Venuša zo zátoky
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 27. díl >
Pohodovú prázdninovú atmosféru leta v roku 2009 naruší hrôzostrašný nález dievčenského tela bez hlavy a rúk. Torzo pláva v ramene rieky neďaleko lodenice, mladí športovci zažijú na tréningu ozajstný šok. O dva dni sa na opačnom konci mesta v zátoke rieky nájde odseknutá hlava. Prípad sa začne nepríjemne a hlavne nepredvídateľne zamotávať. Extrémne horúce leto komplikuje vyšetrovanie nielen milovníkom snehu a dažďa, akým je detektív Richard Krauz, ale aj odolnejším kolegom. Do života oddelenia vrážd v Našom Meste zasiahnu okrem rozsekaného dievčaťa aj iné tragické udalosti. Prvý raz od založenia samostatného oddelenia špecializujúceho sa na najzávažnejšie trestné činy zažijeme tragédiu priamo v radoch detektívov. Od tohto pamätného leta v roku 2009 vraždárska partia už nikdy nebude kompletná, ale úľavy im žiadny nadriadený funkcionár nepovolí. Realita býva občas krutá so stratami sa ráta na každom vojnovom poli, no boj treba doviesť do úspešného konca, nech sa osud vzpína, ako chce.... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2020 , PublixingInterpreti: Martin Mňahončák
více info...
Přidat komentář
Mistr příběhů ze života, kvalitních kriminálních zápletek, a hlavně úderných a vtipných dialogů, mě znovu nenechal včera večer usnout, dokud nebylo v Našem Mestě v kanceláři 141 jasno. To jasno se ale týká jen posledních případů, nad některými členy party se naopak stahují mračna.
90 % (zatím 172 hodnotících s průměrem 91 %).
...
„Počkajte...“ Emil dostal nápad. „Niečo mi napadlo. Tí vaši kolegovia zo sídliska so mnou pekne vykývali, ale vy by ste mohli...“
Detektívi sa prekvapene otočili.
„No, vy by ste nás mohli ochrániť!“
„Geniálny nápad!“ pochválil ho Burger.
„A čo? Šak pomáhame policajtom, kde môžeme, tak si zaslúžime ochranu.“
„My chránime iba ústavných činiteľov. Emil, si ústavný činiteľ?“
„A nie? Sme menšina, ústava nám zaručuje ochranu, tak sme ústavní činitelia! Musíte nás ochrániť!“
„Nemusíme!“...
„Musíte, šak nám ide o život!“
„Sami ste si to posrali.“
„Tak ústavných činiteľov môžete chrániť, a cigánov nie? Cigáni vám nie sú dobrí?“
„Emil, cigáni sú dobrí, ale práve odo mňa nechci vedieť na čo.“
„Pán Burger, ale vy ste tí oní... štátni orgáni a štátni orgáni sa musia o nás postarať. Na to je zákon!“
„O zákonoch vieš guľové, Emil. Zákonmi sa neoháňaj, vráť prachy a bude po probléme.“
„A z čoho, šak Zdena všetko rozfofrovala!“
„To nie je moja vec, alebo čakáš, že ja ti požičiam?“...
P.S.
Tak už mi zbývá nepřečtený jen jeden jediný poslední příběh. Smutná představa, ale věřím a doufám, že autorovi ještě nedošla inspirace.
Měla jsem v plánu napsat delší hodnocení, ale v podstatě bych se 100% shodovala s pisatelem pode mnou (TomHr), který mi mluví z duše. I já začínala Rudým kapitánem a i já té vraždářské bandě zcela propadla.
A ta úvodní symfonie s Robinem? Geniální! Dánovky poslouchám jako audioknihy a už jsem došla k tomu, že chybějící díly si musím přečíst. Ale jedině v originále, neb si neumím představit číst ty úžasné slovní přestřelky detektivů v češtině. Kuky je prostě krpec krpatý a nechci ani vědět, jak mu kolegové říkají v češtině :-)
V tomhle díle mi ale párkrát hodně zatrnulo, Dán bandu nešetřil a mě v některých chvílích bylo hodně úzko. Doufám, že se v příštím díle se všemi potkám...
Pokiaľ sa nerieši politika alebo mafia, tak ma to hoooodne baví. Za mňa super, napínavé, mrazivé, užila som si to. Dána si však musím dávkovať s pauzami, len neviem, či je to tým používaným slovníkom alebo iným.
Je to už nějaký ten rok, co jsem se poprvé potkal s knihou Dominika Dána, byl to tehdá Červený kapitán. Od té doby jsem si vypěstoval závislost. Tyhle knížky se čtou jedním dechem, Dán čtenáře chytne a nepustí až do posledního písmenka. Přitom tak nějak tušíme, že se nejedná o stěžejní díla slovenské literatury, která za sto let budou tématem diplomových prací studentů slovenštiny. Dokonce nemůžu říct, že bych souzněl se všemi Dánovými světonázory.
Jedním z důvodů návykovosti je jistě přímočarý jazyk a zaměření na příběh. Jasný tah na bránu bez přílišných komplikací a vyumělkovaností. Autor velmi dobře zachází s dějovými liniemi, které proplete a pak v přesném pořadí rozmotává, aniž by čtenář resp. posluchač ztrácel přehled v ději a v postavách. V knihách se nabízí několik pachatelů a možných scénářů, to vše dospěje k překvapivému a jasnému závěru.
Důležitou devízou Dánových knih je důvěrná znalost prostředí policejních služeben a kanceláří, ale také podsvětí, vagabundů a jejich žargonu. Hlavní postavy jsou kriminalisté ze staré školy, kteří spoléhají na staré osvědčené postupy, třeba chodí dům od domu a vyptávají se svědků - to se v dnešních thrillerech moc nenosí.
Ano, hlavní postavy. Ty jsou také důležitým důvodem obliby Dánových detektivek. V dnešní době se staly módou stostránkové psychologické rozbory rozervaných postav, podrobné popisy každého hnutí mysli hrdinovy. Asi to má být známkou kvalitní literatury. U Dána se sáhodlouhé psychologie nedočkáte. Přesto: Krauze a spol. mám přímo před očima, jako osoby z masa a kostí, tuším, jak přemýšlejí, jaké jsou pohnutky jejich konání. Jsou to ochmelkové, lenoši, nevěrníci... vlastně jako my všichni obyčejní lidi. Tak se čtenář rád ztotožní s hrdinou příběhu, zejména když na jiném místě vystoupí do popředí odvaha, smysl pro čest a pro spravedlnost.
Zkrátka knihy Dominika Dána jistě patří k tomu lepšímu, co dnes nabízí detektivní žánr. Pro knihu Venuša zo zátoky všechno řečené platí jakbysmet.
Opět skvělý Dominik Dán tentokrát přitvrdil. Z knížky mi bylo smutno. Je tohle opravdu svět, ve kterém žijeme? Hned se vrhám na volné pokračování ,,Pochovaní zaživa" abych se dozvěděla, jak to s Petrou dopadne. Čím víc se blíží Dominik Dán ve svých příbězích současnosti, tím je drsnější. Naštěstí občas někdo z jeho detektivů zaperlí a tak se všechno stává snesitelnější a je o trochu snazší to vydýchat. Nejděsivější na jeho knížkách je, že od reality asi nebudou moc daleko....Ale jako již asi po 27 - tolik jeho knih jsem přečetla, děkuji za výborný čtenářský zážitek.
Postupně série nabírá na drsnosti, která je zde samozřejmostí.
Jediná nitka pohody v příběhu byla v pojmenování složky případu.
Nadstavovací finty ve svačinových scénách byly spolu s akčním kurzem pro odvykací ukázky kuřáků za běhu policejní akce, coby produkt doby - kaz na vzhledu.
Jinak jen esence reality v bahně doby.
Čtivé, ale bez čtenářského nadšení z četby samé.
Pri predstave že niekto má naozaj také chúťky ako vrahovia s tohto príbehu sa mi obracia žalúdok.
Nechtěl jsem dát pět hvězd,ale za popis pitvy Kukyho papouška a zápas člena zásahové jednotky s jiným papouškem v kleci, prostě musím.
:-)
Dobře a poutavě napsaná kniha, za mě rušivý "žargon" policejních důstojníků. Ale asi si nemůžeme namlouvat, že to tak není i ve skutečnosti.
První dotyk s knihou od tohoto autora. Slyšela jsem zleva prava chválu. Přiběh samotný byl poutavý, stále se něco dělo. Nějak mi ale od začatku neseděl celý policejní sbor a jejich hovory.
Táto dánovka sa mi páčila asi najviac. Zaujímavý príbeh, pútavé čítanie. Neprekážal mi ani pomalší rozjazd. Teším sa na pokračovanie.
Myslím, že není třeba žádný komentář, bylo to skvělé jako vždy. Když sáhnu po jakékoliv knize D. D., je to pro mě jako návrat do známého prostředí, kde vládne pohoda, bezstarostnost a klid. U jiných knih jiných autorů to takto necítím.
Zpočátku se příběh rozvíjel pomalu, druhá část už měla potřebný spád. Vede k zamyšlení kolik mezi námi žije lidí s nenormálními choutkami a D.Dán to umí přesvědčivě podat.
Moje třetí Dánovka a za mě nejlepší. Dalšī zamotaný případ,kdy je nalezeno v zátoce Dunaje torzo dívčího těla ,nedaleko od něj se najde hlava,ale ta k tělu nepatří. Detektivy z oddělení vražd čeká složitý případ dvou vražd .Opět je závěr překvapivý.Ale pro detektivy -ne každý případ končí úspěchem a proto tentokrát pro ně případ ,který nemá hlavu ani patu ,nejdou společně ani zapít.
Detektivky příliš nečtu, ale knihy Dominika Dána mě upoutaly svou syrovostí a zároveň čtivostí. Zručně vystavený a vypointovaný příběh Venuše ze zátoky to jenom dokazuje.
Opět dánovka jak má být. Napínavá, čtivá a já takřka v přímém přenosu sleduji, jak vyšetřují slovenští kriminalisté, protože to DD, jako jeden z nich, dobře zná a umí prodat. S netrpělivostí teď čekám na další pokračování, hlavně jak to dopadne s dvěma členy mordparty. Držím palce.
Skvěle napsáno, bez zbytečných odboček a superhrdinných detektivů. Humor z kanclu dělá z detektivů normální lidi se svými vlastními starostmi a to se mi líbí. Děj je krásně vystavěn. Mít děti v podobném věku jako dvojčata, dala bych jim to přečíst, aby zjistili jak to ve světě drog chodí.
Štítky knihy
drogy sex sexuální úchylky detektivní a krimi romány slovenská literatura vydírání sexuální násilí sexualita pornografie rozhlasové zpracování kriminální thrillery drogové kartely léčba drogové závislosti
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Další úžasná, napínavá dánovka! To prostě nemá chybu! Autor je (naštěstí) velmi plodný, takže skoro ani nestíhám číst, ale rozhodně si žádnou knížku nenechám ujít. Ta vraždařská parta kolem detektiva Krause má moje sympatie už od doby Rudého kapitána, což byla moje první dánovka, kterou jsem si v knihkupectví koupila náhodou, abych měla něco na dovolenou. Pak jsem zjistila, že autor chrlí i další detektivky se stejnou partou a od té doby si nenechám žádnou uniknout.