své pocity k šesti strunám, které je potřeba “naladit”. Primárně je kniha určena mládeži, já sice patřím do zcela jiné skupiny, ale stejně jsem si to užila. Moc se mi líbí autorův poetický styl a děkuji i za krásný překlad. Již autorovy “Staré odrůdy”mě okouzlily a “Velké léto” jsem si také plně vychutnala.
Tohle bylo takjiný
Horké léto, čtyři mladí lidé, velké přátelství a každodennost plná radostí i problémů, které spolu prožívají.
Frieder se potýká se školou. Nepodaří se mu projít z matematiky a latiny. Rodina odjíždí na tradiční dovolenou, on k prarodičům, kde se má za úkol připravovat na reparát.
Johann je pohodář, kterému se život obrátí vzhůru nohama díky nečekané osobní ztrátě.
Alma je za každých okolností sama sebou.
Beate je důvodem, pro který Frieder na počátku všeho prostě...skočí.
Vůbec neumím vystihnout pocity, který jsem při čtení měla. Snažím se knížkám věnovat každou volnou chvilku, jenže tenhle příběh byl pro mě napsaný jazykem tak jiným...krásným, že se to prostě uspěchat nedalo.
Letní atmosféra je nezaměnitelná – chvílemi lehká, prodchnutá první velkou láskou, dobrodružstvím a mladickou nerozvážností, jindy zase tíživá a dusivá, jako okamžik před velkou bouřkou. To když se mladí hrdinové ocitají v složitých životních situacích.
Ať chcete nebo ne, s Velkým létem se vrátíte zpět v čase. Já jsem se tomu neubránila.
Skvělá knížka a jedno velké doporučení!
Hodnotím 4,5*/5*
Obrovské nadšení z Velkého léta se u mě bohužel nekonalo a Staré odrůdy nepřekonalo. Opět se tu však objevuje autorův skvělý, sugestivní styl vyprávění a několik zajímavých myšlenek, zkrátka tak jak ho známe ze Starých odrůd. Něco mi tu ale tentokrát chybělo.
Bavily mě rozhovory hlavního hrdiny s jeho babičkou a dědou, hlavně tedy s babičkou Nanou, to jsem se několikrát u čtení i usmívala. Taky na mě neskutečně dýchlo léto, trochu mi čtení připomínalo čas, kdy mi můj táta povídal o svém dětství, které v létě trávil s kamarády na chalupě. Autor má obrovský dar přenést atmosféru na papír takovým způsobem, že i když jste třeba nic podobného nezažili, naprosto věříte tomu, že tam s hrdiny jste. Cítíte vůně, vítr ve vlasech i teplo na kůži, a přitom vás autor nezahlcuje podrobnými popisy. To se mi na Arenzových knihách líbí nejvíc.
Asi jsem se tentokrát s autorem úplně nepotkala, ale čtení mě i tak bavilo, jen Odrůdy jsou prostě jen jedny a očekávání obrovské :-)
Měla jsem strach se pustit do Velkého léta, aby mě po Starých odrůdách nezklamalo?
Měla.
Bylo to úplně zbytečný?
Bylo.
Při čtení Arenzových knih mám pocit, jako když se dívám na opravdu krásnej východ slunce nebo jako když si lehnu do čerstvě povlečené postele. Taky jsou trochu jako vzpomínka na spaní u babi a dědy, kdy mě budilo kakao a čerstvý rohlíky, pro který děda skočil ještě ráno.
A taky mám pocit, jako kdyby ty knihy psal přesně pro mě.
Velký léto má nádech nostalgie.
Přenese člověka do toho jednoho velkého léta, kdy se věci změnily a už nikdy nebyly stejné. Na první pohled se nic nedělo a na ten druhý se dělo úplně všechno. Možná, že každý nějaké takové léto máme, i když žádné není úplně stejné.
Autor má tak nádherný jazyk, že jsem měla nutkání si podtrhávat každou druhou větu. Postavy jsem si zamilovala a nechtěla se s nimi na konci léta loučit.
Zkrátka, ta kniha měla všechno. Přátelství, lásku, první velké průsery, začínající dospělost i poslední záchvěvy dětství.
Krása! Ještě krásnější je, že se můžeme všichni rovnou vrhnout do podzimních Starých odrůd. A pak, jak už jsem říkala, by to chtělo, aby autor napsal zimní a jarní knihu, ať ho můžu číst ve smyčce celý rok!
Az moc rychle ubihajici pribeh o Velkem lete a myslim, ze mam dalsiho oblibeneho autora.
Moc krásná knížka. Taková hezky letní oddechovka. Četla se jedním dechem. Už na mě doma naštěstí čekají Staré odrůdy. Vřele doporučuji.
Stejně jako Staré odrůdy mi po přečtení učarovalo i Velké léto.
Je to příběh plný přátelství, lásky, učení se nejen na reparát z matematiky a latiny, ale také o sobě, o jiných lidech, o životě.
Cítila jsem vodu, vůni léta a šustění topolů, perníčky i marcipán, studené pivo v horkém dni a Bossa novu. Všechny pocity jsem prožívala spolu s Friedrichem, jako bych tam byla...
Fascinuje mě jak pan autor píše, je to tak čtivé a vtahující, je tam příběh s přesahem do myšlenek až filosofických a to mě na obou jeho knihách, které u nás vyšly, moc baví...
Tohle Velké léto člověk chce i nechce prožít... věřte mi..
Příjemný letní příběh, ze kterého sálá pohoda, první láska, přátelství a sem tam i trochu filosofických úvah. Atmosférou mi neustále evokovala naše Pelíšky, ale nejsem schopný říct proč. Čte se to jako nic a je to ideální knížka pro dlouhé letní odpoledne, která je lehce přístupná, bezprostřední a má srdce.
Príjemná oddychová žánrovka, ale Staré odrudy od autora mi prirástli k srdcu viac.
Seznamte se s Friedrichem, mladíkem, který na konci školního roku propadne a je tak donucen vzdát se rodinné dovolené a strávit léto nad učením, a to ke všemu u svého přísného dědy. Postupně však zjišťuje, že prázdniny nejsou vůbec tak špatné. Děda nakonec není až tak hrozný a díky nové kamarádce Beate jsou jeho dny hezčí.
Od autora jsem četla knihu Staré odrůdy, ze které jsem byla nadšená, proto jsem neváhala a hned se pustila i do jeho novinky. Když mám u knížky velká očekávání, většinou jsem pak lehce zklamaná, bohužel se to stalo i tentokrát, ale kniha rozhodně není špatná.
Je to příběh o mládí a prvních láskách, ale i o stáří, o moudrosti nabyté životem, o smrti. Moc se mi líbí, jak autor píše, díky tomu si čtení opravdu užívám. Je zde popsáno spousta detailů, které mě moc bavily, a to je nejen obrazových, ale autor se nejednou pokusil na čtenáře přenést i vůně.
Kniha je čtivá, je ze života, s dávkou tajemství, které nás nutí číst dál. Ze začátku byl příběh pomalejší, ale díky tomu, že jsem byla napnutá, co ještě přijde, tak mi to ani moc nevadilo. Děj jsem vůbec neodhadla, autor si s námi skvělé pohrál.
Kniha byla trochu zvláštní, trochu obyčejná, trochu jiná, každý si v ní něco najde. Díky předchozí knize jsem čekala ještě trošku něco víc, proto lehké zklamání, ale jinak výborná kniha.
Velké léto je skvělá kniha, taková, která sice neřeší bůhví jak závažná témata, ale jsou v ní myšlenky, které Vás donutí se zamyslet. Myšlenky, které Vás neopustí i dlouho po dočtení celého příběhu.
Velké léto je příběh lásky, přátelství a samozřejmě prázdnin, které jsou ve vzduchu téměř na každé stránce. Hned na začátku knihy jsem se zamilovala do celkové atmosféry, postav a do příběhu celkově. Autor Ewald Arenz píše s takovou lehkostí a nadhledem, že jsem knihu dočítala s velkým smutkem, za mě mohla být o pár kapitol delší!
Z příběhu si odnáším spoustu krásného, nejenže jsem měla tu čest přečíst si úchvatný příběh, ale také jsem našla dalšího zajímavého autora. Arenz v minulosti napsal ještě jednu knihu s názvem Staré odrůdy a Vy asi tušíte, kterou knihu brzy rozečtu.
Za mě tedy jedno obrovské doporučení, Velké léto si musíte přečíst!!
Ta knížka je tak krásně bezprostřední, přístupná a lehce se čte.
Jedno léto v Německu prožívá chlapec první lásku, velká přátelství, sbližuje se s rodinou.
A do toho ti hází krásná moudra o životě.
Vlastně se divím, že se mi to tak líbilo bez temnoty mezi řádky, velkého konfliktu nebo provokujícího jazyku.
Stačily mi tu skvostně popsané vazby mezi postavama a zejména vztah vnuka a dědy. Který tam v základech už byl dřív, jen je se musely hezky oprášit.
Opravdu jsem navýsost spokojena. Žádné radikální provokující zvraty, ale takové opravdu nečekané a zároveň krásně zapadly.
Konec úžasné ladil ke zbytku knížky.
Štítky knihy
přátelství německá literatura vzpomínky dětství první láska prázdniny smutek léto pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2021 |  Staré odrůdy |
| 2023 | Velké léto |
| 2024 |  Láska za mizerných dní |
Velké léto je takové to léto, které se vám navěky zaryje a vždy zůstane jedinečné. Proto, že jste v něm prožili něco výjimečného, nebo to tehdy bylo nějaké to poprvé. A nemusí se zrovna jednat jen o první lásku, ale třeba i starosti, které jsme dříve nepoznali a museli je najednou řešit. Ewald Arenz nádherně popsal jedno takové léto a kdo ví, jestli nebylo právě to jeho jedinečné. Popsal ho s veškerou atmosférou, která k němu patřila, s vůněmi i zvuky léta, které bylo až hmatatelné. Stejně jako hmatatelné bylo zamilování hlavního hrdiny. To překvapení nad láskou, ale i pochyby, vztek na sebe i na okolí. Prožívání přesně takové, jaké v mládí bývá, naprosto na dřeň, nic není polovičaté, prostě se jede naplno, v tom krásném i v tom zlém. Parádní návrat do podobné doby, přiměl mě zavzpomínat a trošku zalitovat, že to na dřeň už tak dobře neumím (nebo vlastně ani nemůžu nebo nemám umět). Fakt krásná knížka, obyčejná i neobyčejná.