Velké trápení
Helena Šmahelová
Příběh třináctiletého citlivého děvčátka, které je přinuceno vedle svých prostých starostí a školních problémů bojovat s nečekanými nesnázemi danými rozchodem rodičů.
Přidat komentář
Oblíbená knížka mého dětství i mládí. Hlavní hrdinku jsem milovala i litovala a knížku jsem přečetla snad 100x.
Tuto knihu jsem četla několikrát a vždy mi pomohla překonat moje velká trápení... Je to krásně napsaná knížka nejen pro mladší čtenáře, ale i starší :)
Tuto knížku mi dala mamka, byla to její oblíbená z dětství. Pak jsem se sama pokoušela napsat pár příběhů z prostředí dětského domova, protože mne to tenkrát opravdu zaujalo. Snad se k ní ještě někdy po letech dostanu.
Moje dětství. Miluji tuto knihu a díky čtenářské výzvě jsem se k ní po těch letech vrátila. A užila jsem si to, od začátku až do konce.
Tak jsem kvůli Čtenářské výzvě oprášila mojí nejoblíbenější knihu z dětství. V době kdy jsem jí četla poprve, tak jsem byla ve věku hlavní hrdinky. Proto ji dneska už nehodnotím. Ale v té době byla pro mě krásná
Kniha je střízlivá i citlivá, jednoduchá i bohatá na detaily. Dualita mezi obyčejností dne a rozkošných drobností v něm je opravdu dech vyrážející.
Tato knížka je neskutečně dojemná od začátku až do konce. Troufla bych si říci, že nejlepší a nejpůsobivější dílo autorky. Četla jsem ji od dětství snad padesátkrát a dojímá mě stále víc a víc. Mám ráda knihy ze kterých je cítit úcta a pouto k rodičům, ať už nás v životě potká cokoliv. Děkuju paní Šmahelová.
KNihu jsem několikrát četla jako malá, lákalo mě prostředí dětského domova. Ale nikdy, ani teď, jsem nepochopila, proč tam Jana musela jít?
Knižku už jsem četla před nějákou dobou a vím, že jsem jí četla s obtížemi-příliš mě nezaujala
Všechny knihy paní Šmahelové jsem jako mladá milovala, všechny jsou psané pro mladé dívky a ač psané před lety, jsou pořád aktuální. Tuto knihu jsem četla pořád dokola a myslím, že i vnučky - až přijde jejich čas na knihy- si ji rády přečtou
Bylo mi Jany líto od začátku do konce. Podle mě by její rodiče, hlavně tatínek, zasloužil tak akorát po držce.
I když ono ani maminka nebyla tak úplně košer, včetně té rádobykamarádky Věry. Tohle dílo je krásným příkladem toho, co se může stát, když jsou rodiče příliš sobečtí a je jim jedno, nebo ani nevidí, že jejich srágory na děti působí. Omlouvám se za hrubší slova, ale je to tak.
Je to tak, kniha mého dětství, čteno hodně dávno...a stále si pamatuji detaily; velmi působivé. A už tehdy mi bylo divné (i moji rodiče se rozvedli, když jsem byla dítě), že v podstatě milující rodiče odložili dítě na mnoho měsíců do dětského domova, jen aby měli "klid na rozvod".
Tuhle knížku miluju! Vracím se k ní stále dokola a asi mě nikdy neomrzí, i když u toho trpím jak pes. Je tak úžasně napsaná, tak silná, že máte pocit jako byste všechny strasti prožívali na vlastní kůži. Prostě skvělé
To je knížka mého dospívání, patří mezi ty dívčí romány které si rádá přečtu i dospělosti. Znám sice úplně zpaměti, ale to je zcela jedno.
Tuto knihu jen a jen doporučuji. Byla to má první přečtená kniha a doteď si na ni pamatuji :).
Super knížka pro dospivajici slecny, ja se k ni vratila i ted v dospelosti a precetla behem jednoho dne :-D doporucuji...
Tohle je knížka dětství mého a moji sestry. Mamka nám ji četla před spaním, když jsme byli ne úplně malé. Vím, že to byl pro mě strašně silný příběh a zážitek.
Štítky knihy
rodinné vztahy pro dívky dětské domovy
Autorovy další knížky
1959 | Velké trápení |
1984 | Stíny mých otců |
1979 | Žena roku 1900 |
1964 | Dobrá mysl |
1985 | Stopy mých otců |
nebavilo mě, asi proto, že na dívčí románky mě nikdy moc neužilo